Skutečně nás budou likvidovat Trumpova cla?

Dnes jsme ze všech stran masírováni tím, jak Trump nasadil strašlivá cla na zboží, z jiných států, včetně států EU, a tím způsobil totální katastrofu, trh hyne a burziáni umírají na infarkty, protože z neotevíratelných a nerozbitných oken nemohou skákat, jak o slavném Černém pátku.

Cla

Clo je jistě jakási nepříjemnost, která má do jisté míry kompenzovat rozdíly v ekonomické síle producentů toho či onoho zboží.

Budu hodně ošklivý: Clo má jednoznačně pozitivní význam tam, kde jeden ze států prodává zboží vyrobené za dumpingové či jinak uměle zvýhodněné ceny.

V poválečné historii došlo k tomu, že USA zemím, poničeným druhou světovou válkou zpřístupnily svůj trh nízkými cly a samy trpěly, že podobné zboží z USA je evropskými (i jinými) státy zatěžováno daleko vyššími cly. To nakonec vedlo až k úpadku některých průmyslových odvětví v USA, která ničilo levné zboží, dovážené z ciziny a minimálně zatížené cly. V rámci tohoto jevu vznikl i tzv. „rezavý pás“, obrovská oblast, táhnoucí se přes několik států, kde postupně krachovaly továrny, doly a další průmyslová zařízení a lidé se ocitali v chudobě. Z tohoto prostředí také přišel (a v mládí si veškeré strasti s ním spojené zakusil) i Trumpův vicepresident Vance.

Přitom významnou roli sehrál i útěk některých výrobních podniků z území USA do zemí EU, zejména si tím pomohlo Irsko, které je pro tyto podniky „daňovým rájem“, a jeho prosperita je v podstatě takovýmto způsobem nafouknutá bublina.

Každému, kdo se alespoň trochu vyzná třeba jen v ekonomice domácnosti, musí být jasné, že negativní stav, který se nelepší, ale naopak prohlubuje a rozlézá po mapě USA, je naprosto neúnosný a je nutné jeho řešení.

Trump a jeho tým se tedy v podstatě snaží, aby se výroba vrátila zpět na území USA, aby dala výdělky občanům USA a přinesla do zbídačených oblastí peníze. Řekněme si to upřímně, zastavení a zvrácení úpadku USA v podstatě nepřímo pomůže celé západní civilizaci, tedy i nám.

Akcentace

Důležité také je, že státy EU, které Trumpa patrně vytočily nejvíce, navíc takto získané peníze místo na nějaký svůj rozvoj a posilování obranyschopnosti i ekonomické odolnosti, investovaly do přebujelého sociálního systému, který je (mj.) učinil i atraktivní destinací pro všechny nemakačenky světa, čímž ovšem dále zhoršily své schopnosti obrany.

Když se navíc v EU začal hroutit politický systém a demokracie začala být nahrazována politickými čachry za přispění ke všemu ochotných a všeho schopných soudců, sklapl Trump „protijaderné paraple“ a spojencům dal jasně na vědomí, že nehájí ty hodnoty, které představují a hájí USA, a že peníze, které celní asymetrií získaly, v podstatě promrhávají.

EU má nyní příležitost, asi poslední za celou svou existenci, něco sama se sebou udělat a vrátit se k demokracii a tržní ekonomice, které, zejména po přeměně předchozích společenství na nynější EU, začala stále více opouštět.

Porovnávání počtů obyvatel či jiné podobné akce, které provádějí někteří evropští politrukové, nic nemění na skutečnosti, že EU je v podstatě přehlídkou promarněných šancí. EU má údajně na svém území více plynu a ropy, než kolik jich bylo v Zálivu, než je tam začali těžit. Nedělá s tím nic, z nesmyslných ideologických důvodů. EU má obrovské zásoby surovin potřebných pro rozvoj moderních technologií, netěží je a nevyužívá, a to, co doveze, je z ideologických důvodů promrháno v nesmyslech typu OZE.

V důsledku popsaných jevů (a dalších s podobným dopadem) z EU utíkají firmy i lidé, protože perspektiva uplatnění vzdělání a kvalifikace k nějaké exaktní činnosti je v EU naprosto mizerná, snad ještě horší, než jaká byla v „táboře míru a socialismu“. Ze sovětského bloku prchali hlavně lidé, kteří chtěli podnikat a svobodně cestovat. Lidé, kteří chtěli jen vykonávat kvalifikované práce a oželeli omezení, která byla s občanstvím v těchto státech spojena, většinou prchat nemuseli, protože práce, i kvalifikované, bylo dost a postupně padala i ideologická omezení, která zbrzdila rozvoj genetiky (lysenkismus) a nakonec padla i omezení v oblasti výpočetních technologií („kybernetika – buržoasní pavěda“). A faktem je, že pologramotné „dělnické kádry“ si ve vedení států vedly lépe než akademickými tituly dekorovaní evropští úředníci.

Socialismus přese všechnu snahu nakonec začal směřovat ke krachu, který byl naprosto zákonitý, protože jakákoli státně dirigistická ekonomika se musí zhroutit. Nicméně ekonomika EU je na tom velmi podobně a příznaky jejího úpadku vidíme v podstatě kamkoli kolem sebe pohlédneme. EU sama sebe svazuje nekonečnými ideologickými nesmysly, které nemají žádné opodstatnění a jen škodí. O to je situace v ní horší než v tom socialismu, který nakonec dělal prakticky vše, co se dalo, ale nestačilo to.

Představa, že se EU zachrání federalizací, je, pochopitelně, naprostý nesmysl. Naopak, čím větší pole působnosti dostanou ideologičtí skřeti, kteří škodí všem obyvatelům EU, tím více se bude ekonomika hroutit až do krachu, na který může navázat procpání nějakého „populisty“ do jejího čela  (třebas i násilím ze strany mas obyvatel – jako třeba „pochod na Brusel“), nebo nějaká forma občanské války.

Různost

Faktem je, že se Trump netají s tím, že bude přistupovat ke státům EU individuálně, a že v podstatě její vedení není pro něho partner pro nějaké jednání či ekonomickou spolupráci. Takže je více-méně jasné, že státy EU, které mají ve svém čele lidi demokraticky a tržně orientované (tedy „nebezpečné populisty“) budou ze strany USA různými cestami podporovány, zatímco státy ovládané „banálními byrokratickými zly“ slíznou negativní dopad probuzení obra na protější straně Atlantiku naplno.

Je, pochopitelně, naším primárním zájmem, abychom od následujících voleb patřili mezi státy Trumpem podporované a preferované. Pokud by se nám otevřel US trh i možnosti spolupráce s tamními refrešovanými podniky, mohlo by to pro nás být ekonomicky i politicky terno. Důležité také je, že je třeba naprosto odmítnout veškeré ideologické pitomosti, které tu EU zavedla, a které naší ekonomice jen škodí a zcela zbytečně vedou k politickému rozdělování společnosti.

Jsou jen dvě pohlaví a žádné „gendery“. Neexistuje žádná klimatická nouze, oxid uhličitý, včetně antropogenního, žádný vliv na současné oteplování klimatu nemá, to bylo v závěru minulého roku prokázáno zcela definitivně, bez jakéhokoli prostoru pro klimatické šejdířství.

Neexistuje žádné „právo imigrovat“ do EU nebo kamkoli jinam. Existuje jen právo utéct před politickým pronásledováním (ale nikoli např. před ekonomickou nouzí) do prvního bezpečného státu, a tam se snažit o přijetí někde, kde budou mít o uprchlíka zájem. I zde musí nastoupit takový režim, aby politické prostředí státu setrvalo v rámci demokracie a tržní ekonomiky. Je nutno tvrdě konstatovat, že není možné imigrantům masově ustupovat, jak se tomu děje např. v Německu. Imigrant se musí přizpůsobit hostitelské zemi, a nikoli naopak. A imigrant, který se přizpůsobit nechce, musí být vyhoštěn.

Klidně i do země, z níž utekl. A patrně bude nutné revidovat mezinárodní smlouvy, které vznikly krátce po konci druhé světové války a opravdu již dávno nereflektují současnou realitu na tomto poli.

Takže Trump plní své sliby US voličům a cly zdražené zboží z ciziny bude postupně na americkém vnitřním trhu nahrazeno levnějším a kvalitnějším zbožím vyrobeným v USA, což povede k oživení ekonomiky, hlavně v oblastech, které volily Trumpa jako poslední naději na zvrat své horšící se situace. Ano, některé naše zboží se v USA stane neprodejným (ale zcela jistě může jít jinam). Navíc úpadek výroby v EU běží „samospádem“ a Trumpova cla k němu přispějí jen nepatrně.

Pozn. red.: Aktuálně – Americký prezident Donald Trump oznámil 90denní pozastavení cel a snížení tzv. recipročně nastavené celní sazby na 10 procent. To vyvolalo okamžitou a mimořádně silnou reakci amerických akciových trhů. Hodnota amerických akcií během několika minut vzrostla o více než čtyři biliony dolarů. Trump přitom současně pohrozil 125procentními cly na Čínu, pokud nebude ochotná k dohodě.