Fiala se třese o moc. Proto děsí další válkou

„Rusko se nezastaví, máme čtyři až šest let. A kdo mně tedy bude říkat, že se zastaví, tak bude lhát stejně, jako si nalhával v roce 2014, že Rusko se zastaví anexí Krymu. Nezastaví! A co víme? Že mu trvá zhruba čtyři až šest let, než se po jedné válce zvládne připravit na další. To je čas, který máme, abychom se změnili a postavili se na nohy,“ hřímal tento týden Fiala s tradiční teatrálností a brněnskou dikcí na konferenci Naše bezpečnost.

Premiér ve zmíněném projevu rozvíjel zjednodušený a zkreslený výklad rusko–ukrajinského konfliktu, který koaliční politici ve veřejném prostoru v posledních letech účelově opakují, aby občany vyděsili vnějším nepřítelem, pak jim nabídli ochranu a tím si upevnili moc. Kdo to nezbaští, stává se vnitřním nepřítelem. Známé schéma. Rusko je podle vládního výkladu rozpínavé impérium, které si jakýkoliv ústupek vyloží jako slabost a potrestá ho útokem. Proč je tohle úplně vedle?

Fakt: Vládní výklad zcela opomíjí příčiny celého konfliktu a odmítá vnímat, jak ho vysvětluje Rusko, které rozpoutalo jeho horkou fázi. Rusové od té doby, co se po zhroucení SSSR znovu postavili na nohy, vysvětlují, že počínání Západu – tedy rozšiřování jeho sféry obchodního a vojenského vlivu směrem na východ až k Ukrajině – považují za existenciální hrozbu. S takovým výkladem nemusíme souhlasit, můžeme ho označovat za nesmysl, faktem ale zůstává, že na něj Moskva setrvale a výrazně upozorňovala desítky let. Ruský prezident Vladimir Putin například naprosto otevřeně na bezpečnostní konferenci v Mnichově v roce 2007. Rusko tedy nechtělo rozšiřovat svou sféru vlivu, jen nechtělo připustit její oslabování a nehodlalo se smířit s armádami západního vojenského paktu u svých hranic.

Fakt: Po anexi Krymu bylo mezi Ruskem a Ukrajinou uzavřeno příměří, jehož účelem bylo, jak přiznala mimo jiné tehdejší vyjednavačka a německá kancléřka Angela Merkelová, získat Kyjevu čas, aby se vyzbrojil na další válku s Ruskem. Ukrajina navíc, to už teď také bezpečně víme a (snad) smíme i beztrestně říkat, dohody nedodržovala a dopouštěla se zločinů na rusky hovořícím obyvatelstvu východní Ukrajiny.

Fakt: Rusko zřetelně nemělo dost sil na to, aby za tři roky ovládlo oficiálně anektovaná východní území Ukrajiny a těžko si představit, že by bylo v jeho silách pokusit se obsadit a okupovat Ukrajinu celou. Frontová linie se celé měsíce hýbe tak nepatrně, že rozdíly na mapě takřka nejsou vidět. Představa, že by se Rusko v dohledné době pokusilo napadnout NATO, je proto zcela fantasmagorická. Země NATO, nejen USA, ale i Evropa (v posledních letech zejména Polsko) utrácejí za zbraně již nyní dohromady násobky toho, co Rusko, nelze tedy vyvozovat ani to, že by po šesti letech míru měla být Aliance v nějak zásadně horším postavení.

Nechápat svět

Předseda vlády ve zmiňovaném projevu mluvil také o tom, že nemáme věřit řečem o tom, že se svět změnil. Zůstává prý pořád stejný, nebezpečný a ze své podstaty nepřátelský k progresivně liberální demokracii, která je jediným vhodným politicko-společenským uspořádáním, protože si to progresivisté usmysleli. A když to nepůjde s Amerikou, poradíme si bez ní, burcuje Fiala.

Fakt: Svět se zvolením Donalda Trumpa změnil naprosto zásadně. Zejména v tom smyslu, že sám Trump jakožto americký prezident uznal, že končí éra absolutní dominance Spojených států nad světem a přichází období multipolárního světa. Těžko soudit, že by se Fialovi nějak podařilo udržet Trumpa na světovém trůnu.

Takže ne. Nemusíme se připravovat na novou válku s Ruskem, ale na nové uspořádání světa. A my teď doma především na podzimní volby.