Ramadán a hrozba eskalace násilí

Uprostřed protestů statisíců Izraelců proti soudní reformě a nepolevujících palestinských násilností čeká Izrael perný měsíc – ve středu večer začíná muslimský ramadán, který každoročně provází zvýšené napětí, provokace a střety radikálních Arabů s policií. Před dvěma lety vedly potyčky na jeruzalémské Chrámové hoře během ramadánu k jedenáctidenní válce Izraele s teroristy v Pásmu Gazy a před tím loňským zase vypukla vlna palestinských útoků, jimž do konce roku podlehlo 31 Izraelců. Minulá vláda Naftaliho Beneta sice vstřícnými gesty vůči muslimům a Palestincům zabránila vzplanutí konfliktu na jeruzalémské Chrámové hoře, ale útoky neustaly a vedly k zahájení rozsáhlé bezpečnostní operace izraelské armády na Západním břehu s cílem pozatýkat podezřelé z terorismu. Pokračují i letos a Palestinci se vojákům stále urputněji brání; vloni si střety vyžádaly na 160 mrtvých Arabů a letos je jich už 85, ale zabránily stovkám teroristických útoků a zachránily mnoho izraelských životů.

V neděli se na podnět Egypta, Jordánska a Spojených států sešli v egyptském Šarm aš-Šajchu představitelé Izraele a palestinské samosprávy, aby se pokusili eskalaci násilí před ramadánem zabránit. Podobné setkání se konalo už v únoru v jordánské Akabě. Teď se obě strany dohodly, že „zřídí mechanismus, který má omezit násilnosti, podněcování a štvavé výroky a činy“, ale neupřesnily, jak má takový mechanismus vypadat. Izrael a Palestinci si také slíbili, že se zdrží jednostranných kroků. Izraelská vláda nebude čtyři měsíce projednávat výstavbu nových domů na Západním břehu a šest měsíců neschválí žádnou novou osadu. Podobný závazek údajně padl i v Akabě, ale premiér Binjamin Netanjahu ho popřel a jeho vláda vzápětí schválila výstavbu 10 000 nových bytových jednotek. Samospráva zase v Šarm aš-Šajchu slíbila, že bude udržovat bezpečnost v oblasti pod svou správou, což v poslední době nečinila. K izraelským závazkům patří i slib, že vláda nezmění status quo na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

Na ramadán se připravuje i teroristické hnutí Hamás. Jeho přední představitel Sálih Arúrí na uniklé nahrávce z interní porady prohlašuje, že skupina letos nechce rozdmýchat napětí v Pásmu Gazy, ale hodlá se plně soustředit na eskalaci na Západním břehu. Hamás patří k hlavním strůjcům tamějších teroristických útoků, verbuje tam zájemce o boj proti Izraeli, dodává jim zbraně, a dokonce je za útoky platí. Chce také svrhnout palestinskou samosprávu, která je stále slabší a méně oblíbená mezi Palestinci – podle nejnovějšího palestinského průzkumu si přeje odstoupení jejího předsedy Mahmúda Abbáse už 77% obyvatel palestinských území. Průzkum také ukázal znepokojivou radikalizaci Palestinců: 55% podporuje ozbrojený boj proti Izraeli a 68% zakládání ozbrojených skupin. Vznik samostatné Palestiny si přeje už jen 27% dotázaných. Pro Hamás je navíc povzbudivé, že kdyby se dnes konaly volby na předsedu samosprávy, vyhrál by vůdce hnutí Ismaíl Haníja s 52%, zatímco Abbás by získal jen 36%.

Izraelská policie před ramadánem posílila jednotky a obzvlášť se zaměřuje na podněcování, které bývá hlavní příčinou nepokojů – jejich iniciátoři šíří letáky s falešnými zprávami a dezinformace o Chrámové hoře, které Araby provokují k útokům. Nejoblíbenější fámou je tvrzení, že Izrael na hoře „porušuje status quo“, přestože to nikdy nedělal a nemá na tom sebemenší zájem. „Status quo“ znamená, že podle dohody z roku 1967 spravuje Chrámovou horu jordánská islámská nadace a židé tam mohou chodit, ale nesmějí se tam modlit. Tato fáma už nejednou vedla k tomu, že se Palestinci zavřeli v mešitě Al-Aqsá a házeli na policisty kamení a zápalné láhve nebo kamenovali židovské věřící u Zdi nářků. Dezinformátoři také často tvrdí, že Izraelci omezují svobodné modlitby na Chrámové hoře, což izraelská policie vloni vyřešila instalací kamer s živým přenosem modliteb. Letos má ztížené podmínky, protože zasahuje i proti izraelským protivládním demonstrantům, kteří protestují každou sobotu a nově i ve čtvrtek.

Počet izraelských obětí palestinských teroristických útoků stoupl v pondělí na patnáct, když zemřel muž zraněný při nedávném atentátu v Tel Avivu. Množství pokusů o útok neustále roste, vznikají nové ozbrojené skupiny a na denním pořádku je ostřelování a kamenování automobilů izraelských osadníků na Západním břehu. Obyvatelé Náblusu v neděli napadli a zranili německé turisty, kteří tam přijeli na výlet autem s izraelskou značkou, přestože cesty cizinců na Západní břeh s pronajatými izraelskými vozidly jsou kvůli nebezpečí útoků přísně zakázány.

Minulý týden bezpečnostní složky také oznámily, že na severu země se pokusil o teroristický útok muž, který přišel do Izraele s netypickým vyspělým výbušným zařízením z Libanonu, buď na rozkaz, nebo alespoň s vědomím hnutí Hizballáh. Zařízení se podobalo bombě nastražené na izraelské vojáky u hranic se Sýrií v roce 2020. Současný terorista bombu odpálil a ta zranila jednoho místního obyvatele. Pak se vydal zpět k libanonským hranicím, ale byl dopaden a zastřelen – s pásem s výbušninami na těle. Byl to první pokus o útok z Libanonu po mnoha letech a izraelské bezpečnostní služby velmi znepokojil, protože může znamenat eskalaci na většinou klidných severních hranicích. Protivládní protesty v Izraeli, vypjatá situace na domácí scéně a neposlušnost řady záložníků a zaměstnanců bezpečnostních složek kvůli reformě soudnictví vyvolávají v izraelských nepřátelích mylný dojem, že se Izrael rozpadá, a vzbuzují chuť k útokům, které by domnělý rozpad uspíšily. Naznačuje to rétorika generálního tajemníka Hizballáhu Hasana Nasralláha, který nedávno prohlásil, že Izrael „se nedožije 80. výročí své existence“. Podobně smýšlejí i vůdci palestinských teroristických skupin a podle zpravodajských služeb se snaží koordinovat útoky s Hizballáhem a Íránem. Kdyby jim plány vyšly, může dojít k závažnému vojenskému konfliktu na několika frontách najednou.