Když se rozhodne hospodařit prase
ŠTĚPÁN CHÁB
Zemědělská společnost Zemspol, s.r.o., se sídlem ve Velkém Šenově se loni rozhodla, že pohnojí pastviny pro krávy. A tak nám před začátkem zimy před barákem po pastvině korzoval traktor a metal hnůj. Mnul jsem si ruce a říkal si – konečně dostávají trochu rozumu a začínají pracovat s přirozeným řádem světa. Tedy dokud jsem se tam s propukajícím jarem nevydal s dětmi na výpravu. Za čtvrt hodiny jsme naplnili tašku plastem, který traktor metal po pastvině i s hnojem. Za tu čtvrt hodinu jsem doslova zbrunátněl vztekem.
Balíky sena se balí do polyethylenové sítě. Takové té červeno-modro-bílé. Síť je jednoduché později sundat prostým odmotáním z balíku. Jenže tím se očividně v Zemspolu neunavují. Rychlejší cesta je vzít nůž a síť prostě přeříznout. Jenže tím vznikne velké množství útržků sítě.
Nakoukl jsem, co se s takovými útržky plastové sítě stane, pokud ji pohodíte do přírody.
Pokud síť zůstane na místě, začne se rozpadat na mikroplasty, které se pak dostávají do půdy a do spodní vody, nakonec se dostanou i do potravního řetězce. Ze strany Zemspolu ve Velkém Šenově se tedy jedná o nechtěné a nepříliš inteligentní obohacení jídelníčku.
Ale tím problém nekončí. Protože se Zemspol rozhodl obohatit plastovými vlákny právě pastviny, kam každý rok vyhání krávy s telaty na pastvu, pídil jsem se po informacích, zda takový útržek sítě může kráva sežrat a co to udělá s jejím organismem. Kráva je zvíře moc hezké, ale trochu pitomé. Táhne po pastvině jako žrací stroj a cpe do sebe trávu po kilech. A když jí do lahodného pažitu narafičíte kousek polyethylenové sítě, prostě ho sežere.
Síť následně může způsobit neprůchodnost trávicího traktu. Vlákna se zachytí v předžaludcích a můžou vytvořit chuchvalce, které blokují trávení. Z toho může mít kráva záněty, infekce, může dojít k zanícení sliznice nebo střev. V důsledku pak může kráva přestat přijímat potravu a uhynout. Univerzita v americké Nebrasce informovala, že v bachoru krávy pak lze najít i kilový chuchvalec nestravitelného plastu.
Volal jsem místnímu malému zemědělci, jestli je normální, že se krávy i příroda krmí polyethylenovými vlákny. Řekl, že on sítě sundavá velmi pečlivě, protože chce mít krajinu i hospodářská zvířata zdravá. Ale že u velkých chovů je praxe prostě jiná.
Nakoukl jsem do vlastnických struktur Zemspolu. Jako jednatelé jsou u něj zapsaní Ing. Zdeněk Havelka a Ing. Pavel Měchura. První je sídlem z Prahy, druhý z Liberce. Oba jsou jednateli nebo členy správní rady u desítek společností různého zaměření po celé republice. Od zemědělství (i bio zemědělství) až po realitní služby. To množství a provázanost firem a společností pánů Měchury a Havelky je až fascinující.
Teď je otázkou, co je pro krajinu, hospodářská zvířata i pro potravinářství prospěšnější. Malý zemědělec, který má své pastviny i polnosti prochozené a který přesně ví, co je potřeba. Nebo jednatel desítek společností se sídlem v Praze, jenž místní zemědělskou výrobu, která pod něj spadá, potkal tak maximálně při videopřenosu a v místní krajině neudělal ani krok. Malý zemědělec o své pečuje s láskou, jednateli desítek společností se sídlem v Praze je praxe, kterou jeho společnost dělá, venkoncem ukradená. A tak když se člověk projde po pastvině malého zemědělce, tak maximálně šlápne do krombožence. Pokud se projde po pastvině, spadající pod zemědělského korporáta, najde plnou tašku zemědělského plastu, který se po rozpadu dostane do spodních vod, nebo ho sežerou krávy, které pak můžou uhynout v bolestech.
S dětmi jsme prošli jen část pastviny. Až se zase oteplí, projdeme pastvinu celou a pokusíme se ty útržky polyethylenové sítě vysbírat všechny.
A malá douška do Zemspolu – chováte se k té přírodě jako čuňata. Nejde jen o sítě na pastvinách. Čerti mnou cloumají, když najdu plastové folie, které běžně odhazujete. Ale doslova mor mě bere, když najdu ohradník, zavrtaný do živého stromu (viz galerie). To je tak ohavná praxe, až mám někdy chuť vám ty vaše traktory naházet do Macochy. Bez úcty k přírodě, ale v úctě k ziskům, to je jediná politika Zemspolu? Ale je to ještě zemědělství?
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc DUBEN 2025:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Anonym 330,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Václav Vohánka 1000,- Kč, Stanislav Studenovský 500,- Kč, MUDr. Martin Volný 1000,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, František Burda 50,- Kč, Anonym 300,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Ivo Pimper 400,- Kč, Táňa Shcherban 500,- Kč, Miroslav Hloušek 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Luboš Sucharda 500,- Kč, Květuše Zlesáková 500,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Jaroslav Mazač 200,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Petr Včelka 800,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Hubený 300,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Jan Petr 500,- Kč
Celkem za měsíc: ... 16 300,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.
(24 votes, average: 4,88 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Čínské investice znamenají devastaci čes...
JAN ZIEGLER Sliby Miloše Zemana o masivním přílivu čínských investic do Česka se jaksi nekonají. Ty se naopak propadají
Venezuela: Socialismem zničený ráj
MARTIN VLACHYNSKÝ Zbědovanou Venezuelu pod vládou Nicolase Madura lze brát jako ukázku poslední etapy komunismu. Ale je v tom víc,
proč jsi je nenahlásil orgánům ? , máme na tohle nejméně 5 státních orgánů s placenými vodborníky v bílých pláštích , takhle jsi akorát zničil důkazy šašku
To je to pravé KAPITALISTICKÉ zemědělství-vše pro zisk!!
Ten rozdíl není ve velikosti obhospodařované plochy a počtu hospodářských zvířat, ale v přístupu… Znám „malé“ farmáře, kteří se ke krajině i ke svému dobytku chovají otřesně… Oni to totiž nejsou zemědělci, ale pobírači dotací!!!
Pane Chábe, to co popisujete je ze zemědělského pohledu nesmyslem. Hnojit totiž pastvinu chlévskou mrvou, tedy hnojem může totiž jen někdo, kdo má zřejmě doktorát z filosofie a myšlením je meloun. Totiž zvenčí zelený a uvnitř rudý.
Hnůj se nerozhazuje po pastvině, hnůj se rozhazuje těsně před orbou pozemku. Pastvina se neorá. Tam je rozhazování hnoje nesmyslem bez přínosu pro onu pastvinu. Hnůj je neprospěšnější okopaninám. Teda řepě a bramborám. Ihned zaoraný.
Podobný problém tady nastal už za minulého režimu, když byly sisalové (tedy přírodní) špagáty nahrazeny polypropylenovými. Tehdy se ještě seno i sláma lisovaly do malých hranatých balíků. V kravině ty špagáty jen rozřízly a ponechali osudu. Špagáty končily ve hnoji a nerozložily se jako ty sisalové.
No a hnůj s nerozloženými polypropylenovými špagáty se naložil na rozmetadlo a špagát se namotával na hřídele rozmetacích vrtulí. Vytlačil Gufero , zrušil pod ním ložisko vrtule a fakticky zničil čtyři převodovky. Pokud obsluha rozmetadla nevyřezala po směně ony namotané špagáty, pak stála týden za základní mzdu na dílně než se převodovky sehnaly.
Vědecký pokrok totiž vždy ulehčuje práci lidem ale nevidí následky. Je to stejné jako u současných politiků. Uhlíkovou stopu nezanecháme ani po smrti.