Nepotřebujeme deštník, když už dávno leje. Snižme daně

Britská královna Alžběta v těchto dnech slaví 70. výročí od své korunovace. Jak do dnešního moderního světa podle vás zapadá tento závan monarchie a tradic?

Britskou královnu uznává a ctí 90 procent Britů. Monarchie má podporu dvou třetin Britů. Je to také proto, že britská hlava státu se neplete do politiky, ale je nad ní a vytváří jakýsi spojovník, který mohou respektovat, ba dokonce mít opravdu rádi, lidé nejrůznějších politických názorů. Kéž by takovou podporu měli naši prezidenti. Já samozřejmě chápu rozdíl mezi monarchií a republikou, vím, že některé věci jsou nepřenosné, ale nic to nemění na faktu, že Britům občas trochu závidím.

Vláda definitivně schválila pravidla pro poskytnutí pětitisícového příspěvku pro každé dítě žijící v domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun. Hnutí ANO kontrovalo návrhem, že těchto 5000 Kč by měly děti dostávat až do konce roku každý měsíc. Co si o tom myslíte?

Jsou to opravdu závody v populismu. To není ta správná cesta. Naše společnost nepotřebuje deštník, když už dávno leje, ale skutečně systémové řešení, jež lidem v těchto těžkých časech aspoň trochu usnadní život. Není potřeba vymýšlet kdovíjaké novoty, inspiraci můžeme hledat v okolních zemích. Začala bych snížením všech daní včetně DPH.

Nepřichází tato finanční pomoc občanům ČR pozdě? Vždyť podle propočtu statistiků nákup, za který Češi letos v dubnu zaplatili přes 500 korun, ještě před rokem pořídili o téměř sto korun levněji …

Tak to přidejte. Nakupuji poměrně často a nákup je zhruba o třetinu dražší než vloni. A ano, samozřejmě, že přichází pozdě. Ale naše vláda od počátku nemyslí na české občany a spolu s Bruselem a Američany bojuje na východě proti Rusku až do „posledního Ukrajince“. Kdybych byla opravdu jedovatá, řeknu, že máme přesně to, co jsme si zvolili. Přesněji to, co si tu zvolila minorita našich spoluobčanů. Snad i oni rychle prohlédnou, co nám všem nadrobili.

Do druhého čtení míří návrh zákona o jednorázových plastových výrobcích. Ten vláda schválila už minulý rok. Odzvonit by tak mělo plastovým brčkům, příborům či vatovým tyčinkám. Podpořila byste tento návrh?

Promiňte, ale kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. Ukrajinská válka, respektive nesmyslné západní sankce těžce dopadají víc než na Rusko na naše vlastní občany, a vláda za této situace řeší plastová brčka? Je to nesmyslné, i kdyby žádná válka nebyla. V Evropské unii je zakážeme, ale zbytek světa je stejně dál používá, takže efekt pro planetu je de facto nulový. Tyhle hlouposti v Bruselu vymýšlejí regulérní blázni.

Od nového školního roku by všechny ukrajinské děti měly začít chodit do školy společně s českými. Podle ministra Petra Gazdíka to nebude problém, protože jen na základních školách je přibližně 150 tisíc volných míst. Je to podle vás správný přístup? Neohrozí to kvalitu vzdělávání českých dětí?

Tak ať pan ministr začne zodpovědně (namísto asistentů) číst maily ředitelů škol a taky vyjde z kanceláře a zajede se podívat do škol i mimo Prahu. Bude to problém a je to problém! Není to správný přístup. Ohrozí a zhorší to opět vzdělávání a vzdělanost našich dětí. Je to pořád dokola to samé. Namísto, aby naše diplomacie dělala úplně vše pro to, aby utichly zbraně a válečný konflikt na Ukrajině se řešil diplomatickou cestou, tak jsme v téhle zástupné válce nejaktivnějšími válečníky. To vše ostatní včetně ukrajinských dětí a našich škol s tím úzce souvisí a je důsledkem téhle politiky.

Válka na Ukrajině již trvá více jak 100 dní a její konec je pořád v nedohlednu. V čem spatřujete světlo na konci tunelu? Co by podle vás pomohlo nejvíce tomu, aby došlo k ukončení válečného konfliktu? A je podle vás vůbec možné dospět k mírové dohodě?

Je mi líto, ale světlo na konci tunelu zatím nevidím, i když nic jiného bych si nepřála. To by musela nastoupit úplně jiná politická garnitura. A nejen u nás. Samozřejmě, že je možné dospět k mírové dohodě, jenže tahle dobrá vůle téhle garnituře chybí. Bohužel asi musí být ještě hůř, aby se více lidem rozsvítilo.

Česká republika stále neví, jak zvládat uprchlickou krizi. Některá města zvažují, že uzavřou uprchlická centra, což podle některých politiků může způsobit, že se budou uprchlíci toulat ulicemi. Postupuje podle vás v tomto ohledu vláda správně?

Jsme nepoučitelní. Jíme totiž ovoce stejné politiky, jakou před sedmi lety při jiné uprchlické krizi vyhlásila Angela Merkelová. „Wir schaffen das. Zvládneme to.“ Tehdy to byla pozvánka pro další uprchlické hordy. Naše přestřeleně vstřícná uprchlická politika nyní vytváří obdobný problém. Uprchličtí turisté, navíc často ze sociálně vyloučených lokalit, jak se tahle ghetta v politické novořeči nazývají, si sem jezdí pro sociální dávky. Takže ne, vláda nepostupuje správně.

Evropská unie se shodla na podrobnostech šestého balíku sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy. Je to podle vás správné rozhodnutí? Neobáváte se, že tento krok povede k dalšímu tlaku na zvyšování cen?

K tlaku na zvyšování cen už to vede. Omlouvám se, že se budu zase opakovat. Sankce, které způsobují více problémů obyvatelstvu zemí, které sankce vyhlašují, než Rusku, které je sankcionováno, jsou k ničemu, respektive jen ke zlosti a ke škodě. Jen rozvracejí evropské hospodářství a evropské obyvatelstvo tlačí do chudoby. Jediný, kdo na téhle válce, k níž vůbec nemuselo dojít, kdyby Západ nechal Ukrajinu v minulých letech na pokoji, vydělává, jsou Spojené státy americké.

V souvislosti s neutuchající válkou na Ukrajině se mluví také o odstřižení Evropy od ruského plynu. Nejsou podle vás tato prohlášení jen planými výkřiky. Může si vůbec Evropa něco takového dovolit, obzvláště ve chvíli, kdy česká vláda hlásí, že naše zásobníky plynu jsou naplněny zhruba z poloviny?

Já nejsem odborník na energetiku, ale poctivě jsem si přečetla rozhovory s lidmi, kteří téhle oblasti opravdu rozumějí. Všichni tuhle politiku považují za čiročiré bláznovství a otevřeně říkají, že NE. Ekonomika musí ovlivňovat politiku, když je to naopak, tedy když politika a ideologie znásilňují ekonomiku, je to cesta do pekel.

Odboráři volají po růstu mezd. Argumentují např. Německem, které v těchto dnech navýšilo minimální hodinovou mzdu od 22 % na 12 eur. To představuje nárůst zhruba o 22 procent. Měla by podle vás tento scénář následovat také Česká republika?

Já rozhodně nejsem nějaká fanynka odborů a odborářů, obvykle se na svět dívám z opačné strany než oni, tedy zprava, ale v téhle věci jim musím dát za pravdu. Nemůžeme přece připustit situaci, že běžnou životní spotřebu nebudou schopni financovat nejen ti sociálně nejslabší, ale i naše střední třída.

PL