Nejlépe to udělali Rumuni, Ceuacesca i s tou jeho postavili ke zdi

To známe velmi dobře i u nás, kdy se v padesátých letech soudruzi navzájem věšeli jako špinavé prádlo na základě zcela bizarních obvinění, přičemž skutečnou příčinou bylo to, že příliš mnoho věděli a dosáhli příliš mnoho osobní moci nebo popularity a tak mohli být ohrožením pro Kreml a tamní vládce.

Není problém si na internetu vyhledat informace o procesech se Slánským a jinými komunistickými darebáky, přičemž právě v případě Slánského navíc šlo o to, že Slánský byl židovského původu a Stalin byl antisemita. Ale ani v jeho případě se u „soudu“ nehovořilo o tom, že Slánský byl ten, kdo roztočil spirálu smrti v tehdejším Československu a rozpoutal třídní teror proti jeho občanům.

Ale pověsili ho ve vykonstruovaném procesu, kde obvinění odříkávali své předem naučená doznání a přijímali tresty smrti, aniž by se zmohli na jediné slovo na svou obhajobu, ale o jeho skutečné vině a zločinech nepadlo ani jedno jediné slovo.

Zato v Rumunsku roku 1989 to bylo úplně jinak. Manželé Ceaucescovi, ještě stačili nařídit střelbu do lidí, kteří zahájili po desetiletích komunistického teroru prosincovou revoluci, ale ani krev tisíců lidí nestačila utopit touhu rumunského lidu po svobodě, která přišla po pádu komunistických režimů ve střední Evropě i tam.

Potom ještě stačili uletět ze střechy bukurešťského megalomanského paláce, aby pak chvíli bloudili v polích, kde je vysadila helikoptéra, než byli zatčeni a postaveni před vojenský soud. Rumunská armáda se totiž po pár dnech přidala na stranu lidu a vybojovala krvavou bitvu proti rumunské StB nazývanou Securitate.

A tak 25.12.1989 byli ti dva postaveni před vojenský tribunál a obžalováni ze zločinů proti lidskosti, tedy z genocidy páchané na rumunském lidu, z organizování ozbrojených činů a násilí proti rumunskému lidu, z ničení veřejného majetku a jeho rozkrádání pro vlastní potřeby a z pokusu o útěk ze země do zahraničí, kde měli na soukromých účtech uloženu asi jednu miliardu tehdejších dolarů.

Po shledání viny ve všech bodech jim byly svázány ruce, byli vyvedeni před budovu, kde zasedal vojenský tribunál, postaveni ke zdi a byli zastřeleni osmičlennou jednotkou rumunských výsadkářů. Přesněji z nich bylo naděláno řešeto, protože tito do nich vystříleli celé zásobníky, tak hluboká byla nenávist k těmto dvěma komunistickým kreaturám.

Nicméně to byli jediní komunisté, kteří byli popraveni za své skutečné zločiny, nikoliv za zločiny vymyšlené tak, aby nebyla dotčena zločinná podstata komunistické ideologie. Možná i proto se velmi rychle pohnuly věci i u nás a jinde v bývalých zemích, kterým vládl skrze své loutkové komunistické vlády Kreml a proces rozpadu komunistických režimů se velmi urychlil. Protože i u nás si komunisté uvědomili, že by se velmi snadno mohlo přihodit něco podobného a mohl by jim být předložen účet s okamžitou a neodkladnou splatností i s úroky.

Že tomu tak nakonec nebylo a všechno proběhlo poměrně hladce a bez revolučních tribunálů lze přičítat především tomu, že u nás bylo 75 000 příslušníků sovětské armády, což zamezilo jak užití násilí ze strany domorodých komunistů tak i zasloužené odplaty na místních komunistických pachatelích.

Zda tomu tak bylo dobře nebo ne, to je otázkou pro věčné diskuse, kterých jsme svědky dodnes. Já osobně to, že se celý komunismus odporoučel do kytek bez potoků krve a že Sovětský svaz stáhl své armády ze střední Evropy považuji za zázrak, který žiji. Ale na druhou stranu říkám i to, že Rumuni to udělali nejlépe.

Koneckonců mohli ty dva odprásknout, jako to udělali Italové s Mussolinim a jeho kumpány a jeho milenkou. Mohli ty dva pak pověsit za nohy někde na benzince a bylo by to stejně legitimní a spravedlivé. Ale ten okamžik, kdy dosud všemocnému diktátorovi a masovému vrahovi a jeho spolupachatelce sdělili, že jsou jen dva špinaví darebáci a budou za své zločiny postaveni ke zdi, byl velmi důležitý.

Protože to byl jediný skutečný soud a akt spravedlnosti s komunistickými tyrany v celé Evropě!

Miroslav Václavek, Šumperk