11. září po česku?

PETR HÁJEK

Šokující? Hrůzné?

Samozřejmě, to všechno a mnohé další již o včerejší střelbě v Praze na Filozofické fakultě UK zaznělo. Nejhorší je samozřejmě osud rodin, kterým těsně před Vánocemi „někdo“ zastřelil dítě na vysoké škole. Poranění si to ještě navíc prožívají sami  střelná zranění i “v oblasti hlavy“, sdělují lékaři. Jinými slovy – někteří unikli smrti jen proto, že se střelec netrefil, jak chtěl. Nakonec se (prý) sám zastřelil.

Takže skončeno?

Ani nápad. Vše teprve začíná. Vždyť jen několik dní poté, co nás ministr vnitra Rakušan ujišťoval (v souvislosti s bezprecedentní podporou Izraele při jeho vraždění civilistů v Gaze), že u nás žádné nebezpečí nehrozí, jsme konfrontováni s největším útokem na civilisty v moderní historii naší země. Útok Hamásu byl okamžitě označen jako „izraelské 11. září. Nejsme svědky něčeho podobného – jen „v malém“ – odpovídajícím významu ČR a zdejším „národním tradicím“?

Skvělá práce?

Premiér Fiala se narychlo vrátil ze své „sídelní“ Moravy, vláda se ještě večer sešla v Praze. Ale již několik hodin předtím Vít Rakušan i policejní prezident Martin Vondrášek do televizních kamer ujišťovali, že policie odvedla skvělou práci. Že nebýt perfektního zásahu, mohlo být vše prý daleko horší (kde se vzal ve škole „obrovský arzenál“ zbraní a munice – možná i výbušnin?) se však nezmínili. Je o tom údajném „úspěchu“.

O tom lze ale s úspěchem pochybovat. Hned na první dobrou jsou na místě spousty otázek, které ovšem „kupodivu“ televizní moderátoři oběma mužům (za bezpečnost v zemi nejvíce odpovědným) nekladli. Jen namátkou:

+ Jak se dozvěděli, že David Kozák (vynikající student téže fakulty v oboru mezinárodních vztahů, oceněný před nedávnem cenou za bakalářskou práci) jede po vraždě svého otce jako by se nechumelilo do Prahy „na přednášku“ v Celetné ulici? Jel se přece podle vlastních slov zabít. Na fakultu? A komu se s tím svěřil? Nebo snad sám volal policii? Nebo to měla policie odjinud? Od BIS?

+ Policie zjevně nemá ani telefony, protože místo aby s plnou parádou evakuovala Celetnou, mohla (měla) okamžitě kontrolovat všechny fakulty UK, nikoho dovnitř nepustit, a všechny vyhnat ven.

+ Policejní velení se těsně před 15. hodinou dozvídá, že se na „fildě“ střílí. Nejede tam ale URNA – ti chlapi v neprůstřelných brněních, kteří zasahují na demonstracích, když se dozvědí, že by někdo chtěl sundat ukrajinskou vlajku z Národního muzea. Přijíždějí „obyčejní“ policisté, kteří jsou tak vydáni na milost a nemilost střelci, jehož zbraň snadno prostřelí i neprůstřelnou vestu. Ale nikomu z nich se nic nestalo, ujišťuje Rakušan, „aby se nešířily fámy“. Zázrak?

+ Novinář a kameraman Jiří Forman je na místě s policistou v civilu, vše natáčí – a později zveřejní. Je to vlastně on, kdo organizuje zásah. Informuje do vysílačky velitele zásahu (jenž zjevně nic neví), kde se střelec (na ochozu budovy) nachází, kam jde, na koho střílí – aniž si ho policejní střelci všímají. Nebo tam nebyli? Při takovém zásahu?  Pak sám začne střelce ostřelovat svou malou zbraní. Ten neslýchaný záznam je nutno si pustit (třeba na i-dnes). Z toho se totiž nelze vykroutit.

+ Střelec (pokud to opravdu byl David Kozák) má na uších něco jako sluchátka. Dává mu do nich snad někdo pokyny? Má tedy komplice „někde venku“?

+ Policejní prezident nám o pár desítek minut později sdělí, že neví, zda se střelec sám zabil, nebo mu také trochu pomohli zasahující policisté. Jeho zranění však byla prý tak „devastující“, že si ještě musíme počkat na identifikaci (doufejme, že umějí alespoň používat testy na DNA). To by vypadalo na sebevraždu – střelu zblízka, třeba do úst. Pokud to ovšem byl opravdu on.

+ Také nám – spolu s ministrem Rakušanem – s jistotou tvrdí, že neměl žádného komplice. Jak to v tu chvíli mohou vědět? Jak to, že se objeví Kozákova fotografie na webech korporátních médií s poznámkou, že jde o foto z policejního archivu, když nám současně tvrdí, že policie o něm neměla žádné záznamy? Nebo měla? Sledovala ho? Nebo s ním třeba i na něčem spolupracovala?

+ Nejprve se dozvídáme, že s vraždou muže a dvouletého dítěte v Klánovicích nemá střelec nic společného. O pár minut později už ale celou událost Vondrášek a Rakušan spojí. Proč? Proč okamžitě policejní prezident současně vypálí „ruskou stopu“ – kterou vzápětí mainstreamový novinář Soukup (expert na Ruskou) jednoznačně vyvrátí jako podsunutý „fejk“. A kdo ho podsunul? A proč si ani šéf policie nic neověří, než to vyhrkne do veřejného prostoru? Nebo „kdosi“ nepočítal se Soukupovou novinářskou „nečekanou“ prací?

Jsou již desítky podobných otázek. Netýkají se policistů zasahujících na místě – ale jejich velení. Co skutečně vědělo? Proč jednalo, jak jednalo? Opravdu k té šílené masové vraždě muselo dojít? Nebo muselo? Ale proč?

11. září po česku?

Vláda se tedy slavně sešla ještě večer i za účasti Michala Koudelky, šéfa tajné služby (BIS). Jediný závěr je ovšem neskutečný: Prý také nevěděli také nic. Anebo věděli? Koudelka jen sdělí, že BIS „poskytuje maximální součinnost orgánům činným v trestním řízení“ – a pak dodává „poučení pro děvčátka“: „Klíčová je nyní důvěra ve stát a semknutí společnosti.“

Jednoduše výsměch – a od toho pravého. Agenta amerických a britských tajných služeb v čele té naší (no jak jinak?), kterému prezident Zeman odmítal dát generálskou hodnost, takže mu „generálskou zahrádku“ odklepl až agent NATO 107.

Navíc tohle řekne ve chvíli, kdy Fialova vláda čelí nejhorší pozici u veřejnosti, jakou kdy měly polistopadové vlády, protože žene zemi do krachu, otevřeně ožebračuje lidi, slepě plní příkazy Bruselu a Washingtonu.

A připravuje – a prohlasovává „108“ v parlamentu – šílené zákony drtící poslední zbytky státní suverenity, občanských svobod. A připravuje otevřený protiústavní volební podvod (korespondenční hlasování). Kdy premiér je na posledním místě „důvěry voličů“ v porovnání s celým světem. Kdy máme nejvyšší inflaci v celé EU – a tak dále a tak dále.

Kolem něho se „máme semknout“ a jemu jako hlavnímu představiteli státu „důvěřovat“? Jsou to opravdu takoví packalové, že zpackají – bylo-li to – i zdejší 11. září? Jak skutečně proběhlo v roce 2001 v USA, o tom se dodnes vedou spory. Nesporné však je, že nemohlo proběhnout tak, jak to v hlavách stamiliónů lidí „zafixovala“ hlavní média. Jeho hlavní důsledek (vnitrostátně)?

Především Patriot act, „Vlastenecký zákon“: Největší omezení občanských práv a svobod od založení USA – šikovně přijaté uprostřed vzedmutých emocí (mezinárodně pak války a „barevné revoluce“ od Afghánistánu po Sýrii). Také u nás se okamžitě začínají citovat západní média (např. britský Guardian) podivující se nad českými „liberálními zákony“ pokud jde třeba o možnost vlastnit legálně zbraň.

To je ale jen počátek. Policie už upozorňuje, že bude trestně stíhat lidi, kteří se k „atentátu“ na sociálních sítích stavějí pozitivně („heydrichovsky“ řečeno jej schvalují). A už i tam vidí „ruské přisluhovače“. Neobjeví se Pat a Mat z Vrbětic? Přišijí to nakonec Putinovi (může přece za všechno?

A co teprve až z „bezpečnostních důvodů“ zakážou případné demonstrace proti vládě atd.? Jaký bude náš „Vlastenecký zákon“? A kdy a v jaké podobě na něj dojde?

Je rovněž pozoruhodné, kdy k atentátu došlo, a proti komu byl namířen. Předvánoční a vánoční doba následovaná mezisvátečním týdnem do Silvestra je v naší zemi zárukou, že vše, ať by to bylo cokoli, se „uklidní a spláchne“. Alespoň pokud jde o zjitřené emoce (a případné nepříjemné otázky) veřejnosti. Stejně tradiční je, že pokud se mělo stát cokoli převratného – vždy se to odehrávalo v souvislosti se studenty (1939, 1969, 1989 atd.). Náhoda neexistuje.

Byl David Kozák nějaké další „vtělení“ Martina Šmída (rovněž studenta UK) z Národní 1989? Z toho Martina Šmída, z něhož se brzy vyklubal Ludvík Zifčák, poručíka StB, nasazený do studentského prostředí pod jménem Milan Růžička, jenž pak sám pak svědčil, že jeho úkol byl součástí širšího spiknutí s cílem odstranit zkompromitované vedení KSČ.

Sledujeme reprízu? Dokonce otázka může znít napohled paradoxně: Má fialovou vládu nahradit jiná, aby nedošlo za dva roky na ficovský či wilderovský volební scénář? A hlavně aby se nezměnil režim, systém?

Tyto a mnohé další podobné otázky musejí být zvednuty (v češtině se podivuhodně říká „položeny“) i nyní. Je totiž nepochybné, že události podobného rozsahu mají daleko hlubší pozadí.

Budu si také o nich dnes povídat od 17 hodin s analytickým mozkem publisty Ladislava Jakla. Vlastně budeme – protože jsme se rozhodli vysílat rozhovor v přímém přenosu, aby se mohli se svými otázkami zapojit i naši diváci.