Ukrajina: Hra s jadernými zbraněmi pokračuje

Americký prezident Joe Biden vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby v situaci, kdy ruská armáda zažívá nezdary na Ukrajině, nenasazoval v této zemi taktické jaderné nebo chemické zbraně. Biden to Putinovi vzkázal v rozhovoru, který v neděli odvysílá americká televize CBS. Spojené státy by pak musely sáhnout k „závažným“ krokům a změnila by se podoba války…Biden bez dalších podrobností uvedl, že reakce Spojených států by byla „závažná“. Rusko by se podle něho „ještě více stalo ve světě vyvrhelem“.

Stojí za to připomenout některé další výroky amerického prezidenta. Nejprve nařídil stažení všech amerických poradců z Ukrajiny těsně před zahájením ruské intervence s tím, že pokud by po sobě začali střílet Američané a Rusové, byl by to počátek třetí světové války. Potom prohlásil, že alternativou sankcí proti Rusku by byla jenom třetí světová válka. Nyní, když Ukrajina dobyla okupovaná území charkovské oblasti v rozsahu asi 8000 km2, varuje Biden Rusko a Putina zvláště, aby nepoužil chemické nebo jaderné zbraně. Americká generalita zřejmě došla k názoru, že ukrajinské vítězství je jen otázkou týdnů a jedině nasazení ruských jaderných zbraní by tomu dokázalo zabránit.

Bohužel, naplňují se tak nejen mé obavy ale obavy celé řady dalších komentátorů a politiků, že válka na Ukrajině může eskalovat a pokud by Rusko nechtělo mobilizovat a chtělo by radikálně změnit poměr sil ve válce, nasadilo by proti ukrajinské armádě jaderné taktické zbraně. A právě z tohoto důvodu byl americký prezident „tlačen“ k vyjádření o případném použití jaderných zbraní ruskou stranou.

Rusko už podle Západu vyvrhel je. S Ruskem Západ nejedná, respektive Putinovi občas zavolá francouzský prezident a nyní i německý kancléř. Ten dokonce prohlásil podle našich médií, že se rozhovor nesl v „přátelském duchu“. Vyvrhel a „přátelský duch“ – to mi nějak nejde dohromady.

V čem je tedy zásadní problém. Ukrajina po překvapivém postupu u Charkova sice získala relativně značné území, je to ale stále jenom asi 8 % celkového území okupovaného Ruskem. Média sice malují obrázek rozložené ruské armády, nicméně spíše věřím českému generálovi Aleši Opatovi, že se Rusko z chyb poučí a že má na své straně stále dostatečné množství zbraní, aby zabránilo podobnému vývoji na jiných částech fronty. Západní zpravodajské služby také připouštějí, že válka bude pokračovat i v příštím roce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj překvapil také, když prohlásil, že Ukrajina získá Krym zpátky „diplomatickou cestou“. Existuje totiž celá řada názorů analytiků války na Ukrajině, kteří tvrdí, že Ukrajina Krym zpátky nikdy nezíská. Jak si Zelenskyj představuje vrácení Krymu Ruskem „diplomatickou cestou“ mi ale není jasné. Že by Zelenskyj souhlasil s nějakou výměnou území za území, když tvrdí, že Ukrajina usiluje o všechna území Ruskem okupovaná včetně Krymu? Nebo se do hry vloží USA a pohrozí Rusku použitím jaderných zbraní a „dotlačí“ Rusko ke kapitulaci? To jsou všechno spíše iluze než reálná politika.

Obávám se, že Rusko nebude ochotné na nic takového jako „diplomatické“ řešení vrácení Krymu , přistoupit a naopak zesílí vyhrožování ve stylu „soudného dne“, o kterém hovořil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Ukrajina tak bude muset řešit zásadní otázku, a to zda ruské použití jaderných zbraní skutečně není ve hře a jak se takovému vývoji vyhnout. Nic jiného, než jakýsi status quo na stávají linii dotyku ruských a ukrajinských sil, asi nepřichází v úvahu. Znamená de facto příměří a jednání. Dokonce už i v OSN se objevil nový návrh na řešení války na Ukrajině, se kterým přišlo Mexiko a který mimo jiné počítá s příměřím na stávající linii dotyku ruských a ukrajinských sil.

Pokud totiž bude pokračovat válka, její konec by po případné eskalaci vůbec nemusel skončit vítězstvím Ukrajiny dle přání Západu, ale použitím jaderných taktických zbraní Ruskem, což by znamenalo obrovské ztráty na ukrajinské straně a riziko jaderného konfliktu na celém světě. To by mohla být ona „závažná“ odpověď USA na ruské použití jaderných zbraní. A tomuto vývoji rozhodně nejsem nakloněn. Opět se proto musím vrátit na samý počátek – současná situace je důsledkem chybné strategie Západu ohledně Ukrajiny jako nového člena NATO. A čím později se začne s Ruskem vážně jednat, tím nepředvídanější se mi konec ruské agrese na Ukrajině jeví. Na ukrajinské vítězství ale nesázím, to by bylo pro Rusko zcela nestravitelné a Rusko udělá vše, aby takovému vývoji zabránilo.