20.6.2022
Kategorie: Společnost

Svéprávnost zločince

Sdílejte článek:

MONIKA ČÍRTKOVÁ

Jedním z velmi zajímavých právních aspektů nejnovější kauzy hnutí STAN je skutečnost, že pan Michal Redl, podle médií patrně hlavní organizátor pražské chobotnice v dopravním podniku, byl soudem omezen na svéprávnosti.

Úvodem je třeba poznamenat, že z omezení svéprávnosti podle občanského zákoníku neplyne v žádném případě automaticky, že by dotyčný nemohl být souzen pro trestný čin, resp. že by mu skutky, jichž se dopustí, nemohly být z hlediska trestního práva přičítány.

Podle trestní zákoníku je u pachatele posuzována tzv. příčetnost, což je něco jiného než svéprávnost. Pro účely trestního řízení je pak důležité, zda obviněný netrpí duševní chorobou, která by mu znemožňovala chápat smysl trestního stíhání.

Trestněprávní aspekty ale ponechám dnes stranou.

Nový občanský zákoník přinesl významné změny v řízení o omezení svéprávnosti, zejména v tom směru, že značně posílil právní postavení osoby, jejíž svéprávnost se posuzuje, a zakotvil pojistky, které brání nesprávnému rozhodnutí soudu v této pro každého jednotlivce nesmírně důležité záležitosti. Předchozí praxe trpěla určitými nedostatky, byla i předmětem kritiky například Ústavního soudu, nový občanský zákoník na to reagoval a od roku 2014 se soudy zabývají posuzováním podmínek svéprávnosti velice pečlivě.

Mimo jiné je soud povinen být v průběhu řízení minimálně jednou v přímém kontaktu s posuzovaným.

Všechny pojistky směřují k jedinému cíli: aby nebyli lidé omezeni na svéprávnosti více, než je nezbytné, aby byla v každém případě a v každém ohledu maximálně šetřena jejich práva.

Soud posuzuje samostatně schopnost dotyčného uzavírat smlouvy, vstoupit to pracovněprávního vztahu, jednat s úřady, zjišťuje, zda zná hodnotu peněz, rozhoduje dále o tom, zda je člověk schopen pochopit smysl a význam uzavření manželství, zda může vykonávat aktivní volební právo, případně zda může být volen.

Znalcům je pokládána sestava velmi podrobných otázek, posudky musí na všechny odpovědět a alespoň v praxi našeho soudu se každá jednotlivá otázka posuzuje velice pečlivě, zejména v “hraničních” případech. Samozřejmě, pokud je zřejmé, že z důvodu například těžké mentální retardace není posuzovaný vůbec schopen chápat, co se kolem něj děje, není rozhodnutí výsledkem složitých úvah. Existuje ale spousta případů, kdy člověk žije v podstatě běžným životem a omezení svéprávnosti musí reagovat na jeho deficity velmi citlivě.

Bez znalosti spisu těžko soudit, ale vypadá to, že jsme zde svědky zajímavého případu, kdy člověk, který byl evidentně schopen sofistikovaně organizovat trestnou činnost netriviálního charakteru, včetně velmi pečlivé snahy o zabezpečení před případným odhalením, chodil po světě s omezenou svéprávností a bez souhlasu soudu nemohl ani uzavřít manželství.

Když vezmu v úvahu, jak proces omezení svéprávnosti probíhá a kolik lidí na něm participuje – soud, znalec, opatrovník pro řízení, stálý opatrovník -, říkám si, že takto si autoři příslušných ustanovení občanského zákoníku jejich aplikaci zřejmě nepředstavovali.

 

Monika Čírtková

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
9 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)