Záhada „šíleného střelce“ se prohlubuje

PETR HÁJEK 

Je to poněkud fantastický počátek roku. Leden bývá obvykle na události chudý, jako by se vše probouzelo až po jeho polovině. Současný „Západ“ totiž zcela adaptoval všechno úpadkové, co představoval předpřevratový sovětský „socík“. A současně intenzivně ničí poslední zbytky toho, co mu v soutěži obou systémů umožňovalo výhodu hospodářské prosperity a zdání občanských svobod – což samozřejmě úzce souvisí. Proto všechno končí kolem 15, prosince a znovu se pomalu rozjíždí až po 15. lednu. Jeden měsíc v roce jako by nebyl. Jede se na volnoběh.

A zdá se, že to nikomu nevadí. Ekonomika a celkový stav společnosti je v takovém marasmu, že to veřejnost vlastně ani (zdánlivě) nepocítí. I když třeba němečtí zemědělci dávají najevo, že to cítí docela dost. Naši je zatím nenásledují.

Začátek letošního roku je i v tomto smyslu prostě poněkud fantastický. U nás se do něj – víc než jen symbolicky – přenáší stále víc i záhadné vraždění na Filosofické fakultě UK. Temná postava nejvyšší pražské prokurátorky (svůj post si „vysloužila“ na americké ambasádě) Lenky Bradáčové se po dlouhém odmlčení zjevila na obrazovkách v pozadí policejního prezidenta a ministra vnitra hned na prvních „dramatických“ tiskovkách, pár desítek minut po střelbě. Máme z několika zdrojů potvrzeno, že její úloha (lze říci rozkaz) je od počátku jenom jediná: Vše co nejkreativněji zamést pod koberec. Nějak se jí to ale nedaří.

Hra

Způsobila to především režimem „nenáviděná“ svobodná (tzv. alternativní) média, jimž nestačila totalitní moc dostatečně rychle nasadit náhubky, respektive – protože na náhubky nemá páky – je úplně umlčet, vypnout, zlikvidovat. Režim sice dělal, co mohl, ale po covidové a vakcinační „operaci“ (a všem, co o ní nyní vylézá na světlo světa) už nekonečné žvásty o „dezinformátorech“ na většinu lidí nefungují. A tak nakonec musela i některá korporátní média alespoň formálně zčásti přijmout hozenou rukavici nepodvolených, a začala se o některé zjevné „nesrovnalosti“ v celém stále víc „hořlavém“ případu opatrně zajímat.

Typicky už i Václav Moravec (hlavní a nejzkorumpovanější postava korporátních manipulátorů, neformální vládce z ČT s ředitelským platem). Ten – nepochybně v úzké spolupráci s prokurátorkou Bradáčovou – pozval „kreativně“ před kamery vedle „capo di tutti capi“ mafie STAN a současně ministra vnitra Víta Rakušana také bývalého policistu Roberta Šlachtu (Přísaha). A bezpochyby úctyhodného exministra vnitra Martina Pecinu (z dob, kdy ještě existovala věrohodná sociální demokracie). Vypadá to napohled pěkně – a nic při tom nehrozí. Pecina je už dlouho mimo dosah informací, takže maximálně může upozorňovat na systémové chyby, nebo že policistům a hasičům chybí na provoz asi dvě miliardy. Nepochybně pravda – ale k věci to nic nepřidává.

A Šlachta? Ten dramaticky ubral ze své „protisystémovosti“, jinak řečeno „už je hodný“. Musí být: Chce se stát senátorem (v absurdním spojení s „pravičákem“ a předsedou komunální strany Motoristé sobě Petrem Macinkou), respektive proniknout do parlamentu spolu se zdecimovanými zbytky někdejší ČSSD, dnes přejmenované na Socdem, která je na finančních steroidech od miliardáře v úpadku Jana Bárty (sponzora prezidentské kampaně Pavla 107). Celé je to spíše komické – tragické však je, že tím opět hrozí ubrání voličských hlasů pro skutečné nepodvolené, kteří se budou pokoušet o reparát za propadnutí miliónu hlasů v posledních volbách, jež dostaly do Strakovky Fialu a Rakušana. To není odbočení. Vše souvisí se vším.

Stínování

Podle toho také „stínová diskuse“ u Moravce probíhala. Robert Šlachta ke skutečným problémům pochopitelně nešel, jen hrál roli „sparing partnera“, do níž ho Moravec viditelně angažoval. Proto nanejvýš „oponoval“ Rakušanovi opatrnými připomínkami typu jako že prý není dobře, když společnost nezná odpovědi na stále se množící otazníky, přičemž tiskové konference podle něj otázky spíše otevírají, než aby na ně policie odpovídala.

Zřejmě si vzpomněl na svou „hvězdnou hodinu“, kdy na slavné tiskovce po „atentátu“ na premiéra Nečase ještě coby jako ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ohlašoval (s prokurátorem Ištvanem po boku a v pozadí se vznášejícím duchem temné postavy Bradáčové) zabavené miliony a kila zlata – z nichž nakonec zbylo pár kabelek Jany Nagyové (teď už ani ty ne) – přičemž otevřených otázek z té doby zůstává celá hora.

Skutečné otázky přibývají

Skutečné otázky kolem střelby nyní rostou do hory velmi podobné. Působivě je naposledy shrnul Jiří Havel na svém portálu Paralelně.cz:

Každým dnem se ale objevují další. Máme například ověřený „nepochopitelný“ fakt kolem „nesledování“ střelce při jeho cestě na místo činu, přestože měl u sebe mobilní telefon. Policie tvrdí, že ho zaznamenala, až když svůj telefon zapnul v Revoluční ulici.

To je ovšem čirý nesmysl. Stoprocentně věrohodný zdroj nám potvrdil, že všichni zúčastnění policisté měli přístup k zařízení, které se napojí i na vypnutý mobil hledaného. Neudělali to. Proč? Mohli ho sledovat už při cestě do Prahy, věděli by, kde se pohybuje. Už přece nešlo jen o potenciálního sebevraha, ale (prý) o otcovraha. Přesto nikdo sledování nezapnul. Nedostali prý pokyn od velitele zásahu. Oni ale ani čekat na pokyn nemuseli. Nebo to někdo zapnul „o své vůli“, ale o jeho informaci nebyl zájem?

Těchto „záhad“ je mnohem mnohem víc. Přidáme ještě jednu, kterou ovšem ještě nemáme definitivně potvrzenou – je však velmi pravděpodobná: Zdá se, že střelec skutečně dostal milionovou „půjčku“ od banky (jaké měl asi ručení, když neměl žádný majetek) – a teď pozor: Ten milion dostal den před střelbou! Zabývá se tím někdo? Proč jsme o „finanční stopě“ dosud neslyšeli ani slovo – třeba právě od Roberta Šlachty?

Koza

Policisté k tomu určení teď dávají rozhovory jako na běžícím pásu. Vtip je v tom, že nic nového se od nich nedozvíme. Vždy se znovu odkazují na to, že „nemají svolení od státních zástupců“, protože vyšetřování prý stále probíhá. A bude prý probíhat ještě několik měsíců! Co asi budou zkoumat? Odpovědi na otázky, které jsou ve vzduchu? Ne, je to jednoduché: Za těch „pár měsíců“ překryjí případ další věci. Veřejnost ztratí zájem, protože ji budou zajímat aktuální „novinky“.

Prostě platí, co již bylo řečeno: Vše „dozoruje“ osvědčená Lenka Bradáčová, která má za úkol vše zamést. Vpravdě koza zahradníkem.

Stále to víc a víc vypadá, že za všemi těmi „nejasnostmi“ je ještě něco jiného. Asi zdaleka nepůjde jen o „pochybení“ policie při zásahu. I „přišití“ klánovické dvojnásobné vraždy studentu filosofické fakulty, střelci, který „k místu ani obětem (citujeme policejní výroky) neměl žádný vztah“ do všech těch „nejasností“ patří.

Jenže za vším se možná rýsuje celý obrovský ledovec, z něhož vyčuhuje jen malinkatý vrchlík – a i ten se ještě pokouší Rakušan a spol. přebarvit a zakrýt.

Kozlové

Mezitím nám budou čeští generálové vyhrožovat válkou, na kterou se prý máme připravit. To proto, že kyjevský režim už dlouho nebude moct předstírat, že je to on, kdo prohrává válku s Ruskem. Západ totiž v pokusu o podrobení Moskvy selhal, a dost možná mu nezbude nic jiného, než otevřít frontu v některé zemi patřící pod kuratelu NATO (nejspíše některá z malých pobaltských bruselských kolonií, v nichž jsou nacistické tradice minimálně stejně živé jako v Kyjevě. A naši kozlové si už leští své generálské „zahrádky“.

A jiní se pokoušejí co nejrychleji zcela potopit naši vlast, která se řítí ke dnu, „řízena“ kozlem Fialou. Už i v mainstreamu, který spolu s „Chvilkaři“ pětikolku zrodil čteme takováto „odvážná“ slova:

„Ministr financí Stanjura i premiér Fiala opakovaně slibovali, že daně lidem zvyšovat nebudou. A zvýšili téměř všechny. Ještě loni na jaře Stanjura deklaroval, že poplatek za obnovitelné zdroje („zelené“ energie) se lidem do účtů za elektřinu nepropíše. A máme ho tam. Později Fiala tvrdil, že lednové zdražení elektřiny téměř nikdo nepocítí, a když už, půjde maximálně o stovky korun ročně. A že 40 % lidí elektřina naopak zlevní. A zase to není pravda. To lidé z vlády neumějí počítat? Vždyť mají v poradních týmech renomované ekonomy.“ (iDnes).

Nebo ze stejného zdroje, kde se novinář ptá poměrně rozumného ekonoma Kovandy:

„Četl jsem před časem vaši zprávu na síti X (dříve Twitter) o tom, jak Česko opět ve velkém nakupuje ruský plyn. Jeho dodávky byly v listopadu dokonce nejvyšší od roku 2019. Přitom těsně předtím se ministr průmyslu Josef Síkela kasal, jak jsme se od plynu z Ruska úplně odstřihli a jak vláda zajistila dodávky jinde. Až po vaší zprávě připustil, že je to vlastně jinak.“

Převládne prostě – logicky a právem – starost o poslední zbývající „kůrky chleba“. A pak volby, a pak…

Nesmíme jim však dovolit, aby se „koze a kozlům“ podařilo „případ šíleného střelce“ (jak tomu teď již ustáleně říkají) ututlat a nechat vytěkat do ztracena. Je za tím zjevně víc, než se v prvním (patřičně hrůzném, jak takové „výstřely z Aurory“ bývají) okamžiku zdálo. Za Protiproud říkám jednoznačně: Nedovolíme jim to ani náhodou.

Je to poněkud fantastický začátek roku. Ve všech ohledech. Protože všechno souvisí se vším.

A náhody neexistují.