Bude hůř … příští rok to bouchne

Bojovali – a vyhráli

„Je to o reálných osudech reálných lidí, kteří nikdy nevzdali boj s exekucí,“ konstatovala v úvodu komorního představení knihy prezidentka Rohanová. „Kniha o lidech, kteří bojovali do té doby, až ty jejich případy nedopadly dobře. Já si toho neskutečně vážím, protože každý takovýto boj je pro toho člověka opravdu velmi vyčerpávající. Proč jsem tuto knihu napsala? Vidím zhoršující se ekonomickou situaci lidí, zvyšující se ceny energií i potravin a obávám se toho, že budeme svědky věcí, které vidět nechceme, a to, že ti lidé budou ve velkých problémech. Přála jsem si, aby naše asociace se nám rozpadla pod rukama, abychom neměli žádného člena. Skutečnost a obava však spočívá v tom, že situace bude naprosto jiná. Byla bych ráda, kdyby se tato kniha stala světlem na konci tunelu pro lidi, které toto potká. Aby byla nadějí, že vždy boj za to stojí,“ konstatovala s nadějí.

„Všechny příběhy, které jsou reálně v knize popsané, mi kromě práce daly obrovskou dávku emocí. Každý z těch příběhů ve mně něco zanechal a jsem vděčná za to, že mi z nich zůstala dlouholetá přátelství, a to je něco, čeho si nesmírně vážím. Devět let pomáhám lidem z jejich problémů, a to nejen z exekucí. Tím nejkrásnějším je pro mne výsledek, když ta která kauza dopadne dobře. Každé děkuji, je to nejvíc, co mi kdy kdo mohl dát. To je věc, pro kterou dělám svou práci. Přála bych si, aby kratičké příběhy, které jsou zachycené v knize, byly skutečně poselstvím naděje pro každého, komu by se to mohlo v budoucnu stát. A ať se třeba říká, že nám se to stát nemůže, tak věřte, že se to může stát opravdu každému,“ konstatovala Rohanová.

Bude hůř. Podstatně

„V příštím roce očekávám dramatický nárůst exekucí, protože teprve ve chvíli, kdy lidé nebudou mít na zaplacení výdajů, spojených s energiemi, tak časové období, které uplyne od chvíle, kdy nezaplatí až do momentu vydání exekuce, je minimálně šest až devět měsíců. Takže to začne s prvním vyúčtováním, s prvními vysokými zálohami to začne za šest až devět měsíců. Takže za rok touto dobou to bude mazec,“ varovala Rohanová.

„Zatím je to, že za humny je drak, ale společnost se bude tvářit, že tam žádný drak není, že se vše vyřeší a v dobré obrátí. Spousta politiků si říká, že žijeme teď. Nu, já bych se spíše podívala na to, jak bude žít velká část občanů příští rok. Otázkou je, zda ten následující rok bude tím nejhorším v historii exekucí. Nerada bych byla špatným prorokem, ale myslím si, že se minimálně může vyrovnat rokům 2008 a 2009, v době ekonomické krize.“

Milostivé léto se minulo účinkem

Přitom se ale podle Rohanové stalo dost pozitivních věcí. „Bohužel, třeba Milostivé léto, ale to má velmi špatný výsledek. Podíváme-li se na data exekutorské komory, tak Milostivé léto II, které sahá až do konce listopadu, využívá naprosto minimální množství lidí. A to je logické, protože na Milostivé léto musíte mít peníze, zaplatit jistinu. V současné situaci, kdy lidé nevědí, kolik a kde zaplatí, tak si říkají – ta má exekuce vydržela doteď, tak ona ještě vydrží. Takovýto je přístup, protože lidé nevydrží bez elektřiny a bez tope

Exekutoři a jejich vykonavatelé tedy nemusejí mít podle Rohanové obavy o práci, protože ekonomická situace lidí se bude zhoršovat a „…práce budou mít více, než by si mysleli. Jsou případy, kdy ta pro ně v uvozovkách dobrá léta nejsou zdaleka pryč. I když se jedná spíše o výjimečné případy, tak tyto situace tu stále jsou“.

Vyvíjí se nějak pohled na exekuce? Je to smířlivější nebo ty lidi hlavně odsuzujeme: „Je to prostě tak, ale právě nyní s tím, co se děje ve společnosti, ve vztahu ke zdražování, tak si spousta lidí uvědomuje, že i oni mohou spadnout do exekuce, že stačí maličko, jedna nezaplacená složenka a může se to stát. Podívejte se, jak ekonomika likviduje střední třídu. Likviduje drobné podnikatele. Spousta lidí se může ocitnout bez práce – a z čeho budou platit své závazky? Nebudou mít z čeho! Jak to skončí? Opět v exekuci,“ dále varovala Rohanová.

Stát nekoná. Je v tom neschopnost či záměr?

Umravňují se nebankovní půjčky? „Nejsou tak vidět. Bohužel, je to spousta malých, lokálních společností, které neustále půjčují peníze na vysoký úrok. Ke spoustě z nich je Česká národní banka velmi benevolentní. Nic se nestane. A lichva? Vůbec nevím, že by někoho odsoudili. Ale v zákoně ji máme a je to skvělá věc, jenže tento zákonný institut vůbec nevyužíváme…“ konstatovala Rohanová a pokračovala: „Víte, když se člověk setká s těmi velikými úroky, tak se potká až v exekuci. A první, co udělá, je, že podá žádost o zastavení exekuce, když ví, že je tam rozpor s dobrými mravy. Ale už neřeší žalobu na lichvu. Ten člověk je rád, že se mu povede ubojovat svoji exekuci. Nemá peníze a ani nervy rvát se se systémem. Neměly by se tedy rvát třeba různé lidsko-právní neziskovky? To by se rvát měly, jestliže to mají v náplni, a jistě by to bylo možné, ale určitě lepší by bylo, kdyby to mohl postihovat rovnou stát. Třeba státní zastupitelství. Když vidím, že je úrok RPSN 450 procent, tak to asi není v souladu se zákonem. A spousta orgánů má přece povinnost v souladu se zákonem konat. Nekoná…“

Bez osnov

Do škol se alespoň dostává jakési povědomí, začínají tam nějaké mikrozásady, základy finanční gramotnosti, „…ale otázkou je, co a kdo bude ty děti učit. Říkat jim, když vyděláš deset korun, nemůžeš utratit dvanáct, je věc, kterou děti vědí, to si umí od malička spočítat. Jde o to jim vysvětlit důsledky takového jednání. A netuším, jak to má být ve školách publikováno. Takže je to na libovůli ředitelů a není společná osnova,“ konstatovala Rohanová.
„V médiích nyní proběhla zpráva o velkých počtech nezletilců, kteří spadli do exekucí. A nikdo nekřičí. Takže – velké změny zase nejsou… Bohužel.“

„Pro mne je důležité, aby se moje kniha dostala mezi lidi, že jsou vždy situace, ze kterých se dá vybruslit a že člověk není v tom sám a já se budu rvát dál. Hodna svého jména. Spousta lidí se mne ptá, jestli nedělám kampaň. Dokud budu mít na stole i byť jen jeden jediný případ, který není pro konkrétní lidi vyřešený, tak pro mne kampaň není,“ zamířila Rohanová na svoji prezidentskou kampaň, o které zatím příliš nemluví.

Plné zuby příliš známých tváří

„Ale samozřejmě jsem ve hře o prezidenta. Mám dvacet podpisů poslanců… A Babiš versus Pavel, tak to nebude. Český národ je dnes nastaven na změnu. Co by to bylo za změnu, tihle dva pánové…“
Ve Francii hoří auta, každý týden protestují i Němci. Probudí se ten český človíček? „Řekněte mi, jak mohou demonstrace něco změnit. Není způsob! Je to způsob, jak dát najevo, že se mi něco nelíbí. Podívejte na demonstrace Milionu chvilek proti Babišovi. Co se změnilo? Nic! A totéž je i teď. Ale jsem optimista. Pořád si myslím, že v našich lidech je spousta dobrého. Jen musejí chtít. Ale podívejme se na to, jaké máme dnes takzvané vzory. Pak se není čemu divit,“ konstatovala Rohanová. Pokud jde o podpisy poslanců, již dříve uvedla,že spoléhá na podporu poslanců KSČM a ČSSD, kteří opustili sněmovnu loni.

„Je dobré vědět, kolik lidí vlastně nevolilo. A nezapomeňme, že to byl další protest proti Babišovi. Proto zůstávám v klidu, protože nakonec v prezidentských volbách skončí všichni proti Andrejovi. A co ti lidé, o kterých se moc neví? Mělo by se přestat věřit slibům a každý by se měl ohlédnout, co je za tím člověkem vidět. Dost bylo slibů a je třeba se podívat na minulost kandidátů. Co byli schopni udělat pro lidi. Kdo třikrát slíbí, jako by jednou dal a slibem se nezarmoutí…“