Kriminalita migrantů a sociální otázka v některých zemích Evropy

BAWERK.EU

V tomto článku se podíváme na závažnost kriminality migrantů v některých evropských zemích. A spíše se v něm zaměříme na země severní Evropy a Německo. Vedle notoricky známého Švédska se podíváme i na Norsko a Dánsko. Kriminalita migrantů patří jistě k nákladům, které jsou uvaleny na původní obyvatelstvo. Vedle toho se podíváme na pár čísel stran nákladů na sociální péči o migranty v některých ze zde uvedených zemích.

Norsko

Začněme v Norsku. Zemi hor, moře, fjordů a klidu. No, klidu? Jak kde: „Za poslední měsíce, nicméně, bylo městské centrum Osla svědkem výbuchu nevyprovokovaných útoků na náhodné oběti – většinu z nich norské muže – ze strany toho, co policie popsala jakožto gangy mladistvých, každý se skládal od pěti do deseti mladých imigrantů. Útoky se typicky staly o víkendech. V sobotu 19. října bylo zaznamenáno až 20 takových útoků, s obětmi, které utrpěli různé stupně zranění.“ (1)

„Následující víkend v Oslu, se střetli Kurdové a Turci nad současným vývojem v Turecku a skončilo to rabováním pobočky Body Shop u brány Karla Johana, stejně jako zničením několika aut. Zapalování aut je také na vzestupu, ačkoliv tento problém je přítomen již po dobu několika let. (Dokonce v roce 2013 byly automobily zapalovány v Oslu v míře jeden vůz za týden, většinou v chudinské části města na východě.)“ (2).

Libertariánská strana Fremskrittspartiet opakovaně požadovala státní statistický úřad o report stran statistického vztahu mezi kriminalitou a zemí původu. V minulosti to tento úřad odmítal. Ale v roce 2019 byl tento report nakonec publikován. „A čísla byl jasná: Imigranti jistého pozadí – obzvláště Palestinci, Iráčané a Afghánci – mnohokrát pravděpodobněji spáchají násilný trestný čin, než jiní Norové (včetně jiných imigračních skupin). V 65 z 80 kriminálních kategorií byli ne-Norové nadměrně zastoupeni. Největší rozdíl byl s ohledem na domácí násilí: bylo zjištěno, že imigranti z ne-Západních zemí byli osmkrát pravděpodobněji odsouzeni za takovýto zločin. Znásilnění a vraždy byly také silně nakloněny směrem k těmto imigračním skupinám. Co je znepokojující, čísla ukazují, že druhá generace imigrantů byla s mnohem větší pravděpodobností zločinná, než její rodiče.“ (3).

Politička místní sociálně demokratické strany Heidi Vibeke Pedersen zastupující imigranty silně obydlenou oblast Holmlia na svém Facebookovém účtu uvedla mimo jiné: „Naše část města se stala více a více rozdělenou. Máme oblasti, které jsou většinově ‚Norsko-norské‘ a jiné, které mají velkou populaci imigrantů. To není diversita.“ (4).

Švédsko

Švédsko je dnes notoricky známou zemí ohledně velkých problémů s imigranty, a to včetně kriminality. Ale už dříve se objevovaly dokonce i v médiích hlavního proudu zajímavé informace o kriminalitě imigrantů. V časopise „Euro“ v září 2018 vyšel článek k situaci ve Švédsku. Mimo jiné obsahoval i tuto zajímavou informaci: „Letos v létě zveřejnila Švédská televize SVT dokument, podle něhož bylo cizího původu 58 procent lidí odsouzených od roku 2014 za znásilnění. Vzhledem k tomu, že takových lidí žije ve Švédsku 2,4 milionu, je ti disproporčně vysoké číslo. (Celkový obrázek přitom komplikuje fakt, že mnoho dalších znásilnění nebylo vyřešeno nebo dokonce ohlášeno.)“ (5). Dle české wikipedie mělo Švédsko roku 2018 10,2 milionu obyvatel. Lehce si tedy spočteme, že pravděpodobnost toho, že imigrant někoho v této zemi znásilní je 4,5 krát větší než v případě rodilých Švédů.

Dánsko

Stran kriminality je situace v Dánsku dost podobná té norské. Profesor práva na univerzitě ve městě Aarhusu Ole Hasselbach uvádí, že: „Podle zprávy Dánského statistického úřadu byla míra kriminality mužů v roce 2017 o 35 % vyšší u imigrantů s neevropskými kořeny a o 145 % vyšší u potomků imigrantů s neevropskými kořeny než u všeobecné dánské mužské populace. Je třeba poznamenat, že tyto údaje jsou zavádějící, protože třetí generace imigrantů je v této souvislosti již považována za Dány, a její zločinnost je tak započítávána do všeobecné dánské populace. V žebříčku zločinnosti dle země původu vedou mužští potomci imigrantů z Libanonu, z nichž mnozí jsou podle této zprávy Palestinci bez státní příslušnosti. Dále následují potomci přistěhovalců ze Somálska, Iráku, Pákistánu, Maroka a Sýrie.“ (6)

Německo

Je čas zastavit se při návratu z cesty na sever u našich sousedů. Již v roce 2010 napsal ve svém známém bestselleru Thilo Sarrazin, že z celkových nejméně 15 milionů lidí s migračním pozadím žijících v Německu tedy 25 až 45 % pochází z muslimských zemí. Na tuto skupinu však připadá 70 až 80 % všech problémů s migranty v oblasti vzdělávání, pracovního trhu, transferových služeb a kriminality… Muslimové se v Německu mnohem podprůměrněji než jiné skupiny migrantů podílejí na pracovním trhu, mají výrazněji podprůměrný úspěch ve vzdělávání, výrazně nadprůměrný podíl mezi příjemci transferů a nadprůměrný podíl na násilné kriminalitě.“ (7). A dále Sarrazin uvádí příklad Anglie, kam se stěhovali západní „Indové“ (černoši), Indové a Pákistánci s Bangladéšany. Tito poslední jsou muslimského vyznání a s těmito přistěhovalci byly největší problémy: školní výsledky a pracovní integrace Pákistánců a Bangladéšanů daleko zaostávají ze výkony Indů, a to i ve druhé a třetí generaci.  Problémy s muslimy mají i jiné země: Francie, Německo, Nizozemsko, Belgie, Dánsko nebo Norsko (8). Inu, text starý 11 let. Prorocký text chtělo by se napsat. Situace tu od té doby není o moc lepší, spíše je horší. Ostatně třeba samotný bavorský ministr vnitra za CSU Joachim Herrmann varoval před vyšší připraveností migrantů použít násilí. Vyjádřil také přesvědčení, že s každým dalším migrantem může do spolkové republiky přicházet i další riziko. Mezi podezřelými z trestných činů je cizinců 35 %, zatímco podíl cizinců na obyvatelstvu spolkové republiky činí zhruba 11,5 %. Tito podezřelí nejčastěji pocházeli z Turecka, Sýrie, Rumunska a Polsku (9). Migranti tak jsou podezřelí z trestných činů asi 4,15 krát častěji než domácí obyvatelstvo. V případě Rumunska a snad i Polska jde jistě o Romy.

Dokonce i v mediu hlavního proudu se lze došít třeba to, že v německé zemi Dolní Sasko stoupl počet násilných trestných činů v letech 2014 až 2016 o 10,4 %, přitom za 92 % nárůstu jsou zodpovědní právě migranti. Počet případů se lišil podle země původu. A tak běženci třeba z Maroka, Alžírska anebo Tuniska, kteří v roce 2016 tvořili jen 0,9 % žadatelů o azyl registrovaných v Dolním Sasku, zároveň tvořili 17,1 % migrantů podezřelých z násilných trestných činů. Naopak mezi podezřelými je prý výrazně méně Syřanů, Iráčanů nebo Afghánců (což je ovšem jenom vztaženo k migrantům, název článku na webu ČT24 je poněkud zavádějící, viz poznámka) podezřelých z násilných trestných činů. Jak uvádí politický a kulturní geograf Vladimír Baar: „Je obrovský problém s integrací muslimské menšiny. Jádrem neúspěchu je samotné náboženství s jeho principy, které lidi drží pohromadě a znemožňuje jim, aby se přizpůsobili. Jsou pak rodinami pokládáni za odpadlíky, vyvrhele a podobně, takže to neudělají. A když, tak jenom malá část.“ (10).

Pavel Strunz před časem důkladně analyzoval data samotného Spolkového úřadu vyšetřování (Bundeskriminalamt – BKA) stran kriminality do Německa nově příchozích imigrantů v době migrační krise a došel k následujícímu závěru: „Například u zločinů proti životu narostl mezi lety 2011 a 2017 počet trestných činů, ve kterých figurovali přistěhovalci jako podezřelí, z 85 na 418, u krádeží to byl nárůst z 20 681 na 73 044, a u sexuálně motivovaných trestných činů nárůst z 605 na 3121… Je vidět, že podíl v posledních letech enormně stoupl a leží (rok 2017) mezi osmi (sexuální trestné činy a činy s omamnými látkami) a patnácti procenty (zločiny proti životu). Zároveň je třeba zdůraznit, že podíl přistěhovalců na počtu lidí žijících v Německu byl a je podstatně menší, nežli podíl jejich účasti na trestných činech. Podíl přistěhovalců na obyvatelstvu oproti letům 2011-2012 (kdy byl zhruba 0,35%) sice podstatně stoupl, ale stále dosahoval v posledních dvou letech jen hodnoty okolo jednoho procenta (tj. zhruba 800 tisíc v roce 2017). To je řádový nepoměr k výše zmíněným 8 – 15% trestných činů s účastí přistěhovalců jako podezřelých. Tento nepoměr ukazuje, že náchylnost k páchání kriminálních činů je u přistěhovalců podstatně větší, nežli u všech ostatních.“ (11)

Dále Strunz pokračuje: „…podezření jsou nejméně četná ve skupině s německým občanstvím. Ve skupině bez německého občanství je četnost podezření 3x – 2,5x větší (s časem klesající). Ve skupině přistěhovalců je pak relativní četnost podezření 6x – 10x větší (s časem stoupající), než ve skupině lidí s německým občanstvím. Je zřejmé, že zatímco u skupiny bez německého občanství relativní četnost podezření od roku 2011 kontinuálně – a výrazně – klesala, relativní četnost podezření ve skupině přistěhovalců naopak ještě mnohem výrazněji stoupala a v roce 2017 dosáhla skoro 20%. Vzrůst z přibližně 12% v roce 2011 na zmíněných 20% v roce 2017 (tedy 1,7 krát) signalizuje vzrůst kriminálního potenciálu ve skupině přistěhovalců za poslední roky. Tento vzrůst je (spolu se zvětšením skupiny přistěhovalců jako takové) spoluzodpovědný za absolutní zvýšení počtu trestných činů s účastí přistěhovalců jako podezřelých.“ (12) A nakonec ve své důkladné analýze Strunz uvádí ohledně sexuálních deliktů při komentování jednoho z grafů, že: „Hodnota v roce 2016 je 10, což znamená, že když jste se setkal/a v roce 2016 s partou přistěhovalců, tak existovala desetkrát větší pravděpodobnost, že někdo z této skupiny je podezřelý ze spáchání sexuálního trestného činu (nebo 5x větší pravděpodobnost, že někdo z nich je podezřelý z dvojnásobného spáchání takového činu), než když jste se setkal/a se stejně početnou partou ‚ostatních‘. Pokud se podíváme na křivku podílů četnosti pro všechny typy trestných činů (tj. červená čára), pak vidíme, že u přistěhovalců vzrostla náchylnost k tomu stát se podezřelým (oproti všem ostatním) z hodnoty 4,7 v roce 2011 na hodnotu 8,9 v roce 2017, tj. 1,9 krát. Znamená to, že už tak vysoká náchylnost ke kriminalitě v roce 2011 se do roku 2017 oproti běžné populaci ještě o devadesát procent zvýšila. Největší nárůst se udál v roce 2015. Vedle krádeží jsou nejvyšší hodnoty podílu četností podezřelých přistěhovalců a podezřelých ostatních u trestných činů proti životu. U nich se míra náchylnosti ke zločinu u přistěhovalců oproti běžné populaci zvedla z hodnoty 8 v roce 2011 na hodnotu 16 v roce 2017… náchylnost v roce 2017 ke spáchání sexuálně motivovaného trestného činu byla 10x větší než u běžné populace, náchylnost ke spáchání zločinu proti životu byla větší dokonce 16x.“ (13) Celkem je z tohoto i pochopitelné to, proč existuje a musí existovat statistická diskriminace. Je velmi výhodné se vyhnout potencionálně problematickým skupinám obyvatel. Je otázka toho, zda člověk bude míti, či nebude míti problémy.

Otázka sociální a migrace

Dle německého institutu pro výzkum zaměstnanosti (Institut für Arbeitsmarkt und Berufsforschung) pouze jedna čtvrtina migrantů, kteří do Německa přišli během migrační krize, si našla do poloviny roku 2018 práci a jen jedna pětina z nich přispívá do systému sociální zabezpečení. Většina těch, kteří zaměstnání získali, se uplatnila na málo placených místech v pohostinství a ve službách, včetně úklidu, doručování balíků a v oblasti bezpečnosti, a mnozí z nich dostávají doplňkové sociální dávky, aby měli na živobytí. Dle jiného zdroje pracuje v Berlíně ve vysoce-kvalifikovaném zaměstnání pouze jeden ze sta uprchlíků. V celostátním měřítku nemá 8 z 10 žadatelů o azyl ani vysokoškolský diplom ani odbornou kvalifikaci (14). Dle veřejného německého rozhlasu „Deutschlandfunk“ společnosti zahrnuté v prestižním akciovém indexu DAX zaměstnaly pouze 800 uprchlíků, a to jich většina přitom pracuje u německé pošty jako třídiči balíků a doručovatelé. Vedoucí pracovníci korporací zahrnutých v indexu DAF uvedli, že hlavním problémem migrantů je nedostatek odborné kvalifikace a neznalost německého jazyka. Dále se uvádí, že: „Prozatím je velká většina migrantů, kteří do Německa vstoupili v letech 2015 a 2016 v péči německého sociálního systému. Podle vládních údajů zveřejněných časopisem Focus zaplatili v roce 2016 němečtí daňoví poplatníci přibližně 21,7 miliardy eur na pomoc uprchlíkům a žadatelům o azyl, v roce 2017 to bylo 20,8 miliardy eur a v roce 2018 zaplatí podobnou částku.“ (15). Jiný pramen uvádí: „Náklady na zaopatření imigrantů v Německu odhaduje spolkové ministerstvo financí pro rok 2016 na 10-17 miliard eur. Ale podle studie Institutu pro ekonomiku (IW), Kolín nad Rýnem, dosáhnou náklady v roce 2016 a 2017 až 50 mld eur (1,35 bilionu korun). Na jednoho imigranta v průměru měsíčně připadá na stravu a kapesné 300 eur (8000 korun), na platy pečujícího personálu 290 eur (8000 korun), na zdravotní pojištění 220 eur (6000 korun), na ubytování 190 eur (5000 korun), celkem tedy 1000 eur (27 000 korun)…“ (16)

Podle zprávy Dánského statistického úřadu z roku 2017 je zaměstnaná jen asi polovina imigrantů s neevropskými kořeny ve věku od 16 do 64 let (53 % mužů a 45 % žen). Avšak: „Při rozčlenění podle zemí původu však vyjdou najevo velké rozdíly. Míra zaměstnanosti je zvláště nízká mezi migranty pocházejícími z Iráku, Libanonu, Somálska a Sýrie. Dánská Konfederace zaměstnavatelů, která analyzovala údaje Dánského statistického úřadu, odhalila, že v roce 2016 pobíralo sociální dávky 41,5 % imigrantů s neevropskými kořeny, přičemž etnických Dánů pobírajících sociální dávky bylo jen 17,5 %. V roce 2017 tvořili imigranti jednu třetinu příjemců sociálních dávek vyplácených dánským systémem sociálního zabezpečení. Toto představuje nárůst o 82 % za pouhých sedm let.“ (17). Konečně podle zprávy dánského ministerstva financí z února 2018 činily čisté roční výdaje vlády na imigranty s neevropskými kořeny v roce 2015 kolem 36 miliard dánských korun (tj. asi 5 miliard dolarů). V Dánsku žije 5 miliónů etnických Dánů, takže na jednoho daňového poplatníka činí roční náklady na imigranty přibližně 1 000 dolarů (u čtyřčlenné rodiny tyto náklady tedy činí 4 000 dolarů) (18).

bawerk.eu

Poznámky:
(1) Fearful Norwegians Wonder: Are ‚Swedish Conditions‘ Comming to the Streets of Oslo? [online, 2019]. Dostupný z (přístup III/2021): https://quillette.com/2019/11/21/fearful-norwegians-wonder-are-swedish-conditions-coming-to-the-streets-of-oslo/ .
(2) Tamtéž.
(3) Tamtéž.
(4) Tamtéž.
(5) Deyl, D. Varovná stockholmská remíza. Euro, 22.IX.2018, str. 30.
(6) Hasselbalch, Ol. Dánsko spěje ke kolapsu, ale nemluví se o tom [online, 2019]. Dostupný z (přístup III/2021): https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/migrace-dansko-speje-ke-kolapsu-ale-nemluvi-se-o-tom.A190425_225259_p_zahranici_wag.
(7) Sarrazin, Th. Německo páchá sebevraždu: Jak dáváme svou zemi všanc. Praha: Academia 2011, str. 230.
(8) Tamtéž, str. 231.
(9) Kriminalita v Německu by bez migrace byla nižší, míní bavorský ministr [online, 2019]. Dostupný z (přístup III/2021): https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/uroven-kriminality-v-nemecku-by-bez-migrace-byla-nizsi-mini-bavorsky-ministr-40292213.
(10) V Německu analyzují kriminalitu migrantů. U severoafričanů je nadprůměrná, uprchlíci z Asie zákon téměř neporušují [online, 2018]. Dostupný z (přístup III/2021):  https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2350426-v-nemecku-analyzuji-kriminalitu-migrantu-u-severoafricanu-je-nadprumerna-uprchlici-z. Jiný pramen uvádí o rok dříve, že podle policejního prezidenta Holger Müncha činí Němcům nejvíce starostí  přistěhovalci ze severní Afriky a z Balkánu, zejména Alžířané, Maročané a Tunisané. Naopak v přepočtu je mnohem méně kriminálních osob mezi Syřany a Iráčany. Syřané jsou mezi přistěhovalci nejvíce zastoupenou skupinou. Žebříček zastoupení kriminálních mezi 174 438 kriminálními cizinci je tvořen Syřany (30 699), Afghánci (17 466) Iráčany (12 202), Albánci (9882), Alžířany a Maročany (8226).“ (https://www.ceska-justice.cz/2017/04/kriminalita-migrantu-nemecku-stoupla-527-sasku-jsou-pachateli-tunisane-cesi/) Mezi zločinci je ovšem zastoupení Syřanů, Afghánců a Iráčanů v absolutních číslech tedy poměrně dost značné.
(11) Strunz, P. ANALÝZA: Kriminalita v Německu… [online, 2018]. Dostupný z (přístup III/2021): https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/analyza-kriminalita-v-nemecku.A181028_210921_p_zahranici_wag. Detailnější analýza viz zde: https://www.dropbox.com/s/wyfkgce1tu2ooxq/Kriminalitaet-Zuwanderung_06.pdf?dl=0.
(12) Tamtéž.
(13) Tamtéž.
(14) Kern, S. Německo hledá kvalifikované migranty [online, 2018]. Dostupný z (přístup III/2021): https://cs.gatestoneinstitute.org/13131/nemecko-kvalifikovanych-migrantu.
(15) Tamtéž.
(16) Janáček, K. a Janáčková, St. Ekonomický úpadek Evropy. Praha: Institut Václava Klause 2017, str. 85.
(17) Hasselbalch, Ol. Dánsko spěje ke kolapsu, ale nemluví se o tom [online, 2019]. Dostupný z (přístup III/2021): https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/migrace-dansko-speje-ke-kolapsu-ale-nemluvi-se-o-tom.A190425_225259_p_zahranici_wag.
(18) Tamtéž. Ve skutečnosti je výše nákladů na daňového poplatníka vyšší, protože ne všichni Dáni jsou ekonomicky aktivní (děti, důchodci, lidé na sociálních dávkách).

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Dopita 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Vladimír Štádler 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Pavel Barvínek 139,34 Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Včelka 1000,- Kč, Alexandra Wernerová 1200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Kvasnička 1000,- Kč, Táňa Shcherban 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 16 109,34 Kč

Vybráno 35.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Vetchý: Přijde milion frustrovaných ukrajinských mužů a kolaps systému - 12.3.2025
• Zbrojení a jeho základní problémy - 12.3.2025
• Příměří na Ukrajině - 12.3.2025

(10 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...