
Když zemědělec nemůže usnout hrůzou z velké úrody
ŠTĚPÁN CHÁB
Zemědělci si stěžují, že je čeká velká úroda. Ba přímo naříkají. „Bojím se, že když bude sklizeň dobrá, tak bude tlačit na cenu,“ řekl MF DNES předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Očekávám zvýšený počet žádostí o dotace, protože příliš velká úroda se musí něčím krýt. Ozvat by se měli i vlekaři. Celý ten apokalyptický systém by pak mohla završit tisková konference ministra zemědělství, kde by užaslý lid zpravil o rozdojení cvrčka, toho pokrmu budoucnosti.
Pan Pýcha, nevěda, že předchází pád, svými slovy dává na modlení, aby polnosti české sežehla krutá řež krupobití či aby se kapří polnosti rozlily do polností sedláckých. Všechnu tu úrodičku zničit, aby byl nedostatek, aby cena letěla do nebíčka, aby Pýcha, co pádu předchází, si mohl mnout ruce a do médií naříkat, že úrodička popelem lehla a že vyšší moc a že by to chtělo nějaké dotace kompenzační a tolik, tolik senzační. Protože sedlák, sedlák, ten se změnil na zemědělce. Už ani rolníkem není.
A už zemědělcům slibují úlevičky. Z Ruska, Běloruska, ba i z Ukrajiny jsou obilné veletoky zavřené, zní z vyšších míst přes iDnes, trh nebude přesycen, ale hladov. Ceny zemědělcům porostou, trh bude ujařmen plány vrchnostenskými, na vagónech snad konečně plombičky a ukrajinská úrodička nechť se probíjí na blízkovýchodní či africký trh, kde jsou ceny daleko, daleko nižší. My se dál, ku potěše zemědělce i obchodníka, s Pýchou i v pádu, budeme rochnit v pomejích, které jsou o tolik, tolik dražší. Už jen proto, že jsme si je dávno před nákupem předplatili na dotacích. Na každý hektar přesně vyměřená dotace, na každý krtinec sloupek v žádosti o podporu.
A podívejme se jako kněžna Libuše do budoucnosti a hledejme v ní toho našeho Přemysla Oráče nové doby. Je tam, něco kutí na prahu své umělou inteligencí řízené pastoušky.
Světlo světa totiž spatřila jedna agentura. Zaměřená na zemědělce, kteří své sedláctví a rolnictví nechali zarůst jako neobdělaný úhor a vrhli se na zemědělství dotační. Agreena, tak ji v progresivistických ministerstvech pro úpění z kambajnů nazývají. Tam se, milí zemědělci, zaměřte. Vyplácí takzvané pěstování uhlíkové neutrality v zemědělství. Tam jsou výnosy obdivuhodné. Čím méně emisí, tím větší výnosy, tedy čím méně obdělané půdy, tím větší výplata. Nechat zarůst úhor je cíl, ke kterému všichni rádi spějeme. S Pýchou i pýchou. I tím pádem. Vstříc uvědomělému hladomoru.
Místo kedlubny pěstovat remízky, místo obilí semináře, místo řepy zapřísahání na matičku Gayu, místo brambor přilepování se k silnici. A do kravína, jehož obyvatelky si převzala wellness služba nejbližší kafilérky, si vyvěsit plakát Grety Thunbergové v nadživotní velikosti, aby byla alespoň nějaká vzpomínka na to, že v kravíně kdysi byly krávy. A klanět se a klanět. Každá molekula ušetřeného oxidu uhlíku bude oceněna platbou z veřejných rozpočtů.
A s Agreenou už bude jedno, že svítí slunce, prší, mrznout by mohlo i v srpnu, bylo by to jedno. Agreena chce s podporou unie uhlíkově neutrální zemědělství. Tam už bude Pýcha jen sedět a přepočítávat nasyslené penízky při pohledu na býlí, které mu bude požírat kdysi úrodnou hroudu. A k uhlíkově neutrálnímu zemědělství míříme. Dotačně se to v té unii tak, ale tak pokroutí, že vypěstovat tunu obilí bude pro dobrodruhy. Však v Dánsku už takovým drzým sedlákům zavedli uhlíkovou daň, informovala iDnes.
Nakupujte si pole a louky. Staňte se uhlíkově neutrálním zemědělcem. Že byste museli rozumět sedlácké živnosti? Ale vůbec. Budete sedět, přepočítávat peníze, pole i louky budou zarostlé bodláčím, stačí jen občas, ze zvyku, zakvedlat veřejnou diskusí s prohlášením, že zemědělci mají těžký uděl. Svítí slunce, nebo prší, nebo jsou mrazíky, nebo moc hrabošů. Úroda bodláků uhlíkově moc bohatá, nebo příliš malá. Nářky se nezmění, jen cena jídla poroste. Stejně jako hlad unijního rozpočtu.
onehda jsem si dělal bramborové placky. Tedy chtěl udělat. Brambory měli za 38, banány v akci za 21. Tak jsem vzal ty banány. Je to s nimi rychlejší. Dobře se loupou a nemusí se strouhat, stačí rozmačkat. Ale asi v sobě nemají ten škrob, či co, anebo na to v té Africe mají nějaký fígl. Anebo neznají naše bramborové placky. Zkrátka konzistence byla značně exotická, kmín, česnek i majoránka, jakoby nikdy banán neviděly. Neutvořily s nim komunitu. Budu se muset praštit přes kapsu a pořídit jim nějakou tu bramboru. Patrně bude z Egypta , nebo z Tuniska. Ale co naděláš, když odtamtud jsou uhlíkově výhodnější.
Na vaření se používají jiné druhy banánů, které se k nám nedováží. Brambory by se daly pěstovat i na balkónech v bednách nebo velkých taškách, ale musí být k tomu dostatek substrátu.
Zemi původu máš na etiketě balení oněch brambor. Stačí si ji přečíst. A brambory jsou v protektoratních márketech převážně české. Tedy aspoň v těch, do kterých v Protektorátě chodím. A opravdu nenavštěvuju navážky typu Penny, Lidl nebo Makro. Nejsem bohatý, abych si mohl dovolit kupovat „levné“ svinstvo.
Banány jsou z plantáží. Jsou zplanělé a nedají se žrát. Proto jsou tak „levné“. Ve skutečnosti jsou cenou ke své kvalitě brutálně předražené. To jsou zákonitosti kapitalismu. V tomto systému je vše odsouzeno k postupnému zániku. Tohle je mimo jiné důvod obezity v moderním kapitalismu. Zejména je to vidět v USA.
Pro mě promitiva je to snadné vysvětlitelna taktika slouhů a vykonavatelů likvidace a sebedestrikice jejich zřizovatekům nepotřebných lidských zdrojů.
Politik kterému záleželo na pověsti a důvěrahodnosti , své strany,dobrě vědělže jeho a její existence je závislá
na,ochotě mrzké lůzy a zfanatizovaných vovcí na ně dřít,vzájemně prát se a chcípat
On a i skutečný vladař,včetně diktátorů a tyranů chránící si svoje osobní bezpečí a trůn jistě dlouho znal přísloví:
„Dej krávě do držky,ona ti dá do dížky !“
Věděl a jistě je i znal Cézar,Lenin ,Heynrichch,Franko Goebeles I Gotwald,
Možná to zná i blyšitivý PeFi a jeho klan nájemných loupežných ,masových vrahů svých národů a své země.
Ve své otupělosti zdělaných lokajů si zjevně symbolický význam jeho úvodu pochopili po svém,
Doslova.
A tak už jej po tři roky z nasazením jim vlastním jej na nás svých obětech globálně progresivisticky úspěšně apliklují.
A tak se jen skromě a slušně ptám ,
Jak dlouho ještě?
Země BRICS, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika, podpořily iniciativu vytvořit obilnou burzu, kterou navrhla ruská vláda.
Země BRICS, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika, produkují ročně celkem 1,17 miliardy tun obilí a jsou zodpovědné za 42 % světové produkce obilí. Podle ruské agentury Interfax všechny členské země skupiny podpořily plán Vladimira Putina na vytvoření vlastní obilné burzy, kde si země budou moci vyřizovat účty ve své národní měně.
Slunce zapadá nad EU a USA a slunce vychází nad Dálným východem. Tady nic nebude, t.j. bude drahá elektřina, neúnosné daně a zkorumpované vlády, úřady jako kontrola gryndílkování, prodávání emisních odpustků, ty jo, vláda něco jako za za opiových válek.
Již..není pochyb o tom, že západní sankce nezničily ruskou ekonomiku, nevedly k protiputinovské revoluci ani neizolovaly Rusko ve světě , ale zpřísnily NAOPAK vztahy EUčka s Čínou a tím de facto daly impuls spolupráci se zeměmi mimo tzv. západní kruh, což bude mít pro Evropu v budoucnu katastrofální důsledky, zejména s ohledem na plány EU na změnu přístupu k zemědělské produkci nebo k zelené revoluce, gryndílkové nové éry a která bude stát mnoho peněz daňových poplatníků…. prej — panem et circenses— hmm tohle pokulhává, chleba , myšleno celkové jídlo, je čím dál drahší pro většinu euobčanů.Na změny se budou muset utratit miliardy, což znamená zvýšení daní a v důsledku toho další útěk průmyslu do jiných regionů naší zeměkoule… děkujeme gryndílkování…