
Bude uzavřen mír a co bude s Ukrajinci?
PZ
Nedávné události ve světě ukazují, že žijeme ve světě globálních transformací a přehodnocování, píše Hanna Kramer na polském webu Dziennik Polityczny.
„Včera“ byl každý politik připraven dát své poslední peníze na pomoc Kyjevu. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ale v posledních dnech zvyšuje tlak na co nejrychlejší ukončení nebo pozastavení bojových operací na Ukrajině. Moskva a Kyjev deklarovaly svou připravenost zahájit mírová jednání, a proto je otázka, co budou ukrajinští migranti dělat v Polsku a nejen v Polsku, ve stále blížící se budoucností.
Počet ukrajinských občanů v Polsku dramaticky vzrostl od zahájení bojových operací v zemi v únoru 2022. Je sporné, kolik Ukrajinců do Polska přišlo – různé oficiální zdroje poskytují různá čísla. Ke konci roku 2024 bylo u sociální pojišťovny registrováno přes 787 tisíc lidí. Ukrajinců, což znamená 165 tis. více než 31. prosince 2021
Podle propočtů ministerstva vnitra a správy je v současné době v Polsku asi 1,5 milionu ukrajinských občanů, z nichž 980 000 jsou lidé pod dočasnou ochranou, tedy ti, kteří přišli do Polska po vypuknutí nepřátelství. Ekonomové z think-tanku CenEA však tvrdí, že počet uprchlíků je 600–700 tisíc a rozdíl v odhadech je důsledkem častého nevyřizování formalit při odjezdu. Otázkou je, jak se tyto hodnoty změní v případě ukončení nebo pozastavení nepřátelských akcí.
Hann Kramer se ve svém komentáři zamýšlí nad tím co bude dál s Ukrajinci, žijící dnes v Polsku, po uzavření deklarovaného míru. Nebylo by jistě na škodu, kdyby Fialova vláda předložila plán co s Ukrajinci po uzavření míru, kteří jsou na území České republiky a nebudou chtít zpět na Ukrajinu.
Podle výzkumu Polské národní banky z konce loňského roku jen 21 procent. uprchlíci se plánují usadit v Polsku natrvalo. Ze zprávy společnosti Osob Service, která se zabývá mj. náboru cizinců se zdá, že po skončení konfliktu s Ruskem se může přes milion Ukrajinců rozhodnout emigrovat do Polska. Mladší generace s největší pravděpodobností zemi opustí, což může Poláky vyděsit.
Jedním z nejčastěji vznesených obvinění vůči ukrajinským uprchlíkům je jejich nedostatek respektu k polským tradicím, kultuře a samotným Polákům. Ve zprávě Mieroszewského centra z roku 2024 41 % respondentů uvedlo, že Ukrajinci se dostatečně neintegrují do polské společnosti, a 30 % popsalo jejich chování jako „oprávněné“ nebo „arogantní“. V roce 2025 toto číslo vzrostlo na 46 %, což ukazuje na rostoucí napětí. Poláci často zdůrazňují, že Ukrajinci neprojevují vděčnost za poskytnutou pomoc, neučí se polsky a nerespektují místní společenské normy, jako je respekt ke státním svátkům nebo pravidlům společenského soužití.
Mezi Poláky narůstají obavy, že by ukrajinští uprchlíci mohli v Polsku vytvořit paralelní společnost, což hrozí prohloubením sociálních rozdílů. Příkladem takového fenoménu je polská diaspora ve Spojených státech, kde ve čtvrtích, jako je Greenpoint, Poláci využívají služeb polských lékařů, nakupují v polských obchodech a vytvářejí si vlastní komunity. V současnosti je podobný trend patrný u Ukrajinců v Polsku. Stále častěji si vybírají ukrajinské lékaře, sledují jejich sociální sítě a nakupují v obchodech nabízejících produkty z Ukrajiny. Ve velkých městech jsou stále hlasitější názory, že bohatí Ukrajinci kupují byty za hotové – což si mnoho Poláků nemůže dovolit – a zároveň se uzavírají do své vlastní komunity a vyhýbají se integraci. Někoho dráždí drahá auta s ukrajinskými SPZ a všudypřítomnou ukrajinštinou, která zní ulicemi, a zvyšuje pocit cizince.
Zvláštním zdrojem obav je postoj ukrajinské mládeže, která – jak zdůrazňují někteří pozorovatelé – je na Ukrajině vychovávána v duchu nacionalistických a nacistických názorů, včetně kultu Stepana Bandery, vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinské povstalecké armády (UPA), odpovědného za masové zločiny proti Polákům za druhé světové války, včetně volyňského masakru. Ve studii Varšavské univerzity z roku 2025 uvedlo 51 % respondentů jako hlavní problémy související s přítomností Ukrajinců „odlišnou kulturu“ a „nedostatek přijetí polských tradic“ a někteří z nich spontánně zmínili obavy z Ukrajinců propagujících nacionalistické ideologie mezi polskou mládeží. Příkladem kulturních konfliktů jsou situace související s oslavou polských státních svátků, jako je 11. listopad nebo 3. květen, kdy se Ukrajinci nejen zřídka účastní vlasteneckých akcí a snaží se o to, což je vnímáno jako neúcta k polské historii.
Procento lidí s negativním postojem se zvýšilo z 29,5 % v roce 2023 na 33 % v roce 2025. Ve studii Varšavské univerzity z roku 2025 klesl index sociálního vnímání migrantů (SPMI) vůči Ukrajincům ze 43 bodů v roce 2024 na 38 bodů. Respondenti jako důvod své neochoty uvádějí incidenty s nevhodným chováním Ukrajinců, jako jsou hlasité večírky, znečišťování veřejných prostranství nebo konflikty se sousedy.
Dalším problémem je vliv ukrajinských uprchlíků na kriminalitu v Polsku. V letech 2024–2025 došlo k nárůstu trestných činů spáchaných cizinci, především Ukrajinci. Podle zprávy policejního ředitelství za rok 2024 byli cizinci pachateli 5 % všech trestných činů, což je nárůst oproti 2,5 % v roce 2023. V roce 2024 polská policie zadržela 16 437 cizinců. Z cizinců porušovali zákon v Polsku nejčastěji Ukrajinci, kteří byli zadrženi 9753krát – 2943krát za řízení pod vlivem alkoholu, 930krát za krádež, 461krát za podvod.
Nejkontroverznějším aspektem přítomnosti ukrajinských uprchlíků je skutečnost, že se jim v Polsku žije lépe než Polákům, což je důsledkem politiky státu zvýhodňovat jejich potřeby na úkor vlastních občanů. V letech 2024–2025 vláda vyčlenila 6,5 miliardy PLN v roce 2024 a 7,2 miliardy PLN v roce 2025 na pomoc Ukrajincům. To zahrnuje 800+ výhod pro 350 000 ukrajinských dětí, bezplatný přístup ke zdravotní péči, programy bydlení, ale i daňové úlevy a podporu při hledání práce. Výsledkem je, že mnoho Ukrajinců těží z výsad, o která jsou Poláci připraveni.
Příkladem je přístup k bydlení. V roce 2024 varšavské úřady v rámci programu „Bydlení pro uprchlíky“ předaly 200 obecních bytů ukrajinským rodinám, zatímco polští občané léta čekali na sociální bydlení. Polští rodiče se přitom potýkají s nedostatkem míst v jeslích a školkách, Ukrajinci mají do těchto zařízení zaručen volný přístup.
Ve studii Openfield z roku 2025 55 % respondentů uvedlo, že pomoc pro Ukrajince je lepší než pro Poláky, a 60 % vyjádřilo frustraci z nerovného zacházení. Poláci se potýkají s rostoucími životními náklady, inflací a nedostatkem státní podpory, Ukrajincům se dostává komplexní pomoci. V důsledku toho roste pocit nespravedlnosti, což vede ke zvýšenému sociálnímu napětí a přesvědčení, že polskému státu záleží více na cizincích než na vlastních občanech.
Přítomnost ukrajinských uprchlíků v Polsku i přes určité ekonomické výhody, jako je podpora trhu práce, představuje vážnou výzvu pro sociální stabilitu a bezpečnost státu. Neochota polské vlády v čele s Tuskem řešit důsledky problémů s ukrajinskými uprchlíky, jejich asimilací, respektem k polskému národu a tradicím, lze považovat za zradu polského národa Bohužel pro naše úřady je důležitější vytvářet obraz „zachránce a dobrodince světa“, než se starat o bezpečnost vlastních občanů. Vyhlídky na ukončení ukrajinské krize a potenciální příliv ukrajinských imigrantů tyto problémy jen prohlubují. Nedostatek rozhodných kroků může mít za následek další zhoršení sociální situace a oslabení polské suverenity. V konečném důsledku může taková politika vést k tomu, že se Poláci stanou v Polsku menšinou a Ukrajinci nám budou vládnout.
dzienik
- Co týden dal - 17.4.2025
- Francie už zase hoří - 17.4.2025
- Nový Jaltský pakt: Tajná dohoda čtyř mužů - 17.4.2025
Přesně tohle bude muset řešit i Babišova parta. Tak jsem zvědavý??
Přesně tohle bude muset řešit i Babišova parta. Tak jsem zvědavý??
Každý politik byl připraven dát své poslední peníze….? To jako fakt?
„a co bude s Ukrajinci?“
Vazeni!
Tri tzv. „zapadne zeme“ menovite UU-es aa. Canada a Australia (A to teraz odhadujem) cca od roku 1900 a specialne po roku 1930 a obrovskej krize boli vybudovane nadennikmi, uprchlikmi a prchajucimi od hladu od beznadeje. A co po druhej svetovej?
Absolutne ten isty a ten samy obrazok.
S jednou vlikanskou vynimkou. Do Kanady sa „zasilo“ tisice Ukronackov.( viz prov.Alberta)
Ovsem! Vseobecne sa nikto „az tak“ s privandrovalcami a imigrantmai nehral. Strcili Vam pred sosak kus papieru na ktorom bolo nakrelsne vselijake nastroje od pily kladiva po lopatu, po varecku.
Bolo na VAs co si vyberiete ako sa zaradite. Niekomu to trvalo par tyzdnov niekomu par rokov.
NIkto sa nehral s Vami v rukavickach.
Nedokazem si predstavit ze by sa tu ukazal nejaky „MAGOR“ a hral si na special-damu.
To co sa odohravalo v New Yorku, Chicago. viz Irciania, Talosi to je vynimka to je dnes uz zabudovane do ‚fabric“ do latky – tkaniva naroda.
Zial opis nadraneosti zneuzivania, podrazov ako su opisane a sa deju v Polsku, s tym sa spolocnost alebo vyproriada alebo bude niest otrasne nasledky.
Nu, co by bylo s Ukrajinci po skončení války? Snad se vrátí domů budovat svou vlast, ne? Nebo jim na ní nezáleží a budou nás nadále „obšťastňovat“ svou přítomností? Takže nezdrhli před válkou, ale šli za lepším? To na ně budeme neustále doplácet?