Šichtařová odmítá evropské zbrojení. Tuší stejnou boudu jako za covidu

Mluví se o poklesu americké burzy. Index Nasdaq 100 se od února propadl o tři tisíce bodů. Je za tím „chaotická“ politika Donalda Trumpa, jak tvrdí mainstreamová média? Hrozí USA recese?

Vezmu to od konce. Ano, USA hrozí recese. A hrozí jim recese proto, že je Joe Biden dovedl do stavu absolutního přehřátí akciových trhů, uvolnil do oběhu bezprecedentní množství peněz. Právě proto americké akciové indexy jsou už měsíc v citelném poklesu. Předpokládá se totiž pravý opak toho co v Evropě. Totiž že reformy amerického prezidenta Donalda Trumpa budou znamenat krátkodobé zrychlení americké inflace a propad hospodářského růstu, ale současně přinesou dlouhodobé strukturální reformy nutné pro dlouhodobý růst.

Jinými slovy, USA zpomalí teď, zrychlí později. Evropa naopak. Ta ještě zrychluje svůj tisk peněz a ještě víc stupňuje progresivismus.

Pointa je jasná. Ačkoliv evropské akcie nyní rostlou, dlouhodobě jsou neperspektivní. A ačkoliv americké akcie nyní klesají, velmi dlouhodobě perspektivní budou.

Rusko se nezastaví, máme čtyři až šest let, abychom se připravili, řekl v pondělí premiér Petr Fiala na bezpečnostní konferenci v Praze. „To, čím procházíme, může být konec Evropy, pokud nezvládneme včas reagovat,“ varoval. Berete jeho varování vážně?

Neberu. Naopak v tom vidím velmi nebezpečný a znovu recyklovaný vzorec, jak opět uměle vyvolat strach a záminku pro větší zadlužení. Začíná se totiž opakovat situace z doby pandemie. Tehdy byly enormní veřejné výdaje zdůvodňovány údajnou nutností zachraňovat podniky. Zpětně však víme, že na skutečná opatření zdůvodnitelná pandemií šel jen zlomek vydaných peněz. Většina peněz do ekonomiky šla do projektů, které s pandemií nesouvisely. Byl to skvělý penězovod pro vlády celé Evropy. Jako typický příklad zmiňme podivné centrální nákupy, o kterých dosud není jasno. A vyvolaly inflaci, která v jednu chvíli v ČR dosahovala 18 % a dosud není plně pod kontrolou.

Jenomže veřejnost se pandemie přestala bát prakticky přes noc, a tak se vynořilo téma války na Ukrajině. To plnilo přední stránky novin jen několik měsíců a poté bylo víceméně vystřídáno tématem Green Dealu a strachem z oteplování. Green Dealem se vysvětlovaly gigantické veřejné výdaje a bezprecedentní evropské zadlužování. Jenomže – dnes se už veřejně mluví o tom, že Green Deal veřejnosti moc nevoní, ačkoliv ještě před několika měsíci byly takové výroky považovány div ne za rouhání. A tak se zvedlo téma nové, kterým je opět možno zdůvodňovat gigantické veřejné výdaje a zadlužování: strach z Ruska a nutnost zbrojení.

Že toto téma má málo společného s upřímnou snahou Evropy o svou bezpečnost, ale jde spíš o záminku pro veřejné výdaje, naznačuje několik známek. Zaprvé se už zase mluví o centrálních nákupech zbraní na úrovni Bruselu – tak jako se prováděly vysoce netransparentní centrální nákupy zdravotnického materiálu během pandemie. Zadruhé neexistuje jasná koncepce vyzbrojení. Evropa „ví“, kolik chce vydat peněz, ale neví, co za ně potřebuje pořídit. Zatřetí nákupy vojenské techniky, které se v minulých letech uskutečnily, byly v některých případech předražené a zastaralé (viz stíhačky). Začtvrté nelze zbrojit a současně dekarbonizovat.

Zkrátka mám důvody domnívat se, že Evropa si jenom našla novou záminku, jak utrácet veřejné peníze a zakládat na novou inflaci, když záminka Green Dealu už netáhne. Teď jako záminku používá Rusko.

Může Evropu nebo alespoň Německo postavit na nohy chystaný obří investiční plán? Schválený obří balík rozhodí stovky miliard eur na obranu a infrastrukturu.

Samozřejmě že to Evropě ekonomicky pomoci nemůže. Německo vstupuje podle všeho do třetího roku recese. A například německý výrobce automobilů Audi oznámil, že hodlá do roku 2029 zrušit v Německu až 7 500 pracovních míst. Pro srovnání, automobilka Audi podle svých internetových stránek zaměstnává po celém světě přes 87 000 lidí, z toho zhruba 54 000 v Německu. Neboli Audi se chystá propustit čtrnáct procent zaměstnanců v Německu.

A aby také Audi nechtělo propouštět, když Evropská komise minulý týden oznámila v podstatě přitvrzení Green Dealu. Pokud navíc skutečně dojde k tomu, o čem nyní Evropa mluví, totiž k nárůstu zbrojení na dluh, inflace bude za pár let nevyhnutelná. To je mýtus, že veřejné výdaje mohou nastartovat růst. Mohou přinést maximálně tak papírový růst v jednom oboru, ale růst životní úrovně je vyloučen, když celá tahle záležitost je jen o tom, že jedněm stát na daních sebere a jiným dál.

Jak by z toho mohlo profitovat Česko?

Nijak. Německo půjde ke dnu tím víc, čím víc se bude zadlužovat. A k tomu dnu nás bude táhnout. Kolektivisté to ani po 120 letech existence téhle pofiderní ideologie pořád ještě nepochopili, že přes zadlužení a přerozdělení vážně bohatství nevyrobíte.

Článek Seznam Zpráv upozorňuje na ukrajinské uprchlíky, kteří v Česku pracují hluboko pod svou profesní kvalifikací. Patří mezi ně i lékaři. Mělo by jim Česko zjednodušit vstup do profese? Nepomohlo by to našemu přetíženému zdravotnictví?

Shodou okolností zdravotnictví a jeho ekonomice se dost věnuji, takže mohu konstatovat, že tohle jsou dva problémy v jednom. Zaprvé, opravdu u nás existují obrovské bariéry vstupu do odvětví. Aprobace je pro mnoho zahraničních lékařů nepřekonatelným oříškem. Náš zdravotnický pracovní trh je opravdu extrémně silně chráněn, takže když si český lékař chce přibrat do ordinace ukrajinského kolegu, v podstatě tento ukrajinský kolega musí mít status – s trochou nadsázky – pomocné pracovní síly a nesmí bez dohledu českého lékaře samostatně léčit.

Ale pak je tu ještě problém druhý, totiž že část těchto ukrajinských lékařů má dost mizernou úroveň, a za tímto tvrzením si stojím, protože s tímto fenoménem mám osobní zkušenost z pohledu podnikatele a náboru pracovních sil. Toto neplatí o těch, kdo přišli před válkou, ti opravdu chtěli něčeho dosáhnout a snažili se a mnohdy se jednalo o skvělé lékaře. Ale během války přišla řada lékařů, kteří i na Ukrajině měli mizerné uplatnění a jejich kvalifikace nebyla ve srovnání s českými valná. Moc práci nebyli ochotní dát, ale plat chtěli velmi vysoký. Všichni z těch, u jejichž náboru jsem byla (byli čtyři a byli z oboru chirurgie, všeobecný praktický lékař, stomatolog a dermatolog), museli být velmi rychle zase propuštěni. Takže není to tak, že každý příchozí lékař je automaticky potenciální posilou. To platí jen o části z nich.

Evropské prodeje automobilky Tesla se propadly skoro o polovinu, v Německu klesly registrace dokonce o 59,5 procenta. Majitelé aut Tesla si na vozy lepí nálepky ve stylu „Koupil jsem ji, než se Elon zbláznil“. Může Musk automobilku svým vystupováním pohřbít?

Ne, Elon Musk jako osoba Teslu nepoloží, ale Teslu může položit iracionalita davu. Víte totiž, co je děsivé? Že se tím úžasně demaskuje, že chování těch, kdo kupovali teslu, bylo v minulosti a je i dnes motivováno nikoliv racionalitou, ale ideologií. Dříve lidé často kupovali teslu ne proto, že by si mysleli, že je to skvělé auto, ale protože často chtěli mít něco statusového, chtěli být považováni za jakési morálně nadřazené lidi, kteří „zachraňují planetu“. Tesla se nezměnila, Elon Musk se trochu změnil v tom, že prozřel, že ESG je jen zhoubná ideologie (zaplať pánbůh za to jeho prozření). A stejní lidé se najednou chtějí tesel zbavit, ačkoliv jim slouží zcela stejně, ale oni najednou nechtějí mít punc „dezolátů“, který tak rádi lepí na čelo jiným. Je to směšné. Je to směšná demonstrace toho, že u těchto podporovatelů elektromobilů šlo převážně o společenský status, nikoliv o upřímné přesvědčení. Lépe se to demaskovat nemohlo.