Na azyl není nárok, je to privilegium

Azylová legislativa má smysl, ale ta současná byla v Evropě dimenzovaná na řád tisícovek uprchlíků a na poměry po 2. světové válce. Dnešní podmínky jsou diametrálně odlišné a počet uchazečů se pohybuje v řádech milionů. Stále bohatý kontinent, který není schopen účinně bránit teroristickým hrozbám, má Achillovu patu v podobě zadních vrat, neustále procházejí mnohatisícovými davy. Stačí, aby každého, kdo umí vyslovit slovo „ azyl “, naložila migrační “ neziskovka ” pár kilometrů od afrického pobřeží.

I kdyby vlády získaly odvahu drtivou většinu evropské žádosti odmítat, je skoro nemožné takové lidi dostat zpět. Zahodí doklady a jejich vlastní země jsou rády, že se jich bavily, protože často jde o pěkné nazdárky s kriminální minulostí. Evropě totiž scházejí „ readmisní dohody “ – mezinárodní smlouvy upravující předávání osob, které neoprávněně vstoupily na území Evropy nebo na které neoprávněně pocházejí, do země jejich. Přesto EU často poskytuje těmto zemím nemalou finanční podporu a mohla by jí podmínit podpisem takové dohody. Kdyby tedy Evropská komise o omezení migrace stála.

S Marianem Kechlibarem se o potřebě změn azylového práva bavíme už několik let a je pro nás nepochopitelné , že už dávno není předmětem veřejné diskuse. Tady je jeho rozhovor pro CNN Prima News . “Paradoxně klademe mnohem větší překážky v přistěhování kvalifikovaným a bezproblémovým lidem z – dejme tomu – Hongkongu, než zcela neznámým jedincům neznámého původu, kterým se podařilo dostat na nějaký článek směr Evropa. Takže daleko více budeme mít první ty druhé, než ty. Bohužel velká část politické scény lpí na azylových zákonech a stejně tak fanaticky jako středoevropští dogmatici a jsou ochotni spolupracovat.” Jako by i soudobí Evropané měli své posvátné texty, kterým přinášejí krvavé oběti.

Evropský soud pro lidská práva nepřítelem naší bezpečnosti

Hlavně že morální újmu neutrpěly rodiny všech zavražděných, zraněných a přepadených kriminálníků, kteří se beztrestně potulují po Evropě, aby se při dalším teroristickém útoku zjistili, že měl být dotyčný už dávno deportovaný nebo alespoň za mřížemi. Jako by občané evropských zemí svá lidská práva neměli.

Bezpečnostní hrozby masové ilegální migrace se nijak výrazně nezmenšují vinou aktivistických soudců, kteří za svá rozhodnutí nesou odpovědnost. Proto nebude jiné cesty, než opustit jurisdikci ESLP. EU a Rada Evropy , z hlavní moci byl ESLP ustaven, jsou odlišné mezinárodní organizace. Je možné opustit Radu Evropy a stále zůstat členem EU.

K tomu vyzvala mj. britská exministryně vnitra Suella Braverman na mezinárodní konferenci NatCon 2024 v Bruselu. Navrhuje, aby Británie opustila Evropkou úmluvu o lidských právech, protože radikální aktivistický výklad unijních soudců znemožňuje účinnou obranu vlastních hranic podle mandátů, kteří dávají každou vládu v parlamentní demokracii voliči. Měli by si to povinně poslechnout naši politici a novináři.

Odlišujme občany dané země a ty ostatní

“Azyl byl dříve udělován jako možnost státu v rámci zahraniční politiky, když vláda chtěla podpořit opozici v jiném státě. Ve středověku mocenské soupeření papeže a císaře vedlo, k tomu, že papež podporoval a na svém dvoře živil odpůrce císaře. Císař to samé dělal vůči odpůrcům papeže v Evropě jako druhé polovině 20. století se kodifikovalo právo státu USA na azyl azyl. nepřistoupily . Ovšem to bylo v dobách, kdy se jedná především o jednotlivce z politických důvodů.

“Vypuštění azylu z Listiny nenastane změna azylové politiky, protože nadále zůstane platná současná úprava na zákonné úrovni a námi přijaté mezinárodní závazky, které upravují azyl jako závazek státu její poskytovat, a tedy nárok na cizince vůči našemu státu. Ovšem vypuštění úpravy azylu z ústavního pořádku otevírá možnost tuto oblast nově upravit na zákonnou úroveň vzhledem k aktuálnímu vývoji.

Pokud si v Německu rozhodnou, že udělí azyl všem občanům afrických států, je to věc Němců, že si takovou vládu zvolili, ale ať pak němečtí azylanti mají právo na pohyb jen v rámci Německa, ne v rámci jiných států Evropské unie. Úprava azylu nemusí být měnitelná a současný lid, který je zdrojem moci ve státě, mít na azyl stejný pohled, jako měli lidé před 50 lety nebo více lety.”

Také právník Robert Kotzian vnímá zrušení ústavního práva na azyl jako nutnou podmínku k řešení hrozby nelegální migrace . „Listina základních práv a svoboda je český právní předpis ústavní síly. Nicméně právo na azyl je zakotveno také v mezinárodních smlouvách, v judikatuře mezinárodních soudů av legislativě EU. Skutečným řešením by byla zásadní reforma celého lidskoprávního systému… Listina základních práv EU je jedním z pramenů mezinárodního práva, ze kterých by bylo nutné vyhlásit. reforma, která ukončí otevřenou politiku hranic… Ústavní pořádek ČR by měl být jednoznačně a nadřazen právu EU.“

Evropská komise je součástí problému