ČR: Vyšší nezaměstnanost, chronická inflace. Důvod? Green Deal

V balkánských zemích probíhá bojkot velkých řetězců. Důvodem jsou přemrštěné ceny základního zboží. Podobná akce se chystá i v Česku. Jsme zemí, kam si zahraniční řetězce přicházejí vylepšit ziskovost?

Ne. Cena potravin opravdu roste, opravdu velké řetězce si mohou dovolit o něco vyšší marže než nejmenší obchodníci, ale byla by chyba svádět drahé potraviny na řetězce. Dokonce tvrdím, že to je trik vlády, která je za drahé potraviny zodpovědná, a nyní se snaží svalovat vinu právě na obchodníky. NKÚ ale opakovaně potvrdil, že obchodníci nemají přemrštěné marže. Celá záležitost s drahými potravinami je způsobená imbecilní evropskou zelenou politikou. Tato zelená politika prodražuje uměle energie, takže zemědělcům zdražují hnojiva i další náklady spojené s energiemi na výrobu.

Zadruhé, zelená politika nutí dotacemi zemědělce k nevýrobě, totiž k tomu, aby měli neobdělávané plochy. A když nepěstujete a nechováte, tak logicky nemáte z čeho vyrábět potraviny. Zatřetí, na zemědělce jsou kvůli zelené politice uvaleny šikanátorské regulace typu satelitní kontrola ploch a neuvěřitelné množství byrokratických hlášení, to vše jejich výrobu prodražuje. Začtvrté, maso vyprodukované u nás oběhne velký kus Evropy, než se dostane do našich obchodů, a to opět kvůli zelené politice, protože jinde je poráženo, jinde zabaleno.

Zemědělcům zkrátka Brusel hází klacky pod nohy, ti nemohou vyrábět, a logicky pak potraviny musejí být drahé.

Meziroční inflace v lednu poklesla na 2,8 %, ČNB ale očekávala inflaci o 0,3 % nižší. Je to pro vládu dobrý výsledek?

Je dobře, že inflace už je pod tři procenta, ale není dobře, že pořád je tak vysoká, jak je. Dlouhodobě jsou problémem drahé energie, služby a potraviny. O potravinách a energiích jsem už mluvila, drahé služby zase souvisejí s rostoucími náklady například na nájmy, opět i na energie, rostoucí regulací. Služby obyčejně poskytují menší podnikatelé, takže pro ně je obtížnější se s rostoucími náklady vypořádat a musejí je promítnout do svých cen.

Nezaměstnanost je v Česku nejvyšší za pět let, teď činí 4,3 %. Začíná to být téma, míní poslanec ANO Aleš Juchelka. Má pravdu?

Je to pravda, ale je to tvrzení, které přichází se zpožděním. O vyšší nezaměstnanosti a o chronicky mírně zvýšené inflaci bylo rozhodnuto už okamžikem přijetí Green Dealu. Teď už jenom najíždějí důsledky. I kdybychom Green Deal odbourali ze dne na den, tak průmysl se nezmátoří stejně rychle. Zemědělství také ne. Naše průmyslové firmy již ztratily postavení na světových trzích; dostat se zpět nejde tak rychle. Zaspaly v inovacích. Takže nyní už nezaměstnanost je odsouzená k růstu, reaguje vždy s nějakým zpožděním na situaci v průmyslu, a ta se bude dál zhoršovat.

USA zavedly nové sankce proti ruským ropným tankerům. Podle analýzy agentury Bloomberg tím náklady na přepravu ruské ropy vzrostly o polovinu. Donald Trump varuje, že Spojené státy mohou ještě přitvrdit. Věříte, že tímto nátlakem donutí Rusko sednout k jednacímu stolu s Ukrajinou a ukončit válku?

Nevěřím, že se to podaří v důsledku tohoto nátlaku, ale současně věřím, že Trump by skutečně mohl donutit jak Rusko, tak Ukrajinu k jednacímu stolu sednout. Trump má mnohem víc pák než cla. Stačí například pohrozit ukončením financování zbraní pro Ukrajinu, a hned se bude vyjednávat.

Evropa reaguje na Trumpova cla. Ursula von der Leyenová uvedla, že přijde odveta. Olaf Scholz mluví o jednotné evropské reakci a síle situaci zvládnout. Má ale EU páky na to, aby z obchodní války s USA vyšla dobře?

Samozřejmě že nemá. Evropa tahá za mnohem kratší konec provazu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sice vykládá cosi o tom, že Evropská unie je připravena na tvrdá jednání se Spojenými státy – ale to můžeme považovat za pouhé rétorické cvičení. To, co USA od EU chtějí, je, aby EU kupovala od USA víc LNG a ropy. A i kdyby dnes EU slíbila Spojeným státům, že letos od nich koupí víc LNG, do budoucna víme, že EU chce fosilní paliva zcela opustit. Neboli nechce kupovat vůbec nic. (Jistě, to je technicky nerealizovatelné, ale Evropská komise se stále tváří, že to nechápe.)

My sice dnes těžko můžeme odhadnout, jak tyhle tahanice dopadnou; odhadnout však můžeme něco jiného: nejistota ohledně budoucí obchodní politiky EU a USA už dnes komplikuje strategická rozhodnutí tuzemských dodavatelských firem zejména (ale nejen) v automobilovém průmyslu. Dnešní firma působící v oblasti automotive v ČR – pokud je dostatečně velká na to, aby si mohla dovolit přestěhování – nemá mnoho motivací zůstávat v ČR a raději přesune část svého výrobního závodu do USA. I když se dneska Evropa s USA dohodnou, do roka tu mohou být tahanice znovu. Zůstat je risk, přestěhovat se je jistota.

Andrej Babiš řekl, že od nového velvyslance USA bude chtít seznam, kdo v Česku dostával peníze od Trumpem pozastavené agentury USAID. To chce zjistit i slovenský premiér Robert Fico. Co se z takových seznamů podle vašeho názoru můžeme dozvědět?

Můžeme se například dozvědět, jakou motivaci měly různé agentury či neziskovky ovlivňovat volby. Můžeme zjistit, proč byly nejrůznější progresivistické agendy tlačené, a kdo je tlačil. Můžeme zjistit, kdo a proč se snažil indoktrinovat naše děti ve školách. Je toho mnoho, je to nesmírně rozlezlá chobotnice.

Nyní se sice podařilo ji zasáhnout skrze Trumpa a USAID do srdce, ale její chapadla stále ještě žijí a zdaleka jsme nad progresivistickou agendou nevyhráli. Naopak. Evropská komise ještě přitlačila na pilu. Ačkoliv stále větší díl veřejnosti se bouří, mlčenlivá většina obyvatel stále ještě nechápe, o co se v Evropě hraje a jak vysoká ta hra je.