Destrukce americké demokracie zevnitř

Během několika posledních let se všude hodně psalo o destrukci americké demokracie. Často se hovořilo o údajném zasahování do amerických voleb ze strany Ruska, Číny a jiných státních aktérů. Vládní agentury byly pověřeny v zájmu integrity voleb identifikací a znemožněním tohoto zahraničního zasahování. Jak se postupem času o aktivitách těchto agentur dozvídáme stále více informací, tak se zdá, že na těchto vnitrostátních aktivitách se podílela právě americká zpravodajská komunita a to způsobem, který představuje vážnou hrozbu pro integritu voleb a pro americkou demokracii.

Minulý týden vyšlo najevo, že FBI opět zatajovala americké veřejnosti relevantní informace, a to po dobu posledních dvou měsíců před federálními volbami 8. listopadu 2022. Stejně jako v případě údajného utajování důkazů o zprostředkování vlivu za úplatu, které FBI údajně nalezla v notebooku Huntera Bidena, věděli agenti minimálně od 2. listopadu 2022 přinejmenším o jednom ze tří souborů utajovaných materiálů, které se nezákonně dostaly do garáže a knihovny prezidenta Joea Bidena a do kanceláře think tanku Penn Biden Center for Diplomacy and Global Engagement zřízenému při Pensylvánské univerzitě – které anonymní členové Komunistické strany Číny věnovali 54,6 milionu dolarů.

O tom, že byly nalezeny tyto utajované dokumenty, jsme se dozvěděli až tento týden díky tomu, že nově zvolená Sněmovna reprezentantů s republikánskou většinou oznámila, že uspořádá slyšení o tom, „jak ministerstvo spravedlnosti postupovalo při vyšetřování utajovaných materiálů nalezených v sídle bývalého prezidenta Donalda Trumpa na Floridě a utajovaných materiálů nalezených v kanceláři prezidenta Joea Bidena ve washingtonském think tanku nesoucím jeho jméno a v jeho domě ve státu Delaware….“

Nedávné zveřejnění „Twitter Files“ navíc vyvolalo zásadní obavy ohledně činnosti americké zpravodajské komunity. Hráz oddělující zpravodajskou komunitu od amerických médií nezačala jen prosakovat, ale zcela se protrhla. Zpráva o tom, že se úředníci z Úřadu ředitele Národních zpravodajských služeb (Office of the Director of National Intelligence, ODNI) každý týden scházeli s vedením Twitteru, aby koordinovali informace, je naprosto neuvěřitelná. Přezkoumávali, potvrzovali a označovali agenti ODNI určité soubory informací za nepravdivé? Když byl ODNI vytvořen, tak nikdo nepředpokládal, že jeho úředníci budou hrát takovou roli.

Zdá se, že agenti zpravodajských služeb v posledních letech udělali ze zpravodajských informací politickou zbraň. Kombinace politicky motivované zpravodajské komunity, která funguje ruku v ruce s organizacemi, jež jsou hlavními informačními zdroji pro miliony Američanů, představuje vážnou hrozbu pro americkou demokracii a integritu našich voleb.

Podívejme se jen krátce na šikmou plochu lží, podvodů a korupce, na níž se dostalo vedení americké zpravodajské komunity.

Žádná slova nestačí na to, abychom dostatečně ocenili naši zpravodajskou komunitu – muže a ženy, kteří riskují své životy, aby udrželi USA v bezpečí. Jsou to řadoví profesionálové, kteří tvoří jádro zpravodajské služby. Posláním většiny z nich je shromažďovat potřebné informace k ochraně našeho národa. Jejich velitelé mají za úkol sloužit těmto profesionálům. Jak však vypovídají informace od řady whistleblowerů, velitelé své podřízené příliš často zklamali.

Představte si, jak se asi cítili v roce 2013, když na otázku senátora Rona Wydena položenou tehdejšímu řediteli Národních zpravodajských služeb Jamesi Clapperovi, zda Národní bezpečnostní agentura (National Security Agency, NSA) o milionech nebo stovkách milionů Američanů shromažďuje „jakýkoliv typ údajů,“ Clapper odpověděl: „Ne pane, ne vědomě.“ Clapper byl následující den po slyšení dotázán, zda chce odpověď změnit – odmítl to. Krátce poté byl odhalen rozsáhlý program NSA obsahující miliony dat o obyčejných Američanech. Clapper byl přistižen při obrovské lži – lhal americkému senátorovi Wydenovi i americkému lidu.

12. ledna 2017 televizní stanice CNN informovala, že ředitelé DNI (James Clapper), FBI (James Comey), CIA (John Brennan) a NSA (Michael Rogers) se sešli s právě zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem. Téma brífinku: „Ruští agenti tvrdí, že mají kompromitující osobní a finanční informace o Donaldu Trumpovi.“ Cílem bylo informovat nově zvoleného prezidenta o tom, že tato tvrzení „kolují mezi zpravodajskými službami, vysoce postavenými členy Kongresu a dalšími vládními úředníky ve Washingtonu.“ Brífink se dotkl i dalších významných tvrzení, které prý „kolují“.

To, že se tyto nepravdivé informace – z nichž některé FBI upravila – dostaly na veřejnost, mělo zjevně Trumpa poškodit. Následně bylo Trumpovo prezidentství pronásledováno a poškozováno tímto ruským „hoaxem“ téměř dva roky. Sám Clapper prohlásil:

„Vyjadřuji hluboké znepokojení nad úniky informací, které se objevily v tisku… jsou nesmírně zhoubné a poškozují naši národní bezpečnost.“

James Clapper rovněž vydal prohlášení, že on ani nikdo jiný ze zpravodajské komunity není za tyto úniky zodpovědný. Jak se tedy tyto vysoce utajované informace dostaly na veřejnost?

Odpověď poskytuje vyšetřování republikánů ve Sněmovně reprezentantů. Clapper popřel, že by spis unikl, ale přiznal, že o něm začátkem ledna 2017 diskutoval s korespondentem CNN Jakem Tapperem a možná i dalšími novináři. Později v roce 2017 se Clapper stal reportérem CNN pro „otázky národní bezpečnosti“ a CNN za jeho reportáže později obdržela ocenění na Banketu korespondentů v Bílém domě.

Dnes víme, že narativ o ruském vměšování do amerických voleb byl bohapustá lež. Ani po dvaadvacetiměsíčním vyšetřování nebyly odhaleny žádné důkazy o spiknutí mezi jakoukoliv složkou Trumpovy kampaně a Ruskem. Údajné kompromitující důkazy nikdy neexistovaly; informace ve „Steeleho spisu“ (Steele Dossier) byly falešné – a FBI to věděla od samého počátku. Celý výmysl byl útokem na Trumpa a pokusem o jeho politické oslabení.

V říjnu 2020, krátce před americkými prezidentskými volbami, dokonce 51 bývalých zpravodajců podepsalo společný dopis, v němž uvedli, že kauza notebooku Huntera Bidena „nese všechny klasické znaky ruské dezinformační operace“. Uvedli, že jejich zkušenosti v oblasti národní bezpečnosti je vedou k „hlubokému podezření, že v této kauze hrála významnou roli ruská vláda.“ A zašli ještě dál:

„Pokud máme pravdu, tak se jedná o snahu Ruska ovlivnit hlasování Američanů v těchto volbách a jsme pevně přesvědčeni, že Američané by si toho měli být vědomi.“

Deník New York Times vznesl pochybnosti o pravosti materiálů nalezených v notebooku Huntera Bidena. Bill Evanina, ředitel Národního kontrarozvědného a bezpečnostního centra (National Counterintelligence and Security Center, NCSC), v srpnu 2020 naznačil, že se Rusko snaží očernit Bidenovu kampaň. Všechna tato vykonstruovaná „fakta“ měla zřejmě vytvořit podmínky pro to, aby rozumní lidé dospěli k závěru, že kauza notebooku Huntera Bidena je ruská dezinformace.

Mezi signatáři dopisu z roku 2020 byli James Clapper, John Brennan, Michael Hayden, Jeremy Bash a David Buckley. James Clapper a John Brennan jsou známá jména. V lednu 2017 se podíleli na informování prezidenta Donalda Trumpa o falešném Steeleho spisu. Za zmínku stojí i Jeremy Bash a David Buckley, protože v americké vládě nadále hrají významnou roli v oblasti vnitřní a národní bezpečnosti. Buckley spolupracoval s výborem Sněmovny reprezentantů, který vyšetřoval útok na Kapitol 6. ledna 2021. Bash byl jmenován spolupředsedou vládní komise zkoumající válku v Afghánistánu.

Podvodné snahy americké vlády, Clappera, Brennana a dalších 49 osob – spolu s Hillary Clintonovou, jejím volebním výborem, Demokratickým národním výborem (Democratic National Committee) a potlačováním médií a sociálních sítí (zde a zde) – ovlivnit veřejnost se bohužel setkaly s určitým úspěchem. Pravost materiálů nalezených v notebooku Huntera Bidena byla zpochybňována téměř dva roky. Nyní byla jejich pravost ověřena – informace jsou skutečné a usvědčující. Deník New York Post to shrnul takto:

„Ano, ten dopis od Dirty 51 (51 špinavců) měl všechny klasické znaky dezinformační operace, která měla zajistit, aby Joe Biden vyhrál prezidentské volby. A byla to v podstatě operace CIA, vzhledem k tomu, že 43 z 51 signatářů byli bývalí příslušníci CIA.“

Zapojení americké zpravodajské komunity do domácí politiky ukazují i nedávno zveřejněné „Twitter Files„. Podle tweetu #20 ze třetí zveřejněné tranše:

„Tento příspěvek o situaci s notebookem Huntera Bidena ukazuje, že Roth se každý týden setkával nejen s FBI a DHS (The United States Department of Homeland Security, Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA), ale i s Úřadem ředitele Národních zpravodajských služeb (ODNI).“

Tweet #17 uvádí: „Vedoucí pracovníci také zjevně udržovali styky s federálními bezpečnostními složkami a zpravodajskými službami ohledně moderování obsahu souvisejícího s volbami.“

A konečně, FBI údajně zaplatila Twitteru 3,5 milionu dolarů za „vyřizování svých požadavků.“

Nyní už víme, co se stalo. Twitter potlačil diskusi o kauze notebooku Huntera Bidena a potlačil konzervativní zprávy, a zároveň se zdá, že Twitter šel FBI, DHS a ODNI ve všem na ruku.

Američané by měli být pobouřeni. Taková úroveň spolupráce mezi federálními bezpečnostními složkami a soukromou společností ze soukromého sektoru na omezování svobody projevu je děsivá. A zapojení naší zpravodajské komunity, která by se měla věnovat shromažďování zahraničních zpravodajských informací, je ještě děsivější.

To, že ředitel DNI James Clapper v roce 2013 lhal Američanům o jejich sledování, prosazování teorie o ruském hoaxu v roce 2017 řediteli CIA (Brennan), DNI (Clapper), FBI (Comey) a dalšími, a také potlačení příběhu o notebooku Huntera Bidena 51 bývalými zpravodajci a úzká spolupráce mezi FBI, DHS a ODNI v letech 2020-2022 vyvolává řadu otázek:

• Můžeme ještě věřit naší vládě, federálním bezpečnostním složkám a zpravodajským službám?
• Byly tyto federální vládní agentury zneužity proti politickým oponentům?
• Byl za toto ohavné zneužití moci pohnán k odpovědnosti i někdo jiný než bývalý právník FBI Kevin Clinemith za pozměnění jednoho e-mailu?
• Proč nedošlo k důraznější reakci zpravodajské a bezpečnostní komunity na dezinformace ze strany 51 bývalých zpravodajců?
• Kdo schválil ty kamarádské vztahy mezi federálními bezpečnostními složkami, zpravodajskou komunitou a Twitterem?
• Kdo v těchto vládních agenturách kontroloval a schvaloval výstupy a rozhodnutí pocházející z těchto společných snah?
• Byli takto prověřováni i političtí nominanti?
• Kdo má k dispozici záznamy, poznámky a rozhodnutí, které vzešly z těchto setkání?

Je jasné, že je třeba prošetřit naše federální bezpečnostní složky, ale především je třeba prošetřit, jak se naše zpravodajská komunita posunula od doslova neexistujícího vztahu ke svobodě projevu v Americe k tomu, že určuje, co je dovoleno.

Je nezbytné, aby externí nevládní skupina provedla seriózní vyšetřování, které by široké veřejnosti umožnilo pochopit, jak daleko tento masivní zásah vlády do svobody projevu a manipulace s volbami zašel. Je nabíledni, že naše vláda ovlivňovala to, co jsme měli možnost vidět a slyšet v médiích. Je třeba s tím přestat – a to hned – dříve než bude naše demokracie zničena.