Jsem džihádista

Nejrušněji je každopádně v Libanonu. Nejlepší tajná služba světa zřejmě hacknula dodávky elektroniky pro hnutí Hizballáh. Nejprve jeho členům synchronně vybuchovaly pagery, následně vysílačky a naše redakce očekává, že nejpozději o víkendu začnou synchronně vybuchovat samotní členové Hizballáhu.

Jakkoliv je uvedená akce majstrštyk, který zcela nepochybně vstoupí do učebnic, pořád jsou Izraelci čučkaři^TM proti Američanům. Ti už dávno nasadili do elektronických zařízení zvaných počítače explozivní materiál zvaný Windows. Jeho uživatelé vybuchují už roky. Opakovaně a po instalaci zvlášť vypečených aktualizací často synchronně. O čemž výbušnina ráda odesílá povinná diagnostická data do centrály. Kam se Mossad hrabe.

Coby uživatel služeb Mossadu, pardon, Microsoftu, něco pamatuji. Třeba, že jsem si mohl ten výbušný systém spouštět příkazem win v příkazové řádce. Pak se to začalo spouštět samo, pak se to začalo aktualizovat samo (kde jsou časy service packů), pak jsem postupně přicházel o administrátorská práva a v poslední době si to dělá co chce včetně nečekaných restartů bez ohledu na rozdělanou práci a různé instalované utilitky, které jim mají bránit.

Jak postupně ztrácím kontrolu (nejen nad Windows), moje exploze jsou stále častější. Jsem džihádista.

Coby vnímavý občan-uživatel ale chápu, že z pohledu Microsoftu jsou samoexplodující uživatelé Windows v pořádku. Je to jen taková drobná vada na kráse pokroku a pokrok je v posledních letech v naší ideální západní společnosti definován jako opatrovatelství spojené se ztrátou kontroly. Na straně uživatele, pochopitelně. Microsoft nedělá nic čím by vybočoval z řady. Nepřekvapivě to neschvaluji, což je zatím ještě také v pořádku.

Z pohledu Izraelců jsou v pořádku samoexplodující džihádisté. Nepřekvapivě to schvaluji. Je to také v pořádku?

Mossad a dokonce i Microsoft jsou ale čučkaři^TM ve srovnání s Evropskou komisí. Je zcela zřejmé, že s pomocí pana Síkely a vůbec celé té šestikoaliční bandy mi půjde Evropská komise když ne po krku tak po majetku dalších X let. Zatím mi v kapse sice nic nevybuchuje, ale to neznamená, že nevybuchuji já. Podobně jako při restartu. Natož při Great resetu.

Když bych – v teoretické rovině – napsal, že bych se nijak zvlášť nezlobil, kdyby Mossad nebo nějaký jiný nečučkař hacknul třeba dodávku mobilů pro novou Evropskou komisi a možná tím trochu pozdržel pokračování zeleného šílenství, hádám, že by to bylo hodnoceno jako schvalování terorismu. Nebo by to bylo v pořádku stejně jako schvalování vybuchujících pagerů možná nevinných chodců v ulicích Bejrútu? Kde přesně je ta hranice?