Za inflaci mohou lidi

V nedělní Partii debatují politici o stavu veřejných financí. „Můžeme si za inflaci všichni, někdo je zodpovědný více. I voliči, kteří volí politiky, kteří více utrácí, než aby šetřili. Za inflaci může celá řada faktorů, například uvolněná měnová politika, přidává se k tomu uvolněná fiskální politika,“ uvedl Skopeček. Dodal, že za vlády ANO se příliš zvyšovaly výdaje státu. To podle něj zadělalo problémy na aktuální situaci. Největší zodpovědnost však podle něj má Česká národní banka. „Ta se nesmí vymlouvat, ale souhlasím, že chceme-li ji pomoci, tak se musí přidat i fiskální politika.“ poznamenal. Bývalá ministryně financí a místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová opáčila, že pětikoalice šla do voleb s tím, že fiskální politiku vyřeší. „Vládne rok a půl. Celou řadu věcí jsme tu už mohli mít, věci, které bychom podpořili, kdyby s námi mluvili,“ tvrdí. Česká inflace se v březnu dostala na patnáct procent. Proti únoru tak došlo ke zpomalení. V únoru se inflace vyšplhala na 16,7 procent, což je téměř v souladu s poslední předpovědí ČNB, která inflaci očekávala na úrovni 14,8 procent.

Do polemiky mezi guvernérem ČNB Alešem Michlem a premiérem Petrem Fialou o tom, kdo odpovídá za vysokou inflaci v Česku, vstoupil i poslanec ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Vzal to doslova „od podlahy“ a z odpovědnosti za vysokou inflaci dokonce obvinil i voliče, kteří volili ,krátce řečeno, „neodpovědné politiky“.

Příběh vysoké inflace přitom začíná skutečně až ruskou invazí na Ukrajinu a ohromným zdražením energií. V následující tabulce je uvedená průměrná míra inflace v letech 2015-2022.

Z tabulky plyne, že zrušení superhrubé mzdy k 1.1.2021 tedy mělo jistý efekt na vývoj inflace v řádu desetin procent, rozhodující pro inflaci byl ale jednoznačně rok 2022 a extrémní růst cen energií. S ním se potom „svezlo“ vše ostatní včetně potravin (v ČR jeden z nejrychleji proinflačních segmentů). Politici, kteří viní za inflaci zrušení superhrubé mzdy nerespektují tvrdá ekonomická data.

I vystoupení premiéra Fialy o „matení veřejnosti“ údaji Eurostatu se nakonec ukázalo jako bouchnutí zcela vedle. Fiala se pak snažil svůj výrok „zamést pod koberec“ a po setkání s našimi statistiky docela slušně mlžil o nutnosti „správně informovat“. Údaj Eurostatu už ale výslovně nezpochybnil.

Pravdou proto je, že inflace nastoupila za vlády pětikoalice a ta se s ní potýká chybně a hlavně pomalu. Dnes už je konec konců jasné, že ve státním rozpočtu budou nutné radikální škrty na všech resortech včetně obrany. Zatím si vláda troufla pouze na důchodce tím, že je obvinila z toho, že reálná výše důchodů zůstala i přes vysokou inflaci stejná, zatímco pracující lidé díky inflaci zažívají pokles reálných příjmů. Bude kolem toho ještě tahanice u Ústavního soudu, přičemž není jasné, alespoň podle médií, zda stížnost k ÚS poslal jako první senátor Michael Canov za vládní STAN nebo hnutí ANO.

Ačkoliv Fiala i inflaci svádí na bývalou Babišovu vládu, je pravdou něco zcela jiného – neochota Fialovy vlády dělat nepopulární opatření před volbami roku 2022 včetně omezování růstu důchodů a dalších restrikcí. V tom proto dávám za pravdu guvernérovi ČNB – vláda nezaspala ale vědomě nečinila před volbami nic, co by bylo pro voliče nepopulární. A nyní se může „přetrhnout“ aby i za cenu porušování Ústavy (jak tvrdí senátor Canov) všechno „dohnala“. Jasně se tak ukazuje, že časté volby jsou brzdou k tomu, aby politici u moci měli odvahu dělat kroky, které by byly nutné a racionální.

Takže, za inflaci mohou jistě lidi, ale ti, kteří sedí ve vládních funkcích, a slíbili, že si i oni sníží své mzdy a platy, ale nic neudělali. To je vizitka Fialova kabinetu.