Dostaly peníze na „dezinformace“ a toto nečekaly

„Cílem expertek a expertů je vytvořit na základě realizovaného výzkumu soubor výstupů, doporučení a nástrojů, které mediální odolnost vůči dezinformacím a propagandě posílí,“ píše Institut komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) FSV UK s tím, že to může znamenat „zásadní posun v oblasti vztahu mezi médii a demokracií“. Jde prý především o „zvyšování kvality informací a ochranu demokratických hodnot“.

Výsledkem projektu mají být odborné články a kniha, doporučení, semináře, virtuální laboratoř pro děti a dospívající či konference pro odbornou i širší veřejnost.

„Projekt také podpoří vzdělávání novinářů a studentů komunikačních studií a posílí výměnu informací mezi novináři, vědci a odborníky z různých oblastí. Důležitým výstupem by mělo být také doporučení změn na úpravu legislativy či zavedení důležitých regulací,“ uvádí IKSŽ FSV UK dále k projektu koordinovanému španělskou Universidad de Navarra, který vedle spolupráce s evropskými univerzitami proběhne ve spolupráci s Evropskou federací novinářů. 

Pro šestici českých vědkyň, které budou zkoumat odolnost médií vůči dezinformacím, již přinesl první tip novinář Marek Stoniš. Navrhuje, aby se tým z IKSŽ FSV UK zaměřil například na nedávný výrok premiéra Petra Fialy (ODS), jenž ve čtvrtek skrze své profily na sociálních sítích sdílel: „Chci štíhlý stát, který je silný, plní své funkce, je schopen chránit lidi, zajistit jim energie, ale zároveň není zbytečně byrokratický a rozbujelý.“

Podle Stoniše v tomto případě zřejmě na vědkyně nečeká příliš složitá práce, jelikož se dle něj jedná o „snadno vyvratitelnou a zjevně nebezpečnou lež, chcete-li dezinformaci“.

Právník Tomáš Nielsen k tomu připojil připomínku sporu zástupců Zdravého fóra s Českou televizí a vzpomenul, že podle Rady ČT Česká televize v pořadu Newsroom ČT24 pochybila, když nedala zástupcům platformy Zdravé fórum možnost vyjádřit se v reportáži, ve které ČT platformu označila za dezinformátora a šiřitele nebezpečných výmyslů. „Copak jsme ztratili zdravý rozum? Copak na tohle potřebujeme genderově korektní odborníky? Kdyby ale dámy měly zájem o diskusi (klidně neveřejnou), jsme připraveni,“ uvedl směrem k vědkyním.

„Úplně to vidím, za pár let: prezident republiky jmenoval A.S. profesorkou v oboru teorie dezinformací na Katedře strategických komunikací Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Toť hudba budoucnosti,“ komentoval pak projekt vědkyň europoslanec Jan Zahradil (ODS).

Dle Zahradila je „expert na dezinformace“ novým univerzitním soft oborem. „Zjevně budoucí povolání snů, už teď v tom jsou granty za desítky milionů. Fair enough. Asie bude produkovat inženýry nových technologií, Evropa lektory ‚odolnosti médií proti dezinformacím‘. Vítěz téhle soutěže je předem jasný,“ podotkl pod rozhořčeným vyjádřením jedné z vědkyň, že se informace o získání grantu nesetkala s potleskem a lidé v diskusi dle ní tvrdí, že vědkyně v projektu „řeší blbost, kterou každý chápe a je to plýtvání penězi a máme dělat něco užitečného a jít pracovat za pokladnu do Lidlu“.

„Zajímalo by mě, zdali debatující pak trpí u přijímacích zkoušek a chtějí pro své potomky to nejlepší vzdělaní,“ pronesla účastnice projektu Anna Shavit.

Ne všechny reakce však byly pouze negativní. Olympijský vítěz, lékař Lukáš Pollert se vyjádřil, že by se zapojenými vědkyněmi „i rád dezinformoval“.