Demografický džihád: Co čeká Evropu v příštích letech?

Problém je, že počty muslimů jsou ve všech evropských zemích až několikanásobně vyšší, než je počet, který udávají oficiální data. V zemích EU předně není žádná povinnost vykazovat příslušnost k jakémukoli náboženství.

To jste sami mohli zaznamenat ve formulářích sčítání lidu – většinou jde o dobrovolný údaj.

Muslimové velmi dobře ví, že v rámci džihádu musí skutečný počet svých souvěrců na daném území zatajovat, což je i důvod, proč je stále víc muslimů v Evropě v ilegalitě, tedy nejsou nikde hlášeni ani jako žadatelé o azyl.

Většina zapadne do již předem vytvořené komunity, kam se beztak policie nedostane. Dávky nepotřebují, přivydělávají si prodejem drog nebo žijí z peněz mešity, případně těch, kdo je do Evropy vyslali.

Jedním z hlavních sponzorů džihádu je Muslimské bratrstvo, které udržuje bojovníky v Evropě v utajení díky různým na ně napojeným neziskovkám, které jsou dotovány i z EU nebo národních států, ale i přímo z prostředků Muslimského bratrstva.

Ovšem také muslimové, kteří žijí na dobývaných územích legálně, nejsou zdaleka všichni registrováni jako vyznavači Alláha. Počty, které dané země uvádí, jsou tedy velmi podsazené.

Velmi alarmující je nyní zejména situace ve Švédsku. Před loňskými volbami se udávalo, že asi 1,2 milionu oprávněných voličů se nenarodilo ve Švédsku (asi 10% populace). K tomu si ovšem připočítejte ty, kteří se již v zemi narodili – a zejména pak ty, kteří zatím nestihli získat občanství, takže nebyli mezi voliči započítáni.

Když se budu držet hodně zpátky, pak dejme tomu, že by jich bylo stejně – tedy také kolem 1 milionu.

V neposlední řadě je třeba přičíst i nezletilce, kteří nejsou voliči, ale v jejich řadách je v tamní populaci mnohem víc muslimů než mezi dospělými. Troufám si tvrdit, že Švédsko má obrovský problém. Skutečný počet muslimů v populaci může dosahovat kolem 20 – 25%.

Německo je na tom velmi podobně. Ve stále více školách jsou již německé děti spíš výjimkou. Pravděpodobně je v zemi již více než 20% muslimů.

V obdobné situaci je Francie, Holandsko, Dánsko, Rakousko…

V těchto zemích se již také muslimové velmi okatě projevují a je znát, že poklidná fáze džihádu – takíja (přetvářka) – je již minulostí.

A jak tedy takový džihád probíhá?

Dokud muslimská populace v dané zemi nepřesáhne 2 %, je většinou považována za mírumilovnou menšinu a ne za hrozbu pro ostatní občany (u nás je v populaci zatím asi 1% muslimů).

Od 2 % do 5 % začínají obracet na víru další etnické menšiny a nespokojence, často rekrutují další souvěrce zejména mezi vězni a městskými gangy, ale v posledních desetiletích se velmi šíří i na evropských univerzitách.

Více než 5 % v populaci: mají nadměrný vliv na svou demografickou váhu a začínají přitahovat velkou pozornost. Budou například požadovat zavedení halal potravin ve školách a podnicích. Zvýší tlak na velké distributory, aby umístili halal produkty na prominentní místo ve svých regálech.

Začnou si určovat i další podmínky, které jsou následně ve většině zemí oddaně plněny, včetně výstavby mešit i s minarety, pravidelného halekání muezzina či pouličních hromadných modliteb.

Když se podíl muslimů přiblíží 10 % populace, mají tendenci protestovat proti svým životním podmínkám opakovanými kriminálními činy. Ve Francii, ale nyní často i v Německu nebo Švédsku, se to promítá například do požárů aut.

Každé nemuslimské chování uráží islám a vyvolává povstání a výhrůžky ze strany muslimů. Takové napětí je pozorováno denně – a to  zejména v muslimských čtvrtích a je typické pro všechny aktuálně islamizované západoevropské země.

Nad hranicí 20 % mohou národy očekávat nepokoje pod jakoukoli záminkou. Vytváření džihádistických milicí, sporadické atentáty a vypalování křesťanských kostelů a synagog, jako v Etiopii, kde muslimové představují 32,8 % populace.

Ovšem vypálené či vandalizované kostely a každodenní útoky nožem zažívají například i ve Francii či Německu.

Při 40 % dochází k rozsáhlým masakrům, chronickým teroristickým útokům a permanentní partyzánské válce. Taková je aktuálně například situace v Nigérii, kde je téměř denně vyvražděna nějaká křesťanská vesnice.

Kostely jsou vypáleny a křesťané povražděni – a to včetně nejmenších dětí. Domovy zavražděných křesťanů jsou vypleněny a zapáleny. Pachatelé jsou zatčeni jen velmi zřídka.

Na 60 % pronásledují nevěřící všech ostatních náboženství, včetně nepraktikujících muslimů. Sporadické etnické čistky, genocida, šaría jako válečná zbraň a džizja neboli daně uvalené na nevěřící.

Nad 80 % lze očekávat každodenní hrozby a násilný džihád, etnické čistky organizované státem, dokonce i genocidu, protože tyto národy vyhánějí tyto nevěřící a mají tendenci zřídit zde 100% muslimské území.

To je aktuální situace například v Pákistánu, kde jsou tamní křesťané a hinduisté považováni za podřadné a podle toho se tam s nimi i zachází. Dívky mezi 8-16 lety jsou unášeny a násilně konvertovány, muži jsou využíváni jen na nejtěžší otrocké práce.

Znásilňování tamních nemuslimek je v zemi beztrestné, což vedlo k tomu, že 99,3% násilníků zůstává bez trestu. Mnoho nemuslimů bylo účelově obviněno z rouhání proti islámu a uvězněno či popraveno.

Na 100 % by měla začít éra míru, „Dar al Islam“, islámský dům míru.

Předpokládá se, že pak už by měli žít v míru, protože všichni budou muslimové. Madrasy jsou jediné školy a Korán je jediné božské slovo. A co vlastně vidíme?

Tento mír nikdy nebude existovat, protože v těchto státech, 100% muslimských, ti nejradikálnější zastrašují a obracejí svou nenávist na „druhé“ a hasí svou žízeň po krvi a zabíjejí ty méně radikální – a to z nejrůznějších důvodů.