2.9.2022
Kategorie: Společnost

Česká republika jako detašované oddělení Bohnic

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Česká republika se dostala na scestí. Neodborný a na vášních postavený aktivismus dostihl i naši realitu a my začínáme počítat mrtvé. Energetická krize je jen vrcholem ledovce fanatického přístupu k politice a řešení problémů. Volný trh uhynul pod nánosem regulací a plakat začínají už i děti ekologické ne-lásky k bližnímu. A věci se dějou. Začněme v Německo, a pokračujme přes lesní tišiny klimatického žalu až do Brna, kam vedou všechny (slepé) cesty světa.

V Německu zakázali apačského náčelníka Vinnetoua, který hlásal skrze knihy Karla Maye bratrství mezi rasami a byl to nadmíru zarputilý mírový štváč, pokud si mohu dovolit využít terminologii Tomáše Koloce. Je to jasné, přátelství a mír jsou na indexu. Za zákazem stojí aktivistické úderky, které zaplavily komunikační kanály německého nakladatelství, a vylily do nich skutečné splašky svého pokřiveného ne-myšlení. A tak nakladatelství skrze svůj ideologií zasviněný komunikační kanál vzkázalo, že se kaje, že Vinnetou, ten, který káže přátelství a mír, nějaké jemné duši plné klimatického žalu skutečně ublížil a že do budoucna bude nakladatelství vydávat jen ideologicky čisté texty. Nejspíš nějakou hanbatou knížku s názornými a návodnými ilustracemi o dvou homosexuálních princích.

K akci se připojila i německá veřejnoprávní televize ARD, která oznámila, že už nikdy neodvysílá žádné filmy s Vinnetouem. Když jsme v té době aktivistické, nebylo by od věci promítnout pár filmů s apačským pacifistou na zeď německého velvyslanectví v ČR. A po promítání zaházet jejich hákovými kříži nasáklou zahradu románem 1984. Proč hákovými kříží a románem 1984? Protože Němci už zase najíždějí na totalitu umlčování, ničení a pálení knih. Naše Ministerstvo zahraničí by mělo okamžitě reagovat zvýšeným exportem svěracích kazajek k naším západním sousedům. Než nám zase začnou zabírat pohraničí.

A když jsme u toho aktivismu. Michaela Pixová, profesionální ekoaktivistka, si postěžovala, jak jí narostly účty za elektřinu. A byla jako u Jiříkova vidění. Proč? Protože ona přece čerpá elektřinu jen z čistých zdrojů. „Tak to je od Nano Energies fakt podpásovka – člověk k nim přejde s vidinou toho, že pomáhá zelené transformaci, a nakonec, i když se zelená elektřina vyrábí de facto zadarmo, tak kvůli tomu jak fungují kapitalisticé trhy mi teď poslali rozpis spekulativních cen energie, které mi mají do vánoc vzrůst cca trojnásobně, a kdoví co bude pak. Mezitím ČEZ přestal brát nové klienty. Mám chuť se odstěhovat někam do přírody a jít off grid, ale údajně i na fotovoltaiku jsou teď víc jak roční čekačky… no to jsem zvědavá kam tohle půjde…“

Já bych řešení měl. Chtělo by to víc fotovoltaiky. A větrníků. A víc zavřených uhelných elektráren. A víc zavřených uhelných dolů. A víc Green Dealu. A víc elektroaut a elektrokoloběžek a elektrokol. A hlavně víc aktivistů naplněných klimatickým žalem, kteří výše vyjmenované budou zuřivě prosazovat přilepováním se k silnicím a obrazům. Pak se ty účty určitě sníží tak, až profesionální eko a etnoaktivistce Pixové, která západní civilizaci nazývá „bílý koloniální projekt“, začnou za odběr elektřiny platit dodavatelé, ne ona jim. Vždyť to bude zadarmo, do kelu. Nabídka dalece předčí poptávku. A pak bychom konečně mohli zrušit Bohnice a Kosmonosy a Horní Beřkovice, protože v blázinci žijeme všichni. Chovanci psychiatrických léčeben jsou totiž mezi námi.

Že ne? No tak se podívejme, co nám to kandiduje na Hrad: „Naše společnost by měla hledat cesty, jak k sobě více přiblížit Romy a Neromy. Jinak na sebe budeme v jedné zemi navěky koukat jako na cizí. Věřím, že spojovat může i hlava státu. Musí. Žijeme v době, kdy politici na spojování rezignovali a těží z toho, že dělají pravý opak.“ To na svém twitterovém profilu otevřela budoucí vrátná oddělení Bohnic Danuše Nerudová. Ne náhodou z Brna. Kdy, prosím pěkně, kandiduje nějaká Rudová? Nerudová je hodně špatná varianta rudé budoucnosti.

A tak ode dneška jsem Nerom. A Nečernoch. A Neněmec. A Neasiat. A mohl by někdo ty dveře od Bohnic už zabouchnout? Zlomit klíč a nechat ty blázny, ať si na oddělení paranoie a psychopatie volí ty své prezidenty a ministry a hlavně ať dodržují pitný režim a jsou pod dostatečným vlivem prášků? Pak se člověku bude žít trochu lépe. Vždyť tohle není normální. Není to normální.

Ne, ne, politika nám musí zůstat normální, o to se nám postará statečný Vítek Rakušan. Ten řekl, že mu je líto, že se jím dosazený šéf špionů Mlejnek vzdal pozice a odstupuje. Přitom na Mlejnka Seznam Zprávy vyšťouraly, že byl součástí kauzi Dozimetr. A Rakušanovi bylo líto, že Mlejnek nechce dělat šéfa špionů. Bylo mu to líto. Po odhalení, že Mlejnek byl zapletený do kriminálních kruhů STANu. Rakušanovi to bylo moc líto. Všem by nám to mělo být (povinně a pod policejním dohledem) líto. Vítek Rakušan dál statečně a hrdinsky bude zastávat post ministra vnitra navzdory všem a všemu. To je rek. Už teď doslova bájný. No není to skvělý výběh pro šílence, ta Česká republika?

Není? Tak se podívejme na brněnského soudce Aleše Novotného. Ten státu svými nekoncepčními a mstivými rozsudky připravil vyplatit odškodné v celkové výši žalovaných 448 milionů korun, z kterých Ministerstvo spravedlnosti zatím vyplatilo 4 miliony. Další žaloby stran odškodného jsou v řízení a stát se jich bude snažit zbavit… většinou nehledě na spravedlnost, jak to tak bývá. Prosím, jeden soudce a půl miliardy předpokládané škody za jeho činnost. Nakašlat na spravedlnost, Aleš Novotný měl moc, a tak ji uplatňoval, co jen mu síly stačily. Nehlaste se všichni, ale kdo z vás udělal státu škodu půl miliardy a nebyl za to potrestán? Soudce, který odsuzoval nevinné, protože mu to nejspíš poradila víla zubnička? Česká republika že není detašované oddělení Bohnic? Ale je. Naprosto.

Pročtěte si příběh čtyř procesů, které měl pod svou patronací soudce Aleš Novotný z Brna, a které zmapoval spolek Šalamoun:

 

Případ první

Ing. Alena Vitásková a Michaela Schneiderová Médii často zmiňovaným je případ A. Vitáskové, která byla právě senátem 46 T Mgr. Aleše Novotného odsouzena k 8,5 rokům odnětí svobody nepodmíněně. V totožné věci byla napřed pravomocně odsouzena i Michaela Schneiderová, která dokonce strávila více jak 7 měsíců ve výkonu trestu. Teprve následně byly obě dámy v plném rozsahu zproštěny obžaloby. Osobní újma, která vznikla zejména právě M. Schneiderové, která jako nevinná byla vězněna 7 měsíců ve výkonu trestu a která měla zásadní vliv na její osobnostní integritu, je prakticky finančně nevyčíslitelná. A to včetně mnohaletého mučení další „sprosté obviněné” Aleny Vitáskové, i když ta měla to „štěstí v neštěstí”, že jí výkon nezákonného trestu odnětí svobody těsně minul.

Případ druhý – Jan Eliáš

Na základě rozsudku senátu 46 T rovněž za účasti soudce Mgr. Aleše Novotného, byl J. E. po šesti letech od činu odsouzen k 13 letům za údajnou vraždu. Se znalostí celé věci, spisového materiálu a osobní účasti při soudním jednání je nepochybné, že konstrukt senátu 46 T je hodný procesu z 50. let, avšak v demokratickém právním státě, za který se Česká republika prohlašuje v článku 1 Ústavy, nelze obžalovaného J. E. považovat za jakéhosi „třídního nepřítele” a zacházet s ním z pozice presumpce viny. I přes tyto fatální vady celého řízení strávil J. E. ve vazbě a výkonu trestu více než 3,5 roku, než teprve po zásahu Ústavního soudu a následných rozhodnutí byly rozsudky nad J. E. všechny zrušeny, jeho trestní stíhání bylo zastaveno a ten byl propuštěn na svobodu. Tři a půl roku života stráveného ve věznici mu však nikdo nevrátí. A skutečnost, že pachatel tohoto ohavného trestného činu stále běhá na svobodě, nikoho nezajímá.

Případ třetí

Martin Novák. V roce 2013 odsoudil senát 46 T za předsednictví Mgr. Aleše Novotného k 15,5 rokům odnětí svobody M. N. za pokus o vraždu (který měl spáchat vybdržďováním jiného vozidla). Následně Vrchní soud v Olomouci, a to i na základě návrhu intervenujícího státního zástupce, překvalifikoval trestný čin a snížil trest o těžko uvěřitelných 9 let. I přes tuto skutečnost obžalovaný M. N. tento stav neustál, nesmířil se s tímto nespravedlivým a nezákonným rozsudkem a před rozhodnutím o mimořádném opravném prostředku u Nejvyššího soudu a s blížícím se nástupem výkonu trestu, zemřel na vyčerpání organismu (či řízenou sebevraždu). Dodnes jsou ve veřejném prostoru elektronické stopy, které poukazují na skutečnost, že se sám od sebe neupil, ale odrovnal jej soudce, kterým nebyl nikdo jiný Mgr. Aleš Novotný. Rodiče M. N. podali na soudce Mgr. Aleše Novotného trestní oznámení, protože dle jejich názoru uložil nesmyslně a nezákonně vysoký trest a tím jejich syna dohnal k sebevraždě. Podnět samozřejmě nebyl úspěšný a soudce Aleš Novotný je za smrt mladého člověka nadále neodpovědný.

Případ čtvrtý

„Příběh policisty” Dne 23. 12. 2021 Spolek Šalamoun publikoval „příběh policisty”. I s naprostým respektem k ochraně práv poškozené Spolek Šalamoun s lítostí jen konstatuje, že i tento případ (opět podivně a nelogicky) posuzoval senát 46 T jemuž předsedal Mgr. Aleš Novotný. V mediálním výstupu předsedy senátu Mgr. Aleše Novotného je elektronicky zaznamenáno jeho vyjádření, že (údajně) „nahrávka byla klíčovým důkazem a je tam jednoznačně vidět jednání obžalovaného”. Již dnes můžeme prozradit, že senát spících přísedících senátu 46 T pod vedením Mgr. Aleše Novotného znovu pochybil, protože podle znaleckého posudku z odvětví forenzní biomechaniky, jsou laické závěry předsedy senátu Mgr. Aleše Novotného zkreslené a nepravdivé. Brzy totiž Spolek Šalamoun předloží veřejnosti důkazy o tom, že klíčový důkaz byl hrubě zmanipulován a že soudce Mgr. Aleš Novotný znovu selhal.

 

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 4,79 out of 5)
Loading...
30 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)