O mrtvých jen dobře, ale… (malá obžaloba jednoho mediálního zbožštění)

Karel Schwarzenberg byl osobnost. Kdyby měl mainstream soudnost, tak už dávno na něj vrazí tolik oblíbenou nálepku „kontroverzní“. Mainstream ale soudnost nemá – ostatně, proto je mainstreamem. Tak to zase zbývá na mně…

Několik let jsem dobrovolničil v Maltézské pomoci, což je organizace zřízená Řádem Maltézských rytířů. Za celou tu dobu jsem viděl Karla Schwarzenberga na řádové akci jednou. Mnohem častěji se účastnil jeho bratr Bedřich, který zesnul v roce 2014. Ku cti Karla Schwarzenberga je třeba říci, že byl opravdu štědrým podporovatelem řady charitativních spolků, ale přiznejme si, že tato činnost zkrátka patří k bontonu vyšší společnosti a bonton – ten Karel uměl.

Trochu horší už to bylo v soukromém životě. To, o čem naše média taktně mlčí, je jeho osobní život. Karel Schwarzenberg si v roce 1967 (poprvé) vzal „Terezu hraběnku z Hardeggu na Kladsku a v Machlandu“. V němčině její jméno znělo původně „Angela Theresa Johanna Maria Gräfin zu Hardegg auf Glatz und im Machlande“.

Na Wikipedii se můžete dočíst: „Otcem Therese Schwarzenbergové byl Johann Hardegg, pocházející z nynější mladší linie hrabat z Hardeggu (Hardegg-Kadolz). Její matka byla Johannova druhá manželka hraběnka Johanna Firmian. Therese má ještě bratra (Dr. Friedrich Hardegg) a sestru. Otec byl čelným nacistou, od roku 1930 (v Rakousku ilegálním) členem NSDAP a později rovněž členem SA.“

Na téže Wikipedii se píše, že se Tereza od nacismu důsledně distancovala. Otázkou pak zůstává, proč na jejich sídle stále visí obraz, na němž obyvatelstvo hajluje před hradem Hardegg.

Na Wikipedii se dále dočtete, že Karel a Tereza spolu mají syna „Jana Nepomuka Ondřeje (* 13.12. 1967, německy plným jménem podle rodinné tradice Johannes Nepomucenus Andreas Heinrich Joseph Karl Ferdinand Johannes Evangelist die Heiligen Drei Könige Achaz Michael Maria Erbprinz von Schwarzenberg) a dceru Annu Karolínu (* 1968, německy plným jménem podle rodinné tradice Anna Carolina Antoinette Elisabeth Theresia Olga Adelheid Maria Prinzessin von Schwarzenberg), provd. Morgan. Manželkou syna Johannese byla maďarsko-rakouská baronka Diana Elisabeth Orgovanyi-Hanstein, jejich svatba se konala v roce 2010. Od roku 2017 je podruhé ženatý s italskou šlechtičnou Francescou Riario-Sforza.“

Asi je vhodné podotknout, že provdáním za neurozenou osobu šlechtična ztrácí všechny tituly, takže i když se pan František Kinský může v Modré krvi svojí servilností přetrhnout, Anna Karolína je prostě už jen „paní Anna Morganová“ a žádná kněžna či princezna.

„Roku 1979 přivedla Tereza Schwarzenbergová na svět druhého syna Karla Filipa (německy původně plným jménem podle rodinné tradice Karl Philipp Ernst Ferdinand Alwig Kilian Prinz von Schwarzenberg). Jak se později ukázalo, jeho skutečným otcem byl rakouský průmyslník a politik Thomas Prinzhorn, který v roce 1988 Karla Filipa adoptoval. Karel Filip používá od roku 1990 jen příjmení Prinzhorn. V roce 2009 se oženil s Annou Marií roz. hraběnkou von und zu Eltz z Německa.“ – no, co na to říct, že?!

Asi už příliš nepřekvapí další část Wikipedie: „Manželé Schwarzenbergovi se v roce 1988 rozvedli, ovšem nadále zůstali přáteli. Znovu se vzali 22. srpna 2008; jejich druhá svatba se konala v tichosti na zámku Obermurau ve Štýrsku. Tento zámek byl postaven předkem rodu Schwarzenbergů v roce 1623 a dodnes jim patří. Schwarzenbergová později uvedla, že: „Rozvod byl potřebný a nám oběma bylo snad od začátku jasné, že spolu jednou zase budeme schopní žít““.

Že tedy Karel i Tereza měli ke svátosti manželství poněkud volnější vztah, to je zřejmé. Karel to korunoval v roce 2013, kdy do společnosti „vyvedl“ svoji přítelkyni Janu Vopěnkovou. Bulvár dnes jejich vztah komentuje titulky „Schwarzenbergova múza vzdoruje knížecí rodině: Na pohřbu ji nechtějí, Vopěnková přesto hodlá dorazit“.

Celé to působí poněkud bizarně – Karel Schwarzenberg zemřel 12. listopadu 2023 ve Vídni. Následně byl zřejmě bez obřadu zpopelněn. Nyní nám jeho urnu přivezli do Prahy, kde ji dali do rakve a tři dny se lidé mohli klanět v Kostele Panny Marie pod řetězem čili v kostele Maltézských rytířů. Proč? Protože se takto údajně lidé v tomto kostele naposledy klaněli císaři Karlu IV. Ehm?!

Tato podivnost je dále gradována přáním Kala Schwarzenberga, že lidé mají místo květinových darů přispět do kasičky na Maltézskou pomoc a na zbraně pro Ukrajinu (později v médiích zmírněno na „obranu Ukrajiny“), přičemž se vedle kasičky objevil i platební terminál. Nevím, jak to cítíte Vy, ale mně přání nákupu zbraní místo květin přijde perverzní. Kdyby si přál peníze na zdravotnický materiál, humanitární pomoc, ale zbraně?!

Naprostou tragédií je pak parte Karla Schwarzenberga. „Karel Jan kníže a pán ze Schwarzenbergu, vévoda krumlovský, okněžněný lantkrabě Kleggavský, hrabě ze Sulzu“.

Srovnejte to s opravdu demokratickým parte Dr. Bedřicha Schwarzenberga z roku 1936:

Šlechtické tituly byly zrušeny zákonem č. 61/1918 Sb., který je dodnes platný, i když nemá sankce. Inu – kdo se chce hrbit, nechť se hrbí, ale proč až takto „se státními poctami“?! V Rakousku je zákon mnohem přísnější, ačkoliv potomci šlechty hrají i v politice nezanedbatelnou roli. Všichni však vědí, že je otázkou jejich práce a zásluh, co si mají napsat na smuteční oznámení – nikoliv to, že se uměli narodit. Je tedy paradoxní, kterak se řada komentátorů předhání v titulatuře a jedním dechem hovoří o „bytostném demokratovi“. Jistě, ale základem demokracie je rovnost. Ovšem, jak už pravil Tomáš Garrigue Masaryk  – „Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty“.

Za Karlem Schwarzenbergem zůstává jako nehezká tečka mimo jiné privatizace karlovarské Becherovky, na které se bezesporu obohatil o mimořádné sumy. Jak moc zákonně či nezákonně, to už dnes nikdo řešit nebude. Ostatně, zákony nejsou spravedlnost, natož aby měli morálku – tu bych od knížete očekával, ale… Ani to, do jaké míry v tom byl zapleten pan Bakala, který „tak hezky“ zprivatizoval byty OKD, aby je pak šikovně přeprodal dál (bez splnění privatizační podmínky, že byty prodá zájemcům), postavil panu Žantovskému Knihovnu Václava Havla a zmizel kdesi ve Švýcarsku. Pan Bakala v tmavých brýlích a téměř bez povšimnutí veřejnosti přijel i na pohřeb Karla Schwarzenberga. Se nedivím – taky bych přijel poděkovat někomu, kdo mi zajistil doživotní wellness. Už i jinak mimořádně loajální iDnes píše: „Bakalu a Schwarzenberga spojovaly také Karlovy Vary, upozornil na to před několika dny Deník.cz. Schwarzenberg totiž stál u privatizace výrobce neznámějšího českého likéru Becherovka, ke které došlo mezi roky 1997 a 1998. Byl jejím prvním předsedou dozorčí rady v nové společnosti, která Becherovku ovládala. Stalo se tak v květnu roku 1998 a v této funkci vydržel do října 2002. Do Becherovky však vstoupil tehdy společně s ním právě Bakala.“

Páter Tomáš Halík se svojí osobitou démoničností nad rakví s popelem hřímal nejen o tom, že „Šovinisté vylézají nyní z temnot“, ale označil Karla Schwarzenberga za „vychovatele Čechů“. Chápu Halíkovu snahu a usmívám se. Halík totiž zjevně přemýšlel, čím by se zapsal do dějin, když už se jednou za uherský rok dostal na takto prestižní událost a navíc zrovna do katedrály Sv. Víta. A protože Halík nikdy nepřekročí stín svého megaega, vzpomněl si – stejně jako každý lepší gymnazista – na to, že to byl Vojtěch Raňkův z Ježova, kdo při pohřbu Karla IV. použil označení „Otec vlasti“ (Pater patriae) a de facto jen proto ho dodnes známe – protože Vojtěch Řaňkův z Ježova byl ten, kdo vymyslel označení „Otec vlasti“, kdyby toto označení na pohřbu Karla IV. nepoužil, tak by ho de facto dnes nikdo neznal. A tak se Halík rozhodl, že to taky prubne. Za tři sta let se naši následovníci dočtou: „Kdo byl Tomáš Halík? Bezvýznamný libtardí řečník, který nad rakví Karla Schwarzenberga vyřkl slova, že byl VYCHOVATELEM ČECHŮ“. A budoucí generace, které přežijí, se tomu zasmějí stejně, jako vtipu za komunistů: „Víte, kdo byl Gustáv Husák? Jeden bezvýznamný prezident v éře Karla Gotta.“

Co se té výchovy Čechů od Karla Schwarzenberga týče, zde bych měl taky poznámku. Za prvé – byl to on, kdo do veřejného prostoru vnesl pojem „zaprděné čecháčkovství“. Nikdo z politiků před ním a ani po něm Čechy takto neurazil. Byl do Karel Schwarzenberg, který nikdy neměl daleko k vulgarismům, které mu byly tolerovány jako „milé výstřelky Jeho knížecí Jasnosti“. Komu jinému by to kdy prošlo?!

Stejně benevolentně se k němu chovala média při jeho evidentním zdravotním problému s častým usínáním. Jistě, vyznavači kultu „Věčně živého Karla“ milují jeho větu „Když se kecají blbosti, tak spím“ – faktem však je, že Karel Schwarzenberg měl dlouhodobé vážné zdravotní problémy a to, co naše mainstreamová média trvale označovala za něco jako „knížecí špás“, byla ve skutečnosti faktická neschopnost vykonávat jakýkoliv úřad. Aktuálně.cz ze zdrojů ČTK skandál s tím, že v září 2011 usnul při konferenci v Bělehradě okomentovala takto: „Usínání na „otevřené scéně“ je s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem už neodmyslitelně spjato a česká veřejnost si na to již zvykla. V zahraničí to ale působí stále neobvykle, stejně jako ministrovy ostře červené ponožky.“

Umíte si představit, co by média udělala s jakýmkoliv opozičním politikem, kdyby usnul na mezinárodní konferenci?!

Nevím, jak to cítíte Vy, ale já za sebe musím říct: Karel Schwarzenberg je za mne typický „nový feudál“, který si plně užívá devótnosti davů, kterým z kočáru háže drobné. A lid jásá, protože kníže sestoupil mezi prostý lid… Aneb krásná příručka psaná zejména českými médii: „Jak sám sebe ponížit“.

V neposlední řadě bych nezapomínal na Karlovu jasnozřivost:

„„Při loučení se paní Margueritte Rohanová – Kottulinsky na pana kancléře Karla Schwarzenberga obrátila velmi naléhavým a osobním apelem: Abyste při vší té práci nezapomínal na restituce,“ vzpomíná Jiří Polanský a upozorňuje, že majetek Rohanů byl v roce 1945 zabaven na základě Benešových dekretů pro jejich kolaboraci s nacisty. Schwarzenbergova odpověď podle něho byla šokující: „Margueritto, buďte trpělivá. Přišla doba, ve kterou jsme vůbec nedoufali. Uteče pár let, lidi tady budou mít problém se nažrat, a pak jim bude jedno, co se komu vrátí,“ měl tehdy reagovat kníže.“

Tak či onak – Schwarzenbergova předpověď se naplnila.

Když si pak čtete, proč lidé přicházeli k rakvi s popelem Karla Schwarzenberga, je to plejáda obecných frází o tom, jak to byl „jeden z nejlepších“. Nic konkrétního. Až si říkáte, že lidé si vybájili „lidového knížete“, do kterého projektují ideální vlastnosti světce, které jsou však od slov a činů reálného Karla Schwarzenberga značně vzdáleny.

Při připomenutí:

Karel Schwarzenberg o migraci:

2015:

• „Hysterie z přílivu uprchlíků patrná v Česku je podle předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga projevem české zamindrákovanosti a malosti, za kterou se stydí.“
• Česko by mohlo přijmout mnohem více běženců, než si myslí, míní šéf opoziční TOP 09 a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Když Německo zvládne 800 tisíc, nám by slušelo 80 tisíc“
• „Řveme, jako by nám málem řezali krky.“

2020: „Středoevropskou migrační nesolidaritu by EU neměla tolerovat“

Karel Schwarzenberg o Palestině:

2013: „Schwarzenberg kritizoval Izrael za výstavbu osad i za nálety“

2020:

„ – Vaši protivníci říkají, že neberete v potaz bezpečnostní riziko a rakety Hizballáhu dopadající na Izrael.

-To ostřelování je určitě blbé, ale ve veřejných zdrojích si můžete spočítat, kolik mrtvých bylo za posledních 50 let na izraelské straně a kolik na palestinské.“

Karel Schwarzenberg o Dominiku Ferim:

2023: „Je mi ho líto,“ reagoval Schwarzenberg pro CNN Prima News.  Zároveň zpochybnil nezávislost justice. „Žádná justice není podle mé zkušenosti zcela nezávislá,“ doplnil. Schwarzenberg již dříve v rozhovoru pro web iDnes.cz uvedl, že o Feriho údajně nevhodném chování nikdy nic neslyšel. „A co je sexuální obtěžování? Že se pětadvacetiletý kluk snaží holku dostat do postele a opačně, bylo vždy považováno za normální. Tak prosím nebuďme pokrytci,“ dodal.“

O Karlu Schwarzenbergovi by se dalo napsat velmi mnoho, ostatně, vyšly o něm už i celé knihy. Četl jsem je a mám je i v knihovně. Nicméně si myslím, že fakticky není rozdíl mezi Schwarzenbergem a Babišem. Oba myslí na svůj bysnys, na své majetky, oba pro ně pracují a dělají, co mohou. Oba ví, že když se bude zemi dařit, nebudou na tom škodní. Oba mají majetky i mimo ČR, takže je snadné být „Evropanem“.

Babiše vloni aktivistický páter spojený s Maltézáky nepustil k Pražskému Jezulátku. Minulý týden jsem volal kamarádovi, který měl Karla Schwarzenberga velmi rád a ptal jsem se ho, zda už šel vzdát úctu k rakvi s popelem.

Chvíli se smál a prej jestli to myslím vážně, jestli nejsem debil…?!

Jsem, já vím. A s ohledem na nadpis v iDnesu „Umřel člověk, ne král, dštil Stropnický ze zámku na Schwarzenbergův pohřeb“ bych se s Vámi rád rozloučil slovy: „Tento textík pro Vás dštil – Tomáš, dštící doktor Tyl“.

P.S.: Ano, skromnější pohřeb jsem za celý svůj neviděl… 

P.P.S.: „Prázdnota, kterou za sebou zanechává Karel Schwarzenberg, je veliká,“ řekl ve smutečním projevu prezident Pavel.

To je zas myšlenka! Člověk za sebou zanechává dílo a zůstává po jeho odchodu prázdnota! 

Prosím vás, zavelte už tomuto bizáru někdo odchod…