
Když se rozhodne hospodařit prase
ŠTĚPÁN CHÁB
Zemědělská společnost Zemspol, s.r.o., se sídlem ve Velkém Šenově se loni rozhodla, že pohnojí pastviny pro krávy. A tak nám před začátkem zimy před barákem po pastvině korzoval traktor a metal hnůj. Mnul jsem si ruce a říkal si – konečně dostávají trochu rozumu a začínají pracovat s přirozeným řádem světa. Tedy dokud jsem se tam s propukajícím jarem nevydal s dětmi na výpravu. Za čtvrt hodiny jsme naplnili tašku plastem, který traktor metal po pastvině i s hnojem. Za tu čtvrt hodinu jsem doslova zbrunátněl vztekem.
Balíky sena se balí do polyethylenové sítě. Takové té červeno-modro-bílé. Síť je jednoduché později sundat prostým odmotáním z balíku. Jenže tím se očividně v Zemspolu neunavují. Rychlejší cesta je vzít nůž a síť prostě přeříznout. Jenže tím vznikne velké množství útržků sítě.
Nakoukl jsem, co se s takovými útržky plastové sítě stane, pokud ji pohodíte do přírody.
Pokud síť zůstane na místě, začne se rozpadat na mikroplasty, které se pak dostávají do půdy a do spodní vody, nakonec se dostanou i do potravního řetězce. Ze strany Zemspolu ve Velkém Šenově se tedy jedná o nechtěné a nepříliš inteligentní obohacení jídelníčku.
Ale tím problém nekončí. Protože se Zemspol rozhodl obohatit plastovými vlákny právě pastviny, kam každý rok vyhání krávy s telaty na pastvu, pídil jsem se po informacích, zda takový útržek sítě může kráva sežrat a co to udělá s jejím organismem. Kráva je zvíře moc hezké, ale trochu pitomé. Táhne po pastvině jako žrací stroj a cpe do sebe trávu po kilech. A když jí do lahodného pažitu narafičíte kousek polyethylenové sítě, prostě ho sežere.
Síť následně může způsobit neprůchodnost trávicího traktu. Vlákna se zachytí v předžaludcích a můžou vytvořit chuchvalce, které blokují trávení. Z toho může mít kráva záněty, infekce, může dojít k zanícení sliznice nebo střev. V důsledku pak může kráva přestat přijímat potravu a uhynout. Univerzita v americké Nebrasce informovala, že v bachoru krávy pak lze najít i kilový chuchvalec nestravitelného plastu.
Volal jsem místnímu malému zemědělci, jestli je normální, že se krávy i příroda krmí polyethylenovými vlákny. Řekl, že on sítě sundavá velmi pečlivě, protože chce mít krajinu i hospodářská zvířata zdravá. Ale že u velkých chovů je praxe prostě jiná.
Nakoukl jsem do vlastnických struktur Zemspolu. Jako jednatelé jsou u něj zapsaní Ing. Zdeněk Havelka a Ing. Pavel Měchura. První je sídlem z Prahy, druhý z Liberce. Oba jsou jednateli nebo členy správní rady u desítek společností různého zaměření po celé republice. Od zemědělství (i bio zemědělství) až po realitní služby. To množství a provázanost firem a společností pánů Měchury a Havelky je až fascinující.
Teď je otázkou, co je pro krajinu, hospodářská zvířata i pro potravinářství prospěšnější. Malý zemědělec, který má své pastviny i polnosti prochozené a který přesně ví, co je potřeba. Nebo jednatel desítek společností se sídlem v Praze, jenž místní zemědělskou výrobu, která pod něj spadá, potkal tak maximálně při videopřenosu a v místní krajině neudělal ani krok. Malý zemědělec o své pečuje s láskou, jednateli desítek společností se sídlem v Praze je praxe, kterou jeho společnost dělá, venkoncem ukradená. A tak když se člověk projde po pastvině malého zemědělce, tak maximálně šlápne do krombožence. Pokud se projde po pastvině, spadající pod zemědělského korporáta, najde plnou tašku zemědělského plastu, který se po rozpadu dostane do spodních vod, nebo ho sežerou krávy, které pak můžou uhynout v bolestech.
S dětmi jsme prošli jen část pastviny. Až se zase oteplí, projdeme pastvinu celou a pokusíme se ty útržky polyethylenové sítě vysbírat všechny.
A malá douška do Zemspolu – chováte se k té přírodě jako čuňata. Nejde jen o sítě na pastvinách. Čerti mnou cloumají, když najdu plastové folie, které běžně odhazujete. Ale doslova mor mě bere, když najdu ohradník, zavrtaný do živého stromu (viz galerie). To je tak ohavná praxe, až mám někdy chuť vám ty vaše traktory naházet do Macochy. Bez úcty k přírodě, ale v úctě k ziskům, to je jediná politika Zemspolu? Ale je to ještě zemědělství?
proč jsi je nenahlásil orgánům ? , máme na tohle nejméně 5 státních orgánů s placenými vodborníky v bílých pláštích , takhle jsi akorát zničil důkazy šašku
To je to pravé KAPITALISTICKÉ zemědělství-vše pro zisk!!
Ten rozdíl není ve velikosti obhospodařované plochy a počtu hospodářských zvířat, ale v přístupu… Znám „malé“ farmáře, kteří se ke krajině i ke svému dobytku chovají otřesně… Oni to totiž nejsou zemědělci, ale pobírači dotací!!!
Pane Chábe, to co popisujete je ze zemědělského pohledu nesmyslem. Hnojit totiž pastvinu chlévskou mrvou, tedy hnojem může totiž jen někdo, kdo má zřejmě doktorát z filosofie a myšlením je meloun. Totiž zvenčí zelený a uvnitř rudý.
Hnůj se nerozhazuje po pastvině, hnůj se rozhazuje těsně před orbou pozemku. Pastvina se neorá. Tam je rozhazování hnoje nesmyslem bez přínosu pro onu pastvinu. Hnůj je neprospěšnější okopaninám. Teda řepě a bramborám. Ihned zaoraný.
Podobný problém tady nastal už za minulého režimu, když byly sisalové (tedy přírodní) špagáty nahrazeny polypropylenovými. Tehdy se ještě seno i sláma lisovaly do malých hranatých balíků. V kravině ty špagáty jen rozřízly a ponechali osudu. Špagáty končily ve hnoji a nerozložily se jako ty sisalové.
No a hnůj s nerozloženými polypropylenovými špagáty se naložil na rozmetadlo a špagát se namotával na hřídele rozmetacích vrtulí. Vytlačil Gufero , zrušil pod ním ložisko vrtule a fakticky zničil čtyři převodovky. Pokud obsluha rozmetadla nevyřezala po směně ony namotané špagáty, pak stála týden za základní mzdu na dílně než se převodovky sehnaly.
Vědecký pokrok totiž vždy ulehčuje práci lidem ale nevidí následky. Je to stejné jako u současných politiků. Uhlíkovou stopu nezanecháme ani po smrti.