15.10.2022
Kategorie: Společnost

Univerzity nebo „mlýny na tituly“?

Sdílejte článek:

IVAN DAVID

Dnes trochu odbočím od aktuální války – i když některé boje na akademické půdě, zejména o granty, posty a tituly si s válkou „naostro“ příliš nezadají.

11. října jsem při rutinním procházení webů našel velmi zajímavý článek bloggera Vlka o „mlýnu na tituly“ mj. i na Mendelově univerzitě v Brně, kterou po nějakou dobu vedla nynější prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. Problém se netýká jen jedné univerzity. Podrobnosti dodal další blogger Petr Kreuz:

„V lednu 2021 byla uveřejněna dokumentace plagiátu dizertační práce rakouské ministryně práce a rodiny Christine Aschbacherové. Dizertace byla obhájena v létě 2020 na Slovenské technické univerzitě. Ministryně vzápětí rezignovala.“

A další informace:

„V lednu tohoto roku proběhla českými médii zpráva, že končící rektorka Mendelovy univerzity v Brně profesorka Danuše Nerudová vyzvala svého zvoleného nástupce profesora Vojtěcha Adama k rezignaci. Důvodem výzvy je Adamovo nedodržování etiky vědecké práce a porušování zásad správné vědecké praxe v několika jeho vědeckých publikacích. K tomuto závěru dospěla mezinárodní komise, která od listopadu 2021 prověřovala 12 Adamových publikací.“

Kreuz dodává: „Nemohu si pomoci, ale při tom, co jsem se za poslední rok dozvěděl o dění kolem Mendelovy univerzity, nevím, zda mám se mám při sledování nynějších „obav“ rektorky Nerudové být naštvaný, nebo se začít smát. Také je na místě se ptát předsednictva ČKR a předsedy Učené společnosti ČR přinejmenším na to, kde byli poslední rok a proč se probudili až nyní….

V lednu 2021 upozornil rakouský mediální analytik a renomovaný specialista na otázky akademické etiky a správné vědecké praxe Univ. Doz. Dr. Stefan Weber na to, že soukromá salcburská vzdělávací agentura IfM „zprostředkuje“ za poplatek ve výši 25 000,- Euro (tj. bezmála 650 tisíc Kč při tehdejším kurzu) doktorské studium na Provozně ekonomické fakultě (PEF). Takovéto „externí“ „zprostředkování“ doktorátů za úplatu (na něž v případě MendelU upozornil S. Weber) je v Rakousku považováno za vysoce neetické jednání. V Německu je tato činnost v posledních cca 10-11 letech prakticky zakázaná. V některých případech je tam dokonce považována za trestný čin, a to jako úplatkářství, resp. přijímání úplatku. To nejpřesvědčivěji dokládá kauza bývalého profesora hannoverské právnické fakulty Thomase Abeltshausera, jenž byl za přijímání poplatků/úplatků od doktorandů prostřednictvím soukromé agentury odsouzen v roce 2008 příslušným zemským soudem ke třem letům odnětí svobody nepodmíněně, tedy na německé poměry ke značně drastickému trestu. V Abeltshauserově kauze bylo německou policií a státním zastupitelstvím pro možné úplatkářství prošetřováno přibližně sto vysokoškolských učitelů s potenciálními vazbami na zmíněnou zprostředkovatelskou agenturu. Což bylo, přirozeně, pro německé vysoké školy a jejich učitele velmi pádným důvodem se napříště podobným agenturám na hony vyhýbat…“ Tolik Petr Kreuz, odkaz v komentáři.

Ne tak Mendelova univerzita. Cituji přímo zmíněného „lovce plagiátorů“ Stefana Webera:

„The Shadow Universities (Part I): Salcburská zprostředkovatelna doktorských titulů nabízí rychlý doktorát za 25 000 eur na Mendelově univerzitě v Brně.

Kauza ministryně Aschbacherové nejenže konečně otřásla politiky a zvýšila povědomí o problematice plagiátorství a obecné nekvalitnosti vědeckých prací (pokud se podíváte pozorně, existují dokonce čtyři dimenze: 1. pravé plagiátorství; 2. nedbalé citování/zneužívání ze „srov.“ 3. neznalost jazyka a 4. nekvalitní výzkum. Bláboly a nesrozumitelnost řadím pod 3.

Kauza ministryně Aschbacherové také vedla k diskusi o „titulovém průmyslu“ v Rakousku a sousedních zemích. V Rakousku se zjevně mimo dosah všech akreditačních a kvalitativních orgánů rozvinul vzkvétající obchodní model pro „doktorandské stáže“ ve východní a jihovýchodní Evropě. Když se podíváte na webové stránky příslušných poskytovatelů, rychle zjistíte, že zde jde o všechno – jen ne o vědu, obsah, vzrušující výzkumnou otázku, společenský problém k řešení, nové vědecké území nebo inovace – a o standardy kvality.

A takto vypadá přihláška do doktorského studia od poskytovatele v Salcburku: Slibuje se rychlá cesta k doktorátu, „pro který nemusíte nijak výrazně omezovat svou kariéru ani soukromý život“. Suma sumárum, do Brna stačí jet za tři roky šestkrát. Ani disertační práce nemusí být příliš obsáhlá: „Změnil se i kvantitativní rozsah disertační práce, stala se kompaktnější.“ Nakonec se organizátor „doktorandské turistiky“ netají cílovou skupinou:

„Nejvyšší akademický titul nabízí optimální možnosti pro vrcholový management nebo pozdější učitelské či manažerské pozice na technických vysokých školách a univerzitách. Známé korporace nyní také očekávají od členů dozorčí rady titul PhD nebo doktorát.“

Je vlastně úžasné, jak otevřeně se zde inzeruje, že si klienti mohou koupit rychlou cestu k doktorátu a že obsah evidentně nehraje vůbec žádnou roli. Moje otázka nyní zní: kolik lidí takový program používá a může doktorskou práci napsat také ghostwriter (nájemný autor)? Kolik držitelů titulů nich tedy zaplatilo kolem 50 000 eur a za svůj doktorát a vůbec na něm nepracovalo?

Provozně ekonomická fakulta brněnské univerzity zjevně dělá se salcburským zprostředkovatelem doktorátů skvělé obchody. Zároveň je známým hráčem na poli výzkumu vědecké integrity a již zorganizovala konferenci „Plagiátorství napříč Evropou a mimo ni“. Jak se k sobě oboje hodí? Peníze z Rakouska nesmrdí. Ale kteří supervizoři a hodnotitelé jsou zapojeni a kolik vybírají? Vědec z Brna mi píše e-mailem:

„Jsem šokován, jak je obrovský a hluboký je rozsah tohoto problému. Prosím, věřte mi, že nejsem zapojen. Slyšel jsem několik příběhů o studentech, kteří prošli s nekvalitními diplomovými pracemi, ale nebylo to nic mimořádného ve srovnání se studenty z jiných zemí. Neměl jsem ponětí o skutečném rozsahu problému. Je to nechutné.”

Dávalo by dobrý smysl, kdyby se novela univerzitního zákona v Rakousku nezaměřovala pouze na plagiátorství a ghostwriting, ale také zakázala všechny tyto zprostředkovatelny pro „mlýny na tituly“. Protože nejen plagiátorství a ghostwriting, ale také ony přispívají k prolhanosti společnosti.“

Tím končí profesor Weber svou stať o „stínových univerzitách“, část I., věnováno Mendelově univerzitě v Brně, v době, kdy rektorkou byla Danuše Nerudová.

Ivan David

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
11 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)