
Chatboti jako cenzoři: EU hledá AI pro „boj proti dezinformacím“
SLOVANKA
EU by ráda nahradila živé cenzory, kteří zřejmě nejsou dostatečně efektivní, takže jim občas unikne něco „závadného,“ poněkud spolehlivější AI.
Chatboti mají mimo jiné i tu výhodu, že zvládnou více jazyků, což je pro EU samozřejmě vzhledem k jazykové rozmanitosti Evropy důležité.
I když to nebylo otevřeně zmíněno, tak důvodem zapojení chatbotů může být i fakt, že brzy nebude jednoduché evropské cenzory zaplatit. EU chce masivně utrácet na Green Deal a zbrojení, na cenzory už nemusí zbývat dostatek prostředků.
V minulosti byli navíc evropští cenzoři částečně placeni přímo americkými platformami, na kterých cenzura probíhala, případně přes různé neziskovky propojené s USAID.
Oba zdroje nyní vyschnou, neboť americké platformy již postupně s cenzurou končí a cenzory najímat odmítají, zatímco zdroje USAID již na podobnou činnost k dispozici zcela jistě nebudou.
I když jsou cenzoři dotováni z EU, rozpočtů národních států i Sorosových neziskovek, může být udržení jazykově rozmanité cenzurní armády do budoucna neudržitelné.
Nezisková organizace EU DisinfoLab se sídlem v Bruselu proto zkoumá, jak užiteční a efektivní jsou chatboti s velkými jazykovými modely (LLM) při prosazování online cenzury, zejména pokud jde o takzvané „dezinformace.“
Ačkoli není formálně součástí EU, je skupina zapojena do řady „anti-dezinformačních projektů“ financovaných blokem a vydává politická doporučení svým institucím a členským zemím.
Jedno z těchto možných připravovaných doporučení má být posílení schopností chatbotů jako nástrojů cenzury, zatímco zákon EU o cenzuře, zákon o digitálních službách (DSA), je zmíněn jako právní rámec, který by to umožnil.
Zpráva DisinfoLabu s názvem „Podmínky (ne)služby: porovnání politik dezinformací v textově generativním chatbotu s umělou inteligencí“ umisťuje účel výzkumu do „politiky dezinformací,“ k čemuž se testuje 11 nejlepších chatbotů.
Jedním ze závěrů je, že právě teď podmínky služby vztahující se na chatboty vybrané EU DisinfoLab chybí, pokud jde o explicitní vynucování cenzury, a předpovídá, že aktuálně nedostatečné způsoby, které chatboti používají k boji proti dezinformacím, se jen zhorší – pokud tedy zůstanou neregulovaní.
Zde přichází na scénu DSA se zprávou, která tvrdí, že obecná ustanovení zákona vyžadují, aby online platformy odstranily „nezákonný obsah urychleně, jakmile se skutečně dozvědí o jeho nezákonnosti“ – což je povinnost, kterou platformy údajně nyní obcházejí tím, že se vyhýbají zahrnutí takzvaného „ověření faktů.“
Evropa není jediným místem, kde se zvažují možnosti zapojení chatbotů jako pěšáků do „války proti dezinformacím.“
Také státní shromáždění v New Yorku se nyní snaží využít chatboty k tomuto účelu…
- Musk: Evropští lídři chtějí „věčnou válku“ na Ukrajině - 8.3.2025
- O co jde českým teroristům … Dědkovi, Vetchému a spol.? - 8.3.2025
- Evropská genocida osobností - 8.3.2025
Bude jim to lejno platné, pravda si vždycky cestu najde.
Dája
důležité taky je, aby si lidé tu pravdu uměli najít.
Málo lidí zná toto pravidlo:
Chceš-li znát pravdu, poslouchej ty, kterým zakázali mluvit.