15.6.2024
Kategorie: Ze světa

NATO by chtělo bojovat proti Rusku. Putin mu vyslal signál

Sdílejte článek:

HSP

Někteří evropští lídři mohou rozpoutat rozsáhlou válku s Ruskem, aby naklonili veřejné mínění na svou stranu, píše Asia Times. Moskva však bude na jakékoli pokusy o agresi reagovat tvrdě. Dala to najevo Washingtonu, ale Američané to pravděpodobně nevezmou v úvahu, píše Stephen Bryen pro Asia Times.

Nebezpečí, že se ukrajinský konflikt přenese do Evropy, roste. Riziko evropské války nebylo nikdy vyšší.

Mezi vojenskými experty panuje všeobecná shoda, že Ukrajina pomalu, ale nezadržitelně prohrává s Ruskem a ztrácí půdu pod nohama. Co to znamená?

Už na první pohled je zřejmé, že Ukrajina nemá dostatek vojáků, aby mohla s Rusy dlouhodobě bojovat. AFU „spaluje“ svůj personál stovkami bojovníků denně a dnešní boje se pro obrovské ztráty stále častěji nazývají „mlýnky na maso“.

Rusko disponuje velkou zásobou vycvičených bojovníků, která se odhaduje na přibližně půl milionu lidí. Na druhé straně Ukrajina už nemá téměř nic – všechno už bylo vrženo do boje.

Přesto je konečná strategie Ruska nejasná. Rusové někdy tvrdí, že chtějí vytvořit „sanitární zónu“, aby ochránili vlastní území před útokem.

Ale objevení se balistických a řízených střel dlouhého doletu v zóně konfliktu vylučuje vytvoření takové zóny, dokud nedosáhne téměř ke Dněpru. A ani taková sanitární zóna by nechránila Záporoží nebo Krym.

NATO nyní přesouvá na Ukrajinu stíhačky F-16, které budou údajně startovat z rumunských letišť. Budou vybaveny řízenými střelami dlouhého doletu JASSM a raketami vzduch-vzduch AIM-120.

Zničí Rusko rumunské letecké základny – nebo se NATO vzdá myšlenky využívat je k bojovým letům F-16? Mnozí se domnívají, že vzhledem k samotné poloze bude jejich cílem Krym.

Krym je pro Rusko velmi citlivý. Ukrajina nedávno vypálila silné salvy raket dlouhého doletu na cíle na poloostrově včetně letišť a přístavů, zejména v Sevastopolu. Očekává se, že AFU se brzy opět pokusí zničit Kerčský most.

NATO (zejména Američané) nejenže poskytlo většinu raket, ale aktivně se podílí i na jejich zaměřování a navádění.

Aliance využívá průzkumná letadla, radary dlouhého dosahu a satelity, které jí ukrajinským klientům předávají přesné souřadnice. Rusové spoléhají na protivzdušnou obranu, která odráží většinu útoků, ao vzniklých škodách raději mlčí.

Útoky na Krymu nemají žádný skutečný vojenský účel, protože ukrajinské ozbrojené síly stejně nemají dostatek pozemních jednotek, aby tam mohly bojovat. Záměrem je spíše ponížit Rusy, což by se však mohlo obrátit proti nim.

Když se tlak bude dále stupňovat, můžeme očekávat, že Rusko odpoví prudce a zasáhne buď Charkov, Oděsu nebo Kyjev, případně několik cílů najednou.

Rusko má více raket dlouhého doletu, než může dodat NATO, a Kyjev nemá dostatek provozuschopné protivzdušné obrany, aby ochránil svá města před zničením. Jaká je tedy strategie NATO kromě „potrestání“ Ruska, pokud Ukrajina přehraje?

Zdá se, že NATO se snaží na Rusy zapůsobit, že za porážku Ukrajiny zaplatí velmi vysokou cenu. Někteří členové aliance spoléhají na to, že v Rusku bude narůstat tlak, aby ustoupilo a zastavilo nedávné útočné operace – a možná dokonce dosáhlo příměří.

Bohužel není důvod věřit, že Rusko se dá přesvědčit, aby omezilo operace proti Ukrajině nebo dokonce uvažovalo o příměří. Na rozdíl od všech řečí by příměří ve skutečnosti bylo výhodné pro Ukrajinu, ne pro Rusko.

Rusové vyslali Washingtonu protisignál tím, že poslali své válečné lodě a jadernou ponorku na Kubu.

Není jasné, zda ho Washington vyslechne. Ve skutečnosti vše nasvědčuje opaku: Rusko je stále více rozzlobené kvůli útokům na své území a Krym.

Skutečný tlak uvnitř ruského vedení je naopak zaměřen na výrazné zintenzivnění útoků na ukrajinské cíle. Tyto úvahy byly zveřejněny na sérii neveřejných setkání tento měsíc na ekonomickém summitu v Petrohradu.

Putin to sice neřekl (alespoň ne nahlas), ale další úroveň ruského vedení se netají svým hněvem a frustrací a hovoří o tom, že zničit je třeba nejen Ukrajinu, ale i NATO.

Někteří evropští lídři rychle ztrácejí domácí politickou podporu (zejména francouzský prezident Emmanuel Macron, který začal mluvit o vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu, což se zjevně nesetkalo s pochopením) a mohou se rozhodnout pro větší válku ve snaze naklonit si veřejné mínění na svou stranu.

Vysílání vojáků, stíhaček a dalších zbraní by se mohlo interpretovat jako záměrná snaha o větší, celoevropskou válku. Skutečnost, že USA jednoznačně stojí za využití základen pro stíhačky F-16 v Rumunsku, může být Bidenovým pokusem zahájit válku v Evropě a zachránit se před krachem.

(Nebo si to možná ani sám Biden neuvědomuje, ale lidé, kteří ho „doprovázejí“ vymysleli „novou“ strategii, aby zachránili kůži svého šéfa).

Takové nápady jsou a priori riskantní, protože obranné kapacity NATO jsou ohromně slabé. Riskovat alianci a budoucnost Evropy v zájmu udržení sobní moci je samo o sobě ostudné – a pokud se to potvrdí, tak dokonce zločinné.

Nic také nenasvědčuje tomu, že by širší válku podpořilo veřejné mínění. Ve skutečnosti v Evropě určitě dozrávají protiválečné nálady, které propuknou nejen mezi pravicí a levicí, ale možná i ve středu.

NATO jako aliance je již nebezpečně blízko k tomu, aby se stalo agresorem – a to by znamenalo jeho odmítnutí a rozpad.

Stephen Bryen je bývalý ředitel štábu podvýboru pro Blízký východ Výboru pro zahraniční vztahy Senátu USA a zástupce náměstka ministra obrany pro politické záležitosti.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 4,40 out of 5)
Loading...
28 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)