Nová smlouva

Co udělá správný libtard v pozici premiéra, když zjistí, že vláda ztrácí popularitu? Zvýší daně a začne v médiích tvrdit, že příští volby zase vyhraje. Zavede si totiž korespondenční volbu. Když jste eurohodnotný liberál, tak můžete všechno. Dokonce můžete dělat i to, co jste ještě před dvěma roky vyčítal svému předchůdci. Můžete být mnohem horší hospodář, můžete mít poloviční IQ, můžete do cizí války posílat mraky peněz, můžete nakupovat předraženou a nepoužitelnou výzbroj, pro kterou navíc nemáte infrastrukturu… a nic se neděje. Česká televize je na vaší straně a tak vám nikdo žádnou zapeklitou otázku nepoloží.

Jen… každý tlak vytváří protitlak. Když se všichni liberálové spojili do Pětikolky a svoje předvolební sliby klidně zahodili, že jde o bilbórdovou zkratku… a ono to zafungovalo, tak se přesně totéž děje i na druhé straně. Česká televize se tváří, že nic takového neexistuje, ale my, co objíždíme dědiny a mluvíme s lidmi, my jaksi vidíme, že se stalo hodně. Lidem přestal fungovat jejich svět, rozsvítily se varovné kontrolky a přestali mít důvěru k novinářům, že hlídají demokracii.

V neděli ke mě má přijet Ivana Svobodová. Ano, ta novinářka z Respektu, kterou jsem seřval na jaře se Šlapanicích před plným sálem. Označil jsem tyto novináře za hyeny, které nikdy nebudou mluvit hlasem obyčejných lidí, budou se je snažit dehonestovat, nachytávat je na švestkách a jakkoliv je diskreditovat, místo aby se snažili objasnit, proč lidé přemýšlejí, jak přemýšlejí. Vyzval jsem Ivanku, aby vyjela mezi lid, aby pozorně naslouchala a pak s tím konfrontovala mocné. Tak prý přijede…

Schválně tuto informaci pouštím ven a jsem zvědavý, jestli její libtardí kamarádi neudělají totéž, co s Bartoníčkem. Ten také dostal kouř od svých vlastních, že si dovolil pustit nesestříhaný rozhovor se mnou. Jak mohl dopustit, aby ten hajzl Vidlácká mluvil, jak mu zobák narostl, že? Jak mohl dělat reklamu těm dezolátům, kteří si zaslouží vyvézt v dobytčácích do Ruska… Na prostý lid musí být přísnost… Tož uvidíme, jak se Ivanka pochlapí… Pokud byste u toho někdo chtěli být a dělat mi svědky, napište mi na vidlácký mail.

Přátelé, je to právě rok, co jsem přestal být anonymním blogerem, který byl schovaný na jižní Moravě na svém gruntě. Nechal jsem se zapřáhnout do politické káry, protože prostě nešlo, jen glosovat z pohodlí domova. Začal jsem se setkávat s lidmi i politiky, začal jsem objíždět republiku, potkal jsem se se všemi politiky, kteří o setkání se mnou stáli, udělal jsem si na ně názor a ctil jsem realitu. V dnešní době jdou do politiky jen jedinci, kteří mají výjimečně odolnou duši. Za Hitlera nebo kolaboranta vás označí první den, co vystoupíte z anonymity. Do té doby samozřejmě žádný kolaborant nejste a nikoho by to ani nenapadlo. Ale stačí jeden článek na Novinkách a už je všechno jinak. Vím o čem mluvím. Nedivím se tedy, že politiku ustojí jen lidé, kteří jsou tvrdohlaví, příslušně sebestřední a rozhodně se nepodobají Mirkovi Dušínovi. I za tohle mohou novináři a libtardi na twitteru. Buď nesmíte mít žádný názor a být naprosto konformní k tomu, co po vás chce Barbora Mecrury a jelito roku Bartkovský, nebo jste schopni ustát jejich hnojomety, ale pak musíte být jako Trump nebo Orbán. Nic uprostřed neexistuje.

Už delší dobu říkám, že jsem optimista. Ne kvůli politice, ale kvůli národu, který se probouzí. Jsem optimista, protože stále více lidí začíná zjišťovat, že jim globální elity berou něco, o co nechtějí přijít. Stále více lidí přichází na to, že Evropská unie se chová ještě macešštěji než národní stát. Stále více lidí zjišťuje, že předání pravomocí do Brusele, byl ve skutečnosti krok zpět. Tito lidé plní sály a uvažují, kde se stala chyba.

Konstatuji, že tihle lidé jsou jedna třída. Nová třída. Ještě mají v sobě úvahy o levicovosti nebo pravicovosti a ze šťastnějších dob si přinášejí recepty, které se jim tehdy osvědčily. Přinášejí si ideály, díky kterým uspěli ve svých životech. Jsou to zaměstnanci i podnikatelé, bohatší i chudší, ale především nejsou hlupáci, zachovali si kritické myšlení a schopnost vidět dopředu.

Už k nim mluví řečníci, kteří jasnými slovy pojmenovávají, co lidi štve a nabízejí řešení. Co ale také vidím, že tyto návrhy řešení jdou přijímány velmi velmi opatrně. Někdo si uspořádal život jako v Texasu a těžko bude nadšený z budoucnosti ala Švédský sociální stát. Jiný zase prožil svůj život vedle vyloučených lokalit a děsí se varianty štíhlého státu, protože i v Texasu jsou gheta, kde má i kiosek na hamburgery neprůstřelné sklo.

Proto nevěřím, že je možné udělat to, co udělala Pětikolka. Že by bylo možné udělat koalici naprosto rozdílných politických stran. Rakušan může být klidně namočený v Dozimetru a žádný modroptácký volič proti němu ani nepípne. Stanjura může být klidně neschopný hospodář, Síkela může být naprostý energetický negramot a lidovečtí voliči nebudou psát Jurečkovi, ať odejde z koalice, jinak už ho nebudou volit. Oni jsou jednotní, protože jim nic nezbývá.

My v takové situaci ani zdaleka nejsme. Pípněte jednu nepovedou větu a hned je to důvod být nedůvěryhodný a nevolitelný. Liberálové mají svoje voliče vymaštěné, ale ti naši přemýšlejí vlastní hlavou a vždycky si stáli za svým názorem a zařídili si podle něj život, který až doteď fungoval. Tento faktor nás dovedl k milionu propadlých hlasů a i když se národ probouzí, nemohu se ubránit dojmu, že máme zaděláno na stejný problém. Lidé budou mít před volbami mnohem víc informací, než měli minule, protože se fakt zajímají. Bohužel jejich hlasy zase propadnou, jen po zralejší úvaze.

Koalice politických stran moc nepřipadá v úvahu. Důvody jsem řekl výše. Ale možná by mělo smysl udělat koalici osobností z různých stran pod společnou a novou hlavičkou. Strana se musí nějak vyprofilovat a těžko spojovat odlišné programy. Ale spojit osobnosti, to by se podařit třeba mohlo. Pravicová a levicová strana v koalici, to je to, co teď předvádí Fiala a je to hrůza hrůz. Ale osobnosti s pravicových i levicových stran na společné kandidátce, to by mohlo jít snáze.

Nemluvě o tom, že je to přesně to, co chtějí lidé. Na demonstracích, na srazech, v internetových diskusích pořád zaznívá požadavek, aby se konzervativní a vlastenecké strany spojily. Stranicky to určitě nepůjde. Těžko uděláte pravo-levý program na snížení daní a zvýšení sociálního zabezpečení. Vždycky to skončí konsolidačním balíčkem, který sociálno sníží a daně zvýší. Teď jsme toho svědky. Vznikají ty nejhorší kočkopsy.

Ale… Když se kdysi spojil Zeman s Klausem, tak se domluvili a zemi z krize vyvedli. A ti byli jako oheň a voda. Nemohlo mezi nimi být většího rozdílu v názorech a ideálech. Přesto se domluvili. Nespojili svoje dvě strany do kočkopsa, nevytvořili catch all party. Nekandidovali spolu. Nevytvořili stranu všech. Ale výsledkem bylo, že jsme nepřišli o svoje úspory v bankách a nastartoval se slušný hospodářský růst. Zeman mi řekl, že tehdy byla situace podstatně lepší než dnes, protože vznikla vláda odborníků. Dneska nám vládnou amatéři.

Možná je čas na něco podobného. Na novou opoziční smlouvu. Na spojení osobností, nikoliv stran. Možná je čas na novou smlouvu, která nebude nikomu brát ideje, ale nastaví spolupráci lidí, kteří nejsou hloupí. Možná je čas na koalici, která se nebude opírat o stranické aparáty, ale o rozdílné osobnosti na společné kandidátce. Uvidím-li jakoukoliv podobnou snahu (a zřejmě bude vypadat jinak, než jsem ve své úvaze nastínil) rozhodně o ní budu psát.