![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Westminsterská deklarace proti rostoucí cenzuře
VLASTIMIL VESELÝ
Westminsterská deklarace je varováním před rostoucí cenzurou v mnoha zemích po celém světě, která je umocněna probíhající digitální transformací. Deklarace byla zveřejněna 18. října 2023 poté, co se někteří signatáři sešli koncem června v londýnském Westminsteru. Mezi 138 signatáři je řada renomovaných intelektuálů, akademiků a publicistů různých odborností a národností, např. publicisté a autoři Twitter Files Matt Taibbi, Michael Shellenberger a Bari Weissová, kanadský profesor psychologie Jordan Peterson, profesorka práva Nadine Strossenová, profesor biologie Richard Dawkins, profesor ekonomie Jeffrey Sachs, slovinský profesor filosofie Slavoj Žižek, Toby Young, ředitel britského Free Speech Union, dánský právník Jacob Mchangama, satirik a komentátor Konstantin Kisin, novinář David Goodhart, lidskoprávní aktivisté Ayaan Hirsi Ali, Julian Assange (zakladatel Wikileaks) a Edward Snowden, režisér Oliver Stone (např. JFK), americký herec Tim Robbins (např. Vykoupení z věznice Shawshank) a další.
Píšeme jako novináři, umělci, autoři, aktivisté, odborníci na technologie a akademici, abychom varovali před rostoucí mezinárodní cenzurou, která ohrožuje staleté demokratické zásady.
Zastáváme názory zleva, zprava i ze středu, spojuje nás naše oddanost univerzálním lidským právům a svobodě projevu a všichni jsme hluboce znepokojeni pokusy označovat státem zaručené projevy za „misinformace“, „dezinformace“ či jiné nejasně definované pojmy.
Zneužívání těchto pojmů vede k cenzuře obyčejných lidí, novinářů a disidentů v zemích po celém světě. Takové zásahy do práva na svobodu projevu potlačují legitimní diskusi o věcech naléhavého veřejného zájmu a podkopávají základní principy zastupitelské demokracie.
Vládní činitelé, korporace provozující sociální sítě, univerzity a nevládní organizace po celém světě stále častěji pracují na monitorování občanů a zbavují je jejich názorů. Tyto rozsáhlé koordinované snahy se někdy označují jako „cenzurně-průmyslový komplex“.
Tento komplex často působí prostřednictvím přímých vládních politik. Úřady v Indii a Turecku odstraňují politický obsah ze sociálních sítí. Zákonodárci v Německu a Nejvyšší soud v Brazílii kriminalizují politické projevy. V jiných zemích hrozí, že opatření, jako jsou irský zákon o „nenávistných projevech“, skotský zákon o trestných činech z nenávisti, britský zákon o bezpečnosti na internetu a australský zákon o „misinformacích“, vážně omezí svobodu projevu a budou mít pro ostatní odrazující efekt.
Cenzurně-průmyslový komplex však působí i rafinovanějšími metodami. Patří k nim omezování viditelnosti (snižování dosahu), označování (příspěvků za dezinformace) a manipulace s výsledky vyhledávání. Cenzoři na sociálních sítích již umlčeli legální názory na témata týkající se národního a geopolitického významu. Činí tak s plnou podporou „odborníků na dezinformace“ a „ověřovatelů faktů“ v mainstreamových médiích, která opustila novinářské hodnoty spočívající v diskusi a intelektuálním bádání.
Jak odhalily Twitter Files, technologické korporace často provádějí cenzurní „moderování obsahu“ v koordinaci s vládními úřady a občanskou společností. Brzy bude zákon Evropské unie o digitálních službách tento vztah formalizovat tím, že údaje z platforem budou předány „prověřeným výzkumníkům“ z nevládních organizací a vysokých škol, čímž se naše práva na projev přenesou na libovůli těchto nevolených a nikomu nezodpovídajících se subjektů.
Někteří politici a nevládní organizace dokonce usilují o to, aby se zaměřili na aplikace pro zasílání šifrovaných zpráv, jako jsou WhatsApp, Signal a Telegram. Pokud bude šifrování prolomeno, nezbudou nám žádné další možnosti autentických soukromých rozhovorů v digitální sféře.
Ačkoli zahraniční dezinformace mezi státy jsou skutečným problémem, úřady určené k boji proti těmto hrozbám, jako je například Cybersecurity and Infrastructure Security Agency ve Spojených státech, se stále častěji obracejí proti veřejnosti. Pod záminkou předcházení újmám a ochrany pravdy se se svobodou projevu zachází jako s povolenou činností, nikoli jako s nezcizitelným právem.
Uznáváme, že slova mohou někdy urazit, ale odmítáme myšlenku, že zraněné pocity a nepohodlí, jakkoli intenzivní, jsou důvodem k cenzuře. Otevřená diskuse je hlavním pilířem svobodné společnosti a je nezbytná pro to, aby vlády nesly odpovědnost, posilovaly postavení ohrožených skupin a snižovaly riziko tyranie.
Ochrana projevu se netýká jen názorů, se kterými souhlasíme; musíme důrazně chránit projev i těch názorů, proti kterým se nejostřeji stavíme. Pouze ve veřejném prostranství můžeme tyto názory vyslyšet a náležitě zpochybnit.
A co víc, nepopulární názory a myšlenky se postupem času často stávají lidovou moudrostí. Označováním určitých politických nebo vědeckých postojů za „misinformace“ nebo „malformace“ hrozí, že naše společnost uvízne ve falešných paradigmatech, která lidstvo připraví o těžce nabyté znalosti a zmaří možnost získávání nových poznatků. Svoboda projevu je naší nejlepší obranou proti dezinformacím.
Útok na svobodu projevu se netýká jen pokřivených pravidel a předpisů – jde o krizi samotné lidskosti. Každá kampaň za rovnost a spravedlnost v historii se opírala o otevřenou diskusi, která umožňovala vyjádřit svůj nesouhlas. V nesčetných příkladech, které zahrnují zrušení otroctví a hnutí za občanská práva, stál společenský pokrok na svobodě projevu.
Nechceme, aby naše děti vyrůstaly ve světě, kde bude strach říkat své názory. Chceme, aby vyrůstaly ve světě, kde může každý své myšlenky otevřeně vyjadřovat, zkoumat a diskutovat o nich. Ve světě, který si představovali zakladatelé našich demokracií, když zakotvili svobodu projevu do našich zákonů a ústav.
Americký první dodatek je jasným příkladem toho, jak může být právo na svobodu projevu, tisku a svědomí pevně chráněno zákonem. Člověk nemusí souhlasit s USA ve všech otázkách, aby uznal, že se jedná o zásadní „první svobodu“, z níž vyplývají všechny ostatní svobody. Pouze prostřednictvím svobody projevu můžeme upozorňovat na porušování našich práv a bojovat za nové svobody.
Existuje také jasná a silná mezinárodní ochrana svobody projevu. Všeobecná deklarace lidských práv (UDHR) vznikla v roce 1948 v reakci na zvěrstva spáchaná během druhé světové války. V článku 19 se uvádí, že každý má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory bez jakýchkoli zásahů a vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice státu. Ačkoli může vzniknout potřeba, aby vlády regulovaly některé aspekty sociálních sítí, např. podle věkového omezení, tyto regulace by nikdy neměly zasahovat do lidského práva na svobodu projevu.
Podle článku 19 je důsledkem práva na svobodu projevu také právo na informace. V demokracii nemá nikdo monopol na pravdu. Pravda se musí naopak nacházet prostřednictvím dialogu a diskuse – a pravdu nemůžeme zjistit, aniž bychom připustili možnost omylu.
Cenzura ve jménu „zachování demokracie“ převrací to, co by mělo být systémem zastoupení zdola nahoru, v systém ideologické kontroly shora dolů. Tato cenzura je v konečném důsledku kontraproduktivní: zasévá nedůvěru, podporuje radikalizaci a delegitimizuje demokratický proces.
V průběhu lidských dějin byly útoky na svobodu projevu předchůdcem útoků na všechny ostatní svobody. Režimy, které omezovaly svobodu projevu, vždy nevyhnutelně oslabovaly a poškozovaly další základní demokratické struktury. Stejným způsobem podkopávají demokracii i elity, které dnes prosazují cenzuru. Co se však změnilo, je široký rozsah a technologické nástroje, kterými lze cenzuru provádět.
Jsme přesvědčeni, že svoboda projevu je nezbytná pro zajištění naší bezpečnosti před zneužitím státní mocí – zneužitím, které v minulosti představovalo mnohem větší hrozbu než slova osamělých jednotlivců nebo dokonce organizovaných skupin. V zájmu lidského blahobytu a rozkvětu vyzýváme k následujícím třem krokům.
- Vyzýváme vlády a mezinárodní organizace, aby plnily své povinnosti vůči občanům a dodržovaly článek 19 UDHR.
- Vyzýváme technologické korporace, aby se zavázaly chránit digitální veřejný prostor, jak je definován v článku 19 UDHR, a zdržely se politicky motivované cenzury, cenzury nesouhlasných hlasů a cenzury politického názoru.
- A konečně vyzýváme širokou veřejnost, aby se k nám připojila v boji za zachování demokratických práv lidu. Legislativní změny nestačí. Musíme také od základu budovat atmosféru svobody slova tím, že odmítneme atmosféru netolerance, která podporuje autocenzuru a pro mnohé přináší zbytečné osobní spory. Místo strachu a dogmatismu musíme podporovat hledání pravdy a diskusi.
Zasazujeme se o vaše právo klást otázky. Vyhrocené spory, i ty, které mohou způsobit nepříjemnosti, jsou mnohem lepší než žádné spory.
Cenzura nás okrádá o bohatství samotného života. Svoboda slova je základem pro vytváření smysluplného života a rozvíjející se humanity – prostřednictvím umění, poezie, dramatu, příběhů, filozofie, písní apod.
Tato deklarace je výsledkem prvního setkání zastánců svobody slova z celého světa, kteří se sešli na konci června 2023 v londýnském Westminsteru. Jako signatáři máme zásadní politické a ideologické neshody. Pouze společnými silami však porazíme nastupující síly cenzury, abychom si zachovali možnost otevřeně diskutovat a vzájemně polemizovat. A právě v duchu rozdílnosti a diskuse podepisujeme tuto Westminsterskou deklaraci.
SOSP
- Soukromá válka herce Vetchého a nelegální obchod se zbraněmi - 9.2.2025
- Loutkáři, Systém a Agenda - 9.2.2025
- List predsedovi vlády SR od radového občana - 9.2.2025
potvrzeno. mladí evropané mají problém s duševním zdravím. o tom jsem psal před lety, že západ je zdegenerovaný, a zase presstitutti to svádějí na vše možné, nikoli na soustavné ohlupování lidí stejně jako lžifiala a jeho zkorumpovaní pohunci, fialový hnus..
I tady je prý 80% těch co opouští školy se středními až těžkými depresemi. Holt ta šance že je hodí na oltář mamona u kanibalistických korporátníků je vysoká a to i bez „zásluh.
Hatlamatla patlamatla,
dydli-mydli šmydli-fidli,
kadla-madla, – Šlak!
Šlak je slabomyslný vzteklý dyslektik, autista, labilní pošuk a vylízanej mozek.
Vyznačuje se zdegenerovanými slovy, úplně zdegenerovanými větami a vzteklými, často až humus-fekálními úplně blbými průpovídkami a idiotskými poskakujícími smajliky.
Šlaku, ty blbenče, když má někdo kratší nohu, tak nezávodí ve sprintu, byl by pro smích, že je tak blbej, když to zkouší.
A když je někdo slabomyslnej dyslektik, kterej nesestaví správně ani větu holou, tak nemá nikde nic publikovat, aby nikde neprasil těma svejma zdegenerovanejma vejžblechtama.
Vezmi si Slabikář a nauč se psát souvislé logické věty aspoň tak, jako to umí už i malé děti v základní škole, ty patlomatlo.
Tyhlety svoje zdegenerované vejžblechty vo hovně si patlej a vystavuj někde v blbečkáriu, – tam, mezi svejma.
Zdegenerovanej matlale hloubale, ty vypatlanej slabomyslnej retardovanej Prablbče, koukni se nahoru, o čem je článek, ty magore blábolivej.
Kretén hloubal někde něco zmerčí, a bez ohledu na téma článku to sem nasere. Ani zdroj neuvede, ten kretén vypatlanej, – ale místo toho nasere hromadu kreténských poskakujících žlutých fleků. Je to holt zdegenerovanej kretén hloubal.
Kdyby slabomyslný retardovaný blábola Arciprapablb hloubal nebyl úplně vylízanej mozek, uspokojil by se JEDNÍM idiotským smajlékem a neposral by tady tu plochu hejnem idiotských poskakujících barevných fleků.
V makovici slabomyslnému retardovi hloubalovi poskakuje hejno barevných fleků, nemá to jednoduché… Hloubal je velmi, převelice slabomyslný.
I jen jeden smajlék je ovšem pakárna, protože smajléky jsou projev digitální demence, používají to dementi, a zdegenerovanej hloubal, ten jich nasere i padesát najednou, je velmi slabomyslný, stále svou slabomyslnost radostně znovu a znovu potvrzuje.
Nazývá se taky ten idiotskej smajlék “emotikon”. Debilem zdegenerovaným emoce tak divoce cloumají, že mu nestačí k uspokojení jen jeden “emotikon”. Je velmi velice zdegenerovanej, ten debil.
Debilizační simplifikace se projevuje u vylízanejch mozků idiotským nadužíváním kreténských smajléků. Debilové si v idiotských smajlékách libují a trousí je všude jako svůj trus, – jsou to holt debilové, no…
Malé děti ve školce si hrají s omalovánkami, což je sto tisíc krát větší intelektový výkon, nežli kreténské sraní hromad idiotskejch žlutejch fleků do psaného textu.
Vyjadřování se pomocí patlání kreténských barevných fleků? No, – to dělaj taky třeba paviáni na předváděčkách v pavilonu opic v ZOO.
V Kalifornii již haranti chodí do školy ve zvířecích kostýmech, lezou po čtyřech a na učitelky štěkaj nebo mňoukaj. Učitelka s tím nemůže nic dělat, zdegenerovaní haranti “vyjadřují svůj gender”. To brzy přijde i do Evropy, jako všechno to emerické degenerativní svinstvo.
Tady zatím degenerovaní kreténi místo souvislého logického písemného vyjadřování patlají kreténské žluté poskakující fleky.
Hloubale, ty kreténe, kdy začneš k těm flekům idiotskejm ještě štěkat nebo mňoukat, ty magore vylízanej? To je další fáze kreténizace, už to jede v debilizačním školství, jehož jsi zjevnej produkt, ty vypatlanče flekatej, vypatlanej.
Smajléky byly “vynalezeny” pro SMS v mobilech (začátek digitální debilizace a dementizace) a debilizací se přenesly do běžné písemné ne-mobilové komunikace, kde nikdy před tím nic tak debilního neexistovalo, protože je to debilizační simplifikace ve vyjadřování. Nikdy před tím nebylo v písemném vyjádřování nic tak idiotského přítomno.
Tak si, hloubale, ty retardovenej pitomče, naplácej a nakálej ta svoje debilizační žlutá hovínka, a čím víc žlutejch hovínek, tím tím větší blbinec a debilinec. A ještě v nich zkus i třeba radostně a vesele metat kozelce, v těch žlutejch sračkách, ty hňupe…
Běžně je v diskuzích pod články zakázan tzv. “shouting”, nebo-li hulákání, – jde o psaní textu celých vět pouze velkými písmeny. Je to prostě zhovadilost a takové příspěvky se automaticky mažou.
Patlání hromad kreténskejch poskakujících žlutejch fleků do textu je “shouting” na druhou, čili kreténismus na druhou. Zhovadilost na druhou!
Pokud kretén hloubal a další kreténi těmi haldami žlutejch sraček tady z toho mohou dělat inkluzivistický hovadský kreténizinec, tak se od nich budu distancovat tím, že je vždy s těmi jejich haldami žlutejch sraček důkladným explicitním zdůvodněním pošlu do prdele. A proč bych nemohl? Je mi ukradený koho tím seru, jen zásadně odmítám pravidelně pravidelnou inkluzi hovadské flekaté kreténizace tady na té platformě.
Pokud zde mohou kreténi soustavně vystavovat hromady kreténskejch žlutejch kravinců, tak je s tím holt vždy posílám do prdele. A co jako?
Kdyby redakce chtěla, snadno by mohla jednoduchým htm-skriptem omezit na max. jeden idiotskej poskakující flek na příspěvek. Ale nechce, haldy žlutých poskakujících kreténských fleků v textu jsou indikátorem vypatlanců, je to zřejmě sonda do místní populace.
.V první třídě jsem se například dozvěděl, že učitel chtěl nakreslit obrázek psa, kterého však muslimové považují za nečisté zvíře . Muslimské dítě Proto byla celá třída nucena se tomuto vyhnout ,“ říká nám znovu starosta a představuje další emblematickou epizodu: epizodu středoškolského učitele, který při závěrečných zkouškách nebyl schopen identifikovat vlastní studentka, protože je plně zahalena burkou.
https://1url.cz/luRYZ
…v čl. st. EU
…cenzuruje tím tak nějak náplava osnovy výuky? Co se smí, co ne?
Približne 400 migrantov a utečencov protestovalo v nedeľu v prístave Rodos na rovnomennom gréckom ostrove. Žiadali presunutie na iné miesta v Grécku. Protestujúci zároveň bránili doprave v prístave, aby si vynútili splnenie požiadavky. Väčšina z nich bola zachránená počas ich nebezpečnej plavby cez Stredozemné more.…v čl. st. EU
cez Stredozemné more a potom prevezená na Rodos na zaregistrovanie. Rodos sa nachádza v juhovýchodnej oblasti Egejského mora.Migranti blokovali trajekt „Nissos Chios“ a bránili mu vo vyplávaní na more, takže prichádzajúca loď nemohla v prístave zakotviť.https://www.topky.sk/cl/11/2619863/Protest-migrantov-sposobuje-chaos-v-pristave-na-ostrove-Rodos