Doufám …

Doufám, že Orbán vyhlásil stav válečného ohrožení země jen proto, aby se vypořádal se svojí opozicí. Aby prostě trochu zdiktátorštěl, aby si mohl vládnout po svém, aby se nemusel ohlížet na spoustu hnidopichů, malých škodičů a házečů klacků pod nohy. Doufám, že to udělal proto, aby Maďarsko bylo vyhozeno z Evropské unie. Doufám, že k tomu neměl žádný skutečně válečný důvod. Jako třeba že mu zavolal Putin a řekl mu, že by něco takového měl vyhlásit, protože se brzy stane něco, kvůli čemu to bude potřebovat.

Doufám, že Lukašenko stahuje svoje vojáky k ukrajinským hranicím jen proto, aby tam byli a tím blokovali ukrajinské síly, které nemohou využít na Donbase. Že smyslem není zaútočit na západní Ukrajinu, přímou cestou na Luck a Kovel, kde žije valná většina mého nacionalistického příbuzenstva. (Bandera – naša religia). Doufám, že smyslem není mnohem větší exodus z Ukrajiny, navíc v mnohem divočejších podmínkách válečného bordelu.

Doufám, že Poláci nechtějí napochodovat na Ukrajinu, protože uvěřili vlastní propagandě, že Ukrajina vítězí. Doufám, že se z dějin poučili a nechtějí fanfaronsky zařídit Třetí světovou a udělat z NATO stranu konfliktu. Doufám, že všechny ty zákony na zrovnoprávnění Ukrajinců v Polsku a analogické zrovnoprávnění Poláků na Ukrajině, vznikly jen proto, aby si Poláci pak vzali to, co po ruském vítězství zbude. Aby si z Ukrajiny vystřihli svůj vlastní kousek velmocenského pláště. Doufám, že se neshlédli v té stejné ptákovině jako už několikrát, že Rusa zadupou do země a bude na světě krásně. Doufám, že si Poláci ještě pamatují, jaké to bylo na Volyni za Druhé světové a jak dopadla Varšava, když se ruský vojenský válec zastavil na Visle.

Doufám, že Davoské fórum byla jen snůška keců. Že se tam sjeli mileniální pitomci, kteří sice měli hodně velkých řečí o tom, jak má svět vypadat, ale nic z toho nebude. Měl jsem možnost jejich projevy slyšet… my válku nepotřebujeme, zničit se zvládneme i bez Rusa. Doufám, že se tam v zákulisí neupekla žádná eskalace války na Ukrajině. Doufám, že Sorose s jeho plánem na drtivou porážku Ruska nebrali moc vážně a doufám, že Kisingera vážně brali. Doufám, že většina světa (a hlavně Čína) z toho měla jen prču a důkaz toho, že stačí počkat a ono se to sesype samo.

Doufám, že naši novináři nejsou zase až tak blbí, aby zrušení americké výjimky na splátky ruského dluhu považovali za ruský bankrot a tančili radostí, jak se to povedlo. To by totiž bylo poprvé v dějinách, kdy věřitel zakázal dlužníkovi platit a tvrdil by, že dlužník je kvůli tomu na huntě. Putin zřejmě zemře tak, že se bude chechtat, až mu prasknou stehy po operaci.

Doufám, že pro Evropu existuje v ruských a čínských plánech nějaké důstojné místo. Protože ty americké plány nás pošlou do prdele, ani se nenadějeme. Máme bojovat za svobodu, ale tu ekonomickou jsme ztratili, svobodu projevu také a teď velkým fofrem ztrácíme i poslední majetky. Vlastně bojujeme za drahotu, nedostupnou energii a povinnost držet hubu. Jo… a nebude to mít konec. Doufám, že Čína stále předpokládá, že Hedvábná stezka je dobrý nápad. Doufám, že za tímhle vším je ojebávka USA – ať si nechají svoji nadvládu nad oceány, protože Evropa s Asií je dost silná na samotné pevnině.

Doufám, že Petro Igorovič Fialenko není tak blbej, jak se jeví. Doufám, že za tím jeho ksichtem něco je. Že jen nemáme dost informací a ve skutečnosti má nějaký plán, jak nedopadnout špatně. A pokud tak blbej je, tak doufám, že naše kruhy kluků, co spolu mluví, jsou dostatečně silné, aby si samy nepodřezaly větev. A kdyby tohle všechno nevyšlo, tak doufám, že se české běsy vybijí jen na vládní pětikolce, že postačí pět kandelábrů a pak se revoluční lůza zalekne vlastní odvahy a nepropadne českému chiliastickému názoru, že konec světa se opozdil a tak je třeba mu jít vstříc.

Doufám, že jsem opravdu bohatý. Víte, co je bohatství? To je to, co vám zbude, když vám dojdou všechny peníze. Doufám, že nějaké takové bohatství mám. Že mám něco v hlavě, něco v rukách, něco ve zkušenostech a něco ve zručnosti. Doufám, že jsem správně postupoval při opravě baráku a teď se ukáže, že to k něčemu bylo. Doufám, že bohatství jsou i moje děti, doufám, že se neodrodily a neodrodí, doufám, že zůstaneme rodina. Doufám, že jsem v uplynulých deseti letech neojebal sám sebe, že jsem si nemazal med kolem huby.

Doufám, že jsem neojebal ani vás – mé čtenáře. Že jsem vám radil smysluplně, že jste mě nebrali jako slovo Boží, ale jen pro vlastní inspiraci. Doufám, že jsem vám pomáhal tříbit myšlenky, že jsem vám zprostředkovával jiné pohledy a že tohle všechno nějak přispěje k vaší odolnosti proti nástrahám budoucnosti. Doufám, že zůstaneme lidmi, bez ohledu na všechno, co nás čeká.

Doufám, že na konci toho všeho tady pořád bude náš stát, který bude mít stále svoji vlajku, svoji hymnu i své obyvatelstvo.