Zkažená „zlatá vejce“ Václava Moravce

V pravidelné nedělní publicistice v Českém televizi došlo 26. června v pořadu Otázky Václava Moravce i na téma drahých energií, jež devastují rodinné i podnikové rozpočty. Ministr financí Zbyněk Stanjura se v něm snažil jako za stát klíčový akcionář spíše obecněji a opatrně (takové výroky mohou mít zásadní vliv na cenu akcií) odpovídat na otázky, co udělá vláda se svým 70% podílem v energetickém gigantu ČEZ. Debata reagovala na projev premiéra Petra Fialy k národu 22. června, v němž nezastíral nadcházející mimořádné těžkosti českých podniků a domácností vinou cen energie a ruské války na Ukrajině. Současně předseda vlády zmínil možnost rozdělení ČEZ a získání klíčových elektráren pod kontrolu státu a tedy i obnovení cenové dostupnosti elektřiny.

Václav Moravec se snažil na ministra dotírat, jak tedy vláda a potažmo stát podnik ČEZ odpovídající za 80 % české energetiky chce restrukturalizovat či rozdělit. Podle Moravcových dokonce zřejmě ironicky míněných slov by si vláda ČR snad chtěla nechat fosilní zdroje jako „plynové a jaderné elektrárny“. Menšinovým akcionářům by podle této ikony politické publicistiky zůstala „zlatá vejce“ v podobě obnovitelných zdrojů.

Možná si za ta léta nedělního moderování v čase, kdy si normální rodina má užívat svátečního oběda, Václav Moravec s řadou politiků toužících po publicitě i tyká. Ale napřed by si se svým redakčním týmem měla nastudovat fakta. Nejziskovější oblastí činnosti ČEZ je výroba elektřiny v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín, po níž následuje zisková položka distribuce. Ta ovšem podléhá kontrole a limitům stanoveným Energetickým regulačním úřadem. Všechny solární elektrárny v ČR (kdy všechny ČEZ ani nevlastní) s instalovaným výkonem 2,2 GW (jako JE Temelín) ročně přerušovaně a v drtivé většině od jara do podzimu z celkové produkce celé republiky vyrobí ani ne 3 %. I když má ČEZ plán, že za unijní i národní dotace (tedy z kapes daňových poplatníků) postaví v solárech dalších 6 GW výkonu, nic nemůže popřít fyzikální důkaz, že solární zdroje pracují v českých zeměpisných podmínkách za optimálních podmínek instalace jen 1000 hodin ročně. Uhelné a jaderné elektrárny ovšem odvedou skutečnou práci při produkci elektřiny v objemu přes 8000 hodin ročně. Václavem Moravcem zmíněné paroplynové zdroje v naprosté většině roku kvůli drahému plynu nevyrábějí nic.

Daleko horší ovšem je, že z Moravcova vyjádření včetně výroku, že jaderné elektrárny jsou „fosilními“ zdroji energie, vyplývá, že tento významný ovlivňovatel veřejné debaty z obrazovky veřejnoprávního média je plně indoktrinován pseudozelenou ideologií a nekritickým nadšením pro nespolehlivé, přerušované, tvrdě dotované a ve svém souhrnu předražené zdroje. To je ostatně typické pro veškeré zpravodajství a publicistiku České televize, což je zásadně v rozporu s úkolem veřejnoprávního média, které si občané platí za objektivitu, nikoli za tendenčnost, zaujatost a propagaci světlých „zelených“ zítřků.

České domácnosti a podnikatelé ovšem s nevěřícnými pohledy na sumy za elektřinu, plyn a teplo na svých fakturách začínají klást vládě ČR a dalším politikům tvrdé otázky, proč mám v ČR za doma vyrobenou elektřinu platit německou cenu, která je už i pro Němce s jejich v průměru trojnásobnými příjmy neúnosná? A proč se stal zemní plyn, ze 40 % do EU (do ČR z 98 %) dodávaný z Ruska stal možným viníkem budoucí hospodářské recese?

Odpovědi máme na příkladu německé „zelené tranzice“, která stále plánuje zastavit výrobu energie z uhlí (už do roku 2030) a z jádra (již 31. 12. 2022). Proto měl plyn v Německu z 60 % pocházející z Ruska nahrazovat činnost solárních a větrných elektráren v době, když nesvítí a nefouká. Nyní Němci chtějí zprovoznit opět uhelné elektrárny, ale produkci posledních 3 jaderných elektráren (celkový výkon 4,2 GW) prodloužit nechtějí. Přestože se Němci opět vydají vzhůru s produkcí CO₂, kvůli němuž celá ta eurounijní taškařice jménem Green Deal vznikla, jejich protijaderná ideologie navzdory bezemisní produkci (což je asi pro pana Moravce neznámá skutečnost) má platnost „über alles“, tedy nad všemi fakty.

Zlatá vejce Václava Moravce v podobě občasných zdrojů elektřiny, v českých podmínkách většinově solárních, nemají kvalitu, za kterou jsou vydávána. Jsou jen hodně zelená, což může velmi dobře signalizovat, že jsou zkažená. Tomuto faktu nezabrání ani chtěné či nechtěné propagandistické a lobbisticko-dotační natírání na zlato. Stále více lidem v Česku i v celé EU se totiž po jejich pozření dělá hodně špatně.

Nicméně abychom uzavřeli článek pozitivně, ministr Stanjura v televizi sdělil, že letos v listopadu bude mít ČEZ a vláda na stole nejen odpověď uchazečů na vyhlášený tendr na jeden nový jaderný blok v Dukovanech, ale indikativní nabídku na další tři nové reaktory, z toho dva nové v Temelíně. I když se bavíme o řešení dostatku a cenové dostupnosti české energie až od 40. let, je to velmi jasné „jaderné“ světlo na konci dnešního energetického tunelu. I v ČR totiž nakonec budeme muset dospět k tomu, že do té doby nás energeticky a soběstačně pomohou spasit stabilní uhelné zdroje. Všechny ostatní ideology slibované „světlé zítřky“, tentokrát zelené, totiž už nyní leckde nabývají povahu sociálně-ekonomického rozvratu.