![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Na Výboru pro obranu nám vykvetla veliká láska
ŠTĚPÁN CHÁB
Náčelníka generálního štábu Armády ČR Karla Řehku potkala láska. Arthur Schopenhauer by pohovořil o zvířecích pudech, my ale necháme cynického Schopenhaura dlít v jeho mnohočetné jízlivosti a na paškál si vezmeme Emila Kraepelina. Kdo to k sakru je? Kraepelin byl psychiatr. V roce 1883 poprvé ve svém oboru pojmenoval kuriózní stav lidské mysli, kterou náš Romeo Řehka vykazuje – paranoiu.
„Mám z více věrohodných zdrojů potvrzeno, že se na mě systematicky chystá informační operace s cílem mě veřejně diskreditovat a znevěrohodnit,“ popsal v rozhovoru pro Novinky náčelník generální štábu Armády České republiky Karel Řehka své lásky zahoření k o jedenáct let mladší poslankyni STAN, inženýrce Michaele Opltové, která dlí svým dohledem a dozimetrickým vlivem i na Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Povolení se řehtat uděleno.
Ale nechme promluvit studnici lidského vědění a poznání: „Paranoia, neboli stihomam, je duševní porucha, vyznačující se bludy, chorobnými představami o vlastním ohrožení. Přehnané a nedoložené obavy o vlastní bezpečnost, někdy spojené s konspiračními teoriemi, se nazývají paranoidní. Paranoidní představy mohou být neurotického nebo i psychotického původu,“ stojí v záznamech Wikipedie na téma Řehkova pokroku v poznání života lidského.
Ale ne a ne. To nestačí. Když se paranoia spojí s krizí středního věku, je na Řehku vymalováno.
„Krizí středního věku je označován přechod identity a sebedůvěry, ke kterému může dojít u jedinců středního věku, obvykle ve věku 45 až 65 let. Tento jev je popisován jako psychologická krize způsobená událostmi, které mohou souviset se zvyšujícím se věkem člověka, nevyhnutelnou smrtelností či případným nedostatkem životních úspěchů,“ pohovořila o krizi středního věku Karla Řehky Wikipedie. Řehkovi je 49 let, na krizi středního věku má tedy podle pravidel nárok. V tu dobu, aby muž získal pocit, že smrt je daleko a jeho život je teprve na začátku, si vyhlédne oběť pro rozsévání svého genofondu, kteréžto by mu mělo zaručit genetickou nesmrtelnost.
Opět, s Schopenhauerem – rod musí přežít, tak se chováme tak, jak se chováme. Samec staršího vydání si začne hledat významně mladší plodnou samici, zákon přírody, který té lásky zase tolik neukazuje. Ale abychom se na společenských trachtacích necítili jako pitomci, nazvali jsme si to právě láskou. U mladých jedinců se takové označení snese. Ale když pan náčelník Řehka opustí paní Řehkovou, protože se mu zapalují lýtka… no, není to moc pěkné (nevím, ještě v krizi středního věku nejsem, ale je mi to opouštění životní partnerky pro mladší ročník výsostně nesympatické).
„Dle amerického kulturního stereotypu, muž procházející krizí středního věku nakupuje luxusní zboží např. závodní auto, nebo vyhledává intimní vztah s mladší ženou. Někteří muži hledají plodné ženy, se kterými ale nutně nemají v úmyslu plodit potomky,“ stojí ve Wikipedii. Já vím, zní to necitlivě, ale popis reality většinou moc citlivý není.
Jenže vraťme se v Řehkově slovům. „Mám z více věrohodných zdrojů potvrzeno, že se na mě systematicky chystá informační operace s cílem mě veřejně diskreditovat a znevěrohodnit,“ zhodnotil své milostné avantýry pro Novinky Řehka.
Já bych i zde použil Wikipedii.
„V obecném povědomí je paranoia doprovázena
– pocitem, že člověk vládne zvláštními silami a plní důležitý úkol,
– přesvědčením o pronásledování mimozemšťany, tajnými službami nebo démony,
– konspiračními teoriemi a představou, že svět je řízen temnými silami v pozadí,
– pocitem ovládání mozku z vnějšku,
– pocitem, že je člověk postavou v právě přečteném románu.“
Paranoia v určité míře je zdravá. Určitě pro náčelníka Řehku, který musí tušit, kde a proč se co nalézá a kdo po něm jde, v případě ministryně Černochové pak kdo po něm šlape. Ale přesto je dobré zacházet s paranoiou trochu opatrně a nevidět agenty a informační kampaně nepřátelských mocností za každou nevěrou, kterou náčelník Řehka společnosti jako svou hodnotovou politiku ukáže.
Láska je krásná. Člověk si na chvíli zamiluje svět i život v něm, má tendence psát básně a tokat pod balkóny. Je to svět tak trochu mimo realitu, který řídí pohlavní pudy. Jenže on by nám s tou realitou náčelník Řehka neměl zacházet tak lehkovážně. Nepřátelská operace, diskreditace, znevěrohodnění. Pane Řehko, jako je někdy divoká puberta, je někdy divoká i krize středního věku. Ale zase takovou realityšou bych z toho nedělal. Užívejte si svou Mata Hari Opltovou, buďte šťastný, napište nějakou pěknou milostnou báseň a zvyšte si hodiny u psychiatra se zadáním, aby vám trochu porichtoval tu zbytnělou paranoiu. S takovou bychom za informační akci nepřátelských mocností brzy mohli označit i to, když rosnička v televizi slíbí slunečno a ono se na just rozprší přes celý den. No, asi na takové úrovni informační akce nepřátelských mocností je Řehkovo přiznání se ke krizi středního věku.
Přesně taková vymaštěná guma, jak vypadá. To dělá to členství v NATO.
Dávná šlechta to podle mě,měla vyřešeno moudře a spravidlivě,pane pupíku.
Otec více synů nejstaršímu předal panství,nejchytřejšího
do dopěstování matce církvi svaté ,ostatní do zemských ouřadů a toho nejblbějšího do kadetky.
Někdo, ještě pořád většina, se zamiluje do někoho z opačného pohlaví, někdo ze stejného. Někdo miloval Husáka. „Husákovo děti“ nebyly a nejsou konkrétně jeho potomci, ale potomci tehdejších rodičů, kteří jsou nyní ještě v produktivním věku, avšak za 10 – 15 roků bude z toho velkého množství „jeho děti“ enormní množství starobních důchodců. V podstatě „Husákovo děti“ v za pár let v důchodovém věku řeší, což je v pořádku, v předstihu Jurečka.
Komu se to nelíbí?
Zamilovat se je možné, a určitě takoví jsou, i někdy do nějakého prezidenta. Nějakého. Do země, vlasti, do sám sebe.
Opak milovat je nenávidět. Toho, tu! Sám sebe?
Milujme se hodně, velmi! S nenávistí však opatrně – jak se šafránem.
Raději ještě méně!
Ať jim ta láska vyjde !
Opltová by si měla na něho pořídit velkej bič a malej dvůr. To by byla ta správná érotika.
Polní maršál Řehka je takový typický představitel současné kolaborační moci v Kocourkově.Velkohubý kramářský pozér okresního formátu s kedlubnou jak prázdný sud,co pěkně duní.
roztoužený prázdný sud …
ideální kvalifikace pro vedení útočné války „na koni“
tvl. to jsou kádry 😂
Zelenej mozek se vším co k tomu patří. Tomu by nevadila ani menší jaderná válka, má totiž vykopaný hluboký sklep s azbestovou střechou.
Mimochodem,že je velkoadmirál Řehka pěkně tupé wemeno svědčí tato recenze na jeho knihu.Vždyť to zelené přiblblo plave i v základních datech či citátech.
https://www.onwar.eu/2019/01/24/recenze-knihy-informacni-valka/
Wikipedie terazky stále loudí o příspěvky.
Jináč ta fotka je stará jak kladenské uhlí,
anžto on, coby generálporučík má dnes 3 hvězdy.
*
Mimochodem asi nikdy nepochopím,
proč generálové mají pořadí generálmajor, generálporučík…?
když důstojíci mají pořadí poručík…major etc.
Holt ta armáda, to jsou filutové, že.
Dalekáť a marná jeví se touha přorozená lidská pochopit počiny a konání žoldáků nájemních a oslavovaných masových vrahů mozků zelených,marné hledání,
paní Olgo!
Olgo, to se počítá podle hvězdiček – major má jednu hvězdičku, takže generálmajor. Poručík má dvě hvězdičky, takže generálporučík…..
Máte pravdu, ale jaksi jen částečně,
jsou to jiné důstojnické kategorie,
protože poručík je nižší důstojník, (původně podporučík, poručík, nadporučík a kapitán)
tak major (a podplukovník, plukovník) je vyšší důstojník.
Jak tedy ty generálské šajby tehdá seštrykovali?
*
Mimochodem v roce 2011 se hodnosti změnily,
kdy původně byl generálmajor, generálporučík,
generálplukovník a armádní generál
a nově je tomu jinak
brigádní generál, generálmajor, generálporučík a armádní generál.
Pikantní bylo,
že v tom Aganistánu USAčtí generálové salutovali našim praporčickým hodnostem,
kteří měli stříbrné hvězdičky v zahrádce,
což byl trapas, tak to od ledna 2011 celé překopali
viz. https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojensk%C3%A9_hodnosti
Kde se asi ty vyplajchované zelené mozky inspirovaly je nabíledni, že.
A jakou hodnost má Uhnije?
Dokážete si představit, že by se v takovém konfliktu zájmů ocitl někdo z opozice? To by byl fičák! To by se chvilkaři činili…. Ale tady….ticho:-D
Odkuďže??
Jsem zmaten
Náhodou, tenhle Zapp Brannigan je aspoň srandovní
On svým způsobem až bezelstný
je to nebezpečný blb , ještě že má na hraní jen pár panďurů
Si vzpomínám na historickou četbu kde se psalo,
že „pandur“ byl v Chorvatsku jízdní ochranka šlechticů.
Někdy je zajímavé najít ty názvy pro vojenské železo.
USAci s oblibou jim dávají jména po jejich generálech
z 1.WW atp.
Panduři barona Trencka byla směsice vyvrhelů a žoldáků,kteří královně Marii Terezii zachránili trůn. svůj zprvu nepatrný žold si náležitě vylepšovali spolu ze vým vůdcem,koupežemi a rabováním dobytých oblastí a jejich často brutálními mordy jejich domorodých obyvatel
Jejich pokračovatelé ve všech válkách tvořili tak “ Trestní prapory“ nasazované v čase válek na ty nejohroženější úseky bitvy.
Dostali od své královny možnost ,svoji krví odčinit všechny sné předchozí zločiny,
Někteří z nich co přežili, pozděli získali až
generálkou hodnost a pověst neohrozitelného ochránce vlasti,(generál G.Laudon i jiní).
Mnozí z nich se stali prvními profesory nově založených c.k, kadetek a mariánské vojenské akademie
. Tradice je tradice a ta se přece ,nejen mezi špenáty ctí.
Tak ho nechte…..podívejte se na bývalého předsedu vlády, toho zvrhla na záda postarší sekretářka. Tak generalissima zvrhla na záda postarší poslankyně….počkejte, až za pár měsíců prohlásí jeho nadřízený, že potkal na Brdech kozatou motorkářku a bude vymalováno
Nevím jak bych to slušně vyjádřil:
Je to zasraná lampasácká zelená guma!