Zlikviduje Jourová svobodná média?

Evropská unie si od něj slibuje, že státní orgány nebudou smět vyvíjet na novináře a redaktory jakýkoli nátlak, aby jim sdělili své zdroje či že zajistí redakční nezávislost veřejnoprávních médií. „Aby se zabránilo zneužívání veřejnoprávních médií k politickým účelům, měli by být jejich vedoucí pracovníci a členové správní rady jmenovaní transparentním a nediskriminačním způsobem na dostatečně dlouhé funkční období. S výjimkou případů, kdy přestanou splňovat profesní kritéria, je nebude možné odvolat dřív, než jim vyprší smlouva,“ píše Evropský parlament s tím, že transparentní a objektivní, a navíc udržitelné a předvídatelné“ musí být u veřejnoprávních médií i financování.

Legislativa se věnuje rovněž vlastnictví médií a zavádí povinnost všem zpravodajským a publicistickým médiím bez ohledu na velikost povinně zveřejňovat informace o svých vlastnících ve zvláštní národní databázi, a to i v případě, že je přímým či nepřímým vlastníkem stát.

Zavedeno je též „spravedlivé přidělování státní reklamy“. Média budou mít povinnost informovat také o finančních prostředcích, které získají z reklamy zadané státem, a o státní finanční podpoře, včetně zemí mimo EU a samotné přidělování veřejných peněz médiím a online platformám musí probíhat dle Europarlamentu podle „veřejných, poměrných a nediskriminačních kritérií“. Veřejné budou muset být i informace o výdajích státu na reklamu, jejich souhrnné roční výši a částkách vyplacených jednotlivým médiím.

Evropský Parlament vysvětluje, že přijetím tohoto právního předpisu „reaguje na očekávání občanů týkající se přijetí legislativy proti ohrožování nezávislosti médi; prosazování pravidel EU pro hospodářskou soutěž v mediálním sektoru, aby se zabránilo vzniku velkých mediálních monopolů a aby se zajistila pluralita médií a jejich nezávislost na nepatřičném politickém, ekonomickém a/nebo zahraničním vměšování; boje proti dezinformacím prostřednictvím právních předpisů a pokynů pro online platformy a společnosti působící v oblasti sociálních médií; obrany a podpory svobodných, pluralitních a nezávislých médií a zajištění ochrany novinářů“.

Za důležitou označuje novinku také místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová (ANO). „V posledních letech jsme zaznamenali různé formy nátlaku na sdělovací prostředky. Nastal čas proti tomu zakročit. Musíme stanovit jasné zásady: žádný novinář by neměl být kvůli své práci špehován, žádný veřejnoprávní sdělovací prostředek by se neměl stát nástrojem propagandy,“ sdělila v září 2022, kdy Evropská komise Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků přijala.

Nový právní předpis, který poté letos v půlce března europoslanci podpořili 464 hlasy (92 bylo proti a 65 se zdrželo hlasování), však paradoxně dle Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) nemusí médiím pomáhat, ale naopak jim dle ní může svobodu vzít.

SOSP upozornila, že evropské vydavatelské asociace EMMA a ENPA konstatují, že přijetí aktu ve stávající podobě nebude chránit svobodu médií, ale „spíše podpoří regulaci médií na úkor svobodného a nezávislého tisku a evropské demokracie“. Problematické části mají zahrnovat nastavení pravidel pro přidělování státní inzerce, požadavky na transparentnost, záruky proti nepřiměřenému moderování obsahu ze strany velkých platforem a omezení vlastnických práv.

„Návrh Komise na zřízení nové Evropské rady pro mediální služby budí obavy o nezávislost takového subjektu. Při špatné implementaci by mohlo otevřít cestu ke státní kontrole médií… Pouhá regulace médií nemůže sama o sobě fungovat jako dostatečná záruka pro svobodu tisku,“ varovaly již dříve vydavatelské asociace.

Podle SOSP daná věc „zapadá do již dřívější varovné předpovědi, že Evropská komise se bude snažit média, která podporují její progresivistickou politiku, dotovat, a ta nepohodlná cenzurovat pod záminkou, že šíří dezinformace, v novém newspeaku ‚systémová rizika‘“.

„Ve skutečnosti EMFA není o svobodě ani pluralitě médií. Je to spíše fíkový list pro křížovou výpravu EU proti Polsku a Maďarsku – s nimiž má EK dlouhodobě problém. Když se EMFA v září 2022 poprvé navrhovala, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová při rozhovoru o EMFA Maďarsko výslovně zmínila. Přitom zpráva Unie občanských svobod pro Evropu uvádí v seznamu zemí, kde jsou novináři nejvíce ohroženi fyzickými a slovními útoky, Belgii, Chorvatsko, Francii, Německo, Nizozemsko a Irsko. Zpráva rovněž naznačuje, že omezování svobody informací je problémem v celé EU,“ upozornil ve své analýze Aktu o svobodě sdělovacích prostředků spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Vlastimil Veselý.

Právě Maďarsko jmenovala výslovně také během plenární rozpravy v Evropské parlamentu zpravodajka Sabine Verheyenová z poslaneckého klubu Evropské lidové strany. „Svoboda tisku je ohrožena po celém světě, včetně Evropy: vražda na Maltě, ohrožení svobody tisku v Maďarsku a mnoho dalších příkladů to jasně dokazují. Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků je naší odpovědí na tuto hrozbu a milníkem v evropské legislativě. Oceňuje a chrání dvojí roli médií jako společností a strážců demokracie,“ řekla letos v březnu.

SOSP varuje, že nová legislativa „má opravdu jen málo společného s pluralitou médií a spíše souvisí s politickým směřováním médií v konkrétních zemích“. „Jinými slovy, polská a maďarská média mají tendenci být konzervativní a rozhodně anti-woke. Cenzurní choutky Evropské komise jsou dobře patrny už v Aktu o digitálních službách a záměru centralizovat regulaci politické reklamy. To vše zapadá do širšího rámce snahy EK o intervenci do politických projevů a aktivit pod záminkou boje proti ‚nenávistným projevům‘ a ‚dezinformacím‘,“ podotýká.

Zatímco unijní nařízení v podobě Aktu o digitálních službách dle SOSP „umožňuje Evropské komisi omezit svobodu projevu Evropanů prostřednictvím digitálních platforem“, Akt o svobodě sdělovacích prostředků „dává Komisi pravomoc regulovat evropská média a prostřednictvím vhodně zvolených ‚hodnotitelů‘ odstřihnout ta nepohodlná od inzerce a od většího dosahu na platformách“.

O legislativě budou debatovat experti i kandidáti do eurovoleb

Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) se chce této unijní legislativě věnovat také během své konference, jež se uskuteční 21. května v Kaiserštejnském paláci na pražském Malostranském náměstí.

V rámci diskuzního panelu věnovanému Aktu o svobodě sdělovacích prostředků a Aktu o digitálních službách bude moderátorka Gabriela Sedláčková debatovat se členem Rady Českého telekomunikačního úřadu Lukášem Zeleným, senátorkou Danielou Kovářovou, novinářem a šéfredaktorem serveru Echo24.cz Daliborem Balšínkem, komentátorem Janem Macháčkem z Institutu pro politiku a společnost a Natálií Vachatovou, jež se v SOSP věnuje řízení projektů.

Debata se bude týkat věnovat nejen tomu, co od těchto dvou unijních legislativ mohou média a lidé čekat, ale dojde též na rozebrání, kvůli čemu jsou dnes občané vyšetřováni nebo souzeni, když jde o jejich názory, rady, jak se domoci nápravy při neoprávněném cenzurním zásahu či analýzu toho, jak bude fungovat mimosoudní řešení sporů.

U médií se pak přítomní chystají debatovat nad tím, zdali „jsou spíše hlídacími psy demokracie nebo factcheckery oficiálních narativů“ a nad tím, kde se nachází hranice mezi moderací obsahu a cenzurou nepohodlných názorů.

Otázku, kdo je arbitrem pravdy, a zdali mají mít občané právo na vlastní výklad informací, si položí také osobnosti v dalším z diskuzním panelu, moderovaným spoluzakladatelem SOSP Vlastimilem Veselým, jehož se zúčastní bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák, někdejší ministr informatiky Vladimír Mlynář, reportér CNN Prima News Matyáš Zrno či analytik Institutu Václava Klause Filip Šebesta.

A neméně důležité před blížícími volbami do Evropského parlamentu (EP) bude taktéž náhled na svobodu slova a unijní legislativy od lídrů kandidátek jednotlivých stran. Druhého ročníku konference ke svobodě slova pořádané SOSP. Za hnutí ANO na konferenci vystoupí Ondřej Knotek, za koalici Spolu Alexandr Vondra, za kandidátku SPD s Trikolorou Petr Mach, za koalici Stačilo! Ondřej Dostál, za volební spojení Přísahy a Motoristů Filip Turek a za Svobodné jejich lídr Libor Vondráček. Diskuze se kromě těchto lídrů stran zúčastní také druhý spoluzakladatel SOSP Daniel Vávra a moderovat ji bude Martina Kociánová. Již předem se z debaty z časových důvodů omluvili zástupci Pirátů a koaličního hnutí STAN.