Jak se máme? Špatně či dobře?

Občas mi z CVVM přistane do mailu zpráva o nových výsledcích průzkumů, které tato agentura zajišťuje. Tentokrát bych se rád podělil o výsledek průzkumu, který sleduje hodnocení hospodářské situace a životní úrovně. Následující obrázek ukazuje jak hodnotí respondenti situaci v Česku.

Obrázek: Hodnocení hospodářské situace a životní úrovně v Česku

(převzato z Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – podzim 2024 – Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM)

Při podrobnějším studiu zprávy však zjistíme, že naprostá většina respondentů svou osobní situaci hodnotí jako spíše dobrou, jen 8 % ji hodnotí jako špatnou či velmi špatnou.

Závěr č.1 – Svou osobní ekonomickou situaci hodnotí naprostá většina české populace jako dobrou, či ani dobrou či špatnou, jen 8% populace vnímá svou vlastní ekonomickou situaci jako špatnou.

Jak je tedy možné, že při hodnocení celkové ekonomické situace státu a společnosti docházíme k naprosto jiným závěrům? Vraťme se proto v čase zpět a podívejme se na obrázek v úvodu optikou toho, co se v té době v Česku dělo.

V červnu 2013 vrcholila kauza kolem tehdejšího premiéra Petra Nečase. V nedělních večerních hodinách 16. června 2013, po ukončení grémia ODS, předseda vlády Nečas oznámil, že v pondělí 17. června podá demisi do rukou prezidenta republiky a odstoupí také z čela strany. Události v tzv. kauze Nagyová vyústily v pád celé Nečasovy vlády. Premiér Nečas demisi předal 17. června 2013 v 18:03 hod. prezidentu republiky Miloši Zemanovi. Ten jej pověřil výkonem funkce do doby, než bude sestaven nový kabinet. Nastupující vláda Jiřího Rusnoka byla jmenována 10. července 2013.^]Dne 11. února 2014 policie obvinila Petra Nečase z podplácení v tzv. kauze Nagyová, konkrétně ve věci politických trafik pro exposlance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. V červnu 2023 navrhl státní zástupce Nečasovi udělit podmíněný trest v délce trvání dva a půl roku s peněžitým trestem ve výši 500 tisíc Kč. Soud jej k tomuto trestu následně nepravomocně odsoudil.

V září roku 2013 tehdejší nespokojnost voličů se stavem Česka dosáhla téměř 70 % a volby do poslanecké sněmovny znamenaly krutý výprask ODS, strany, která ještě v roce 2006 dosáhla na 35% voličské podpory. ODS získala necelých 8 % hlasů a skončila v opozici.

V následujících letech 2014 až 2020 se vnímání české ekonomiky u voličů postupně měnilo a na počátku roku 2020 činil počet respondentů, kteří situaci v Česku hodnotili pozitivně asi 50 % a negativně jen něco přes 10 %. Zlom přišel na počátku roku 2020 a viníkem byl covid -19.

Wikipedie

Březen 2020

Dne 1. března byly potvrzeny první tři případy covidu-19 na území ČR. V počátcích se jednalo o nakažené osoby, které pobývaly v severní Itálii,později již převažovala tzv. komunitní nákaza, tj. nakažení od lidí, kteří v zahraničí nepobývali. Počáteční prudký procentní nárůst počtu infikovaných (v desítkách procent oproti předchozímu dni) se v poslední březnové dekádě zmírnil na nárůsty nižší než 20 % ve srovnání s předchozím dnem. Od 1. do 31. března 2020 bylo potvrzeno celkem 3 257 případů covidu-19.Dne 16. března hygienici rozhodli o uzavření obcí Litovel, Uničov a Červenka kvůli vysokému počtu nakažených. Lidé nemohli z ani do obcí cestovat a v obcích platil zákaz vycházení.První tři zotavení z nákazy byla potvrzena 16. března 2020, do konce měsíce se jejich počet zvýšil na 25. První nakažený zemřel 22. března, do 31. března zemřelo 31 nakažených (u starších osob se často se jednalo o souběh více chorob, ne vždy bylo jasné, zda příčinou úmrtí byl covid-19). Počet úmrtí výrazně stoupl mezi 27. a 31. březnem (z 9 na 31).

Kovidové restrikce udělaly své a nálada ve společnosti se dramaticky zhoršila. Pak byly volby v roce 2021 a Rusko přepadlo Ukrajinu a nespokojenost respondentů se dostala až téměř k 60 %, nyní se pohybuje kolem 50 % a jako dobrou hodnotí situaci asi 20 % respondentů.

Závěr č. 2 – Ačkoliv se máme vlastně dobře, hodnotíme celkovou hospodářskou situaci a vývoj společnosti převážně negativně. Je příznačné, že přes vykreslování světlých zítřků a německých platů, které dosáhneme, pokud Fialův kabinet povládne další čtyři roky, je nálada ve společnosti spíše negativní. Navíc se diskutuje o „nevyhnutelnosti“ třetí světové války a tyto pseudodiskuse nevedou k ničemu dobrému.

V EU probíhá ekonomická krize a hodnocení německé ekonomiky se i v roce 2025 jeví jako stagnace či deprese. V USA se vrátil do Bílého domu Donald Trump a EU je „zmatená“. Tak zvaná krajní pravice se dostává stále blíže k vládním pozicím. V Itálii už vládne (jen se o tom otevřeně nepíše), v Rakousku se „dere k moci“, v Německu politika AfD „infikovala“ CDU/CSU i FDP k podobné protimigrační rétorice, Francie je bez vlády s podporou parlamentu. Viktor Orbán už sází vše na Trumpa a tvrdí, že on dnes představuje budoucnost evropské politiky.

Za takové situace se nelze divit, že se sice máme docela dobře, ale nedáváme to najevo. Obavy z budoucnosti tady prostě objektivně jsou.