![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Doba postcovidová. A také inflační …
MONIKA ČÍRTKOVÁ
Už jsem zde zmiňovala, že si dobu pocovidovou náramně užívám. Vážím si drobných denních radostí více, než dříve. Jsem ráda, že děti chodí do školy a za svými aktivitami, těší mne, že nás nikde nestraší roušky, že nešustíme testy a certifikáty, nejsme omezeni v cestování, média na nás nehrnou děsivé statistiky a nemusíme počítat dny karantén – tak jako v posledních dvou letech.
Velmi mne baví všechna kultura, za každý koncert nebo divadlo jsem vděčná a vnímám, že stejně to prožívají i účinkující. Zvláštní pocit z nezvyklého nakupení lidí, který jsem zažívala po uvolnění pravidel, vymizel a v davu na nějaký virus už ani nemyslím.
Bude trvat ještě dlouho, než se srovnám s poznáním, že skoro celá společnost propadla tváří v tvář problému iracionalitě, že zásady, kterých se máme držet, spadly do kanálu a úcta ke svobodě a autonomii jednotlivce byla vykázána ze dveří. Ale některé věci naštěstí zapomínám rychleji než jiné.
Doba postcovidová má ale i své stinné stránky. Především tu máme rekordní inflaci. Nejsem ekonom, ale přestávám si myslet, že příčinou, resp. hlavní příčinou je válka na Ukrajině. Inflace byla vysoká už předtím. A když si vzpomenu na ty dlouhé týdny a měsíce, po které byli ze státního rozpočtu lidé placeni za to, že zůstali doma – tedy bez protihodnoty – mám tendenci připisovat inflaci právě covidovým opatřením. Peníze se za běžných okolností směňují za práci nebo jiné hodnoty; pokud se rozdávají jen tak, za to, že někdo nepracuje, jak to asi dopadne?
Tisíce obchodů, restaurací, hotelů, provozoven, divadel, sportovišť podléhalo nucenému uzavření, protože bychom se v nich mohli nakazit; kompenzace vyplácel stát. Nevím, jestli bychom se v těch obchůdcích a kadeřnictvích nakazili virem, ale jisté je, že jsme se nakazili inflací.
Má to svou logiku: bylo přece zřejmé, že někdo to vše zaplatit musí. A platíme to my všichni, ztrátou hodnoty naší měny.
Přišla doba postcovidová, doba vděčnosti a doba inflace.
Něco za něco, tak jako vždy.
Holt stálo to za hovno a ted už to nestojí ani za to hovno…
Rusové zakázali, mít s nimi dlouhodobé smlouvy na plyn, za hubičku /Maďarsko 5,9, Německo cca 6 Kč (v přepočtu)? Nebyli , zcela náhodou, politici,kteří s pokřikem pryč od Ruska, zapříčinili /pod osvíceným vedením EU/ , že kupujeme, ideologicky očištěný, Ruský plyn z Německa za trojnásobek ceny. Jako bonbónek proháníme (papírově) vlastní elektřinu, přes EUburzu v vývarem -16/20 Kč za jednotku?
Máme se jak v pohádce! Obávám se, že je to pohádka : „Jak měnil,až vyměnil“!
Ano a viníky této „inflace“ hledejte tam, kam vedou zisky-německo! A kdo je největší kamarád naší „vlády“ Posselt a jeho skvadra a Brusel i amíci si něco urvou v podobě stavby logistiky jejich základny v Mošnově i s celým zázemím. Proto byli do vlády dosazeni, aby nedělali nic a nechali volně plynout zisky na západ. Vždy hledejte kam jde penězovod.
Češi mají ve fondech zhruba 700 miliard korun, tři biliony drží na účtech. dnešní inflace 14%, úroky z vkladů cca 4%, ročně jsou tedy střadatelé okrádáni fialovou vládou a samozvanou EU o 10%, čili 370 000 000 000,- , tedy o 370 miliard korun českých. a to se vyplatí
https://www.e15.cz/finexpert/investujeme/cesi-maji-ve-fondech-700-miliard-korun-jak-nyni-investuji-1389734
jsme přímo okrádáni v soudní síni a na policejní stanici, pokud vláda tiskne peníze za nic ve prospěch dlužníků.
Nevadí, neubyde!
To říkávaly naše babičky, když jsme jako děcka nejedli. Jídlo se dalo do spíže a bylo k dispozici, když konečně přišel hlad. Když jsme RF vyhlásili sankce, kdy jde i o uzavření plynovodu do EU, mohou Rusové říct to samé: Nevadí neubude. Kdo bude mít brzy hlad a chtěl by ho zahnat je ten, co tvrdošíjně trval na svém, když mu ještě nekručelo v žaludku. Bylo snadné účastnit se hodů z rohu hojnosti, ale sytý hladovému nevěří. Zatímco nasycený nechtěl nic ze stolu, kde se mu dostatek nabízel, začal shánět potřebnou potravu, až když bylo pozdě. Kdo je na tom v takové situaci lépe, ví každý. Přece ten, kdo má plnou spíž. Takže takovým způsobem jsme zúčtovali s Ruskem. Vystavili jsme se nedostatku a hladu, což považujeme za sankce. Pokud si myslíme, že Putina z toho raní mrtvice, jsme na omylu. Rusko to jen posílí a jeho suroviny se prosadí na nových trzích. Rubl nebývalou měrou posiluje vůči dolaru, export Ruska se rapidně zvýšil, především do Číny a Indie. Ale co my? Ano, vysoká inflace, nedostatek surovin na našem trhu, Vyhrajeme válku, nebo nevyhrajeme…? Rusové zatím dávají jasně najevo, že války nezačínají, ale ukončují je. Ekonom Kovanda přičítá tomuto konfliktu negativní dopad na naši ekonomiku. My jsme se, jako republika, jednoznačně přidali na stranu vítězů, tedy potencionálních vítězů. Co když to nakonec nebudou ti, kteří pořádali na Ukrajině pochodňové průvody a nechali se potetovat hákovými kříži…? Kovanda se zapomněl zmínit, že svou politikou nenávisti jsme si odbourali hospodářskou spolupráci s Ruskem i Čínou. Že to jedině správné politické uvědomění je, že vše, co USA činí, dobře činí. Takže téměř 2 miliardy zákazníků jsme si pohřbili. A to vše díky politikům typu Fialy, který, ač třikrát opíchaný, promlouvat taktéž k očkovanému prezidentu Zemanovi přes plexisklovou stěnu. Scéna jako vystřižená z Cimrmana. (Čím více jsme očkovaní, tím více se musíme před sebou chránit. Dáváme tím z nejvyšších pater tudíž národu najevo, že očkování je úplně na…). Jak se nám v takovém státu bude dařit? Na tu otázku si snadno odpovíme bez nápovědy.
Mějte se hezky.