27.4.2025
Redakce
1
Kategorie: Politika

Zbraně, zbraně, půjčíme si na ně

Sdílejte článek:

VÁCLAV MUSÍLEK

Válečná rétorika hýbe světem. Unijní elity se slétávají jak o život a předhánějí se v částkách, které hodlají investovat do nových zbraní a vojenského materiálu. Samozřejmě na dluh, jak jinak. Vypadá to, že na hranicích EU stojí po zuby ozbrojená vojska s jediným cílem, dobýt Bratislavu, Prahu, Vídeň, nedej bože Berlín, a nakonec i hlavní město Evropy, Brusel. Občanům se předepisuje, co má obsahovat balíček pro přežití na tři dny a jsou peskováni za to, že určitě nevědí, kde mají nejbližší kryt o v blízkosti svého bydliště či pracoviště.

Unijní úředníci už určitě mají ve svých deskách propracovaný tajný plán evakuace evropských institucí, protože bez jejich svědomité práce by se celá Evropa okamžitě zhroutila a lidé by propadli skepsi a beznaději. Lobbisté zbrojařských firem a výrobců jakkoli použitelného vojenského materiálu cítí kořist a právě pořádají mezi sebou závody v obíhání těch správných dveří a přinášení darů zadnicím na příslušných židlích. Vládní politici členských zemí, zejména ti, které čekají brzy volby, si mnou ruce. Doslova z nebe jim spadlo téma, kterým mohou znovu zaujmout své voliče, zejména když jejich volební sliby jaksi nebyly zasazeny do reálného rámce jejich politických schopností.

Neochotný Trump

Vše akcelerovalo událostí, kterou si eurounijní špičky ze všeho nejvíce nepřály. Nejprve v nich vyvolala zděšení a paralýzu, kterou se teď snaží vyléčit válečnou aktivitou. Ano, znovuzvolení Donalda Trumpa bylo pro ně těžkou ranou. Ještě mnohem větší hrůza je však pojala poté, kdy se ujal úřadu a pro „staré evropské politické struktury“ naprosto nepochopitelně začal razantně naplňovat svoje předvolební sliby. Nepříliš vstřícný postoj k současné Evropské unii dal rychle najevo zejména prostřednictvím vzkazu, který na bezpečnostní konferenci v Mnichově bravurně přednesl viceprezident J.D.Vance.

Důraz na svobodu slova, která v EU rozhodně nemá na růžích ustláno. Jednání s arcinepřítelem Ruskem, včetně telefonátu s Putinem, to je přece zrada západních hodnot. Odkázání ukrajinského prezidenta do patřičných mezí, zvyklého na to, že se mu EU klaní a sype mu nekonečné množství peněz a zbraní.

Narovnání nevyvážených vztahů mezi USA a evropskými členy NATO tak, aby se Evropa jen nevezla v americkém vlaku s poloviční jízdenkou. To vše se na evropské strýce a tetky vyvalilo jako tsunami.

Elity v ohrožení

Idylka minulých let skončila. Pro většinu evropských lídrů nastaly krušné časy. Dosud bylo jejich hlavním úkolem se při závěrečném foceni po různých summitech a radách postavit na dobře viditelné místo, pokud možno co nejblíže zástupci Spojených států. Situace se však změnila ze dne na den. Heslem se rychle stalo Od Ameriky dál, Trumpovi nelze věřit, je to zrada. Se slzou v oku teď vzpomínají na administrativu Joe – kde to jsem – Bidena, s níž tak nádherně souznili. Černá ovce Orbán je sice popuzovala, občas bylo třeba obejít unijní předpisy, aby překonaly to nemožné pravidlo o právu veta, ale s tím si dokázali poradit.

Iniciativy se jako obvykle chopil francouzský prezident Macron, který s napoleonským zápalem rozjel řadu aktivit směřujících k evropské emancipaci a odklonu od Spojených států, aby na některé okamžitě zapomněl a překryl jinými. Minulé nesmělé pokusy o budování evropských ozbrojených sil se staly jedním z dominantních témat. Ovšem tak nějak po unijním způsobu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přišla s částkou 800 miliard eur na budování vojenských kapacit, jako jsou protivzdušná obrana, dělostřelecké systémy, střely, munice, drony a obranné systémy proti dronům. EU tyto peníze samozřejmě nemá, ale s tím v Bruselu nemají problém, prostě si je půjčí. Dalším problémem je nepřiznaný stav armád většiny evropských zemí.

Nemalá část jejich vojenského materiálu se proměnila na Ukrajině ve šrot, navíc zájem mladých mužů o armádní službu také není nijak oslnivý.

Ukrajinské fiasko

Evropští lídři a jim přizvukující média hrají teď trapnou roli glosátorů a posměváčků. S nepříliš skrývanou radostí komentují každý nesoulad ve stanoviscích Spojených států a Ruska při jednáních o ukončení války na Ukrajině. K tomu ostentativně slibují další vojenské dodávky a finance Zelenskému a podporují jej v pokračování bojů. Jak správně píše Wolfgang Koydl ve švýcarském časopisu Weltwoche: “Evropská unie, založená jako mírový projekt, pění válečnou rétorikou. USA, které vedou válku prakticky každý rok od svého založení, rozhazují mírové ratolesti.“

Co si vlastně představitelé EU slibují od další podpory války na Ukrajině? Jejich a Bidenův plán na oslabení Ruska, odstranění Putina a na návrat země do rozkolísaných časů Jelcinovy vlády v devadesátých letech, kdy si Západ z Ruska bral, co potřeboval, evidentně neuspěl. Co víc, důsledky jsou katastrofální, vlastně pro všechny. Samozřejmě nejvíce pro Ukrajinu a její obyvatele. Její část je zničená, statisíce lidí zemřely a miliony odešly do zahraničí. Rusko se dostalo do mezinárodní izolace, také počítá mrtvé a ekonomické sankce mu přes jejich sporný efekt potíže rozhodně působí. Západ ztratil dobrovolně ruský trh, méně dobrovolně levný ruský plyn, sankce dopadly i na jeho firmy, vyprázdnil své zásoby zbraní a nic nezískal.

Další vojenská podpora Ukrajiny a házení klacků pod nohy Trumpově mírové iniciativě je hra s ohněm, která nedává jiný smysl než jako pokus vyprovokovat Putina k ukončení bojů podobným způsobem, jakým Američané ukončili válku s Japonci. Tím by byl dotvořen obraz Ruska jako smrtelného nebezpečí pro svět a tolik rétoricky a mediálně vzývaná válka by byla nevyhnutelná. Ředitel IVK Jiří Weigl a někteří další v této souvislosti připomínají, že dnešní situace v Evropě silně připomíná atmosféru před první světovou. Válku jako řešení tehdy nikdo neodmítal. Veřejnost byla na válku stejně naladěna jako dnes, vládl optimismus a nadšení. „Vojáky na frontě ale rychle opustilo,“ dodává Jiří Weigl.

Mír je válka, válka je mír

Evropští politici interpretují nutnost pokračovat ve bojích na Ukrajině tím, že v případě jejich ukončení se Rusku rozvážou ruce k přípravě útoku na Evropu.

Proto je třeba válčit co nejdéle a také vynaložit obrovské výdaje na zbrojení, abychom odstrašujícím efektem Rusko od pochodu na Západ odradili. Takže vlastně pokračující válkou posilujeme mír, naopak jejím ukončením připravujeme válku. Tato zvrhlá logika vychází ze dvou základních předpokladů. Za prvé že je jedno, kolik ukrajinských životů ještě obětujeme. A za druhé že Rusko netouží po ničem jiném než po ovládnutí západní Evropy, případně celého světa.

Obě tyto premisy jsou zásadně chybné. Aby další Ukrajinci zbytečně umírali kvůli nesmyslným a hrůzně cynickým politickým cílům někoho pro ně zcela cizího, je nepřijatelné. Už takhle se na nich všichni ti, kteří je do války hnali, včetně jejich politiků, neodpustitelně provinili. O tom, že většina normálních obyvatel už chce válku ukončit a nastolit okamžitý klid zbraní, není pochyb a potvrzují to i nezávislé průzkumy.

Rusko, ty můžeš za všecko

Klíčovou otázkou dneška je vztah k Rusku. Dá se říci, že kdyby mnozí evropští politici neměli Rusko, musela by si ho vymyslet. Na něj se totiž dá svést úplně všechno. Od ekonomických potíží evropských zemi a unie jako celku přes zdůvodňování volebních neúspěchů zavedených prounijních stran ruským ovlivňováním až po mocenské zásahy proti údajně proruským médiím. Ale především údajná ruská hrozba je zásadním důvodem pro plundrování veřejných financí na zbrojní výdaje.

Celá protiruská válečnická rétorika je založena na primitivním opakování mantry o Rusku jako agresorovi, který se před ničím nezastaví, což dokázal svým vpádem na Ukrajinu. Jde o naprosté a záměrné ignorování faktů. Rusko od počátku úvah o tom, že Ukrajina má vstoupit do NATO, dávalo najevo, že je to pro něj absolutně nepřijatelné a že je ochotné jít kvůli tomu i do války. Nebylo mu nasloucháno, jeho zájmy byly Západem léta ignorovány. Vítězila teze, že každý stát se může chovat, jak chce, bez ohledu na své okolí, i když se jedná o jadernou velmoc. Výsledky takové politiky dnes, bohužel, na Ukrajině vidíme ve své plné děsivosti. Nebylo možné bez následků takhle jednat v minulosti, není to možné dnes a nebude to možné ani v budoucnu.

Putin a jeho mozek

Rusko není Západ. Rusové uvažují jinak jejich priority jsou odlišně nastavené. Ústředními tématy politických debat na Západě jsou – nebo ještě donedávna, do nástupu progresivismu, byly – svoboda a prosperita. Hlavním tématem politiky v Rusku je ale úplně něco jiného: jak udržet zemi pohromadě. Země je obří, i proto je to pro Rusy hlavní otázka. Z odpovědí na ni pak pramení zcela odlišný druh kultury a politického uvažování. Pokud západní politici tyto rozdíly nechápou nebo chápat nechtějí, nebo dokonce chtějí Rusko ponižovat a očerňovat, pak narazí.

Ruský pohled na svět a vztah k němu přesně charakterizuje filozof Alexandr Dugin, někdy dosti nepřesně označovaný za „Putinův mozek“. Reálně tolik ruskému prezidentovi zase blízký není, ale je pravdou, že jeho myšlenky se ve velmi propracovaných Putinových projevech často objevují. Dugin říká:

„Naším snem není ovládat svět, ale být uznáváni jako jedno z center rozhodování, spolu s ostatními.“ Podle novináře Tuckera Carlsona, který s Duginem vloni dělal rozhovor, jsou jeho knihy pro Ameriku tak nebezpečné, že je Bidenova administrativa zakázala. Dugin patřil v éře Sovětského svazu k disentu, stejně jako jeden z největších ruských spisovatelů, nositel Nobelovy ceny Alexandr Solženicyn, který zemřel v roce 2008. I ten je dnes na Západě na indexu, kvůli svým protiukrajinským postojům. Ale možná, že Trump už to vše změnil.

Čísla hovoří jasně

Plán předsedkyně Evropské komise na posílení obranyschopnosti EU zahrnuje mobilizaci (rozuměj zadlužení) až 800 miliard eur, tedy asi 865 miliard dolarů. To se blíží ročním výdajům Spojených států. Pokud se ale podíváme na výdaje Ruska, které se nás prý chystá napadnout, nestačíme se divit. Jeho výdaje i v době, kdy vede válku na Ukrajině, a musí proto skutečně mobilizovat své výrobní kapacity, jsou za poslední dva roky přibližně čtyřikrát menší než výdaje evropských členů NATO. Oproti Americe jsou osmkrát menší, a pokud vezmeme NATO jako celek, tak poměr Aliance versus Rusko je přibližně 12:1.

Trochu lépe jsou na to Rusové v počtech zbraní, ale i v těch výrazně zaostávají (viz blok 2). A také jsou právě vzhledem k mnohem nižším zbrojním výdajům jejich zbraně zastaralejší. Například poměrně vysoký počet tanků zahrnuje i značné množství typu T-72, který se už v první válce v Zálivu ukázal jako neschopný čelit například americkým tankům Abrams. Velké množství těchto tanků Rusko ztratilo v bojích na Ukrajině. Lépe než Evropa a srovnatelně s USA jsou na tom jen s jaderným arzenálem, což by měli naši válkychtiví politici mít stále na paměti.

Je to jen strašení

Západní politická scéna, včetně té naší vládní, nám tu vytváří novu virtuální realitu. Ruská hrozba je iluzorní, jak z důvodů politických, tak vojenských.

Slouží však jako další instrument k vyvolávání strachu u obyvatelstva. Politici se pak s nadšením obsadí do rolí zachránců a téměř válečných hrdinů, kteří neváhali použít cizí peníze na nákup dostatečně odstrašujícího množství oceli. Naše vláda takové téma potřebuje, protože se nemá čím jiným pochlubit. Už nemůže, jako ta minulá Babišova, strašit covidem. Záchrana planety Green Dealem, o níž se během svého předsednictví EU výrazně zasadila, už taky netáhne.

Teď tu máme ruskou hrozbu. Jenom je ještě falešnější než ty předchozí. Metody její publicity jsou však totožné, jako u předchozích hrozeb. Jsi proti očkování? Dezoláte. Jsi proti zelenému šílenství a Green Dealu? Popírači. Zpochybňuješ, že nás napadne Putinovo Rusko? Putinova děvko. Vytříbený slovník „lepších lidí“ se nevyplatí přebírat. Berme to tak, že všeho do času.

 

Václav Musílek, FB

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    BLM v Kapitolu

    IVAN DAVID Podezření, že mezi lidmi, kteří přišli 6. ledna podpořit Donalda Trumpa k Bílému domu a následně Kapitolu,

1 komentář
  1. Dája 12:36:30 Odpovědět

    Jde jen o prachy. Chtějí nás vyždímat do mrtě. A nastolit jakýsi feudalismus. Nas rat, vy howada! Neměli jste nacpat vše do té černé díry na východ od slovenských hranic.

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)