Líhně ruských fanoušků

Krátký ukrajinský úvodník:

Rusko zcela vyklidilo charkovskou oblast. Tentokrát nebudu tvrdit, že to udělali podle plánu, protože ten plán měl tolik trhlin, že vypadal jako vojenská improvizace. Ano, Rusům se podařil Dunquerkue, ale, jak řekl Churchill, evakuacemi se války nevyhrávají.

Jistě si vzpomenete, že už dávno před válkou jsem zde dával svojí tezi, že Rusko chce mít Ukrajinu buďto přátelskou a nebo zničenou. V únoru se Rusko svojí „speciální vojenskou operací“ pokusilo svým ruským způsobem Ukrajinu „získat“. To znamená, že spustili vojnu, šetřili civilní infrastrukturu, elektrárny i většinu mostů a doufali, že když Ukrajinu nezískají celou, tak alespoň půlku. A nebo alespoň kus.

Zdá se, že si teď vyhodnotili bláhovost tohoto plánu. Zřejmě se vzdali myšlenky, že přinejmenším ti východní Ukrajinci jsou pomýlení Rusové. Od včerejška lítají rakety právě na tu kritickou infrastrukturu včetně elektráren a kdyby to nebylo předčasné, bych řekl, že teď nastává ten skutečný plán B. Jestliže Ukrajinu nemohou získat, tak jí alespoň zničí. Tohle bude zřejmě ta eskalace konfliktu. Rakety ala bombardování Jugoslávie. Ukrajina už nikdy nebude proruská, tož nebude vůbec.

Podle mě doteď jeli Rusové svůj plán A. Získat z Ukrajiny dost velký proruský kus, díky kterému bude jedno, co dělá ten protiruský zbytek. Mysleli si, že jim obyvatelstvo pomůže, že rádo a s chutí svrhne své „tyrany v Kyjevě.“ Mysleli si, že Ukrajinci pochopí „nezbytnost“ jejich vojenské operace. Mýlili se. Mýlili se i v tom, že získají ty rusky hovořící na východě.

Teď to vypadá, že už proruskou Ukrajinu nechtějí. Teď chtějí Ukrajinu zničenou, aby se za sto let nevzpamatovala. Od včerejška se na Ukrajině zhasíná. Nic bych za to nedal, že přes Ukrajinu už nepůjde ani ropa ani plyn. Začíná plán B – eskalace konfliktu.

A teď už dnešní text:

Tak jsme se zase po delší době potkali s kolegy z branže, abychom si ještě jednou popovídali, než přijde hlavní nápor podzimní sklizně – tedy než opravdu nastane sušení kukuřice, které spotřebuje obrovské množství plynu, který (jak říkal Hýkela) samozřejmě bude. Už teda neříkal, kolik bude stát a tak ani my neříkáme zákazníkům, kolik bude stát sušení. Byli bychom rádi, kdyby se zdražilo jen na ten čtyřnásobek. Ale prostě nevíme. Netroufáme si dát závaznou cenu, protože ani náš dodavatel plynu (německá firma) nám nedává závaznou cenu a máme být rádi, že se cenu plynu, který spálíme 1. října, dozvíme v půlce listopadu. To jen tak na úvod.

Přátelé, já mám po naší velké poradě tak hlubokou depku, že si to nedovedete představit. Těžko popsat, jak to vypadá, když se sejde pár desítek lidí, kteří fakt rozumějí svému oboru a jsou zvyklí říkat věci natvrdo. Už minule se hodně mluvilo o Rusku, ale tu a tam mezi námi byli i tací, kteří varovali před přílišnou vstřícností k Putinovi a alespoň opatrně fandili Ukrajině. Tentokrát to bylo naprosto rusofilní setkání, kdy se vlastně všichni těšili, až Putin konečně přijde a zabere to tady. Ti, co ještě minule byli k Putinovi rezervovaní, ti už dnes mluvili o EU a naší vládě s takovou nenávistí, se kterou jsem se nesetkal ani u Tomáše Peszyňského, když nadával na Zemana.

Inu, není divu. Ztrácejí miliardy.

Jako obvykle, budu vám novinky tlumočit bez ladu a skladu, jak jsem si je zaznamenal…

Výroba ledku v Evropě stojí. Všude. Ale to nevadí, protože výroba ledku v Rusku jede na plné pecky, globalizace je globalizace, logistické trasy existují a tak jezdí panamské lodě pod indonéskou vlajkou s filipínskými námořníky, které patří americkým korporacím do ruských přístavů pro ruská hnojiva, vozí je do Rotterdammu a tam nám je s mastnou přirážkou prodávají. A všechno je v nejlepším pořádku. Nejenže nám Rus dodává méně plynu a inkasuje za něj více, on nám teď dodává i hnojiva a inkasuje za ně neuvěřitelné peníze.

Původně jsme Putinovi dávali zhruba 30% ceny z hnojiva za henten plyn. Teď mu dáváme 100% z ceny, k tomu válečnou přirážku a přirážku za debilitu. Chápou to všichni?

Výroba hliníku v Evropě stojí. Teď už všude. Bo drahý plyn. Ale to nevadí, ruské hliníkárny jedou na plné pecky, logistické trasy jsou napojené, protože globalizace a tak jezdí panamské lodě… ano, přesně tak, prodávají nám to do Evropy. Americké očištění teroristického kovu. Původně jsme dávali Putinovi zhruba 20% z ceny hotového kovu za henten plyn. Teď mu dáváme 100% ceny + válečná přirážka + přirážka za debilitu + přirážka za převážení těžkého kovu na velkou vzdálenost… Mám se opakovat u celé řady dalších výrobků a surovin?

V Evropě se letos urodí asi o 30% méně kukuřice. Chybí jí tady asi 20 milionů tun. Ta nepřijede ani z Ukrajiny ani z Ruska, protože tolik jí nikdo na export nemá. Proto také všechny ty ukrajinské lodě nepluly k černouškům do Afriky, ale normálně sem do Evropy… Ale nevadí, protože se očekává propad v krmivech, který víceméně odpovídá té chybějící kapacitě. O krmiva není zájem, především o krmiva pro drůbež. Já osobně vím asi o deseti firmách, které jen v Kotlince jedou poslední kuřecí turnus. Pak to zavřou. Přes zimu nejsou schopni topit a mít konkurenceschopné maso. Vepříny budou následovat. Uvidíte. Dejte tomu ještě měsíc. Čas prázdných regálů se blíží. I fronty na hajzlpapír budou.

Jediné továrny na hnojiva jedou v Maďarsku. Mají levný ruský plyn, protože Orbán nebyl blbej. Zemědělsví v Maďarsku zažívá boom, protože mají levný plyn, levná hnojiva, levná krmiva, levnou živočišnou výrobu a tak jsou i technologicky horší provozy najednou neuvěřitelně konkurenceschopné.

To samé se děje s ropou. Ruské rafinérie i těžba jedou na plné pecky, tankery obeplouvají celý svět a světové korporace se rvou o to, dovézt ruskou ropu s citelnou přirážkou do Evropy. To samé platí pro LNG. Vyhlašuju tipovačku, jak dlouho bude zkapalněný plyn do toho „našeho“ terminálu jezdit z USA a kdy ho poprvé přivezou, dle již vyzkoušeného scénáře, z Ruska.

My jsme na té poradě samozřejmě jenom nelamentovali… také jsme si pročítali materiály, jak vypadají ty regulační stupně při nedostatku plynu. Hýkela vám může říkat co chce, ale nám teď řekli lidi, kteří s plynem pracují, že v listopadu vidí omezování spotřeby plynu jako vysoce reálné. A tak nemáme mít na sušárnách moc kukuřice do zásoby, protože některé naše provozy patří do čtvrtého stupně, což když vyhlásí, tak druhý den musíme mít spotřebu o 70% nižší. Plyn prostě není. Kukuřice ať zůstane na polích, tam jí to nejméně uškodí. Že je zapotřebí po kukuřicích třeba zasít ozimnou pšenici… no co, koho to zajímá ne? Smůla. Kdo by se staral, co bude za rok.

Takhle vedeme tu válku proti Rusku přátelé. V podstatě jsme přestali od Ruska kupovat napřímo, protože máme henty evropské hodnoty. Udělali jsme sankce na všechno, co u nás vytvářelo blahobyt. A teď, protože to nezbytně potřebujeme, tak to kupujeme přes americké prostředníky, kteří ty svoje demokratické hodnoty mají nějak lépe nastavené a obchod s Ruskem jim nijak nevadí. Všimněte si, že Zelenský ani nepípne, když jde o americké obchodní lodě v ruských přístavech.

Oni nás vedou do války a každý den nám znovu a znovu prostřelí nohy a ještě si myslí, že je to pro naše dobro.

Já to řeknu naplno. Nikdo tu neudělal pro Putina tolik, jako Petro Igorovič Fialenko. Kolem mě vznikají rusofilové jak na běžícím pásu. A to ne mezi nějakými dezoláty bez zubů a s dluhy. Já zírám, kolik bohatých a velmi schopných lidí začalo Rusa milovat jako nikdy předtím. Přitom jim ještě před rokem EU normálně vyhovovala. Ti to sice dneska neřeknou v televizi ani na Václaváku, ale přímo se tetelí nedočkavostí, aby tady Putin už byl, aby tohle všechno šlo do háje… a začínají mít spočítáno, že když mají o své firmy a své peníze přijít ve víru inflace, tak je klidně mohou dát na revoluci. Už si vlastně jen hledají vhodné kandidáty na novou dobu.

Všechny profesní porady, kterých jsem se v poslední době zúčastnil, jsou dokonalé líhně ruských fanoušků. Řeči o válce už vede možná jen Kartouz a jeho nohsledi, ale všichni, kteří jsou v procesu výroby něčeho skutečného, ti se snad už i učí ruštinu. Skoro nikdo nepočítá, že by tu EU napřesrok ještě byla.

Já už bych vlastně nemusel vůbec burcovat lid na demonstrace. Pokud se splní jen polovina toho, co jsem se dozvěděl, tak lidi přijdou i kdyby je nikdo nevolal. Zažijeme věci, které nám naposled vyprávěly naše babičky. Situace už došla dokonce tak daleko, že začínám pochybovat, že se na Václaváku dá ještě něco zachránit. To neříkám, abyste se na to vykašlali, ale abyste neměli přemrštěné představy a ještě přemrštěnější nároky. Zapomeňte na to, že bojujeme za normální svět. Už bojujeme, aby nám alespoň zůstaly nějaké trosky. Bojujeme za poslední zbytky, žádný návrat do šťastných let nebude.

Až si tohle lidi uvědomí, tak je tam na vládě všechny zabijí. Až zjistí to, co jsem mminulý týden zjistil já, tak jim zbude jen pomsta, protože všechno ostatní bude pryč. Kartouz na britských listech volal po blokování, mazání a možná i zatýkání, ale vzpomněl si pozdě. Už to prostě nikdo nevykoná, protože má taky děti a rodinu. Už není, kdo by za ojrohodnoty bojoval, protože tenhle reset nás všechny srovnává do jedné řady někde hodně dole. Už se nemusíte bát policie, už se nemusíte bát soudů, ba zřejmě ani státních zástupců. I kdyby jim zítra zdvojnásobili platy, tak za měsíc si za ně stejně nebudou mít co koupit. Na konci září už bude spousta orgánů stát vedle nás skandovat spolu s námi. V listopadu už tam budou všichni.

Nemusíte se bát ani bohatých (ani těch hóóódně bohatých), protože ti jsou ve svém mírovém přesvědčení nejspíš dál než vy na ulici. Možná sami nepřijdou, ale peníze pošlou. Každý den se to drolí neuvěřitelným tempem a Pětikolka by se měla modlit, aby byla smetena teď, protože ještě mohou utéct. Je ale možné, že se jim to už ani nepovede, protože nikdo nechce být sebevrah a vzít to po nich. Pánbůh je spravedlivý… navařili si to, tak si to také vyžerou až do konce. Ještě to možná bude přímo Fiala, kdo pojede žmoulat čepici před Putina.

Tohle už můžou zastavit jen tanky. Americké tanky. Protože Němec žádné nemá a jejich obyvatelstvo má také všeho plné zuby a začíná nám fandit. Bude to takový paradox – ti, kteří nás třicet let mistrovali a mají lví podíl na dnešní situaci, tak ti teď doufají, že v Praze začne nové jaro.

V březnu stačilo jen nepodporovat válku. V dubnu stačilo jen nehrotit sankce. Jak jsem už vícekrát psal, žádná proruská kolona tady nebyla. Ale teď už tu je a roste každým dnem. S každým dalším nedostatkem, s každým dalším výrobním průserem je Putin stále přijatelnější.

Už to dlouho nepotrvá.