Německo: Týden před volbami jako přetopený kotel

Německo vypadá týden před parlamentními volbami, které se v předčasném termínu konají v neděli 23. února, jako přetopený politický kotel. Současná menšinová levicová vláda sociálních demokratů a Zelených sice podle předvolebních prognóz skončí, ale předpokládaný vítěz voleb do Bundestagu, dosud opoziční konzervativní unie CDU/CSU, bude zřejmě i s 30% podporou voličů muset s poraženou levicí zase zformovat nový kabinet. Což je předpoklad pokračující nestability a dalších voleb v předčasném termínu. Od nynějších levicových partají nelze v potenciálním novém vládním angažmá očekávat, že začnou zásadně jinak a v souladu s politickou pravicí řešit přezrálé problémy imigrace, hospodářského úpadku, rakovinově rozšířené byrokracie, zastarávající infrastruktury, neefektivního školství a demotivačně rozbujelého sociálního státu.

Podporu AfD se lidé bojí přiznat

Nad etablovanými partajemi se totiž jako stín hrozby sklání pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou její oponenti nálepkují přívlastky jako „krajně pravicová“, „populistická“, „antiimigrační“, a kolem níž vytvořili „protipožární zeď“ zásadní nespolupráce. Ovšem právě poslední atribut začal v německé populaci výrazně rezonovat po roce 2015, kdy tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová pozvala do země bez jakékoli významnější kontroly identity (třeba jen otisky prstů) přes milion uprchlíků ze Sýrie, ale také z Afghánistánu, celého Blízkého východu a severní Afriky.

AfD vznikla v roce 2010 a právě vinou eskalujících imigračních problémů se v roce 2017 dostala s 10,3% podporou voličů do Bundestagu. Nyní má AfD před volbami deklarovanou podporu kolem 22 % všech německých voličů. Právě díky svému nejtvrdšímu odporu vůči imigraci ze všech německých parlamentních stran může i na pozadí nejnovějších islamistických vražd nevinných občanů získat 23. února možná i čtvrtinu všech voličských hlasů. Právě proto, že řada voličů v průzkumech se bojí přiznat k podpoře stigmatizované AfD, ale v tajných volbách tuto možnost asi využijí. Zvláště, když etablované strany 31. ledna shodily v parlamentu návrh CDU/CSU na dosud bezprecedentní zpřísnění imigrační legislativy, včetně trvalých kontrol hranic a masivních deportací odmítnutých cizinců. A to v podstatě jen proto, že návrh CDU/CSU logicky jako jeden muž podpořila frakce AfD se 79 poslanci v 733členém Bundestagu. Jak se bude německá politika vyvíjet v budoucím parlamentu, kde etablovanými stranami a mainstreamovými médii ostrakizovaná AfD s podporou možná až čtvrtiny z 60 milionů oprávněných německých voličů obsadí třeba každé čtvrté křeslo v Bundestagu?

Přesně toto téma klíčově uchopil ve svém vystoupení 14. února v Mnichově před šokovanými účastníky tradiční mezinárodní bezpečnostní konference viceprezident USA James David Vance. V jasné podpoře AfD prohlásil, že v Evropě „protipožární zdi nemají místo.“ V narážce na rozhořčení a odmítání, které u etablovaných partají v Berlíně nedávno vyvolala otevřená podpora miliardáře Elona Muska, blízkého spolupracovníka prezidenta Donalda Trumpa, právě politice AfD, Vance ironicky prohlásil: „Když dokázala americká demokracie přežít deset let nadávání Grety Thunbergové, dokážete vy přežít několik měsíců Elona Muska.“

Podle viceprezidenta USA je důležité, aby Evropa rozvíjela obranyschopnost navenek, zároveň ale dodal, že mu větší starosti dělá nebezpečí, které podle něj Evropě hrozí zevnitř. Obává se, že „by se Evropa mohla zříct některých základních hodnot, hodnot, které sdílí se Spojenými státy. /…/ Musíme dělat více než o demokratických hodnotách jen mluvit, musíme je žít“. Při kritice omezování svobody slova v Evropě Vance zmínil mimo jiné nedávno zrušené prezidentské volby v Rumunsku. Kritizoval také Evropskou komisi a její politiku regulace sociálních sítí, ale i vlády ve Švédsku či Velké Británii. Připomněl aktuální teroristický útok v Mnichově a vyzval Evropu, aby zastavila nelegální migraci. Je to podle něj přáním také evropských občanů, kterým by měli politici více naslouchat.

To, co bylo a zůstává podstatou německého problému imigrace, je názorně vidět na všech posledních aktech vražedného násilí, často navíc spáchaného na dětech.

Deportovaní zločinci dostali roční příjem na cestu, Tálibán je osvobodil

Vláda kancléře Olafa Scholze byla tlakem rozbouřené veřejnosti donucena urychleně, ale zřejmě zase jen dočasně jednat. Po útoku v Solingenu a předchozím útoku nožem v Mannheimu z května 2024, kdy neúspěšný afghánský žadatel o azyl zranil několik lidí a zabil zasahujícího policistu, Scholz oznámil, že Německo opět spustí deportace těžkých zločinců a teroristů do Afghánistánu a Sýrie. Do Kábulu bylo 30. srpna 2024 z Lipska po třech letech nečinnosti vypraveno letadlo, najaté německou vládou od Kataru, a odvezlo 28 emigrantů s trestní minulostí. Na cestu každý deportovaný Afghánec dostal kapesné 1000 eur. To je, mimochodem, průměrný roční příjem v Afghánistánu. Zůstalo neobjasněno, jaký úplatek zaplatila německá vláda diplomatickými kanály, aby vůbec letadlo mohlo v Kábulu přistát. Nedlouho po příletu afghánský islámský režim Tálibánu všechny deportované osvobodil s tím, že trestné činy jako např. znásilnění německých žen, nepovažuje afghánský režim za trestné. Několik z deportovaných pak vyhlásilo záměr znovu se do Německa vrátit.

Ve všech posledních případech i těch desítek minulých německé orgány činné v trestním řízení se stovkami specialistů řeší neustále motivy pachatelů, jestli jde o islámský terorismus, nebo o psychicky narušené jedince. Ve většině stále jde jen o „podezření“ z nábožensky motivovaného terorismu, kdy do absurdity vyhnaná korektnost německých orgánů a mainstreamových médií brání označit tyto vraždy jako islamistický terorismus. Bylo by určitě nesprávné označit všechny věřící v islám za teroristy. Ale jak tomu má rozumět normální rozhořčený Němec, bojící se o svou rodinu, když pachateli takových vražd jsou skoro bezvýhradně islamisti?

Přitom tisíce znásilnění žen a menší přepadení a násilnosti, které se odehrávají každý měsíc po celém Německu, mainstreamová média nereportují, aby asi nedošlo k nesprávné interpretaci. A pak se vztekem a bezmocí němečtí občané sledují plačtivé a s ohledem na jejich odpovědnost pokrytecké projevy účasti s rodinami zavražděných, zraněných a znásilněných od vládních politiků SPD a Zelených i opozičních konzervativců z CDU/CSU, vzájemně se obviňujících, kdože za ty zločiny může? Sám Robert Habeck, vicekancléř za Zelené, kteří jsou velkými fanoušky masové imigrace, nedávno přiznal, že německé orgány nejsou s to dotáhnout do konce včetně deportace 170 000 případů, kdy žadatelé o azyl včetně odmítnutých spáchali v Německu trestný čin.

Záchranář děkoval, smazali ho z X

A jaká je vlastně v Německu nálada v klíčových médiích na téma islámského vraždění? Youtuber Stefan Spiegelsperger chtěl vyjádřit úctu muži, který se letos 22. ledna vrhl před děti z mateřské školy v bavorském Aschaffenburgu, když na ně pachatel zaútočil nožem. Otec několika dětí ve svých 41 letech zaplatil za svou odvahu životem. Následující den na tiskové konferenci vyjádřil bavorský premiér Markus Söder (CSU) zděšení nad dvojnásobnou vraždou. Söder vyjádřil svůj obdiv a úctu k člověku, který byl zavražděn za to, že chtěl odvrátit zabití dalších dětí.

Youtuber Spiegelsperger rovněž vzdal hold hrdinskému činu. Jak situaci popsala německá verze mezinárodního listu Epoch Times, tento energetický expert a youtuber sdílel 26. ledna na sociální síti 𝕏, dříve Twitter, následující příspěvek: „Hrdina z Aschaffenburgu, který se statečně postavil do cesty atentátníkovi, aby ochránil děti a své vlastní. Kai Uwe Danz (41) zanechal po sobě několik dětí, které nyní budou vyrůstat bez táty. R.I.P. Zastavte konečně tohle šílenství!!! Zatraceně!“ Ráno zjistil, že tento příspěvek, na který reagoval i majitel sítě X Elon Musk (v překladu Muskova slova: „Strašné. Kdy bude dost konečně dost?), byl v Německu na síti X smazán s neurčitým odkazem na „v Německu platné lokální zákony“.

Stefan Spiegelsperger, profesí záchranář, tento zásah tvrdě odmítl jako cenzuru. „Samozřejmě, že to považuji za porušení ústavy. Vždyť v tomto článku není nic, co by neodpovídalo svobodě projevu. Mé osobní hodnocení je následující: Elon Musk na tento příspěvek reagoval, takže je o něj velký zájem. A máme v zemi politické strany, kterým se podobné věci nelíbí, protože je to argument proti ještě větší migraci,“ prohlásil a poukázal na to, že etablované německé politické strany 31. ledna zabránily přijetí tvrdého imigračního zákona. „Takže příspěvek na síti 𝕏 je smazán pouze v Německu, aby si toho Elon Musk nevšiml. Ale u nás si ho už nikdo nepřečte,“ hořce komentoval.

V Německu nyní vedle mnoha milionů cizinců s německým občanstvím žije přes 3,5 milionů lidí klasifikovaných jako uprchlíci. Statistika zahrnuje lidi, kteří z humanitárních důvodů v Německu hledají ochranu, ať už jde o žadatele o azyl, státem uznané běžence nebo osoby, které by měly Německo opustit. Všichni pobírají vysoké sociální dávky, které jsou hlavní motivací, proč si vybírají Německo jako cílovou zemi emigrace.

Nedávno se hlavní politické strany v Berlíně usnesly na tom, že místo hotových peněz, které často odesílají migranti do domovských zemí, aby se třeba mohli vydat na cestu do Německa přes pašeráky lidí další rodinní příslušníci, budou místo peněz dostávat poukázky na potraviny a další základní potřeby. Avšak předseda CDU a kancléřský kandidát CDU/CSU Friedrich Merz obvinil spoluvládní Zelené ze sabotáže tohoto opatření a z podpory nekontrolované migrace. V projevu v Bundestagu v kontextu neschváleného přísného imigračního zákona upozornil, že např. stranické organizace Zelených v Bavorsku mění tyto poukázky imigrantům zpětně na peníze. Také SPD imigraci vlastně podporuje. Loni v září podepsal kancléř Scholz v Keni dohodu, podle níž Německo z této africké země doveze na 250 000 imigrantů. Mají to být prý samí učitelé, doktoři, zdravotní sestry, inženýři a také potřební řidiči.

Vládní strany jsou bezbranné vůči živelné imigraci

Německé etablované partaje jsou benevolentní, nerozhodné až bezbranné vůči rostoucí živelné imigraci. Nepochybně u vědomí své odpovědnosti za spáchané milionové vraždy a etnické genocidy Židů, Slovanů, Romů a dalších skupin obyvatelstva za hrůzovlády německého nacismu v letech 1933 až 1945. Dokonce ještě 80 let po skončení druhé světové války současné německé generaci zločinná minulost jejich pradědů, dědů a otců brání vymezit se proti importu islámského terorismu. Přitom tak absurdně ještě více prohlubují antisemitismus, který je siamským dvojčetem radikálního islámu mající za cíl vyhladit Izrael z povrchu zemského. Přitom německé orgány byly zcela nečinné i proti masovým demonstracím v německých městech, jejichž účastníci páchali masově trestný čin, když volali po zničení republikánské německé demokracie a po zřízení chalífátu v Německu, tedy islámské diktatury.

Mezi miliony imigrantů, zvláště těch, kdo přišli za kancléřky Merkelové bez jakékoli prověrky osobních dat a sebraní otisků prstů, jsou totiž podle názorů bezpečnostních orgánů řady zemí nepochybně spící osamělí vlci. Ty mohou až po letech, například i s použitím vydírání vraždou příbuzných v domovských zemích, dostat pokyn k útoku, včetně pokusů o masové vraždy.

A to se očividně už děje. Německo, které v podání budoucího kancléře Merze zřejmě dojde k nutnosti zavřít hranice, jednak problém imigrace rozprostře do ostatních zemí Evropské unie, jednak důsledná kontrola německých hranic a logicky stejně tak i dalších sousedních zemí bude reálně znamenat konec svobodného pohybu osob v rámci schengenského prostoru. S tím skončí také jedna ze zásadních svobod a výhod spojené Evropy.

Německo, které je navzdory ekonomickým problémům stále hospodářsky nejsilnější zemí Evropské unie, se stále není s to politicky ujmout role evropské „lokomotivy demokracie“ a všestranné mírové spolupráce. Místo zaujetí silné vnější role se utápí v neschopnosti vyřešit problém migrace s následným odrazem ve vnitropolitickém boji s těmi, kdo se opováží tento problém nastolovat. Je příznačné, že Evropská unie není fakticky schopna nominovat nějakého silného lídra pro možné jednání USA a Ruska o míru na Ukrajině. Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, by jistě tuto úlohu chtěla hrát, ale Trumpova administrativa ji okázale přehlíží. A uražený francouzský prezident svolává do Paříže jednání nějakého podivného výběru členských zemí EU, v nichž Ruskem nejvíce ohrožený východ reprezentuje jen Polsko. Německo budou zastupovat kancléř Scholz a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, politici, kteří za týden dozajista ve volbách ve svých funkcích prohrají.

Autoritativním stranám a režimům cestu k mocí dláždí neschopnost demokratických stran místo vzájemných půtek společně řešit ožehavé problémy většinově ekonomicky zubožených německých občanů. Tak skončila už Výmarská republika. Dějiny mají tendenci se opakovat, ovšem s daleko větší razancí.

Milan Smutný, Svět hospodářství