Fiala používá Fica jako fíkový list k zakrytí vlastní neschopnosti

Rozhodnutí české vlády o zrušení naplánovaných konzultací se slovenskou vládou je totiž do značné míry odpoutávání pozornosti od vlastní neschopnosti, jejích příkladů je i v oblasti zahraniční politiky nepočítaně. Před měsícem byla například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová na návštěvě v Arménii a Ázerbájdžánu. Dorazila nejprve do Arménie, kde tamní politiky ujistila o silné podpoře z České republiky a slíbila, že v další destinaci, Ázerbájdžánu, vysloví podporu arménskému lidu. V Baku ale udělala pravý opak. Podle tamních zdrojů se vyslovila, že Česko plně respektuje územní celistvost Ázerbájdžánu a uznává Náhorní Karabach za jejich území. Dokonce i odsoudila Arménie.

Minulý rok zrušili premiérovi Fialovi na poslední chvíli přijetí v Nigérii, ministra Síkelu zase nedávno odmítli přijmout v Saúdské Arábii, ačkoli bylo již všechno dohodnuto. To vše je výsledkem hurá diplomacie ministra zahraničních věcí Lipavského, o kterém  sociolog výstižně napsal :  „Jedinou devizou toho mladého muže je přerostlé sebevědomí.“

Do tohoto kontextu plně zapadají i hloupé vyjádření ministryně obrany Černochové, když po nešťastném dopadu ukrajinské rakety na polské území v roce 2022 okamžitě věděla, že jde o raketu ruskou a požadovala  náležitou odezvu , nebo když požadovala  odchod ČR z OSN .

No a aktuálně opět pobavil ministr zahraničních věcí ČR Lipavský, když v rozhovoru pro Právo o výsledcích své pracovní cesty do indopacifiké oblasti  řekl :  „Jsem velmi spokojen s výsledky cesty, protože se nám v Austrálii, Japonsku i Indii podařilo dosáhnout základního cíle, tedy sdělit zprávu o tom, že nám záleží na vztahech se všemi třemi zeměmi.“  Pokud byl skutečně základní cíl cesty  „sdělit zprávu“ , že Česku  „záleží na vztahech“,  tak to mohl napsat na pohlednici a poslat ji.

Z tohoto pohledu je třeba položit si otázku, zda by názory a postoje současné české politické reprezentace skutečně měly být měřítkem kredibility naší zahraniční politiky.

Česká republika – a každý náš partner – má samozřejmě právo vyjádřit své výhrady k naší zahraniční politice. Otázkou ale je, zda zvolený krok je tím nejlepším možným řešením, nebo zda nejde zejména o odpoutání pozornosti lidí od vlastní neschopnosti ao získávání bodů v protirusky naladěné části české veřejnosti. Protože to je asi to jediné, čím ještě dokáže zaujmout.

Stejně oprávněné je ptát se, zda to není účelový krok směrem k našim prezidentským volbám: podpořit tímto krokem argumenty slovenské opozice o nepřijatelnosti zahraniční politiky současné vlády u našich partnerů a nepřímo tak vyslat signál ve prospěch Korčoka. Tento mentorský postoj ale může mít dopad přesně opačný, protože přesvědčené nepřesvědčí a postoj „staršího bratra“ spíše vyvolá odmítnutí u nerozhodnutých voličů.

Československá spolupráce by neměla být limitována rozdílným postojem na nějaký mezinárodní problém, protože tato spolupráce má mnohem širší přesah. Ruská agrese na Ukrajině má zásadní dopad na evropskou bezpečnost, ale dalo by se uvést řadu příkladů, kde se také tzv. „hodnotově“ orientovaná česká vláda zpráva pokrytecky a její činy jsou v rozporu s tím, co deklaruje. Názorným příkladem může být to, že ministr Lipavský neměl problém v květnu 2023  navštívit Saúdskou Arábii , která před několika lety nechala bestiálně zavraždit novináře Džamála Chášukdžího. Amnesty international  uvádí:  „Podle oficiální vyšetřovací zprávy OSN byl Džamál Chášukdží obětí úmyslné a promyšlené popravy, za kterou nese odpovědnost Saúdská Arábie. Nešlo o samostatně jednající skupinu agentů, kteří ho měli přesvědčit k návratu do své vlasti a následně ho usmrtili při potyčce, jak tvrdí představitelé Saúdské Arábie, ale šlo o agenty podléhající přímo královské rodině a vykonávající rozkaz popravit novináře.“ Toto je přesně ta deklarovaná  hodnotová politika v praxi, když hodnoty platí. jen když se to hodí a reálné kroky jsou jako z učebnice pokrytectví.

Fiala se pak pohoršuje, že před úřad vlády  vysypali zemědělci hnůj.  Samozřejmě, takové teatrální přístupy nikdy nic neřešily, ale Fiala v podstatě udělal totéž a nasypal hnůj do československých vztahů jen proto, aby ukázal, jaký je „borec“. Nebyl, není a nikdy nebude…

Roman Laml, Nové slovo