Bydlíme nejdráž v Evropě. Tyto kroky by to do půl roku výrazně zlepšily

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj se původně dohodli na výměně ukrajinských nerostů za americkou vojenskou pomoc. Je to ze strany USA sobecké, když Ukrajina nemá na výběr?

Ukrajina měla na výběr. Už od dob Majdanu měla na výběr, jakou cestu si zvolí. Dokonce to můžu říci ještě jinak: Co je větší bezpečnostní zárukou, než když si USA budou chtít chránit svůj vlastní majetek na ukrajinském území? Až do Trumpa na Ukrajině probíhala by proxy mezi Ruskem na jedné straně a západní Evropou a USA na straně druhé, a Ukrajina byla jenom dějiště.

Teď se ale věci mění. Trump chce pro USA něco, co je na území Ukrajiny. To znamená, že z Ukrajiny už nechce hřiště pro válku, jak to chtěl Biden, ale naopak bude mít zájem na tom, aby to, co získá, nebylo ničeno. A to je ta největší záruka míru a obrany Ukrajiny! Takže je především ve strategickém zájmu Ukrajiny na tuhle dohodu přistoupit.

Podle premiéra Petra Fialy musíme dávat minimálně 3 % HDP na obranu, a přestože to nebude komfortní, že peníze se na to musejí najít. To řekl Fiala národu v mimořádném televizním projevu. Souhlasíte?

Obrana přeci není o tom, kolik peněz na ni vynaložíte, ale o tom, nakolik účelně je vynaložíte. Umím si představit, že pokud vynaložíme 2 % HDP, ale investujeme je rozumně, tedy do dronů, protiraketové obrany, zkrátka do „drobnějšího materiálu“, může to být užitečnější, než když investujeme 45 % HDP do nákupu stíhaček, které jsou už dneska zastaralé, a to je ještě ani nemáme…

Jinak ale souhlasím s tím, že čím silnější armáda, tím větší záruka míru, protože má odstrašující efekt a nikdo zvenčí si na ni netroufne. Jinými slovy, souhlasím s tím, že bychom měli podstatě posílit naši obranu a vybudovat něco na úrovni švýcarské armády. Různí lunatici, kteří vykřikují, že zbraně by se měly zakázat a armády by se měly zrušit, protože jen to je zárukou míru, jsou nejenom naivní, ale také nebezpeční svou naivitou.

Ale pozor, to není jen o výdajích do armády. Obrovskou službu udělá i to, když v rozumné míře necháme ozbrojit domácí civilní obyvatelstvo, aby se mohlo bránit – mám tím na mysli třeba rozdíl mezi ČR a Německem. V Německu jsou zbraně zakázané, v ČR máme velmi rozumnou zbraňovou legislativu. V tom můžeme jít okolním zemím příkladem. Aspoň jedna z mála věcí, na kterou můžeme být hrdí.

Bývalý šéf nemocnice v Motole Miloslav Ludvík a vlivný právník Miroslav Jansta skončili ve vazbě kvůli kauze Motol. V té mělo docházet k úplatkářství, k praní špinavých peněz a k dotačním podvodům. Je to jen špička ledovce? Jak vážný je podle vás problém korupce ve státním sektoru?

Míra korupce je přímo úměrná velikosti státu a množství dotací. Čím víc přerozdělování ve společnosti formou dotací, tím větší korupce, a neuděláte s tím vůbec nic. Žádný úřad, žádná policie, žádní kontroloři na to nestačí. Ta rovnice je zkrátka neúprosná. A my přerozdělujeme už prakticky jednu polovinu HDP. Takže ta míra korupce musí být obrovská. A taky co by kdo mohl čekat jiného, když korupce panuje nejspíš i v Evropské komisi? Anebo se snad podivné nákupy vakcín v Bruselu už vyšetřily?

Šéfka SOCDEM Jana Maláčová přiznala, že její strana vyrobila falešné inzeráty na nevyhovující byty ve sklepních či půdních prostorách. Chtěla prý upozornit na vážnou bytovou krizi v Česku. Na inzeráty sklepa se sprchou se prý začali hlásit lidé. Jak vážný je v Česku problém s bydlením? Kdo za něj může?

Odpověď je jednoduchá – máme nejdražší bydlení vzhledem k HDP na hlavu v celé Evropě. Neboli bydlení je nejvíc nedostupné. Ptáte se, kdo za to může. Je důležité chápat, že tohle téma má obrovskou komplexitu. Jakmile se někdo bude dopouštět výroků typu „zajistím bydlení“ – hned víte, že je buď hloupý, nebo populistický. Problém je nutno řešit systémově a začít identifikací toho, jak vzniká: totiž nedostupnost bydlení má tři základní příčiny (a řadu menších).

První příčinou je extrémně složité a zdlouhavé stavební řízení. Druhou příčinou je dlouhodobý tisk nekrytých peněz, který vede k nafukování cenových bublin u různých investičních aktiv, tedy i u bytů. Třetí příčinou jsou rostoucí ESG požadavky na majitele nemovitostí, které jim zvyšují náklady a nutí je zvyšovat nájmy. Pro dostupnost bydlení je třeba vyřešit tyto tři hlavní příčiny.

Relativně nejjednodušší je usnadnit stavební řízení. Tady navíc uškodila i poslední Bartošova digitalizace stavebního řízení. Pro řešení postačí dramaticky zjednodušit stavební zákon a zmenšit možnosti těch, kdo nejsou přímými účastníky řízení, do něj zasahovat.

Složitější, ale stále řešitelné, je zamezení tisku nekrytých peněz. Peníze se do oběhu dostávají skrze centrální banku, která ale u nás funguje celkem dobře, a skrze vládu, která je tam hrne skrze deficit veřejných financí. Dokud se budou tisknout tímto způsobem peníze, budou se uměle nafukovat ceny aktiv a bydlení bude dál nedostupné bez ohledu na to, kolik sociálních bytů politici slíbí.

Technicky nejsložitější je zamezit rostoucím požadavkům na rostoucí zátěž majitelů nemovitostí, ať už jde o požadavky na vytápění, zateplení, energetické štítky, daně z nemovitostí a jakékoliv další. Tady je nezbytné postavit se ideologickým principům. Prostě odmítnout požadavky Green Dealu.

Tyto tři okruhy řešení by dramaticky už během půl roku zlepšily dostupnost bydlení. Že můžeme mluvit o půl roce, lze doložit na příkladu zemí, které touto cestou šly, jako například Argentina.

Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) upozorňuje, že nízká inflace v loňském roce jde na vrub zlevňování potravin. „Proto velkopotravináři tak moc bojují proti volnému evropskému trhu a konkurenci ze zahraničí. Kazí jim totiž jejich zisky. Stejně jako slevové akce, které chtějí velkoproducenti z Potravinářské komory zakázat,“ říká Tomáš Prouza. Má pravdu?

Nesouhlasím. Konkurence ze zahraničí mimo EU je skutečně drtivá v tom, že tady o žádné férové konkurenci nemůže být řeč. Například když pěstitelům na Ukrajině nikdo neomezuje hnojiva, když chovatelům v Argentině nikdo nevybíjí stáda ani je nenutí sledovat satelitem pastviny, když je nikdo nenutí nechávat půdu ležet ladem, pak se jim samozřejmě nedá konkurovat. Žádný volný evropský trh neexistuje. Trh byl už úplně zničen. Proto jsou ceny tak vysoké.

Britská společnost BP opouští „zelené“ plány a zvyšuje investice do ropy a plynu. „Dnes od základu měníme strategii BP. Toto je změněná BP s neochvějným zaměřením na růst dlouhodobého výnosu akcionářů,“ řekl výkonný ředitel Murray Auchinloss. Opouští velký byznys Green Deal?

Ano, mimo Evropu skutečně velké korporace úchylnou zelenou agendu opouštějí. Protože zjistily, že se jim to nevyplácí.

V Evropě jsme ale dosud jiný svět, tady to ještě pořád nejde. Nepochybuju, že kapitál si i v EU vynutí změnu kurzu. Ale protože – jak říká americký viceprezident JD Vance – EU má demokratický deficit, bude to ještě nějaký čas trvat.

Koneckonců všechny změny do Evropy vždy přicházejí z Ameriky. Agenda ESG, DEI i zelenosti do Evropy také přišly z USA, a z USA přijde i tlak na jejich opuštění.