8.2.2025
Kategorie: Společnost

Evropská unie chce občany v EU připravit o vlastnictví nemovitostí?

Sdílejte článek:

VK

Evropská unie chce občany v EU připravit o vlastnictví nemovitostí? Astronomické náklady na transformace budov k bezemisnímu trvalému bydlení mohou vést až k nuceným prodejům nemovitostí a k omezení vlastnických práv! Budovy nepůjde prodat, pronajmout a dokonce možná ani dědit? A co chalupy a chaty? Známe podrobnosti a je to proces WEF podle hesla, že nebudeme nic vlastnit a budeme šťastní!

Obrovský poprask mezi nic netušícími majiteli nemovitostí a rovněž mezi našimi čtenáři vyvolal před pár dny pořad [1] na Rádiu Universum, kde se moderátorka Martina Kociánová bavila s předsedkyní odborné sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory České republiky Hanou Landovou.

Diskuse se týkala nové evropské směrnice EPBD IV schválené Evropskou komisí vloni v květnu 2024 a nyní běží dvouletá lhůta pro implementaci směrnice do zákonů a práv národních států v EU, tedy stejně tak v ČR i na Slovensku. Tato šílená směrnice novelizovaná z předchozí směrnice EPBD III totiž nařizuje schéma, že do roku 2050 musí být všechny budovy a byty v EU určené pro trvalé bydlení bezemisní. A týká se to nejen nových staveb, ale všech existujících budov s trvalým obydlením.

Nová směrnice EU hrozí majitelům nemovitostí až omezením vlastnických práv!

Ve videu výše jsme pro vás připravili sestřih nejvýbušnějších částí rozhovoru, které si určitě poslechněte, pokud jste majitelem nemovitosti určené k trvalému bydlení, ale rovněž k rekreačnímu bydlení, pokud nemovitost využíváte aktivně a pravidelně k rekreacím po celý rok, ale k tomu se ještě v článku dostanu. Plná nesestříhaná verze pořadu s Hanou Landovou je zde.

Směrnice jako by z oka vypadla Evropskému ekonomickému fóru (WEF) Klause Schwaba, protože právě WEF tlačí politiku bezemisní budoucnosti a výsledkem je takový teror směrem k majitelům nemovitostí, že reálně povede k nuceným prodejům hluboko pod cenou, protože směrnice zakazuje prodeje emisních nemovitostí. Pojďme si ale celou věc rozebrat.

Směrnice o energetické náročnosti budov ve 4. verzi je zločinem proti vlastníkům nemovitostí za bílého dne!

Směrnice Energy Performance of Buildings Directive (2010/31/EU) [2] jinak zkráceně nazývaná jako EPBD IV stanovuje pro vlastníky nemovitostí určených k trvalému bydlení povinnost uvést stavbu v horizontu do roku 2050 v několika etapách do tzv. bezemisního stavu. Problém přitom není v nových budovách, které se dnes staví, ty už jsou na směrnici buď připraveny, anebo dokonce bezemisní stav splňují. Směrnice vychází přímo z evropské iniciativy The European Green Deal.

Evropský Green Deal

Kámen úrazu spočívá ve skandální retroaktivitě směrnice na všechny existující budovy, a to i na budovy z minulého století, z doby 1. republiky, na budovy z dob Rakousko-Uherska, a to jak ve městech, tak i na venkovech, tedy směrnice se týká i chalup a chat, pokud v nich člověk trvale nebo delší dobu přes rok bydlí. A pojďme si ocitovat článek 5 z české verze [3] této směrnice:

Článek 5

Stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby minimální požadavky na energetickou náročnost budov nebo ucelených částí budov byly stanoveny za účelem dosažení alespoň nákladově optimálních úrovní a tam, kde je to relevantní, přísnějších referenčních hodnot, jako jsou požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi. Energetická náročnost se vypočte v souladu s metodou uvedenou v článku 4. Nákladově optimální úrovně se vypočtou v souladu se srovnávacím metodickým rámcem uvedeným v článku 6.

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly stanoveny minimální požadavky na energetickou náročnost pro prvky budovy, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou vyměňovány nebo instalovány dodatečně, s cílem dosáhnout alespoň nákladově optimálních úrovní. Členské státy mohou stanovit požadavky na prvky budov na úrovni, která by usnadnila účinnou instalaci nízkoteplotních systémů vytápění v renovovaných budovách.

Při stanovování požadavků mohou členské státy rozlišovat mezi novými a stávajícími budovami a mezi různými kategoriemi budov.

V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu optimální kvalitu vnitřního prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, například nedostatečnému větrání, jakož i místní podmínky a určené využití i stáří budovy.

Členské státy pravidelně přezkoumávají své minimální požadavky na energetickou náročnost nejméně jednou za pět let a v případě potřeby je aktualizují, aby odrážely technický pokrok v sektoru budov, výsledky výpočtu nákladově optimálních úrovní podle článku 6 a aktualizované vnitrostátní cíle a politiky v oblasti energetiky a klimatu.

2. Členské státy mohou přizpůsobit požadavky uvedené v odstavci 1, pokud jde o budovy úředně chráněné na celostátní, regionální či místní úrovni jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění některých požadavků nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled.

3. Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 u těchto kategorií budov:

a) budovy ve vlastnictví ozbrojených sil nebo ústředních vládních institucí, které slouží účelům národní obrany, s výjimkou jednotlivých obytných nebo kancelářských budov pro ozbrojené síly a další zaměstnance orgánů národní obrany;

b) budovy užívané jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely;

c) dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny a neobytné zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;

d) obytné budovy, které jsou užívány nebo určeny k užívání buď kratšímu než čtyři měsíce v roce, nebo alternativně po omezenou část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % ze spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání;

e) samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2.

Pokud budete jezdit na chalupu moc často, budete muset roubenku zateplit, vybavit tepelným čerpadlem, soláry, plastovými okny…

Výše uvedený článek směrnice tedy uvádí, že pouze vojenské, církevní a neobytné zemědělské budovy budou vyjmuty z působnosti směrnice. A pokud jde o obytné budovy, tak tady začíná to skutečné a děsivé peklo. Písmeno “d” totiž uvádí, že majitel budovy, která je obydlena v úhrnu kratším než 4 měsíce (120 dnů), nebude muset budovu rekonstruovat na bezemisní. Druhou možností je, že budova bude používána po jinou určenou dobu roku, ale odhadovaná spotřeba energií v budově je nižší než 25% z celkové spotřeby, ke které by došlo při trvalém bydlení po dobu celého roku. A toto představuje obrovskou hrozbu.

Fotovoltaika na střeše rodinného domu

Tento popis bodu “d” se totiž týká typicky rekreačních budov na venkově a v malých městech, kam lidé z velkých měst jezdí pravidelně na víkendy. Jenže, tato směrnice se může stát časovanou bombou. Pokud jde o 4 měsíce v roce, jedná se o 120 dní v průměru. Pokud ale jezdíte na chalupu každý týden a celoročně, tak to vychází na zhruba 104 dní.

A pokud je chalupa obydlena o letních i zimních prázdninách, tak limit 120 dní okamžitě překročíte a začne se na vás vztahovat směrnice EPBD IV. A nepomůže vám ani ta druhá možnost, tedy vykázat na budově, že nespotřebujete více než 25% energií za rok, protože při pravidelném využívání objektu k rekreaci se do čtvrtinové roční spotřeby spolehlivě nevejdete a překročíte ji.

Pokud v chalupě trvale bydlí vaši rodiče či prarodiče, bude se renovace budovy vztahovat i na ně

A už vůbec zde nemluvíme o té nejčastější variantě, že chalupa či domek je obydlen celoročně vašimi rodiči či prarodiči, a i když pro vás má objekt charakter rekreačního zařízení, tak z hlediska směrnice jde o objekt trvalého bydlení vašich rodičů či prarodičů. A na takový objekt se vztahuje zmíněná směrnice.

Většina chalup a rovněž rodinných domů v ČR byla stavěna v dobách, kdy směrnice EU neexistovaly a všechny ty budovy většinou nemají žádný energetický etalon, takže automaticky spadají do kategorie G, tedy mimořádně neúsporných budov. Pokud jde o chaty, měli by lidé být v klidu, a to i při trvalém bydlení, protože podlahová užitná plocha 50 metrů čtverečních u běžných malých chat se nepřekročí.

Energetický etalon budov

Bezemisní budovy mají být v EU sice až v roce 2050, ale už od roku 2026 po implementaci směrnic do národních legislativ států EU začnou vlády jednotlivých zemí stanovovat budovy, jejichž majitelé budou muset zažádat o energetický štítek budov a uvést budovu do souladu s nízkou energetickou náročností.

Jak zaznělo v pořadu na rádiu, náklady na uvedení budovy G do souladu s EPBD IV vyjdou na miliony korun, ale přitom dotace, které se samozřejmě chystají, nepokryjí nejen celý projekt, ale spousta lidí na dotace ani nedosáhne, protože nebudou mít peníze na zpracování projektu a žádosti. A ani banky nepomohou, protože starým lidem na vesnici v rodinných domech a chalupách už kvůli stáří těchto osob a jejich nízkým důchodům žádná banka hypotéku neposkytne.

V nejhorším případě půjdou zazdít místnosti a okna v domě s cílem zmenšit užitnou podlahovou plochu pod 50 metrů čtverečních

V článku 5 je ale možná malá naděje, jak směrnici obejít, i když opravdu šílená naděje. V bodě “e” se stanovuje, že samostatně stojící budovy s menší podlahovou plochou než 50 metrů čtverečních nebudou muset směrnici splňovat. V nejhorším případě dědeček s babičkou zazdí okna a dveře v chalupě tak, aby podlaha v přístupných místnostech nepřekročila 50 metrů čtverečních, což odpovídá malometrážnímu bytu 2+kk v dnešních bytových domech.

Teoreticky takové řešení půjde zrealizovat, i když v zazděných částech budovy se budou muset vytrhat podlahy, aby to kontroly, které směrnice rovněž zavádí, v případě provedení kontroly uznaly. Podle stavebního znalce, na kterého jsme se obrátili při přípravě tohoto článku, již tento nápad se zazdíváním místnosti je používán v některých zemích světa a stane se pro stovky tisíc nemajetných důchodců jedinou možností, jak vyjmout svoji chalupu z dosahu šílené směrnice EPBD IV. Všechno záleží na tom, jak bude vypadat implementace směrnice do české legislativy.

Tepelné čerpadlo

Jak zaznělo v rozhovoru od Martiny Kociánové v pořadu, tak došlo na slova jejího hosta z dřívější doby, který prorocky řekl o nemovitostech, že… v České republice je ještě lidem co vzít. Ano, a přesně o tom to je! Jedná se o proces Total Control, kdy lidé v Novém věku nemají nic vlastnit a mají tím pádem být šťastní. Šťastní proč? Doufám, že po přečtení tohoto článku to již víte.

Šťastní proto, že nebudou mít tak strašné starosti a strach o to, jak splatí hypotéku na přestavbu 90 let starého domu z dob 1. republiky, ani se nebudou muset bát toho, že kvůli chudobě či stáří budou muset nemovitost prodávat pod cenou. Protože směrnice EPBD IV zakazuje prodej i pronájem bytů a budov, které nebudou mít etalon energetické náročnosti stavby. A jak zaznělo v pořadu, prý se zvažuje, že nepůjdou takové objekty ani dědit.

Ne všude a ne všechno půjde vyřešit zazděním, někdo bude nucen prodat nemovitost někomu, kdo povinnost renovace vezme na sebe

V praxi by to mělo fungovat tak, že pokud se rozhodnete prodat stavbu bez etalonu, tedy de jure spadající pod etalon G, tak potom uvedení budovy do souladu s EPBD IV musí na sebe vzít kupující. A to znamená, že kupující bude na sebe muset vzít obrovské několikamilionové rekonstrukční břemeno, které nákladově může klidně i přesáhnout prodejní cenu nemovitosti, která ale sama o sobě bude velmi nízká.

Protože budova s etalonem G bude neprodejná. Tedy s výjimkou člověka, který ji od vás koupí a převezme závazek rekonstrukce na sebe. A takový člověk vám za takovou nemovitost dá směšně peníze. Ještě od něj uslyšíte, že ho ta rekonstrukce vyjde na tolik peněz, že byste mu možná mohli něco naopak doplatit, když to od vás koupí. Opravdu nepřeháním.

Slogan WEF propagující tzv. cirkulární a sdílenou ekonomiku, kdy lidé nic nevlastní, ale pouze si věci pronajímají

Tohle je důsledek členství ČR i Slovenska v Evropské unii, tedy v neonacistickém spolku mafiánů, kteří nejen chtějí nahnat občany zemí EU do války s Ruskem, ale pro jistotu jim chtějí ukrást nemovitosti. Vlastnictví nemovitostí se v důsledku této směrnice stanou velmi drahou a nákladnou záležitostí jen pro nejbohatší lidi a samozřejmě pro korporace, banky a firmy specializující se na vykupování bytů a domů za pakatel od nemajetných vlastníků, kteří nebudou mít peníze na rekonstrukci.

Jedinou nadějí je odchod z Evropské unie. Tato svinstva totiž vymysleli s cílem, aby našli záminku, jak donutit lidi k prodejům “neekologických” nemovitostí za pakatel nejbohatším lidem, elitám, korporacím, potažmo nadnárodním fondům. A to je sionisticko-mesianistický proces, který jde ruku v ruce s návratem nacistických procesů řízení v Evropě. Taková je děsivá realita.

-VK-

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 4,57 out of 5)
Loading...
8 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)