Neptejte se, komu zvoní hrana. Zvoní nám

hamás, spojenec rusacka , postřílel palestinské civilisty včetně dětí, kteří se snažili odejít ze severu na jih pásma gazy. to nejsou lidi ani zvířata. to je jedovatý odpad, který se musí ekologicky zlikvidovat.

No nevím no…
Izrael páchá podobná ne-li stejná zvěrstva jako Hamás…,
masakry dětí, útoky na sanitky, uprchlické tábory apod.
Izraelské ozbrojené síly zabily už skoro 4000 dětí a vydávají to za boj s Hamásem.

Současný Izrael to fakt není žádná výhra, protože má na rukou krev a hodně krve.
Odveta ze strany Izraele je nepřiměřená a defacto Izrael páchá čistý teror.

Velmi objektivně to vyjádřil např. premiér Irska, kéž by i ostatní měli takový střízlivý pohled.

Druhá světová válka byla neuvěřitelně produktivní, co se týče iluminátské agendy globální kontroly. Vedla k explozi globálně centralizovaných institucí jako jsou Organizace spojených národů či Evropské společenství (nyní Evropská unie) a mnoha dalších v oblasti financí, obchodu a armády. Přesně to, co chtěli, to také dostali. Rovněž mnoho zemí vystavili obrovskému břemenu dluhu za půjčky poskytnuté všem stranám válečného konfliktu.

Rothschildové měli dlouho v plánu vytvořit pro sebe a Ilumináty v Palestině osobní stát a tento plán zahrnoval manipulaci židovského lidu, aby se tato oblast stala „jejich domovinou“. Charles Taze Russell (1852–1916) z iluminátské Russellovy pokrevní linie byl mužem, který založil společnost Strážná věž, lépe známou jako Svědkové Jehovovi. Byl to satanista, podle tvrzení své manželky dokonce pedofil, a zcela určitě Illuminát.

Jeho nové náboženství (kult ovládání mysli) bylo financováno Rothschildy a on sám byl jejich přítelem, stejně jako zakladatelé Mormonů, kteří byli rovněž financováni Rothschildy prostřednictvím banky Kuhn, Loeb and Co. Pokud jde o Russella a zakladatele Mormonů, všichni byli zednáři.

V roce 1880 Charles Taze Russell, tento přítel Rothschildů, předpověděl, že se Židé vrátí do své vlasti. Jednalo se o jedinou předpověď, kterou Russell kdy měl. Proč? Protože věděl, že to byl plán, nikoliv proroctví. Napsal Rothschildům, kteří ocenili jeho úsilí o vytvoření židovské vlasti v Palestině.

Poté, v roce 1917, přišla slavná Balfourova deklarace, když britský ministr zahraničí Lord Balfour (1848–1930) prohlásil jménem své vlády, že Británie podporuje vytvoření židovské vlasti v Palestině. Když slyšíte toto sousloví – Balfourova deklarace – máte pocit, že to muselo být nějaké oficiální a slavnostní prohlášení nebo veřejné oznámení. Ale kdeže.

Balfourovo prohlášení nebylo prohlášením, ale pouhým dopisem na pomačkaném a zamaštěném papíře od rybiček v oleji, když Balfour psal dopis při svačince. Dopis byl adresován, hádejte komu – lordu Lioneli Walteru Rothschildovi (1868–1937). Badatelé říkají, že dopis byl ve skutečnosti napsán Rothschildovým zaměstnancem, bankéřem Alfredem Milnerem. Ten prý měl rád o svačinách rybičky v oleji…

Jednou z nejdůležitějších tajných společností 20. století je Kulatý stůl (Round Table). Sídlí v Británii s pobočkami po celém světě. Právě Kulatý stůl organizuje síť skupiny Bilderberg, Rady pro zahraniční vztahy (CFR), Trilaterální komise a Královského institutu pro mezinárodní záležitosti (RIIA). Jak fascinující, že lord Balfour byl členem Kulatého stolu a Alfred Milner byl pro změnu oficiálním vůdcem Kulatého stolu po smrti Cecila Rhodese a Kulatý stůl a jeho provoz financoval – můžete hádat – opět Lord Lionel Walter Rothschild. Byli to tři lidé, kteří se podíleli na Balfourské deklaraci z roku 1917.

O dva roky později, v roce 1919, nastala mírová konference ve Versailles poblíž Paříže, kde elita Kulatého stolu z Británie a Spojených států, lidé jako Alfred Milner, Edward Mandel House a Bernard Baruch, byli jmenováni, aby zastupovali své země na setkáních, jež rozhodla o tom, jak se svět změní v důsledku války, kterou tito lidé sami vytvořili a po celou dobu na obou stranách financovali.

Rozhodli se uvalit na Německo nemožné reparační platby, a tak zajistili kolaps poválečné Výmarské republiky uprostřed neuvěřitelné ekonomické krize a vytvořili tak okolnosti, které přivedou k moci Rothschildova vnuka, Adolfa Hitlera. Právě v Paříži se tito členové Illuminátů a Kulatého stolu setkali v hotelu Majestic, aby zahájili proces vytváření sítě, která bude později zahrnovat skupiny Bilderberg, CFR, RIIA, Trilaterální komisi a další.

Ve Versailles se také rozhodli, že budou od nynějška podporovat vytvoření židovské vlasti v Palestině. Americký prezident, Woodrow Wilson, byl ve Versailles „zastupován“ Bernardem Baruchem, Rothschildovým klonem a vůdcem Kulatého stolu ve Spojených státech; britskému premiérovi Lloydu Georgovi „radil“ už vzpomenutý Alfred Milner, zaměstnanec Rothschilda a vůdce Kulatého stolu, a sir Phillip Sassoon, přímý potomek Mayera Amschela Rothschilda, zakladatele dynastie; konečně francouzský vůdce, Georges Clemenceau, byl „poučen“ svým ministrem vnitra Georgesem Mandelem, jehož skutečné jméno bylo Jeroboam Rothschild.

Kdo myslíte, že na této poválečné konferenci rozhodoval? Generálové, kteří vedli vojska a vyhráli válku? Ne, rozhodovali páníčkové generálů. Ne politici, ale finančníci Rothschildova klanu.

Ale šlo to dál. V americké delegaci byli také bratři Dullesové, John Foster Dulles (1888–1959), který se v letech 1953–1959 stal ministrem zahraničí USA a Allen Dulles (1893–1969), který se stal první hlavou nové CIA po druhé světové válce. Dullesové byli pokrevními bratry, později podporovateli Hitlera a byli zaměstnáni Rothschildy v bance Kuhn, Loeb and Co. Byli rovněž zapojeni do atentátu na Johna F. Kennedyho a Allen Dulles pracoval ve Warrenově komisi, která vyšetřovala atentát, aby v ní dohlédl na zametení stop a odstranění svědků, kteří chtěli svědčit a mluvit v kauze JFK.

Americká delegace ve Versailles byla také zastoupena Rothschildem kontrolovaným Paulem Warburgem z Kuhn, Loeb and Co. a americkou pobočkou IG Farben, zatímco německá delegace zahrnovala jeho bratra Maxe Warburga, který se stal Hitlerovým bankéřem. Jejich hostitelem během „mírové“ konference ve Francii byl Baron Edmond de Rothschild (1845–1934) v té době vedoucí síla, která usilovala o vytvoření židovské vlasti v Izraeli.

Tito Rothschildové byli vždy pravou hybnou silou sionistického hnutí. Sionismus by se ve skutečnosti dal překládat jako slunečismus, protože Sion znamená v překladu Slunce, odtud také název elitní tajné společnosti za merovingovskou pokrevní linií, Převorství Sionské.

Na rozdíl od toho, jak sionismus vnímá většina veřejnosti, není tento procesem Židů. Mnoho Židů totiž není sionisty a mnoho sionistů je nežidy. Sionismus je politické hnutí, nikoli rasa a nikoliv národ. Říkat o sionistech, že jsou „židovským lidem” by bylo podobně pošetilé jako tvrdit, že Demokratická strana v USA je „americký lid“. Židé, kteří se staví proti sionismu, se však dostali do velmi těžkých časů.

Poté, co zmanipulovali své loutkové vlády, aby podpořily jejich plán na vznik privátního státu na Blízkém východě, Rothschildové zahájili proces usazování židovských obyvatel v Palestině. Jako vždy jednali s vlastními lidmi s opovržením.

Vezměme si například Barona Edmonda de Rothschilda, „otce Izraele“, který zemřel v roce 1934, muže, který, jak jsme si řekli, hostil versailleské „mírové“ delegace. Edmond pocházel z francouzského domu Rothschild, podobně jako Guy de Rothschild. Edmond ve skutečnosti začal usazovat Židy v Palestině již v osmdesátých letech 19. století, tedy v době, kdy Charles Taze Russell vyslovil své kvazi-proroctví.

Financoval ruské Židy, aby založili osady v Palestině, ale nemělo to nic společného s jejich svobodou nebo lidskými právy, ale s podporou rothschildovsko-iluminátské agendy. Edmond financoval vytváření farem a továren a celou operaci řídil od psacího stolu.

Židovským farmářům bylo řečeno, co mají pěstovat, a brzy zjistili, kdo má Izrael na starosti, pokud zpochybňují jeho rozkazy. V roce 1901 si tito Židé stěžovali Rothschildovi na diktaturu nad jejich jišuvem.

Napsali mu: „…pokud si přejete zachránit Jišuv, je nejprve třeba hlavně rukou (…) a pro jednou kolonistům povolte, aby si sami opravili, co je potřeba opravit…“

Na to jim Baron Rothschild odpověděl:

„Vytvořil jsem Jišuv, já sám. Žádní muži, ani kolonisté ani organizace, nemají právo zasahovat do mých plánů.“

V této jedné větě tak máte jako na dlani pravý postoj Rothschildů k židovskému lidu a vůbec k lidské populaci obecně.

Tito lidé rodu Rothschild nejsou Židé, jsou to nelidská pokrevní linie s genetickým kódem Nephilim, kteří se pouze schovávají za židovským lidem a používají jej jako výkladní skříň a prostředek k dosažení svých cílů. Podle knihy Simona Schamy Dva Rothschildové a Země Izrael (Collins, Londýn, 1978) získali Rothschildové 80 % izraelské země. Edmond de Rothschild úzce spolupracoval s Theodorem Herzlem, který byl oficiálním zakladatelem a duchovním otcem sionismu, politického hnutí vytvořeného k zajištění „židovské“ vlasti v Palestině. Rothschild stál též za mocí Chaima Weizmanna (1874–1952), dalšího vůdce sionismu a pozdějšího první prezidenta státu Izrael.

Jak jednou řekl Rothschild Weizmannovi – „Beze mě by sionismus nebyl úspěšný, ale bez sionismu by byla má práce odsouzena k smrti.“

Nyní, když Rothschildové navyšovali financování židovských osad v Palestině a nasadili své agenty do vlád, oficiálně podporujících plány na Rothschildově šachovnici, potřebovali katalyzátor, který by eliminoval arabské protesty, které začaly propukat ve chvíli, kdy Rothschildové převzali jejich zemi.

Tento katalyzátor byl nalezen v Holokaustu, ve strašlivém zacházení se Židy v Německu a v zemích, které dobyli rothschildovští nacisté a jedna z jejich vlastních postav jménem Adolf Salomon Rothschild Hitler.

Rothschildové také po válce financovali židovské teroristické operace jako Sternův gang a Irgun, které páchaly chaos, atentáty a vraždy, aby v roce 1948 uvedli stát Rothschild (Izrael) do stavu války proti Palestincům a obecně Arabům.

Tyto teroristické skupiny, které zabíjely se stejným nadšením židovské lidi i britské úředníky, byly vedeny těmi samými postavami, které se později dostanou do vedení nového Izraele – lidmi jako Menachem Begin (1913–1992), David Ben-Gurion (1886–1973), Yicchak Rabin (1922–1995) a Jicchak Šamir (1915–2012). Byli to tito sionističtí pohlaváři, ovládaní Rothschildem, kteří 17. září 1948 zavraždili mezinárodního mediátora, hraběte Folke Bernadotteho (1895–1948), zřejmě proto, že měl v úmyslu předložit OSN plán na nové rozdělení území Palestiny.

Rothschildům ale nestačilo nepředstavitelné utrpení židovských lidí za nacistického režimu – když skončila válka, ukradli také jejich bohatství, stejně jako ukradli ruské bohatství během revoluce, kterou financovali, když přivedli v carském Rusku k moci Lenina, Trockého a 17. července 1918 nechali postřílet celou carskou rodinu jako „sladkou“ tečku na závěr.

Na švýcarských bankovních účtech existuje obrovské bohatství, které kdysi patřilo německým Židům a bylo reinvestováno po válce po celém světě, nejen v podobě Marshallova plánu (který vůbec nebyl hrazen z amerických zdrojů, ale ze Švýcarska a ze zdrojů zplynovaných Židů v koncentračních táborech).

Právě babylonskými superlichváři Rothschildy ukradené nalichvařené bohatství „obyčejným“ německým Židům, kteří trpěli za nacistů, se v posledních letech stává rozbuškou k velkému skandálu. Rothschildové skrze tyto peníze od konce války vydělali neskutečné jmění…

Dodnes Rothschildové nadále ovládají stát, který má na své vlajce jejich rodinný symbol, Davidovu hvězdu, a právě oni používají tuto zemi a její obyvatele k tomu, aby neustále udržovali konflikty, a to jak v rámci jejích hranic, tak vůči okolním arabským zemím. Ty zase Rothschildové ovládají skrze „řízené krize“ na Středním východě prostřednictvím dobývání těchto zemí a jejich následného podmanění ve stylu „rozděl a panuj“. Umožnilo jim to v neposlední řadě kontrolovat hlavně země produkující ropu.

Kdyby se zvedli Evropané, kteří s tím nesouhlasí a vyšli by do ulic oni…….neměli by naše soudy kam skočit, vzhledem k tomu, jak ochotně dnes odsuzují za podporu genocidy. Nevím, kolik nevinných vyvraždili Němci za jednoho Heydricha, ale v Palestině je to momentálně v kurzu 20 mrtvých palestinců za jednoho vysmaženýho účastníka festivalu a tento poměr velmi rychle narůstá. Zdá se vám to tempo dostatečné, pane Matějovský?

Židům dávám rok maximálně dva.