Rub lži 

PETR HÁJEK

Za jiných okolností by nemělo smysl věnovat se výrokům britsko-amerického agenta, který od roku 2016 „zasedl Hájenku“ (viz večerníček o panu Kotrčovi) vedení české tajné policie a špionů. Již třicet let má tato instituce – ve skutečnosti jen bezvýznamná pobočka americké CIA v Tararingapatamu – ironický název Bezpečnostní informační služba (BIS).

Protože pokud je nějaký úřad skutečným nebezpečím pro české národní zájmy, pak je to právě BIS. Dvojnásobně pod vedením Michala Koudelky, z něhož sovětsko-natovský rozvědčík na Hradě udělal nedávno kolegiálně generálmajora.

„Svět je ve varu a nebezpečně se pohybuje na hraně globálního střetu. BIS v této situace bude i nadále dělat maximum, aby přispěla k ochraně ČR a jejich občanů. Není to ale jen o bezpečnostních složkách, ale o uvědomění si každého z nás, že v ohrožení jsme na jedné lodi, v jedné zemi,“ sdělil právě ČTK.

Normálně by po takových slovech šel člověk zkontrolovat přístup a stav protiatomového krytu. Jenže jednak už žádné nemáme, neb cosi jako civilní ochranu známe pouze my, pamětníci doby před státním převratem 89. Především však výroky tohoto „agenta s povolením žvanit“ je již dlouho možné číst a „dekódovat“ podle poměrně jednoduché „mřížky“: Koudelka má strach, neb koudel u pozadí mu zjevně začíná doutnat. A to je dobrá zpráva v záplavě špatných.

Darebáci v chaosu

Nezdařeným atentátem na Donalda Trumpa se totiž rozběhla série událostí, které jsou pro české vlastizrádce nepříjemné obecně. Pro ty přímo odvislé od dění v zemi hlavního protektora (Bruselu a ČR) pak zvláště: Fiala a spol., rozvědčík Pávek 107 – a právě Koudelka na místě prvním: Šéfka Tajné služby Spojených států Kimberly Cheatleová rezignovala. Joe Biden oznámil, že nebude kandidovat na prezidenta. A dokonce již i mainstreamový komentátor (A. Tomský) konstatoval: „Vyloučíme-li Boží zásah, Trump nemůže prohrát.“

Hrozivé zprávy pro ně všechny. „President“ Pavel se už nechal slyšet, že tak napůl zase dle svého zvyku otáčí. Vyzývá k ukončení války Západu proti Rusku na Ukrajině – ještě, než se do toho vloží Trump. V britské televizi Sky News pronesl něco dosud od Kolářovy loutky neslýchané:

„Musíme být realisté. Rusko se nevzdá aktuálně okupovaných území. Potřebujeme zastavit válku, a poté začít debatovat o budoucím uspořádání. Mohl by vzniknout nějaký kompromis, ten ale nemůžeme vytvořit bez souhlasu Ukrajiny, Ruska a bez zemí, které budou garantem takovéto dohody.“ Dokonce prý „musíme vyhodnotit riziko eskalace“.

To fakt řekl. Nic než cynický darebák.

Krysí instinkt

Říci to velmi nedávno kdokoli jiný, už by se kolem něj motali Koudelkovi „Bretschneideři“ (viz Švejk). Jenže jejich šéf má aktuálně potíže s tou doutnající koudelí, a tak raději to zkouší po svém. Jeho slova, že „v ohrožení jsme na jedné lodi, v jedné zemi,“ svou tupostí a pokrytectvím zvedají žaludek. Ten, který nám dosud vyhrožuje, šmíruje, hloubí příkopy mezi strachem podvolenými a hrdými vlastenci, který svými mystifikacemi a ubohými (slimejšími) útoky na jadernou velmoc vytváří větší a větší nebezpečí pro náš stát – si najednou vzpomněl, ze které země pochází?

Ne, je to jen známý krysí instinkt, který jej a další z fialové mafie vede k přípravě na možné blízké opuštění luxusního člunu, který již dávno vyměnili za místa na palubě chřadnoucího, chudnoucího a zcela bezbranného (kdysi hrdého a silného) parníku Česká republika. Do něj také teče – protože v něm záměrně a soustavně dělají zvenčí další a další díry. Je ale robustnější a vydrží víc než „jachta pro vyvolené“, kterou mají propachtovanou za své zrady, která ovšem může jít ke dnu jediným otočením palce dolů při změně „pána doků“.

Tak si připravují další přesednutí. U (Petrů) Pavla a Fialy už běžná rutina. Druhý řečený přesedlal v jediném okamžiku z rozhořčeného kritika Bruselu na kobylu Lejnovou, a veze se jako páv. O prvním zbytečné ztrácet jediného dalšího slova. V učebnicích se přiřadí do poměrně dlouhé řady kolaborantů a zrádců, kteří naše moderní dějiny vroubí. Tedy pokud se agentu Koudelkovi včas nepodaří přepsat naši nedávnou historii do ještě obludnější lži (jak v jedné „zprávě BIS“ navrhl), než je ta její současná skandální popřevratová verze.

Varování

Ne, že by napětí dál nenarůstalo. Ne, že by náckovský kyjevský režim nedělal na poslední chvíli, co umí, aby donutil země NATO vstoupit do války s Ruskem zcela otevřeně, protože v tom vidí jedinou možnost svého přežití. Ne že by chcípající Bidenův Deep state nezkoušel před Trumpovým nástupem vytvořit drama v podobě rozmístění jaderných raket dlouhého doletu v Německu. Ostatně dnes na to reagoval Vladimír Putin zcela jednoznačně:

V projevu na přehlídce ruského námořnictva v Petrohradu varoval Spojené státy, aby do Německa tyto zbraně nepřesouvaly. Protože pokud tak učiní, Rusko rozmístí své střely na dosah Západu. Komentoval tím souhlas německé vlády s tím, že USA v Německu od roku 2026 „dočasně“ rozmístí střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. Kdo lépe, než my ví, že základní jednotkou dočasnosti je „jeden furt“?

Putin pro jistotu zopakoval, že největší země světa dokončila vývoj řady systémů středního a krátkého doletu: „Přijmeme zrcadlová opatření k rozmístění s ohledem na akce Spojených států, jejich satelitů v Evropě a v dalších regionech světa,“ prohlásil k námořníkům z Ruska, Číny, Alžírska a Indie. Spojené státy varoval, že riskují rozpoutání raketové krize ve stylu studené války.

V oku uragánu

Ano, opravdu tam byli i námořníci z hlavních nastupujících světových velmocí, s nimiž má Rusko více než přátelské vztahy. A ilustrovalo to, do jaké izolace se dostává euro-americký Západ – jenž chtěl izolovat, napadnout, a pak si rozparcelovat „srdce světa“ (viz McKinderova teorie Světového ostrova). Nejpodstatnější je však zmínka o „dalších regionech“ odkazující na raketovou krizi v roce 1962. Dal tím najevo, že tentokrát by se na Kubu – a nejen tam – s raketami nerozpakoval dostat. Může si to dovolit vzhledem k technologické převaze především v jaderných nosičích.

Čili – jasně: Jsme stále ještě v oku uragánu. Relativní klid je spíše zlověstný. A kácející se modly dosud nejnebezpečnější totality se značkou „liberální demokracie“ neznamenají její konec. Spíše jej předznamenávají, jako mnohé další signály:

Například obscénní zahájení olympiády (celý ten obludný podnik je černý výsměchu tomu, co kdysi znamenalo slovo sport) s buzerantskou parodií na Poslední večeři Páně. Protože křesťanství je pro Macrony všeho druhu (včetně těch fialových) daleko největším nebezpečím. Neboť jeho nadzemský duchovní rozměr nekonečně přesahuje jejich plány na zničení civilizace a vyvraždění (depopulaci) většiny lidstva. Satanský škleb v Paříži to jen podtrhl.

Rub lži

Ještě se prostě může stát mnoho děsivého. Dodělávající bestie nejvíce kope. A ani až (pokud) Donald Trump usedne v Bílém domě, vše se jako mávnutím kouzelnické „taktovky“ nezmění. Ostatně Koudelka dostal svou Benetovu cenu (jeho slovy: „Nejvýznamnější ocenění, které CIA dává“) v roce 2019 ještě za Trumpa a v centrále v Langley s ním byl tehdy i Andrej Babiš, (ne)blahé paměti.

Ale žvanivý slimejš Michal Koudelka (snad mi skladatel Jiří Pauer a autor Josef Hloucha prominou, že jsem si pro „bezectného“ vypůjčil název jejich půvabné dětské opery) svou poplašnou zprávou o možném blízkém vypuknutí Třetí světové vlastně přináší zprávu zcela opačnou:

Protože lež je hlavní nástroj zlého, dozvídáme se od něj spíše, že aktuálně není horká válka v plánu. Což samozřejmě nevylučuje její spuštění omylem či spiknutím druhořadých gangsterů typu Zelenský nebo výrobci atentátů.

Ale trochu se tím to naše potemnělé „slzavé údolí“ na chvíli projasnilo. Proto Koudelkové tak hysterčí:

Mír je přece jen zase o něco reálnější.