
Spojenectví USA a Ruska proti Evropě?
LUBOMÍR VYLÍČIL
Tisková kancelář ruské zahraniční zpravodajské služby (SVR) zveřejnila v tomto týdnu článek, který navrhuje, aby se Moskva a Washington staly spojenci v boji proti „eurofašismu“. Autoři odkazují na nejmenované „zahraniční odborné kruhy“, podávající zpoza oceánu ruku k dohodě, která by měla zabránit sklouznutí světa do Třetí světové války. Výslovně se tu hovoří o „provokacích ze strany Ukrajiny a šílených Evropanů podporovaných Británií“.
Publikace s názvem „Eurofašismus, jako před 80 lety – společný nepřítel Moskvy a Washingtonu“ vyšla na webu SVR 16. dubna. A téhož dne hlasovaly Spojené státy v OSN proti rezoluci Valného shromáždění, odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině. Jednalo se o rezoluci A/79/L/75 o spolupráci OSN a Rady Evropy. Důvodem amerického „proti“ bylo to, že rezoluce označuje Rusko za agresora. Nebylo to, mimochodem, v průběhu Trumpova presidentství poprvé. Už 24. února letošního roku schválilo Valné shromáždění OSN ukrajinskou rezoluci, odsuzující ruskou agresi. Proti byly Spojené státy, Rusko a zhruba dvě desítky dalších zemí.
Za povšimnutí ale stojí, že právě Londýnu připisuje publikace SVR „vedoucí destruktivní roli“ ve válce na Ukrajině. Ostatně, Rusové už dávno považují Británii za hlavní příčinu většiny vojensko-ekonomických trablů, které je v posledních více než dvou stoletích postihly. Obviňují „perfidní Albion“ z dlouhodobého, zákulisního piklení proti Rusku, ať už v něm vládli carové, bolševici, nebo Putin. A tvrdí, že přitom vždycky Britové vždy a zásadně používali cizích rukou. Do konfliktů s Ruskem umně vmanévrovali jednou Turecko, jindy USA, anebo teď, Ukrajinu. Jistě si ještě vzpomenete, jak v roce 2022 vyrazil Boris Johnson do Kyjeva a naléhal, sliboval… Až křikem, lstí a nátlakem dosáhl pokračování války a roztrhání téměř hotové mírové smlouvy.
Ono to souvisí s Domem Sion, Wall Street, globalismem a podobně, ale to by bylo na delší vyprávění. Podstatné je, že to, co ve Spojených státech loni na podzim prohrálo, se stáhlo do Evropy, jako do své poslední bašty. A odtud se to pokouší o protiútok, i za cenu zničení světa. S využitím všech zdrojů ovládnuté Evropské unie, jen aby došlo k válce s Ruskem. Určitě jste si všimli horečných aktivit Britů a Francouzů, ve spolupráci se zánovním německým kancléřem, směřujících k tomuto cíli…
Z tohoto úhlu pohledu se poněkud překvapivé spojenectví USA s Ruskem proti současné Evropě jeví jako logické. A přiznáme-li Trumpovi, že hodlá plnit své předvolební sliby o učinění Ameriky opět velké, tak i výhodné. Agentura Bloomberg o tom píše: „USA by se stáhly ze strategických hranic Eurasie a zároveň by upevnily svou kontrolu nad západní polokoulí. Vyměnilo by to hluboká spojenectví s vyspělými demokraciemi za bezohlednější transakční vazby na Moskvu a Peking. Tyto nové vazby by mohly být upevněny prostřednictvím dohod o kontrole zbrojení, které Trump propagoval a které by snížily americké vojenské výdaje, protože Amerika by už nebránila země tisíce kilometrů vzdálené.“
Tajná jednání s Ruskem (a možná i Čínou) o novém dělení světa už zřejmě probíhají natolik intenzivně, že jejich ohlasy pronikají i do běžných médií. Magazín Newsweek nedávno publikoval mapu, jak by takový svět, po novém rozdání karet mezi velmocemi, mohl vypadat. Podle ní by měly Spojené státy, po skončení konfliktu na Ukrajině, ovládat Severní Ameriku, Rusko Evropu a Čína část Asie. Prostořeký, jihoamerický president Millei asi taky něco zaslechl. „Světový řád se nově definuje. USA nyní povedou Ameriku, Rusko povede Eurasii a Čína bude vůdcem Asie, tedy té části, v jejímž čele nestojí Rusko,“ řekl před pár dny v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Neura.
I v Bruselu se probouzejí do nové reality. Progresivní Guardian už začal naříkat, že Evropa byla nejen Spojenými státy zrazena, ale co hůř, má na svém území (kromě těch ruských) také četné „trumpovy agenty“, kteří to s progresivní Únií nemyslí dobře. „Na nedávném setkání pravicového radikálního bloku Evropského parlamentu Patriots for Europe v Madridu Geert Wilders, vůdce krajně pravicové PVV v Nizozemsku, chválil Trumpa a označil ho za bratra ve zbrani. Slovenský premiér Robert Fico pak minulý měsíc na konferenci konzervativních konzervativních politických akcí (CPAC) v Marylandu vyjádřil podporu Trumpově proruské politice. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová řekla, že Trump zavádí politiku, kterou AfD požaduje už roky…“ A že prý už Evropě zbývá jen jediná naděje – Německo, které musí sofort zakročit, aby to zachránilo. Nejspíše osvědčeným „Ein Volk, ein Reich, ein Führer“…
A kde jsme my? Krom onoho místa, které vás napadá? Rozhádali jsme se s Rusem, proti novému americkému presidentu Trumpovi a jeho USA bojujeme skoro stejně vášnivě, jako proti Putinovi. S Čínou se nemusíme už dávno (díky, Vystrčile) a Brusel si ve světě stojí, jak (progresivní) kůl v plotě. Pro Maďara a Slováka nemáme slušné slovo, o té Italce, co jezdí za Trumpem, se už raději ani nemluví, volby rušíme, kandidáty žalujeme, cenzurujeme a proti desinformacím bojujeme… Jo, jo, to bude mrzeníčko, až přijdou nové noty z Washingtonu (nebo dokonce přímo z Moskvy), že, Fiala?
- Černý Petr zůstává EU - 20.4.2025
- Putin vyhlásil velikonoční příměří, očekává, že Ukrajina také přeruší boje - 20.4.2025
- Milion lží a pomluv proti demokracii - 20.4.2025
To „my“ neznamená my. Znamená Fialovu vládu – a ty, kdo se s ní ztotožňují. A její čas se krátí. Ne náhodou se do té trapné koalice ochotných počítá Francie (nebo lépe: Macron), tři pobaltští trpaslíci s obyvatelstvem jako Toronto nebo Dallas – a podmíněně, pouze podmíněně Česko. Uvidí se prý po volbách.
„Ono to souvisí s Domem Sion, Wall Street, globalismem a podobně, ale to by bylo na delší vyprávění.“
Výborně, Lubomíre, tak jsem tuze rád, že jste se konečně také zorientoval a že nazýváte věci pravými jmény. Na četná má naléhání jste si zjevně řadu věcí dostudoval a politologicky konečně dospěl. Trvalo to dlouho, ale lepší pozdě než nikdy. Myslím, že ode dneška si budeme rozumět.
Za dnešní článek máte jedničku s hvězdičkou.
„Ono to souvisí s Domem Sion, Wall Street, globalismem a podobně, ale to by bylo na delší vyprávění.“
Výborně, Lubomíre, tak jsem tuze rád, že jste se konečně také zorientoval a že nazýváte věci pravými jmény. Na četná má naléhání jste si zjevně řadu věcí dostudoval a politologicky konečně dospěl. Trvalo to dlouho, ale lepší pozdě než nikdy. Myslím, že ode dneška si budeme rozumět.
Za tento kvalitní článek máte jedničku s hvězdičkou
Vkládání příspěvku do zdejší diskuse se podobá situaci, když se člověk nemůže vysrat.
Stejnými slovy je třeba poslat někam i šéfredaktora Kříže.
Pusťte si starý film z Kocourkova a hnedle pochopíte, co jsme to za národ hlupaňů, kde Kocourkovští vladnou už po desítky let a ti další budou hrdě následovat, nám prostě není pomoci, vždy jenom posloucháme poslušně příkazy zvenčí.
Tempora mutantur et nos mutamur in illis.