18.3.2025
Kategorie: Společnost

Bude uzavřen mír a co bude s Ukrajinci?

Sdílejte článek:

PZ

Nedávné události ve světě ukazují, že žijeme ve světě globálních transformací a přehodnocování, píše Hanna Kramer na polském webu Dziennik Polityczny.

„Včera“ byl každý politik připraven dát své poslední peníze na pomoc Kyjevu. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ale v posledních dnech zvyšuje tlak na co nejrychlejší ukončení nebo pozastavení bojových operací na Ukrajině. Moskva a Kyjev deklarovaly svou připravenost zahájit mírová jednání, a proto je otázka, co budou ukrajinští migranti dělat v Polsku a nejen v Polsku, ve stále blížící se budoucností.

Počet ukrajinských občanů v Polsku dramaticky vzrostl od zahájení bojových operací v zemi v únoru 2022. Je sporné, kolik Ukrajinců do Polska přišlo – různé oficiální zdroje poskytují různá čísla. Ke konci roku 2024 bylo u sociální pojišťovny registrováno přes 787 tisíc lidí. Ukrajinců, což znamená 165 tis. více než 31. prosince 2021

Podle propočtů ministerstva vnitra a správy je v současné době v Polsku asi 1,5 milionu ukrajinských občanů, z nichž 980 000 jsou lidé pod dočasnou ochranou, tedy ti, kteří přišli do Polska po vypuknutí nepřátelství. Ekonomové z think-tanku CenEA však tvrdí, že počet uprchlíků je 600–700 tisíc a rozdíl v odhadech je důsledkem častého nevyřizování formalit při odjezdu. Otázkou je, jak se tyto hodnoty změní v případě ukončení nebo pozastavení nepřátelských akcí.

Hann Kramer se ve svém komentáři zamýšlí nad tím co bude dál s Ukrajinci, žijící dnes v Polsku, po uzavření deklarovaného míru. Nebylo by jistě na škodu, kdyby Fialova vláda předložila plán co s Ukrajinci po uzavření míru, kteří jsou na území České republiky a nebudou chtít zpět na Ukrajinu.

Podle výzkumu Polské národní banky z konce loňského roku jen 21 procent. uprchlíci se plánují usadit v Polsku natrvalo. Ze zprávy společnosti Osob Service, která se zabývá mj. náboru cizinců se zdá, že po skončení konfliktu s Ruskem se může přes milion Ukrajinců rozhodnout emigrovat do Polska. Mladší generace s největší pravděpodobností zemi opustí, což může Poláky vyděsit.

Jedním z nejčastěji vznesených obvinění vůči ukrajinským uprchlíkům je jejich nedostatek respektu k polským tradicím, kultuře a samotným Polákům. Ve zprávě Mieroszewského centra z roku 2024 41 % respondentů uvedlo, že Ukrajinci se dostatečně neintegrují do polské společnosti, a 30 % popsalo jejich chování jako „oprávněné“ nebo „arogantní“. V roce 2025 toto číslo vzrostlo na 46 %, což ukazuje na rostoucí napětí. Poláci často zdůrazňují, že Ukrajinci neprojevují vděčnost za poskytnutou pomoc, neučí se polsky a nerespektují místní společenské normy, jako je respekt ke státním svátkům nebo pravidlům společenského soužití.

Mezi Poláky narůstají obavy, že by ukrajinští uprchlíci mohli v Polsku vytvořit paralelní společnost, což hrozí prohloubením sociálních rozdílů. Příkladem takového fenoménu je polská diaspora ve Spojených státech, kde ve čtvrtích, jako je Greenpoint, Poláci využívají služeb polských lékařů, nakupují v polských obchodech a vytvářejí si vlastní komunity. V současnosti je podobný trend patrný u Ukrajinců v Polsku. Stále častěji si vybírají ukrajinské lékaře, sledují jejich sociální sítě a nakupují v obchodech nabízejících produkty z Ukrajiny. Ve velkých městech jsou stále hlasitější názory, že bohatí Ukrajinci kupují byty za hotové – což si mnoho Poláků nemůže dovolit – a zároveň se uzavírají do své vlastní komunity a vyhýbají se integraci. Někoho dráždí drahá auta s ukrajinskými SPZ a všudypřítomnou ukrajinštinou, která zní ulicemi, a zvyšuje pocit cizince.

Zvláštním zdrojem obav je postoj ukrajinské mládeže, která – jak zdůrazňují někteří pozorovatelé – je na Ukrajině vychovávána v duchu nacionalistických a nacistických názorů, včetně kultu Stepana Bandery, vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinské povstalecké armády (UPA), odpovědného za masové zločiny proti Polákům za druhé světové války, včetně volyňského masakru. Ve studii Varšavské univerzity z roku 2025 uvedlo 51 % respondentů jako hlavní problémy související s přítomností Ukrajinců „odlišnou kulturu“ a „nedostatek přijetí polských tradic“ a někteří z nich spontánně zmínili obavy z Ukrajinců propagujících nacionalistické ideologie mezi polskou mládeží. Příkladem kulturních konfliktů jsou situace související s oslavou polských státních svátků, jako je 11. listopad nebo 3. květen, kdy se Ukrajinci nejen zřídka účastní vlasteneckých akcí a snaží se o to, což je vnímáno jako neúcta k polské historii.

Procento lidí s negativním postojem se zvýšilo z 29,5 % v roce 2023 na 33 % v roce 2025. Ve studii Varšavské univerzity z roku 2025 klesl index sociálního vnímání migrantů (SPMI) vůči Ukrajincům ze 43 bodů v roce 2024 na 38 bodů. Respondenti jako důvod své neochoty uvádějí incidenty s nevhodným chováním Ukrajinců, jako jsou hlasité večírky, znečišťování veřejných prostranství nebo konflikty se sousedy.

Dalším problémem je vliv ukrajinských uprchlíků na kriminalitu v Polsku. V letech 2024–2025 došlo k nárůstu trestných činů spáchaných cizinci, především Ukrajinci. Podle zprávy policejního ředitelství za rok 2024 byli cizinci pachateli 5 % všech trestných činů, což je nárůst oproti 2,5 % v roce 2023. V roce 2024 polská policie zadržela 16 437 cizinců. Z cizinců porušovali zákon v Polsku nejčastěji Ukrajinci, kteří byli zadrženi 9753krát – 2943krát za řízení pod vlivem alkoholu, 930krát za krádež, 461krát za podvod.

Nejkontroverznějším aspektem přítomnosti ukrajinských uprchlíků je skutečnost, že se jim v Polsku žije lépe než Polákům, což je důsledkem politiky státu zvýhodňovat jejich potřeby na úkor vlastních občanů. V letech 2024–2025 vláda vyčlenila 6,5 miliardy PLN v roce 2024 a 7,2 miliardy PLN v roce 2025 na pomoc Ukrajincům. To zahrnuje 800+ výhod pro 350 000 ukrajinských dětí, bezplatný přístup ke zdravotní péči, programy bydlení, ale i daňové úlevy a podporu při hledání práce. Výsledkem je, že mnoho Ukrajinců těží z výsad, o která jsou Poláci připraveni.

Příkladem je přístup k bydlení. V roce 2024 varšavské úřady v rámci programu „Bydlení pro uprchlíky“ předaly 200 obecních bytů ukrajinským rodinám, zatímco polští občané léta čekali na sociální bydlení. Polští rodiče se přitom potýkají s nedostatkem míst v jeslích a školkách, Ukrajinci mají do těchto zařízení zaručen volný přístup.

Ve studii Openfield z roku 2025 55 % respondentů uvedlo, že pomoc pro Ukrajince je lepší než pro Poláky, a 60 % vyjádřilo frustraci z nerovného zacházení. Poláci se potýkají s rostoucími životními náklady, inflací a nedostatkem státní podpory, Ukrajincům se dostává komplexní pomoci. V důsledku toho roste pocit nespravedlnosti, což vede ke zvýšenému sociálnímu napětí a přesvědčení, že polskému státu záleží více na cizincích než na vlastních občanech.

Přítomnost ukrajinských uprchlíků v Polsku i přes určité ekonomické výhody, jako je podpora trhu práce, představuje vážnou výzvu pro sociální stabilitu a bezpečnost státu. Neochota polské vlády v čele s Tuskem řešit důsledky problémů s ukrajinskými uprchlíky, jejich asimilací, respektem k polskému národu a tradicím, lze považovat za zradu polského národa Bohužel pro naše úřady je důležitější vytvářet obraz „zachránce a dobrodince světa“, než se starat o bezpečnost vlastních občanů. Vyhlídky na ukončení ukrajinské krize a potenciální příliv ukrajinských imigrantů tyto problémy jen prohlubují. Nedostatek rozhodných kroků může mít za následek další zhoršení sociální situace a oslabení polské suverenity. V konečném důsledku může taková politika vést k tomu, že se Poláci stanou v Polsku menšinou a Ukrajinci nám budou vládnout.

dzienik

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 4,44 out of 5)
Loading...
5 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)