Jak kvalifikované cizince u nás chceme? Vláda vysílá zmatené signály

Slíbil jsem, že odmlku posledních měsíců teď doženeme třemi vydáními v rychlém sledu. Než dojde na komentář k Rakušanově souhlasu s migrační dohodou EU, zastavím se ještě u několika důležitých výroků a činů naší vlády, které bychom neměli přehlédnout, protože z nich lze odvodit, co můžeme v oblasti imigrace očekávat. Něco budu kritizovat, něco naopak chválit.

Nárůst počtu cizinců v ČR

Ze všeho nejdříve si udělejme obrázek o celkových číslech cizinců v ČR. Podle výroční zprávy o migraci a integraci cizinců za rok 2022 počet cizinců pobývajících na území Česka loni poprvé překročil hranici jednoho milionu a to v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Meziročně počet cizinců vzrostl o 69 %, zejména právě o lidi s tzv. dočasnou ochranou.

Ke konci loňského roku úřady evidovaly na území ČR 1,116 milionu cizinců s legálním pobytem povoleným na více než 90 dní. Z toho zhruba 30 % pobývalo v Česku trvale, 31 % přechodně a dalších 39 % získalo dočasnou ochranu. Mezi cizinci s legálním pobytem převažovali z 80 % občané třetích zemí – zejména Ukrajiny, Vietnamu a Ruska. Občanů EU stát evidoval necelých 230 tisíc.

ČR se v přepočtu na počet obyvatel stala nejvýznamnějším příjemcem ukrajinských uprchlíků v EU. Do konce loňského roku získalo dočasnou ochranu na českém území přes 473 tisíc válečných uprchlíků.

Počet zadržených migrantů výrazně vzrostl na necelých 30 tisíc. Meziroční nárůst o 162 % představuje rekord od vstupu ČR do schengenského prostoru a způsobil ho migrační tlak na vnější hranici EU přes západobalkánskou trasu.

Chceme lákat i ty málo kvalifikované?

A teď se podívejme na to, jaký typ imigrace podporují někteří členové vlády. Podle ministra práce a sociálních věcí Jurečky (KDU-ČSL) “bude česká ekonomika potřebovat do roku 2030 minimálně 300 tisíc pracovníků navíc k těm, kteří do ČR každoročně přicházejí”. Podle něho má jít o méně kvalifikované profese. Ještě dřív se k tomu vyjádřil premiér Fiala jako předseda údajně pravicové strany. Konsternovaně jsem zíral na výrok, který boří dosavadní úspěšnou politiku ČR i její dlouholetou pozici k imigraci.

Vysoce kvalifikovaní přistěhovalci (expati) jsou vítaným obohacením pracovního trhu (ani my nemáme dostatek odborníků např. v IT profesích a státy se o ně často přetahují) a nejsou s nimi obvykle integrační problémy. Oni sami v minulých letech hodnotíli ČR jako jednu z nejlepších zemí na světě pro život a práci (opakovaně v top10). O tom najdete na tomto webu několik článků.

Imigrace nízce kvalifikovaných nebo dokonce nekvalifikovaných je úplně jiný obrázek. Obtížná integrace, zvýšená kriminalita, nekalá konkurence domácím, zvýšení nezaměstnanosti. Před tím jsem celá ta léta varoval – země západní Evropy jsou ukázkou selhání v této oblasti. A teď chce náš premiér jít jejich cestou? To už může rovnou odsouhlasit přerozdělovací kvóty – napsal jsem před pár měsíci. Nebyla to vlastně předehra k tomu?

Mezitím v Evropě

V minulém vydání jsem se věnoval hlavně Francii a Nizozemí, kde je dlouhodobě nezvládnutá imigrace příčinou politických turbulencí. Kvůli nim nastal docela zásadní obrat i ve Švédsku. Nová (pravicová) vláda tam úplně otáčí imigrační kurz a pracovní povolení pro přistěhovalce chce podmínit minimálním měsíčním příjmem v přepočtu cca 54 tisíc Kč. Nová česká vláda jako by přitom chtěla opak – vpuštěním desetitisíců „dezolátů“ (to je jejich termín) do země zničit nejen bezpečnost ČR, ale i úspěšnou imigrační politiku, kterou nám mnozí záviděli.

V Německu strmě rostou preference protimigrační straně AfD, nicméně vládní Zelení jako by chtěli ještě více otevřít náruč země pro všechny zájemce z celého světa. Podle představ poradního orgánu německé vlády by lidé, kteří v důsledku klimatických změn (což je podobně neurčitá formulace, jako když se v Green Deal plánuje uhlíková neutralita za desítky let bez dopadových studií) přijdou o svůj domov, mohli dostat tzv. klimatický pas pro trvalý pobyt v Německu. Nás by mělo hlavně zajímat, zda jim tento pas umožní volný pohyb přes hranice. Pak by bylo u nás opravdu horko.

Na závěr pochvala za podporu selektivní migrace vysoce kvalikovaných

A teď budu chválit, protože tohle je konečně něco, po čem mnozí z IT businessu dlouhá léta volali. Vláda schválila program Digitální nomád na podporu vysoce kvalifikované imigrace, který se “vztahuje na občany Austrálie, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Nového Zélandu, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických a Tchaj-wanu. Pro žádosti o pobytová oprávnění z těchto zemí není stanovena žádná kvóta”.

“Do programu se budou moci přihlásit zaměstnanci zahraničních společností, které budou mít v Česku své vlastní projekty, nebo freelanceři (OSVČ), kteří získají české živnostenské oprávnění, a dále jejich nejbližší rodinní příslušníci. MPO bude garantem těchto žádostí a právě tím urychlí celý proces jejich přijímání, který trvá až devět měsíců, ačkoliv čistě správní lhůta na vyřízení žádosti o pracovní a pobytové oprávnění trvá ze strany Ministerstva vnitra 60 dní. Nyní se má vedle všech přípravných procedur zkrátit také tato lhůta, a to o 15 dní.”

„V Česku se v průběhu předchozích 15 až 20 let vytvořila silná základna nadnárodních IT společností, technologických startupů a investorů, kteří by z důvodu nedostatku kvalifikované pracovní síly na českém trhu využili služeb digitálních nomádů. Zároveň je Česko atraktivním místem pro život a v mezinárodním srovnání Nomad list se pravidelně umisťuje na předních příčkách mezi více než tisícem porovnávaných světových destinací.“

Na jedné straně se tedy ministr Rakušan vzdává suverenity ČR ve věci migrace a premiér Fiala s ministrem Jurečkou vyjadřují ochotu otevřít hranice cizincům bez ohledu na kvalifikaci, na straně druhé má MPO realizovat smysluplný program na podporu přísně selektivně migrace. Chtělo by to místo kouřových signálů už jasnou zprávu. Abychom s firmami, které potřebují dlouhodobě plánovat, věděli, co v tomto směru očekávat – legislativně i po stránce společenských nálad.