22.10.2024
Kategorie: Politika

Lidovci pro lidi a další zvířenu

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Nejkrásnější na lidoveckém sjezdu v Olomouci tento víkend bylo zvolání ministra pro zálohované petlahve Hladíka. „Bože… tedy vlastně – stranická jednoto, proč jsi mě opustila.“ Hladík se nedostal do předsednictva strany, i když o to tak usiloval a byl vlastně jediným kandidátem. A vůbec, celý sjezd lidovců zavoněl malým předpeklím.

Mladý, ambiciózní, flexibilní, proaktivní. Petr Hladík, progresivní hergot té naší politiky. Svou politikou fušoval do řemesla hlavně Pirátům, Zeleným, lidoveckou konzervativní politiku hnojil jedem progresivismu. Další strana, která ztratila svou podstatu a vydala se po bludných cestách nových trendů. Takových těch, které jsou mladé, flexibilní, ambiciózní, proaktivní a s tak krátkou životností. Místo racionální politiky, která vnímá realitu, blouznil Hladík o bezemisní ekonomice, bezemisní společnosti, bezemisním trhu. Naskočil na rychlík pomatenosti nynější doby. A Hladík se diví, že nebyl stranicky snad až svatořečen.

A možná by i byl, sami lidovci ztratili kontakt s realitou. Jenže Hladíkova touha ovládnout svou kouzelnou osobností jejich stranu byla příliš, jak bych to, lidovecky chamtivá. Dejte mi funkci, za kterou bylo cítit slova – a budete moji, zatímco v kapse chrastí lidoveckých tradičních třicet stříbrných, za které slibují nakrmit hladové… a vždy se za ně dosyta napapají. Politika je holt řemeslo.

Lidovecký sjezd se ukázal jako sjezd nad vypitou kávičkou. Lidovci lžičenkou své prodejnosti míchali lógr na dně skleničky, takové té umělohmotné, co ji vymysleli a světu dali soudruzi z NDR, aby skláři neměli co žrát. Stáli před rozhodnutím – ztratit se v koalici Spolu, rozpustit se v ní, zahodit svou minulost i budoucnost, nebo se osamostatnit a najít zase svou stranickou podstatu. V hlasování zbavili předsednických práv Mariana Jurečku, nemastného, neslaného, místo něho si zvolili Marka Výborného, nemastného, neslaného a jako bonus k lidovecké bumážce do předpeklí zatracení i nevýrazného.

Marian Jurečka dovedl svou politikou lidovce za okraj volitelnosti. Stali se jen doplňkem Fialovy středově progresivní koalice. Měli možnost nakopnout svou značku, odstoupit z koalice a chystat se zase na hadí veletoč, když by se za rok lísali do přízně Babišova ANO. Protože lidovec, který není ve vládě, jakékoliv vládě, jako kdyby nebyl. Jako kdyby vypadl z křtitelnice a plácal se jako čolek na suchu.

Ve zcela stejné, zcela totožné politice bude pokračovat Marek Výborný. Na pomezí konzervatismu, vláčen bez protestu progresivismem, bude argumentačně mlčet, jako mlčelo Jurečkovo předsednictví. S nástupem Marka Výborného do předsednického křesla se nezmění nic. Výborný je špatný a nevýrazný diskutér, osobnost byrokrata s trochu jednodušším manuálem pro využití. Petr Fiala i Markéta Pekarová Adamová to s ním budou mít tak, tak jednoduché.

A je to zvláštní. Lidovci vidí a musí vidět odliv voličů od jejich značky. A se slovy – něco s tím musíme udělat – si zvolí místo změny rutinu. Výborný nepřekvapí, neoslní, povede lidovce hájem úpadku do bezvýznamnosti dál a dál, beze změny, bez nápadů, bez vizí.

To už si snad měli lidovci nechat ve vedení Jurečku. Ten uměl aspoň dobře argumentovat to své myškování mezi středovými progresivisty pod palcem Petra Fialy. Marek Výborný se stane jen dalším z mnoha.

Jako fiasko pak lze chápat lidovecké odmítnutí své vlastní konzervativní větve. Ano, Jiří Čunek je u části lidovců zapsaný jako příliš konzervativní prudil. Jde tedy chápat, že fialovsky-pekarovským progresivismem byli zblblí lidovci s to jej odmítnout. Proč ale s takovou vehementností odmítli třeba Šimona Hellera? Ten se jevil v nabízeném panoptiku jako jeden z možných, kteří by lidovce mohli provést středem Rudého moře a nepotopit stranu v břečce bezvýznamnosti. „Chtějí být ubezpečeni, že rodina je muž, žena a děti. Chtějí být také ujištěni, že muž je muž, žena je žena a chráníme život od přirozeného počátku až do přirozeného konce,“ koncentroval do několika málo vět zásadní hodnotu lidovců, na kterou lidovci tak trochu pozapomínají.

Na rozdíl od skvostně ambiciózního a proaktivního Hladíka pak eurounijní dekarbonizaci označil za socialismus. Heller ukázal, že mohl být výraznou tváří, která by lidovcům zase nějaké ty ovečky nahnala zpátky. Ale s Výborným? S tím mužem bez výrazu, bez vizí a bez energie utáhnout celou stranu? Zdá se, že lidovci se své jedinečné stranickosti vzdali.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 4,81 out of 5)
Loading...
6 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)