Mediální hovínka LXXIV.

Jistě. V čase, kdy za rohem neustále eskaluje válka šílenců a hlavně jaderných mocností úplně nejvíc ze všeho toužím po informaci, co má prezident Zelenskyj v šatníku. 

Sláva válce!

A u tématu zůstaneme. Včera večer jsme se ve veřejnoprávních zprávách, kromě jiných podobně zásadních informací, například dozvěděli, že v Londýně hrají Rusalku, v Praze probíhá koncert pro Ukrajinu a nebo, že paní ukrajinská prezidentová je smutná. Na informace o tom, že se v Berlíně za účasti desítek tisíc lidí konala demonstrace proti vyzbrojování Ukrajiny a za mír, které předchází petice, kterou v Německu za 14 dní podepsalo cca 700 tisíc lidí, se díky tomu už bohužel místo ve vysílání nenašlo. Jistě. Co kdyby si někdo v rámci „poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“ vytvořil svobodně nesprávný názor. To by ohrozilo základy demokracie. A proto všichni hezky jednotně: Sláva Ukrajině, kolébce demokracie! Sláva válce!  Ovšem, když se v Německu dva idioti přilepí v galerii ke zdi u obrazu, který předtím polili bramborovou kaší, to nám sdělit neopomenou. Mimochodem, jen pro pořádek, Český rozhlas kupodivu taky ani nepípl. Informaci přitom zveřejnila ČTK i většina zpravodajských webů.

Statečná šestka

Díky postoji k válce na Ukrajině prý Západ Česku, Polsku, Slovensku a pobaltským státům říká „statečná šestka.“ Ano, je krásné a povznášející, když vás páníček pochválí. Ovšem vzhledem k okolnostem vzniku konfliktu a rizikům, které tato statečnost reálně obnáší, jako například rozpoutání jaderného armagedonu, by se pravděpodobně našlo nemálo zastánců, a to i na Západě, jiného označení této skupiny amerických užitečných idiotů. Třeba užitečná šestka. Nebo six pistols. Případně 666.

Je to jako v Sýrii

Paní Rakušanová, maminka našeho druhého nejlepšího ministra vnitra po Václavu Noskovi, se rozepsala k výročí války na Ukrajině. A k povinné části o zlém Rusku, hodné Ukrajině a nejhodnějším Západu, kterou sesmolili všichni a která fakt nestojí za zmínku, připlácla, asi z pilnosti, ještě Sýrii. A to už za zmínku stojí. Nejprve tedy populárně naučná analýza pí Rakušanové: Rusko, stejně jako na Ukrajinu, vtrhlo už do Sýrie se stejným cílem. Tedy ze zvrácených imperiálních pohnutek zničit celou Sýrii a pobít co nejvíc mírumilovných Syřanů. Zajímavá a osvěžující interpretace na kterou bych, přiznám se, sám skutečně nepřišel. A nyní fakta: V Sýrii vypukne v rámci USA organizovaného „Arabského jara“ občanská válka, protože také tamní vláda netroubí s USA. Troubí ale s Ruskem, to podpoří spojence a natrhne proamerickým vzbouřencům půlky. Ještě předtím je ovšem suverénní a územně celistvá Sýrie armádami NATO v rozporu s mezinárodním právem napadena, ničena, vyvražďována, olupována a dodnes okupována. Takže stará Rakušanová má  vlastně v podstatě pravdu. V Sýrii to fakt bylo to samý.

Lstivý Číňan  

Čína představila mírový plán pro Ukrajinu. Ovšem jelikož jeho cílem není vítězství Ukrajiny, ignorování příčin války, její prodloužení za účelem dalšího oslabení Ruska, ani jeho potupa, zbídačení či rozdělení na surovinové kolonie, byl šmahem odmítnut. A Rusku se navíc líbil, takže z toho už tuplem nic nebude. A proto je na něj už pouze navážen hnůj, aby zmizel z očí. Protože válka je mír. A čínský mír je válka. A sláva Ukrajině!

My můžem, ty nesmíš!

Spojené státy se zavzdušnily z toho, že by Čína mohla Rusku dodat zbraně. Když jsem to četl, měl jsem pocit, že mne musí šálit zrak. Nešálil. Skutečně jsem se dozvěděl, že to výhradně USA přece rozhodují, kdo a komu smí dodávat zbraně. Kdo je hodný a kdo je zlý. Pouze americké zbrojovky se smějí kapsovat. Notabene na amerických válkách. A USA rozhodly, že v téhle jejich válce s Ruskem se zbraně budou dodávat jenom Ukrajině. Prezident USA je přece ředitelem zeměkoule. Tak jednoduchý to je. Dobrou zprávou je, že Číňani poslali Američany do prdele.

Ukrajina, kolébka demokracie

„Ukrajina bojuje za všechny demokracie,“ informoval nás nový americký velvyslanec. A ačkoliv to jeho excelence zjevně myslela jinak, v podstatě s tím souhlasím. Ukrajina, reálně východoevropská oligarchická despocie, skutečně bojuje za západní „demokracie“ jejich válku s Ruskem. Účel světí prostředky a tak se prostě jen zavřou oči. Jako se zavřely za druhé světové války, když za všechny demokracie bojoval totalitní Sovětský svaz. Problém je, že Ukrajina není Sovětský svaz. Je to zdeptaná, vylidněná, rozkradená  a roztřískaná země, která vsadila na špatnýho koně a proto je na pokraji porážky. A až prohraje, a ona za všech možných okolností prohraje, prohrajou s ní i ty demokracie, za který ta chudinka oligarchie bojovala jejich válku na kterou byly příliš posraný. Jistota porážky Ukrajiny plyne z toho, že minimálně Krym i Donbas už zůstanou Rusku, i kdyby se NATO s Kyjevem na hlavu postavily, a tento stav sama Ukrajina předem vyhlásila za prohru. To je ta lepší varianta ukrajinské prohry. Ta horší nastane, když NATO nevychladne a začnou pršet rakety s jadernými hlavicemi.  Zásadní otázka teda zní: Jsou „demokracie“ na reálně se rýsující porážku svého užitečného idiota připraveny?

Věřím, tedy jsem

Tohle bylo zábavné. Hajný se u jakéhosi oběda jako bývalý voják vyslovil velice opatrně, ale celkem realisticky k možnému vývoji vojenské situace na Ukrajině, čímž způsobil přítomnému ukrajinskému ministru zahraničí srdeční arytmii. Podle Dmytra totiž nejsou důležitá fakta a realita, ale pouze víra. Správně. Je vidět, že ono již proslavené ukrajinské čerpání z jistého nejmenovaného odkazu má hluboké kořeny. Neochvějná víra v přízeň prozřetelnosti provázely Vůdce jak známo až do posledních dnů. A ještě zábavnější pak bylo sledovat, jak musel hajný svá rouhačská slova dokola vysvětlovat a sypat si popel na hlavu.

Fašista

Hrající legenda NHL Ovečkin je trnem v mnohém „liberálním“ oku. Protože má na síti fotku s Putinem a odmítá odsoudit ruskou imperialistickou agresi. Je totiž velice neobvyklé, že se občan země, kde vlastenectví berou vážně a která je ve válce, odmítá projevit jako hovno u cesty a na svojí zem plivnout. Český rozhlas proto zapátral na sítích a zjistil, že Washington kvůli tomuto Ovečkinově podivnému a neobvyklému postoji  ztrácí fanoušky. Začtete-li se pozorněji, zjistíte, že celkem asi dva. Původem z Ukrajiny.

Иди сам на хуй!

Slovenský ministr zahraničí veřejně poslal ukrajinsky do prdele maďarského premiéra. Protože k válce na Ukrajině zastává jiný postoj než on. V této souvislosti musím říci, že již před tímto nechutným incidentem jsem pohlížel souhlasně na názory, které přičítají dnešní tristní situaci mimořádnému poklesu kvality západních elit. Onen slovenský blbeček k tomu pouze poskytl příhodnou názornou ukázku. Na otázku, čí odchod na chuj by světu prospěl víc, tak existuje poměrně jednoznačná odpověď.

Honzíkova cesta

A se slovenským ministrem zahraničí si může podat ruku i ten náš. Sice zatím nikoho na chuj neposílá, což je asi jen shoda náhod, ale jinak je to stejný level kvality. Jeho státnický projev v OSN, v němž Rusku předložil diktát ala Norimberský proces, byl asi poslední hřebíček do rakve vzájemných vztahů. Hlouběji pohřbít je už nešlo, gratuluju. Chtěl bych tímto mladého mistra diplomacie pouze upozornit, že ta posraná válka jednou skončí. Jakkoliv. Vyjma tedy jaderného konce, pak to bude asi jedno. A že Rusko po ní bude furt na svým místě. Nezmizí. A že proto budeme muset dál vedle sebe žít. A že proto není dvakrát rozumné budovat pro tento čas soustavně a systematicky tu nejhorší možnou startovní pozici.