Zelené strašení teplým Silvestrem při vzpomínce na arktický leden 1979

Jak je lidská mysl přívětivá a milosrdná, když dokáže zapomenout na nepěkné věci. To se týká také události staré jen 44 let. 31. prosince 1978 bylo po Česku všude nezvyklé teplo, někde až 12 °C. Ovšem o silvestrovské noci dorazilo přes Německo prudké arktické ochlazení o 30 °C. Výsledné tvrdé 20stupňové mrazy doslova znehybnily československou ekonomiku zcela závislou v elektroenergetice i teplárenství na uhlí, protože zamrzla těžba i doprava uhlí do elektráren a tepláren. (První pokusný malý jaderný blok A v Jaslovských Bohunicích tehdy spíše nefungoval a po haváriích byl posléze odstaven.)

Měsíc nefungovaly školy, omezena byla činnost energeticky náročných podniků, další byly zásadně regulovány, byly dlouhé výpadky vytápění obytných domů. Asi nikdo si dnes neumí představit, že kvůli deficitu elektřiny bylo vysílání televize omezeno ze dvou na jeden program a posléze začínalo až od 20.30 hodin do půlnoci. Dnes si sotva kdo umí představit, co by s naší moderní společností plně odkázanou na perfektním fungování a stabilitě zejména elektroenergetické soustavy znamenala podobná série blackoutů a regulací jako před 44 lety.

Dnešní meteorologové mají k dispozici satelity a špičkové počítače, takže dokáží zabránit podobnému překvapení jako v noci na 1. ledna 1979. Ale každý poctivý meteorolog vám řekne, nikdo neví ani 14 dní dopředu, co se může s počasím stát, přičemž také nikdo z oboru nedá garanci, že kdykoli v zimě nemohou přijít silné mrazy trvající i několik týdnů. Je absurdní, že zelenou ideologií indoktrinovaní lidé a samozřejmě lobbisté za dotované soláry a větrníky, na něž si mj. vláda právě chystá půjčit od Evropské komise dalších až 150 miliard korun na „výhodný dluh“, samozřejmě pomíjejí rizika návratu chladu a mrazu, který přitom tyto občasné zdroje energie spolehlivě vyřadí z provozu. Zima a mráz totiž v minulosti prokazatelně daleko více decimovala lidský druh než teplo. Právě arktická mrazivá bouře před pár dny o Vánocích zdrtila značnou část Spojených států a Kanady a podle prvních zpráv v ní umrzlo k smrti na šest desítek lidí. Dokonce i na tropické Floridě s běžnou vánoční teplotou 26 °C se ochladilo asi o 14 stupňů.

Klima na planetě se fakticky mění, jako se do dělo opakovaně v periodách po statisíce let. Stačí si povšimnout biblického příběhu o potopě světa. Činit ze současné změny klimatu prioritně odpovědným člověka je stejně nemístné jako si plést klima a počasí. Cožpak si například někdo může vážně myslet, že těžce emisní a přírodě škodlivá ryze uhelná a ropná ekonomika komunistického Československa založená na těžkém průmyslu posílala do ovzduší méně emisí oxid uhlíků, síry a dalších škodlivých látek než dnes? Bylo tomu právě naopak a přesto leden 1979 byl tak mrazivý, přičemž v menší míře se mráz zopakoval o 6 let později.

Je zajímavé si připomenout, že energetická katastrofa ledna 1979, jež samozřejmě těžce oslabila pověst socialistického režimu, měla i pozitivní důsledky. První lednový týden povolal šéf komunistické strany a státu Gustáv Husák zpět z dovolené na Kubě do ČSSR člena politbyra a předsedu vlády Lubomíra Štrougala. Komunistické nejvyšší vedení se tehdy v lednu ideově dohodlo na nutnosti, že vedle budovaných dalších jaderných blocích v Jaslovských Bohunicích na Slovensku a rozestavěné jaderné elektrárny v Dukovanech bude nutno v Čechách postavit ještě jednu velkou jadernou elektrárnu. Dnes ji známe pod názvem Temelín, ale byla dostavěna s přestávkou po změně režimu a přes odpor zahraničních i domácích zelených politiků a aktivistů až před 20 lety, a to bohužel jen z poloviny místo komunisty uvažovaných 4 blocích každý o výkonu 1000 MW.

Z naprosté většiny se dnešní energetická soustava demokratické České republiky stále opírá o stabilní zdroje postavené či rozestavěné za komunistického režimu. Dnes si někteří experti vyprávějí sarkastický vtip: „Víte, proč komunisti stavěli velké elektrárny? No protože si mysleli, že nemusí mít strach ze znovuzvolení.“ Současný čtyřletý demokratický volební cyklus se totiž zcela míjí s potřebným časovým plánem výstavby a zprovoznění velkých elektráren s jistotou pro investory v horizontu 20 až 80 let. Politici mají radši projekty, jejichž pokud možno „nízko ležící plody“ jim zajistí už za čtyři roky znovuzvolení k moci, takže je to zásadní problém celé politické reprezentace s hledáním skutečných národohospodářů.

Současná česká vláda je pod tvrdým ideologickým tlakem vedení Evropské unie i domácích zelených lobbistů a oligarchů opakujícím i za podpory mainstreamových médií, že jaderná energetika nemá budoucnost, je příliš drahá a trvá dlouho. K tomu je třeba co nejdříve skoncovat úplně se „špinavým“ uhlím, nejlépe už v roce 2030. Přesto premiér Petra Fiala a jeho ministři vyjadřují zatím odhodlání, že bude třeba dvěma novými 1200MW bloky obnovit zastarávající čtyři menší v Dukovanech a ke dvěma stávajícím reaktorům v Temelíně připojit dva nové 1200MW reaktory. Jestliže někdo ze zelených ideologů a politiků, kteří jsou bohatě zastoupeni i v současné vládě, si vážně myslí, že občasné zdroje energie, v Česku dominantně solární (FVE) mohou zastoupit současné stabilní zdroje z uhlí a jádra (v celoroční roční bilanci zhruba produkují 43 % respektive 37 % české spotřeby elektřiny), pak je to naivka, ale spíše nebezpečný idiot. Také se zapomíná na fakt, že ČEZ v 90. letech do zásadní ekologizace uhelných zdrojů investoval tehdejších 111 miliard korun, což jsou dnes se započtením inflace násobně větší prostředky.

Stačí si uvědomit fakta. V teplotně normálním lednu 2022 podle zprávy Energetického regulačního úřadu (je na webu www.eru.cz) vyrobilo uhlí 56 % spotřebované elektrické energie a jádro 35 % (při jednom odstaveném 500MW bloku v Dukovanech). A kolik že byly schopné před rokem vyrobit elektřiny solární elektrárny se jmenovitou kapacitou velkou právě jako JE Dukovany, s níž se zelení tolik chlubí? Pouhé jedno jediné procento. Ano, máme také v ČR zřejmě po vzoru Německa velké plány na znásobení solární kapacity – k radosti zelených oligarchů a dotačních lobbistů. Kolikrát bychom museli znásobit za stamiliardy a biliony korun současnou kapacitu FVE, aby nahradila zimní produkci elektřiny pocházející z více než z 90 % z uhlí a jádra? Přičemž všechny plány na ukládání možných letních energetických přebytků do nějakých bateriových či vodíkových úložišť pro energeticky nejnáročnější zimní podmínky jsou čirou fantasmagorií s výsledným 10-20násobkem současné už rekordně vysoké ceny energie.

Lidstvo trpělo chladem a mrazem několik set let až do počátku 19. století a jeho populace tehdy činila jednu miliardu lidí. Po skončení tohoto období chladu nastoupil nebývalý rozkvět lidské civilizace s dnešními 8 miliardami lidí. Klíčovou základnu pro vzestup naší civilizace vytvořila stále dostupnější a levnější energie z fosilních paliv. Pokud za ně legitimně a správně hledáme nápravu, musíme ji najít jen ve vědecky, technologicky a ekonomicky zvládnutých procesech, jež nebudou naopak znamenat ještě větší zátěž planety a budou přijata většinou lidstva včetně sociálně-ekonomické únosnosti. Zatím se často slepě a ideologicky sází na technologie v plenkách nebo které ještě vůbec neexistují. Výsledky ideologického boje proti stabilním zdrojům bez reálné náhrady vidíme v současném deficitu energie a její rostoucí ceně, která s pokračováním této politiky logicky nemůže klesat. Naopak.

V českých podmínkách můžeme reálně odstavit uhelné zdroje jen tehdy, budou-li předtím pro základní zatížení elektroenergetiky a i teplárenství zprovozněny moderní a posléze 80 let funkční jaderné zdroje. Pokrytecky vychvalované plynové zdroje, zvláště v podobě zaoceánského importu LNG s jeho velkými ztrátami, jsou totiž pro celou planetu celkově skoro stejně emisní jako uhlí spalované v místě těžby. Na dnešní úrovni vědeckého poznání solární, větrné a další zdroje mohou být jen doplňkem, nikoli základem energetiky moderního státu, nota bene Česka s největším podílem průmyslu na tvorbě HDP v zemích EU. Kdo říká opak, otevřeně řečeno podporuje zničení naší republiky.

Snad zase nebude zapotřebí nějaké podobné mrazivé katastrofy jako v lednu 1979, aby si odpovědní politici, jejich vládní a poradní týmy a také média uvědomili, co je vše v sázce.