27.5.2024
Kategorie: Ekonomika

Toto je sedm nejškodlivějších účinků větrných turbín

Sdílejte článek:

SLOVANKA

V příštích letech se má i u nás díky silné větrné lobby začít budovat množství těchto – pro přírodu i lidské zdraví škodlivých – monster. Tématu větrných elektráren jsem se proto věnovala poměrně detailně a jediný závěr, ke kterému bylo možno po zvážení všech výhod a nevýhod dospět, bylo, že jde o nejméně ekologický i ekonomický způsob získávání energie.

Níže se dozvíte více o 7 hlavních škodlivých účincích, k nimž je ovšem nutné přičíst absolutní neefektivitu, zejména pak tehdy, kdy nefouká vítr. Větrné elektrárny se neuživí, musí být po celou dobu existence dotovány – a mnohde již od nich také ustupují.

Nicméně zatímco největší větrná farma v Evropě zbankrotovala, my se do tohoto neštěstí nyní po hlavě vrháme. Podle informací mají být nové větrné elektrárny zejména v Moravskoslezském kraji a na Vysočině.

Pokud tedy v některém z uvedených krajů bydlíte – či tam třeba máte rekreační objekt – zajímejte se o to, zda i ve vaší blízkosti podobná monstra nevyrostou. Pokud ano, pak je na čase vyměnit zastupitelstva obcí, které o těchto projektech rozhodly.

Zde je 7 nejvíce škodlivých účinků větrných turbín:

1. Přímé ničení životního prostředí: lesy, půda, flóra

Na popud převážně „zelených“ stran a jejich finančních kompliců způsobují větrné turbíny nesmírné přímé škody na přírodě. Je to vidět na mýcení lesů, výstavbě přístupových cest a masivním šíření.

Podle kontrolorů faktů se pro umístění větrné turbíny vymýtí v průměru 0,5 hektaru lesa. Ve skutečnosti je mýtina mnohem větší, jak spočítala německá občanská iniciativa na regionálním příkladu – tam muselo být na každou větrnou turbínu trvale odstraněno 2,5 hektaru lesa.

Bylo o tom natočeno působivé video:

Jen u základů se na každou větrnou turbínu načerpá do země až 10 000 tun betonu. 4000 metrů čtverečních je vykopáno a 500 metrů čtverečních v okolí je trvale odlesněno. Pro požadovanou ocel platí „praktické pravidlo“ – kolem 100 tun na MW výkonu.

Náklady na dopravu a logistiku jsou enormní a je třeba je samozřejmě zohlednit v celkové bilanci. Každý, kdo podléhá CO2 šílenství, by si měl uvědomit, že výroba jedné tuny oceli si vyžádá minimálně 2 tuny CO2.

Mimochodem: Každý, kdo věří, že základy větrných turbín budou někdy odstraněny ze země poté, co budou nakonec vyřazeny z provozu, také věří v Santa Clause. Německo tento problém obchází tak, že monstra jednoduše prohlásí za „památky.“

Problém vyřešen německy zeleným způsobem – a ničení životního prostředí zůstane viditelné po desetiletí. V BR-Faktenfuchs se v této souvislosti objevilo vzrušující tvrzení.

Autoři tvrdí, že po pronajmutí na větrnou energii by později byla oblast opět k dispozici pro lesní využití. Ale lesy nerostou na železobetonu.

Tvrzení, že dojde k úplné demontáži, může být dokonce stanoveno zákonem, ale v praxi selhává, protože stavební společnost nebo provozní společnost může být na konci své životnosti rychle přivedena do konkurzu.

2. Ničení životního prostředí – živočichové: Ptáci, netopýři a hmyz jsou vyhubeni

Příroda je tváří v tvář větrným monstrům bezmocná.

Ptáci si evolučně neuvědomují nebezpečí, které jim hrozí – pokud se přiblíží příliš blízko, zachytí se silným tahem listů rotoru, které je často zabíjí. To platí pro velké i malé ptáky. Začněme u dravců.

V USA bylo prokázáno, že větrné elektrárny provozované provozovatelem ESI zabily 150 (!) chráněných orlů. Protože v USA naštěstí ve vládě žádní zelení nejsou, znamenalo to pro firmu milionovou pokutu.

Ale vzácná zvířata se již nevracejí k životu. V důsledku toho musely být větrné turbíny také vypnuty v době, kdy je pravděpodobné, že krajem proletí orli. Je tedy zcela nemožné, aby dotyčné větrné elektrárny byly finančně rentabilní.

V Rakousku byl také zdokumentován případ , kdy větrná turbína zabila vědci sledovaného orla královského. Další případy byly hlášeny ze Švýcarska a Německa.

Pouze malý počet incidentů je zveřejněn, protože větrná energie je důležitým pilířem pokrytecké a zlé zelené politiky. Většina případů se tedy tají.

Menší ptáci a netopýři jsou také častými oběťmi „zelených“ monster. V roce 2019 GEO zdokumentovalo, že ve čtyřech severoněmeckých zemích je ročně zabito přes 8 500 káňat obecných.

Odhaduje se také, že každý rok je zabito 250 000 netopýrů. Zjevně ne zcela příčetný německý „odborník na všechno,“ Volker Quaschnig, miláček systémových médií, jako kompenzaci navrhl, aby byly zastřeleny všechny kočky.

Nejmenšími přímými oběťmi zvířecího světa je hmyz. Předpokládá se, že v Německu je denně turbínami zabito 5 až 6 miliard hmyzích jedinců. Od studie DLR z roku 2019 se ověřovatelé faktů snaží masivně šířit své lži financované větrnou lobby.

Cokoli jiného je údajně „více na vině“ za smrt hmyzu než větrné turbíny. Naštěstí počet větrných turbín v Německu od roku 2017 stagnuje, i když lze předpokládat, že vysloužilé větrníky jsou často nahrazovány jinými na nových místech.

Větrná energie v Německu podle BWE.
Nové větrné turbíny postavené v Německu podle serveru Statista.

3. Listy rotoru cestují přes půl světa

V roce 2023 několik výrobců větrných turbín oznámilo, že zavřou své továrny v Evropě, zejména v Německu.

Zbývající společnosti jsou Nordex se sídlem v Rostocku a Siemens Gamesa v Cuxhavenu. Je otázkou, zda se ještě někde na místě vyrábí. Objevují se například tvrzení, že Enercon vyrábí přímo v Aurichu. Ve skutečnosti jsou listy rotoru dodávány lodí z Portugalska.

Existují také zprávy o rotorových listech pocházejících z Indie nebo Číny. NTV například ukázala přepravu 80metrových rotorových listů lodí do Cuxhavenu, kam dorazilo 80 procent německých rotorových listů.

Je jasné, že listy větrníků se obvykle nevyrábějí v blízkosti závodů (nebo přistávají v přístavu). Na velké vzdálenosti se musí přepravovat po souši speciální kamionovou dopravou.

4. Listy rotoru jsou toxické a nerecyklovatelné

Pro mnohé je šokující, že listy rotoru jsou vyrobeny z toxických kompozitů (sklolaminát/duoplast), pro které neexistuje možnost recyklace . Lze je spálit, což představuje velké výzvy pro ochranu životního prostředí – nebo je lze pohřbít jako nebezpečný odpad.

V Německu je pohřbívání v zásadě zakázáno, ale v jednotlivých případech k němu údajně již došlo. Další následné použití je jako výplňový materiál v cementářském průmyslu.

Nelze vyloučit, že se v budoucnu objeví stejné problémy, jaké jsou známé z jiných materiálů ve stavebnictví, které jsou dnes považovány za zdraví extrémně nebezpečné a karcinogenní a lze je demontovat a zlikvidovat pouze za přísných podmínek.

Asi 30 procent listů rotorů vyrobených po celém světě je vyrobeno z balzového dřeva, které se dováží z Jižní Ameriky.

Velkým problémem je také eroze listů rotoru. Kritici považují za vysoce problematické, že materiály, ze kterých jsou tato vlákna vyrobena (GRP, CFRP, bisfenol A atd.), jsou známé jako karcinogenní.

To znamená, že oblast kolem větrných turbín – včetně pitné vody – je trvale kontaminována.

Při poškození listu rotoru se kromě velkých úlomků s ostrými hranami mohl uvolňovat i nejjemnější dýchatelný vláknitý prach z uhlíkových vláken, tzv. hnusná vlákna, která mohou pronikat kůží do organismu lidí i zvířat a ničit plíce.

(…)

Podle studií z Nizozemska jsou při používání systémů desítky kilogramů mikroplastů každoročně v důsledku opotřebení vymrštěny stovky metrů vysoko do atmosféry jako úlomky a jemný prach, které pak klesají k zemi nebo do moře daleko od větrných turbín.

Pruský generál v roce 2022

5. Environmentální toxiny a „zabijáci klimatu“ ve větrných turbínách

Uvnitř větrných turbín je řada problematických látek, jako je fluorid sírový, zkráceně SF6. Je to „nejsilnější ze všech skleníkových plynů“ s účinkem až 23 500krát vyšším než CO2, který je stále tak propagován.

SF6 se používá k izolaci kabelů ve větrných turbínách. Skladovatelnost materiálu je téměř srovnatelná se (starým) jaderným odpadem – neškodným by se stal až po 3000 letech, tak dlouho zůstává v atmosféře.

Existují také maziva vyrobená z minerálních olejů. To je patrné zejména v případě poškození – média informovala o úniku oleje ze spálené větrné turbíny. Oleje jsou jasněji viditelné v moři, kde jsou vidět ropné skvrny kolem větrných turbín.

Oleje a další látky jsou potřebné nejen pro pohyblivost rotorů, ale také jako ochrana proti korozi. Patří mezi ně hliník, zinek a další toxické těžké kovy.

6. Škody na lidech a zvířatech způsobené infrazvukem

Větrné turbíny produkují infrazvuk. I zde se ověřovatelé faktů snaží problém popřít nebo zlehčit. Citliví lidé, ale především zvířata – zejména hospodářská, totiž na tento dodatečný, téměř trvalý zvuk často extrémně reagují.

Bylo také prokázáno, že infrazvuk má negativní vliv na srdce. Tyto jevy byly dobře prozkoumány lékařsky i fyzikálně. Lidé například neslyší infrazvuk, ale jejich uši stále přenášejí elektrické impulsy.

Na co by se nemělo zapomínat: Pokud postavíte větrné turbíny uprostřed lesa, bude zvukům vystavena široká oblast – se zcela neprobádanými a ignorovanými efekty.

V Německu dokonce i vládní měření prokázala silné infrazvukové emise. Podle ověřovatelů faktů však údajně „nedělají nic.“

7. Turbulence mění klima

„Větrné turbíny fungují jako velké metly,“ lze si přečíst na toto téma na eskp.de. Turbulence se nevyskytují pouze za větrnými turbínami, různé systémy se také vzájemně ovlivňují.

„Větrné turbíny a celé větrné farmy ovlivňují atmosférické a oceánské procesy. Turbulence mají vliv na okolní vzduch a mořskou vodu.“

O vlivu větrných elektráren na mikroklima informovalo v roce 2019 také německé médium Agrarheute. Byla citována další studie z roku 2018, která rovněž potvrdila zvýšení teploty v oblasti kolem větrných turbín.

Větrné turbíny také distribuují teplo a vlhkost v atmosféře a mění atmosférické proudění, přičemž okamžitý oteplovací efekt je velmi velký – zvláště větší než přínos z úspor CO2.

Fatální poměr nákladů a přínosů

Gigantické větrné elektrárny, které jsou dnes běžné, způsobují přímé a trvalé škody na životním prostředí. K tomu se přidává neméně enormní úsilí potřebné ke konstrukci – s lopatkami rotoru putujícími přes půl světa.

Co jsme v našem článku ještě nerozebírali, jsou obsahy turbín, ve kterých je použit například neodym, dysprosium, praseodym a terbium. Některé z nich jsou získávány dětskou prací v chudších zemích.

Americká agentura pro ochranu životního prostředí (epa.gov) předpokládá, že účinnost větrných turbín je 20 až 40 procent – ​​s průměrnou životností systému 20 let. Systémy jsou stěží ziskové bez státní podpory, náklady jsou příliš vysoké a výstup je obvykle příliš nízký.

Průměrné využití onshore (vnitrozemského) systému je údajně 20 procent a v jednotlivých případech je výrazně nižší. Z možných 8 760 hodin ročně byly „hodiny plného využití“ německých větrných farem v letech 1990 až 2022 mezi 962 a 1 931 hodinami.

Větrné turbíny v moři se využívají na větší kapacitu, ale také vypouštějí více toxinů do životního prostředí.

Kdyby se všechny náklady na stavbu a demontáž větrné turbíny braly v úvahu stejně přísně jako u tisíckrát přepočítávaných jaderných elektráren, bilance by rozhodně nebyla lepší. Škody na přírodě se dají jen stěží vyčíslit – vždyť jakou cenu mají miliardy životů uhynulých zvířat?

Závěr: To, co Zelení dělají s větrnou energií, je hrozné pokrytectví a způsobuje mnohem více škody než užitku.

Zde opět musíte sledovat stopu peněz, zjistit, kdo kde lobbuje, kteří politici jsou úzce napojeni na výrobce a finančně profitují z větrné lobby…

Pozn.: Na závěr bych ještě ráda upozornila všechny, kdo se o téma více zajímají (třeba proto, že podobná monstra mají vyrůst i ve vaší blízkosti), že na toto téma zde najdete bezpočet článků (lze je najít pokud si zadáte do vyhledávače na stránkách hesla jako „větrníky,“ „větrné turbíny“ apod.)

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
18 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)