
Čeká Západ kolaps?
FRANK FUREDI
Současný konflikt mezi Evropou a Amerikou nelze redukovat na protichůdné přístupy k ruské invazi na Ukrajinu. Nejde ani o pouhý spor o cla a obchod. Nejde jen o střet národních zájmů, nejde o problém pouze geopolitický, ale především kulturní.
Je těžké předvídat, jak se bude vyvíjející se drama vyvíjet. Určitě ještě zbývá několik chladných hlav, které si uvědomují, že geopolitická roztržka mezi oběma kontinenty probíhá souběžně se zásadním kulturním konfliktem uvnitř všech částí Západního světa. Nejde pouze o odtržení USA od Evropy, ale o rozchod s konvencemi, které po Druhé světové válce tvořily rámec pro vedení vnitrozápadních vztahů.
NATO je již dlouho na hranici životnosti, nyní se Washington, zdá se, rozhodl vyzvat k ukončení další léčby. Je důležité poznamenat, že Trumpův zjevný nezájem o osud NATO a jeho neochota nadále jednat s Evropou jako se seriózním partnerem přicházely už dlouho. Obrysy současné situace byly v kompetenci Bidenovy administrativy již během týdnů předcházejících ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Už tehdy, v podstatě během měsíců předcházejících ruské invazi, se evropští lídři sami omezili na roli statistů. Hlavními hráči byly Spojené státy a Rusko, Biden a Putin. Byli to oni, kdo se pouštěl do významných diplomatických manévrů, nikoli vedoucí představitelé Francie nebo Německa. Když se tedy Washington v únoru 2022 jednostranně rozhodl vyslat do Polska a Rumunska dalších 3 000 amerických vojáků, už ani nepředstíral, že by to konzultoval s Evropskou unií.
Je zřejmé, že Západní aliance již dlouhou dobu žije ve vypůjčeném čase. Studená válka mezi svobodným a totalitním světem poskytla Západu nebývalou soudržnost. Tato soudržnost byla založena na morální převaze, které se Západ těšil ve vztahu k hluboce chybujícímu Sovětskému svazu. Jednalo se o negativní formu morální autority, založenou na kontrastu s morálně méněcenným politickým systémem sovětského impéria. Jakmile se Sovětský svaz rozpadl a studená válka skončila, musel Západ v sobě najít morální zdroje, aby získal novou legitimitu.
To, že se konec studené války v roce 1991 ukáže být smíšeným požehnáním, si bystří pozorovatelé uvědomovali již tehdy. Sotva studená válka skončila, dostavil se pocit nostalgie po jistotách a morální čistotě, které poskytoval svět rozdělený na dobro a zlo.
„Why We Will Soon Miss The Cold War“ (Proč nám bude studená válka brzy chybět) byl název vlivného eseje, který napsal odborník na mezinárodní vztahy John J. Mearsheimer v časopise The Atlantic v srpnu 1990. Mearsheimer, pravděpodobně nejvlivnější zastánce realistické školy mezinárodních vztahů, chápal, že studená válka pouze potlačila, nikoli vyřešila některé konflikty, které v předchozí éře sužovaly evropský kontinent. Poznamenal, že:
„Možná se však jednoho dne probudíme a budeme naříkat nad ztrátou řádu, který studená válka vnesla do anarchie mezinárodních vztahů. Neboť nezkrotná anarchie je to, co Evropa poznala v pětačtyřiceti letech tohoto století před studenou válkou, a nezkrotná anarchie – Hobbesova válka všech proti všem – je hlavní příčinou ozbrojených konfliktů. Ti, kdo si myslí, že ozbrojené konflikty mezi evropskými státy jsou nyní vyloučeny, že dvě světové války vypálily z Evropy veškerou válku, promítají do budoucnosti neopodstatněný optimismus. Teorie míru, které tento optimismus implicitně podporují, jsou pozoruhodně povrchní konstrukce.“
Mearsheimer tvrdí, že „vyhlídky na velké krize, dokonce války v Evropě se nyní, kdy studená válka ustupuje do pozadí, pravděpodobně dramaticky zvýší“.
Je důležité si uvědomit, že to, co Západ spojovalo, nebyly jen pragmatické strategické cíle. Nebyl to jen obranný pakt v podobě NATO. Existovalo také společné morální a intelektuální dědictví – systém hodnot, který přesahoval hranice států a který ani Hitler nebo Stalin nedokázali zcela podkopat a narušit.
Západ či západní civilizace vždy disponovala vnitřně různorodou kulturou, která vždy vykazovala schopnost se obnovovat. V průběhu dějin ji sužovala rozdělení, jako bylo například rozdělení Římské říše na západní a východní polovinu. Následoval rozpad křesťanské církve na římskokatolické a východní pravoslavné křídlo. Následný rozkol západního křesťanství v době reformace vedl ke staletím krvavých konfliktů mezi protestanty a katolíky. Strašlivá daň, kterou si krvavé ideologické konflikty ve 20. století vyžádaly, vedla četné komentátory k temným narážkám na blížící se zánik západní civilizace. Přesto Západ a historický odkaz, který ztělesňoval, nějakým způsobem přežil.
Bude to platit i nyní? Můžeme být optimističtí, že Západ stále disponuje regeneračními schopnostmi potřebnými k tomu, aby zvládl korozivní účinky rozdělení, které si sám způsobil?
Může to tak být, pokud dostatečný počet lidí na vlivných pozicích pochopí, že současný problém, kterému Západ čelí, není pouze geopolitický, ale také kulturní. Každá západní společnost se potýká s vnitřním kulturním konfliktem mezi těmi, kdo si přejí společnost vzdálit od jejího civilizačního dědictví, a těmi, kdo ji chtějí obnovit. Vítězství v tomto konfliktu je předpokladem pro to, aby idea Západu v 21. století dostala smysl.
Západ, který ztratil svou cestu, má stále šanci vrátit se zpět a naučit se žít sám se sebou. Pokud se tak nestane, Čína a mnozí další již čekají v záloze.
Autor, Frank Furedi je mezinárodně uznávaný sociolog, autor a mediální komentátor. Je výkonným ředitelem MCC Brusel, emeritním profesorem sociologie na University of Kent v Canterbury a autorem více než 26 knih. Text byl publikován v The European Conservative, redakčně upraven a krácen.
Konzervativní noviny
- Na azyl není nárok, je to privilegium - 28.4.2025
- Jak hodní policisté nedali na budku neomarxistické omladině - 28.4.2025
- Jan Jakob: SPOLU roste! - 28.4.2025
Auror zcela opomněl hlavní důvod,co západní demokracie v čele s USA a jejich momslíky v NATO spojovalo po konci studené války:byla a je to západní NENAŽRANOST,kterou si udělali nepřátele z celýho zbytku světa..Západ měl obrovskou možnost změnit svět k lepšímu a jak s ní naložil?Udělal kvůli svojí nenažranosti ze zbytku světa akorát kupu sraček a na život a na smrt svoje nepřátele,protože všude kam vlezl šířil jen lži,zkázu,smrt a svoje debilní „hodnoty“,které se zbytku světa(a dnes už i na tom západě samotným)akorát hnusí za účelem rabování a zotročování..Západ si za vše může sám a zcela po právu bude nakonec zničen těmi,které považoval za méněcenné,protože sám ukázal,že je ještě horší a pokrytečtější,než ti barbaři samotní👎
Tam kolaps dávno je. Řídí ho ti co nemají lidskou psychiku, viz kápo zrůdné hedžovky blekroku – stačí mi na planetě 200 miliónů lidí.
Západ kolaps rozhodně nečeká.